Původ jídla a já

Bylo mi asi třináct,když jsem se začal trochu víc motat v kuchyni.Možná za to mohli vánoce, nebo trocha nudy,když se nedalo běhat po venku.Asistoval jsem při přípravě bramborového salátu a netušil jsem nic o těch kouzlech a čárách,které se při vaření dějí.ňíkal jsem si: „No co,bramborový salát,co je na tom…“A pak to všechno začalo.Nejen, že jsem každý rok pomáhal s přípravou štědrovečerního menu, ale zůstával jsem v kuchyni s maminkou stále častěji a koukal jsem se přes rameno a učil se.Když jsem vybíral školu,bylo mé rozhodnutí zcela jasné…KUCHAň!!!

Jsem jím až do dnes a můžu říci,že jsem udělal to nejlepší rozhodnutí,co jsem mohl.Dostal jsem se k pokrmům a jejich přípravě snad ze všech možných stran a úhlů,bádal jsem po jejich původu a starým zvykům úpravy a zpracování.Obdivoval krajové variace a drobné odlišnosti,které z jednoho jídla dělají širokou paletu rozmanitých chutí.

Tato vášeň mě neopustila a dnes v době internetu je moje bádání ještě intenzivnější a hlubší.Stále častěji se dostávám k otázce, proč lidé vlastně takto s jídlem nakládají.V dnešní době je gastronomie jedním z mnoha moderních stylů umění,které má ještě svoje specifická odvětví.Šéfkuchař už není tolik řemeslníkem, spíše nadšeným umělcem, řezbářem, grafikem,malířem,sochařem a v neposlední řadě také spisovatelem a básníkem.Jeho umělecká díla leckdy vydrží jen pár minut, než se na ně vrhnou dychtiví strávníci, ale ten pocit, který zažívá při tvorbě svých děl ho naplňuje stejnými pocity, jaké zažívají ti největší mistři uměleckého světa.V jeho dílech se odráží nejen jeho povaha, ale i styl jeho života.

Můj vztah k jídlu

Jídlo je pro mě život a můj život je naplněn jídlem.Svůj vztah jsem si k němu budoval již od mládí a to díky své rodině,kdy bylo několik velice dobrých kuchařek.Dokázali i úplně obyčejnému jídlu dát nový rozměr a vyprovokovat mé chuťové buňky k šílenství.

Sám dnes rád experimentuji s chutěmi a barvami surovin,které se snažím poskládat do nových smyslných kombinací.Stejně jako miluji novinky a experimenty, mám nesmírně rád starou a osvědčenou kuchyni maminek a babiček.Při návštěvách u rodičů se znovu dostávám do těch slastných okamžiků dětství, kdy jsem poprvé okoušel dokonalé zázraky české kuchyně.

Rád se nechávám jídlem okouzlit a potěšit kdykoli a kdekoliv.

Radši bio nebo špek

Tak tady příliš nerozlišuji.Mám prostě rád dobré a kvalitní suroviny.To znamená, že bez sádla a špeku si nedokážu představit originální česká jídla. Jsou to pro mě základní pilíře při přípravě těchto pokrmů.

Bio suroviny a potraviny jsou také výborné a tak není problém je zařadit do jídelníčku.Naopak bio výrobky se stále více přibližují svou kvalitou a chutí právě těm domácím a s láskou opečovávaným dobrotám z domovů našich předků.

Lovíte,střílíte,řezničíte osobně

Nelovím a nestřílím (zatím), ale jinak se na přípravě jídla podílím hned od jeho začátku.Miluji se s jídlem pořádně pomazlit, očuchat, ochutnat … a tak.Není nad to si vše připravit sám a vyhnout se tak „ chemickým“ polotovarům. Samo jídlo by mělo obsahovat jen ty nejlepší a nejčerstvější suroviny. Není nad to, si vypěstovat vlastní zeleninu, udělat si domácí marmeládu nebo šťávu, vykopat si pár brambor z těch několika řádků za chatičkou a pak si je upéct v popelu a zbaštit se solí a domácím málem.Je to prostě pohoda udělat si chvíli pro sebe a odpočinout si od toho uspěchaného světa.Pro mě je příprava jídla druh zábavy a relaxace.

Rajčata v lednu,jehněčí z Nového Zélandu

Samozřejmě je fajn mít po ruce čerstvé jahody po celý rok, ale proč? Když nejlíp chutnají v létě z vlastní zahrádky. Je v nich cítit sluníčko a opravdová chuť jahod.Co se týče exotických druhů masíček z různých koutů světa je příjemné s nimi pracovat,ale radši je používám jen v té profesionální kuchyni, kde si to žádají hosté ze všech koutů světa.Doma se snažím používat suroviny z naší „ hroudy“.Ale jak se říká, vyjímka tvoří pravidlo.Jsem trochu maniak přes petré chutě, tak se prostě nevyhnu tomu zapojit i do naší kuchyně nějakou tu exotiku. 

Další kapitola může být cestování a ochutnávání místních specialit…mít jen víc času a prostředků, nechtěl bych dělat nic jiného, než jezdit po světě a užívat si všechny jídla světa.Tak trochu závidím šéfkuchařovi Antonovi Bourdainovi na jeho kuchařských toulkách světem…

Potravinové fóbie,radosti a strasti novodobé gastronomie.

Přemýšlím, jestli je něco, co bych neochutnal.Snad kromě brouků, hmyzu a živých zvířátek, bych dokázal zkonzumovat cokoliv.Mám rád neobvyklé kombinace chutí a konzistence.Nechávám se překvapovat novým pojetím zpracování a výroby pokrmů.Vždyť právě zkoušením a chybami vznikali ty nejzajímavější a nejoblíbenější chuťové variace (taková majonéza, nebo chlebový kvásek) jsou to prostě zázraky, na které se přišlo jen náhodou.

Miluji novodobou gastronomii, která staví na základech staré klasické kuchyně a dává jim nový rozměr použitím moderních či exotických surovin.

+Foto (např Foodscapes nebo chuťovky)

Dalším směrem kam se vydávají někteří umělci je použití právě potravin nebo hotových pokrmů při komponování svých děl.Někteří jdou až tak daleko, že celá svá díla tvoří z jedlých potravin.Připojuji odkaz pro inspiraci… www.carlwarner.com klikněte potom na oranžový čtvereček

Anthony Bourdain

Samostatná kapitola, člověk, kuchař, bůh i ďábel v jedné osobě. Jeho knížky a tvorba se ke mně dostali asi před dvěma lety a totálně mi změnili pohled na svět gastronomie.Našel jsem se v mnoha situacích, které popisuje ve své knížce „ Důvěrnosti z kuchyně“ Myslím, že je tam celá hromada typů na to, jak se stát MINIMÁLNĚ dobrým kuchařem.Doporučil bych tuhle knížku jako povinou četbu na všech kuchařských školách J

Původ jídla závěrem. 

Na závěr malý odkaz na soutěž www.varicelyliberec.cz , kde se místní restaurace Ambiente ve spolupráci s radnicí spojila při hledání tradičního krajového pokrmu z Liberecka. Objevit ho má gurmánská soutěž Vaří celý Liberec.

Liberci chybí tradiční pokrmy, něco jako vídeňský řízek, znojemská pečeně nebo pražská šunka, soutěž má současně ale i posílit místní patriotismus.Stejně jako v názvu kapitoly se i zde bude bádat po původu jídla a jeho přípravy našimi předky.Tento odkaz zde připojuji také proto,že jsem o něm četl na stránkách pana Cuketky a další důvod je ten, že jsem jedním z kapitánů semifinálových týmů.Nebudu prozrazovat kterého,zkuste hádat co závěrem, snad jen popřát dobrou chuť!!!