Restaurace nebo ohřívárny?
Kdepak, tohle neřešíme jen u nás, ale překvapivě i v zemi, která si pro svou kulinární náruživost vyloužila i štempl od Unesco. Vaření z pytlíku, hotová jídla z velkovýroby a kuchtění z mrazáku. Zní vám to povědomě? Kupodivu se nebavíme o situaci v českém pohostinství, ale řeč je o restauračním vaření ve Francii, kde takto trpí tradiční speciality jako coq au vin nebo boeuf bourguignon.
Agentura Reuters přinesla zajímavou reportáž o nových dodatcích ve francouzských zákonech na ochranu spotřebitele. Ty mají přikazovat restauracím, aby na jídelním lístku jasně označily jídla, která jsou připravena na místě z čerstvých surovin a jídla, která jsou nakoupena jinde, nebo jsou vyrobena z polotovarů.
Možná je to jen laciné populistické gesto, nebo z toho nakonec vůbec nic nebude (nevím, jestli už to nabylo platnost a jak to bude v praxi fungovat). Jako doplnění k českému kontextu je to ale myslím skvělé. Tlak na to, dát vše do bezpečného a ekonomického pytlíku zkrátka sílí nejen u nás. Naštěstí je stejně univerzální i vzrůstající odpor k takovýmto praktikám.
Komentáře
No tak to bych u nás uvítal! Sem zvědav, jak se to bude dál vyvíjet.
↪ 1 Razor Ramon: zkoušel jsem hledat nějaké podrobnosti, ale narazil jsme na svou umrlou francouzštinu. hlavně by mě zajímalo, jak přesně to chtějí rozlišovat a kde je mezi jídly dělící čára.
celá hotovka koupená jinde a ohřátá je asi jasná. dál se ty definice budou ale třepit… v tomhle je to imho děsně vachrlaté.
To je asi pravda. Při přípravě se málokdy používá všechno čertvé. Například vývary do omáček má asi většina kuchařů přepřipravené a než udělá omáčku, těžko bude každý den mnoho hodin táhnout kosti :-) Ale třeba zda je maso mražené či ne, by se uvádět mohlo. Myslim, že se legislativci vyblbnou:-)
bylo by fajn stanovit takovou povinnost i u nas. uz se mi dokonce stalo, ze na dotaz obsluha rekne, ze ovocne knedliky jsou domaci a pak prinesou klasicky polotovar.
příspěvek zcela od věci, jen nadpis mi připomněl jedno rčení:
„Hospoda neni ohřívárna – rychle ožrat a domů!“
neco sem o tom videl na francouzske tv, pro francouze dost skokujici poznani,ze rada tradicnich restauraci, samy se tak prezentujich, pouziva ruzne konvenience a v pripade plat du jour jidlo z pytliku (tam je tlak na cenu jako u nas na menicka), brani se argumentem ze si casto pro ruzne dane a pojisteni, vysokou minimalni mzdu nemuzou dovolit zamestnat lidi na tu potrebnou pripravnou praci a tak berou polotovary po pytlech misto aby si tu cerstvou zeleninu nebo dalsi produkty sami opracovali, nehlede na ruzne hygienicke a prostorove pozadavky uredniho simla, je mi smutno kam to ta evropa dopracovava, takze presne tyhle tradicni ale na pripravu narocne pokrmy jsou nekdy z pytliku
V Itálii jsem to už viděl rovnou na jídeláku v picošce : některé pizzy označené hvězdičkou a dole vysvětlivka, že to jsou jídla, která nebyla vyrobena v restauraci, ale jsou jen ohřívaná. Funguje to, těm s hvězdičkou jsem se vyhýbal.
↪ 7 Sklenička: dost zajímavý! hele a nevíš, jeslti to bylo podle nějaké vyhlášky, nebo do toho šli sami jako podnik?
↪ 8 pan Cuketka: předpokládám, že i když by to byla vyhláška, u nás by určitě neprošla…
Naštěstí snad neprošla. Omezujících předpisonesmyslů je tolik, že je už stejně nikdo ani nečte. Ani samotné kontrolní orgány (v našem případě báby z hygieny event. ČOI) už sami neví co kontrolovat a vždy jsi vyberou jednu prkotinu, na které se točí.
Jeden příklad za všechny je tolik okecaný příběh s gulášem, který se po 3 hodinách musí vyhodit. Nesmysl pro senzacechtivé paka. Když paní z hygieny řeknete, že to je polotovar, protože před podáváním klientovi ještě solíte, pepříte a přiléváte vodu nebo cokoliv jiného na dochucení, není Váš „guláš“ hotové jídlo ale polotovar, který můžete skladovat tak dlouho, jak Vám to příroda a další předpisy, které už paní neskoumá protože jí zrovna nebaví, dovolí.
Myslím, že téma stojí za rozebrání zeširoka, protože může vysvětlit spoustě klientů restaurací, jak to skutečně funguje, že to nemá tak daleko od domácích návyků a že nejsme všichni co v restauracích děláme jen okrádající a lžoucí paka. A to píšu v přesvědčení, že jich je sice spousta, ale ne všichni.
Hviezdičky u původně mražených produktů v restauracích jsou jenom důkazem otevřenosti provozovatele, který nemá problém přiznat 18 stupňů pod nulou když jsi myslí, že produkt je dost dobrý pro restauraci jeho úrovně.
Francouzi Vám to taky na dotaz ve velké většině řeknou, protože to není nic nekalého. A ještě k tomu mají i svoje fórky: slovo čerstvý a studený má ve francoužštině stejný překlad „frais“. Na dotaz jestli je ryba čerstvá Vám klidně řeknou, že „ano je, má mínus 18 stupňů“ a budou se potutelně usmívat s vědomím, že rozumíte jejich vtipu a to rozhodnutí jestli si dáte mraženou rybu nechají na Vás.
Myslím, že pan domácí skusil pošťouchnout k žhavému tématu, nicméně myslí, že to chce větší prostor, dle mého se dost komplikovaně vysvětluje v několika slovech takhle složité téma.
Koneckonců i tady na fóru je spousta lidí, co již skusili vaření ve vakuu (sous-vide) a fandímu a to je taky v restauracich, kde to dělají v podstatě jen ohřívání jídla připraveného potažmo taky úplně jinde.
Omluva za gramatiku, teď na to koukám…plus slovenský původ
↪ 8 pan Cuketka: netuším, ale myslím, že to nebylo všude, takže spíš dobrá vůle jednoho podniku.
↪ 7 Sklenička: Potvrzuji. V Itálii v restauraci jsem na jídelním lístku viděl něco podobného. U některých položek ryb byla hvězdička a dole vysvětlivka – ryba mražená. Také zafungovalo, že jsme si nedali.
↪ 8 pan Cuketka: Já myslím, že v tom bude nějaká povinnost, všimla jsem si toho v hotelu v Itálii asi 3 roky zpět. Pořád jsem přemýšlela, jak stihnou uvařit takové množství jídla (primi, secondi, dezert – to vše výběr ze tří k obědu i večeři, veliký salátový bufet k tomu, pro min 100 hostů – pak mi to došlo:)))
Já jsem se s tímto setkala v restauraci v Berlíně, nevzpomenu si na jméno, ale měli tam pivní burzu :-) Jestli je to tam uzákoněno či co ale netuším.
Bohužel se musím také připojit . Letos na Sicílii , příjemný hotel v Taormině.
Primi, secondi … primi v podobě tětovin byly všechny polotovary, ravioly s mořskýmíi plody – to byla hrůza. Tvrdé, nedovařené sušené těstoviny plné umělé náplně. Mořské plody aby pohledal. Zákusky – umělé dorty. Absolvovali jsem 3 večeře – pak jsem jedli jen chleba s olivami, olejem a zeleninu a na dobré jídlo jsem šli do restaurací. Je to škoda.
Znám pár restaurací u nás, které to dělají stejně.
Největší „vtip“ jsme zažili v mrňavé restauraci v jednom malinkém městě na S Moravy. Tam, kde dávají přednost pivu (nealkoholické není v nabídce s odůvodněním, že by ho tam stejně nikdo nepil:)))) a o jídlo se moc nestojí , podávají HUMRA!
Taliansku vyhlasku potvrdzujem – zazil som v Rime aj na Sicilii vo vela podnikoch. Niekolko casnikov potvrdilo, ze je to zakonna podmienka platna odpradavna. Po troche googlovania napriklad tu jeden clanok o teme – okrem ineho tvrdi, ze take nieco existuje iba v Taliansku:
http://www.ilmangione.it/…articolo.php?…
↪ 17 wanderingtaoist: už jsem psal, že to nevím jistě, ale strávil jsem tam několik měsíců dovolených s každodenním jídlem po restauracích, a všiml jsem si toho jen v té jedné pizzerii. A nejmíň jednou jsem se jinde nechal napálit mraženou / rozmraženou pizzou :o) Takže jestli na to nedejbože existuje vyhláška, zkušený restauratér ji dovede obejít a turistu obelstít jako Komanč hloupou Bledou tvář :-(
↪ 16 Rendy: Humr a smažák? Snadnej výběr!
Prosííím, nech už je niečo podobné a najmä povinné aj u nás, aby si ľudia uvedomili, čo jedia. Označenie mrazeného a čerstvého pečiva v obchodoch by bol skvelý začiatok. Len ma fest zaujíma, ako táto informácia bude na spotrebiteľov pôsobiť, je to smutné, ale ľudia vážne netušia a nevidia často rozdiel medzi čerstvé / mrazené. Ale páči sa mi, že už pomaly začína fungovať úprimný prístup obsluhy v reštauráciách, ktorá na otázku: čerstvá alebo polotovar? odpovedá pravdivo. Keď už je bordel v kuchyni, aspoň sú úprimní. Malý posun teda zaznamenávam.
Zajímavé, že na Luba, který mluví velmi rozumně, tu nikdo nereaguje…
Mimochodem, to skutečně tak málo lidí si je schopno uvědomit právě tu přímou úměru mezi regulacemi / příkazy / zákazy a nárůstem trinitrojídla z pytlíku? Co asi tak bude dělat restaurace, která možná padesát let dokázala vařit docela slušné a chutné „domácí“ jídlo, kde guláš a svíčková byly odleželé bez toho, že by se někdo otrávil a pak jí byly na krk pověšeny předpisy, které prostě nelze rozumně dodržet? Odpověď vidíme skoro na každém kroku – a) přestane to vařit a přejde na smažáky a minutky, b) začne ohřívat polotovary a dělat omáčky z prášků, c) vykašle se na to a stane se z ní herna.
A po čase zjistí, že tuzemci to ani nepřijde divné…
V Řecku je označování mražených ryb na jídelním lístku také povinné.
A dnes na idnes: http://hobby.idnes.cz/…y-domov.aspx?…. Nadzvedl mě názor, že jídlo je dnes přece rutinní záležitost a kulinářské zážitky jsou pro pár znalců. To je ten pravý zákazník pro amarouny:-)
Tak uz si vsimli i na Idnes: http://hobby.idnes.cz/…y-domov.aspx?…