Velikonoce a Pesach

Právě teď probíhají dva obří svátky, clash of the titans, křesťané vs. židé, všichni slaví o 106 ;) Velikonoce (Svatý týden právě probíhá) určitě znáte každý, o Pesachu (začíná dnes večer) jste ještě možná neslyšeli. Oba svátky mají kromě své spirituální hodnoty ještě takový malý bonusek (pro mne asi hlavní) v podobě kulinářských specialit typických pro tyto dva svátky. Ty velikonoční určitě znáte, dnes se zmíním o některých méně známých z židovské kuchyně.

I když jsem „cuketko-agnostik„, neznalost alespoň základních faktů o těchto svátcích pokládám za faux pas. Vyčerpávající shrnutí obou svátků na Britských listech:

• Pesach (exodus židů z Egypta)
• Velikonoce (umučení a vzkříšení Krista)

Nehci být školský, nezlobte se – ale když někdo juchá, nejde do práce, mlátí se navzájem klackama a opíjí se a přitom neví co slaví, tak je podle mně hovádko ;/ Musím přiznat, že taky nejdu do práce, jsem aktivní šmigrustník, opíjím se a holduji všem velikonočním pochutinám ;D

Co se jí o Pesachu?

Finta Pesachu je v přikázu vycházejícím z Tóry, ve kterém se tvrdí, že je zakázáno používat všechno z kvašeného obilí (tj. vše co obsahuje kvasnice, kvašené obilí, kynuté těsto atp.). Ostaní kvašené zakázáno není – např. víno. Hlavní událostí je pak sederová večeře (první dva večery z celkem osmidenního svátku) – setkání celé rodiny, vyprávění příběhů a rituály. Typické pro Pesach jsou:

• karpas – listová zelenina (symol obnovy, máčený v slaném nálevu – slzy)
• maror – hořké bylinky (čekanka, řeřich atp. symbol útrap otroctví)
• bejca – pečené vejce (symboliztuje oečené jehně jako oběť)
• charoset – pasta z ovoce a ořechů (symbolizuje maltu)
• macesy – bílý nekynutý chléb

Dále se podávájí všechna možná jídla, jen jsou různě vynalézavě nahrazeny zakázané suroviny. Servírují se také grilovaná masa, symbolizující rychlou nouzovkovou přípravu při exodu. Vyhlášené jsou také koláčky z mandlového těsta. Tohle a spustu dalších informací můžete načerpat z báječné Knihy o židovské kuchyni

Docela mě zaujal charoset (pasta z ovoce), který se dělá z rozvařených datlí v sladkém víně, do který s ještě přidají mleté oříšky, rozinky, med, madle, sušené švestky, hrušky nebo jablka. Vždy záleží, ze které země pochází. Tohle se mi moc líbí na židovské kuchyni. Jde tam krásně vidět jak je světová kuchyně (nejen ta židovská) různorodá, jak se jednotlivé recepty kopírují a transformují, zkrátka žijí vlastním životem ;)

Docela rád bych zažil takovou sederovou večeři na vlastní kůži, nebo jinou podobnou akci. Máte někdo podobné zkušenosti? Nestyďte se a dejte vědět do komentářů ;)

pan Cuketka 12. dubna 2006

V rubrice Zápisník