O marne snaze vykrmit rodinu

Mily pane Cuketko,
tak si tu brouzdam po Vasich strankach a nahodou jsem narazila na odkaz na muj blog. Babicka mi sice rikala, ze ho nekam posilala, ale nevenovala jsem tomu zadnou pozornost. Ted jsem teprve s hruzou zjistila, ze to bylo sem! Trochu se osivam a pripadam si tu zcela nepatricne.. Mimo tema souteze a ve spolecnosti peknych pojednani o jidle. Omluvte prosim babicku za jeji neuvazeny krok a navic ze poslala jen odkaz bez jakehokoli komentare. Holt uz ma svuj vek a navic neodbytnou potrebu se s nama porad nekde chlubit… Ach jo..
A kdyby Vas nahodou zajimalo, jak to s nama po roce dopadlo, tak jen kratka aktualizace. Sarka se stale drzi testovin, manzel strida fastfoodovou a kolacovou dietu, jen rocni Oskarek mi dela se svym zapalem pro jidlo radost. Zbasti vse od delikates od Ciriny, ktere mu babicka podstrojovala, pres suchou housku az po pastelky, ubrousky na zadek nebo chmyri od pampelisky (to tedy jen pozvyka a vyplivne). Jakekoli deni v kuchyni ho ohromne zajima. Jak cinknu hrncem, okamzite si prinese do kuchyne zidlicku, leze na sporak, nakukuje do hrncu, degustuje syrove brambory, sermuje vareckama, pada ze stolicky.. Jidlo v jakekoli forme je jeho vasni. Jsem si jista, pane Cuketko, ze pokud jeste v psani nejaky patek vydrzite, tak maximalne za patnact let vam posle do nejake souteze fundovany clanek ;) Muj link s klidem ze souteze vyhodte, je tu vazne trochu mimo misu..

Pekny den a dobrou chut!
Jajakiwi