Hledat
Živit se jídlem…
Píšete vy…Živit se jídlem …
Nemám na mysli jen „dolévání benzínu“ do našich smrtelných schránek. Živit se jídlem můžete i tak že manipulací s ním, vařením či prodejem jídla si vyděláváte. Je to vaše práce.
Pokud je tomu tak a jste průměrně myslící tvor, jistě se občas nad svou prací zamyslíte.
Pracoval jsem jako kuchař. Nevím a neřeknu vám kde a jak to začalo. Vaření mě prostě baví. Vyhovuje mi. Je zajímavé. Je v tom pro mě kus mystiky, je to praktická znalost, oceán informací, dovednost, poslání a na druhou stranu úplně obyčejná a všední věc.
První problém, na který jsem ve své práci narazil byla pro mě neuvěřitelná nestřídmost lidí. Například jsem vůbec nemohl pochopit, proč všichni chtějí jíst svíčkovou. Je tak hrozně drahá! A potom když už si jí tedy někdo dá, proč jí nedojí a nechá na talíři třetinu svého beefsteaku a znuděně si objednává dezert a kávu? Proč mají lidi pocit že musí jíst každý den maso?
Asi vám připadám jako blázen, ale vyrůstal jsem jako jedno ze čtyř dětí. ňíct že jsem měl hlad by bylo trochu silné tvrzení, ale rostli jsme jako z vody a chtěli jsme pořád jíst. Myslím že maminka z nás musela mít radost. Ale nutilo nás to jíst všechno co jsme dostali, nenechat nic na talíři. Pokud jste nebyl dost pozorný, mohlo se vám stát že jste přišel o část porce. To už ve vás vypěstuje jistý vztah k jídlu J. Když mi bylo čtrnáct bydlel jsem u babičky. Byla to „válečná“ babička. To značí, že nikdy nic nevyhodila. Zkyslo mlíko a já měl druhý den tvarohovej koláč. Ztvrdla vánočka a byla zemlbába. Olej po smažení, pokud ještě vypadal slušně se cedil přes mul do kastůlku a používal suverénně všude tam kde se tuk používá. Lhostejno jestli se v něm smažil květák, šup a už byl v buchtách. Babička měla starou kuchařku od Marie Úlehlové Tilschové. A to byla moje první učebnice. Pochopil jsem co jsou místní zdroje. Pochopil jsem že klobása není jen snídaně nebo svačinka na každý den, ale v podstatě masová konzerva, jeden ze způsobů jak uchovat maso před příchodem mrazáků. Pochopil jsem princip zabíjačky. A proč zrovna prase? Tradičně u nás nerostlo moc zeleniny. Neměli jsme papriku ani rajčata, za brambory Bohu dík když už dorazili! (Umíte si předtavit život bez bramborové kaše a hranolků?) Prase je všežravec. Jistě víte že se mu zavděčíte s lecčím. (mimochodem jeden z důvodů proč ho některá etnika a národy odmítají konzumovat). A jako jedno z mála zvířat se dá spořádat od rypáčku až po ocásek. Naši moudří předkové uvařili hlavu, do žaludku natlačili tlačenku, do střev jitrnice a jelita, zalili je sádlem aby to dlouho vydrželo, ze sádla vyškvařili škvarky, tuk se používal na vaření, na pečení i jen tak na chleba. Z kostí se uvařila polívka. Plíce, játra, ledvinky, mozeček – nezbylo nic. Událost se konala v zimě a byla načasována tak aby vykryla jídlem dobu do prvních jarních produktů. Mezitím byl ještě prakticky naplánovaný půst. Pokud někdo zabíjel, obdaroval sousedy tzv.výslužkou, když začalo docházet maso, picnul prase někdo další a zase se rozdělil. Jungmann tvrdí že proto se prosinec jmenuje tak jak se jmenuje – prasinec, od zabíjaček J Když se na Vánoce pekla tradiční ryba, ve spoustě rodin se pekla z těsta, protože na ní neměli. Zvláštní představa viďte?
Moje kamarádka nejí maso. Může si to dovolit, protože supermarkety přetékají zeleninou, luštěninami a vším co vás úplně v klidu uživí když nechcete mít „ruce od krve“J Protože to nedělá ani tak kvůli ubohým zvířátkům jako spíš kvůli sobě (chce být zdravá ) tak peče výhradně z celozrnné mouky. Věří že je zdravější. Asi se někde v pekárně potřebovali zbavit šrotu, tak jí to řekli. Je bledá, téměř průsvitná, ale přesto snídá mrkev a pohrdá cukrem.
Asi se ptáte, kam tím mířím. Původ pojídání celozrnného pečiva které je tak hrozně moderní je prostý. Byl to odpad. Kdo byl bohatý pekl z bílé mouky. Kdo trochu peče, ví dobře že bílá mouka je nesrovnatelně kvalitnější na pečení a to čeho s ní dosáhnete, z celozrnné mouky neuděláte. I dnes když pekaři předkládají tzv.celozrnné pečivo, míchají prostě do hladké pšeničné mouky otruby, všelijaké plevy, barví jí karamelem a přidají trochu žitné aby to mělo barvu a chuť. Pokud nepoužijí hladkou pšeničnou mouku, můžou s takovým pečivem vytloukat okna už druhý den. Ale bílá mouka byl luxus. Maso byl luxus. Máslo a cukr byl luxus. Místo čokolády a bonbónů se sušilo ovoce. Myslíte že to dělali protože je to zdravější? Já myslím, že to dělali, protože to bylo dostupné. Mastilo se lojem a mákem. Jedlo se všechno. Všechny národní kuchyně od Mexika, přes Francii až k nám jsou postaveny na zpracování těch nejobyčejnějších věcí. Zelí, brambory, dršťky, jazyk, droby, kroupy, krev například…Víte proč?
Pokud dneska někdo chodí do supermarketu pro vejce když bydlí na Praze 4, dělá to pro to, že je to pro ně něj dostupné. Sehnat domácí vejce je luxus. Bio potraviny jsou luxus. Jablko je stejně drahé jako tatranka. To co dřív bylo jídlo chudých, je dnes stravou speciální a je výsadou vzdělaných a lépe postavených. Pokud chcete být dnes vegetarián, tak se prohneteJ Co bylo dříve úplně samozřejmé, je dnes zvláštní a zajímavé. Máme všeho dost. Nadbytek jídla, máme peníze, elektroniku, oblečení, auta… Někteří z nás můžou jíst svíčkovou každý den a každý si může na Vánoce dovolit rybu. Asi už jsme prostě zapomněli. Návrat ke kořenům může být zajímavý a sentimentální. Ale být chudý nebyla póza.
Ale co by vám na to řekla babička? Není to prostě jen o tom nebrat jídlo jako samozřejmost? Vidět za kouskem masa položený život a „jízdenku“ na dalších pár dní? Za kusem chleba, obrovský kus práce?A co na to Jan Tleskač? Myslím že máme hroznou nadprodukci. Vyhazuje se spousta jídla, protože se nenakupuje účelně, umírá zbytečně moc zvířat, potravinářský průmysl má dojem že nás všechny musí za každou cenu nasytit. A přitom už umíme zavařovat, sušit a mrazit. Díky Internetu víme , nebo můžeme vědět o jídle téměř všechno. Tak kde je tedy problém? Možná jsme jen zapomněli přemýšlet o jídle jako o něčem co nás živí…?
Reklama
Komentáře
Moc pěkné čtení, dík za něj… nedávno jsem o téhle naší zmlsanosti taky něco psal. Chtít uprostřed Evropy denně čerstvé mořské ryby nám přijde normální a podobně :-/ Lidstvo zblblo.
Výborný příspěvek!
Je zajímavé vidět v dokumentárkách „primitivní domorodce“, jak poděkují zvířeti, než ho zabijí, poděkují moři, že jim dalo velrybu a nebo vorvaně a mají k té potravě velkou úctu.
2. Přesně tak funguje halal. Než to zvíře porazí, mluví k němu, uklidňují ho a hladí. Vždycky před jídlem i po jídle děkují Bohu.To je úcta…
Krásný článek, početla jsem si, myslím, že jste to vystihl úplně přesně!!!!!!
Pěkná úvaha … děkuji.
Mám možná divný dotaz, ale co dělá restaurace s tím nedojedeným steakem? Mě příjde i hloupé když si chci třeba dát poloviční porci, nebo třeba jen dva knedlíky, že většinou platím stejně jako za celou porci :-(.
Výborný text, už proto, že nutí k zamyšlení nad některými obecně přijímanými a sdílenými pravdami a ukazuje, že by to případně mohlo být jinak. Bavily mě posměšky k nekritickým fanouškům zdravé výživy, a asi by se toho při podrobnějším zájmu a zdravě kritickém přístupu najít víc.
V restauraci se přirozeně nedojedené jídlo vyhazuje. Pokud se o něj nepostará někdo na myčce :-)
velmi výstižné..díky za pěkně napsaný příspěvek!!!!
Mám podobnou zkušenost. Vyrostla jsem na jižní Moravě u prarodičů, prakticky na biosádle, biokrálících, bioovoci a zelenině. Také se všechno zužitkovalo, nebo rozdalo nebo prodalo. Jedlo se vlastně velmi moderně, tj. sezónně. I moje babička měla některá jídla spojená s chudobou a válkou. Nikdy by nejedla červenou řepu, tuřín, kukuřičné klásky, celozrnou mouku (protože turkyň a šrot je pro prasata) A jak sama přiznala, vařit se naučila až když sloužila v bohaté rodině pana nadlesního v Břeclavě. Dobře že se otevřelo toto téma. Občas mám pocit, že na některých blozích se řeší spotřebitelská pseudotémata.
Budu opakovat to,co už napsali lidi přede mnou – je to krásný a výstižný článek, díky !
Máte pravdu. Taky o tom přemýšlím. Vyhazujeme mraky jídla. Štve mě to. ALe co s tím? Neumím, to lépe. Mám to svádět na rodiče, že mě to nenaučili?
CHci se to naučit sama, ale nejde mi to. Přemýšlím o tom, řeším to a tak můžu doufat, že jsem na dobré cestě.
Vy nevyhazujete a jíte střídmě, pane cuketko? Jak to děláte?
13. : Vím že už se do toho zase pletu, ale ležím doma chorý a vy jste moje jediná společnost :-) Ono to není tak těžké. dobré jsou na to staré dobré kuchařky Tilschová Rok v české kuchyni, Kejřová, Sandtnerová. Spousta věcí které se dají vyhodit se hodí třeba na vývar, kosti, kůže, odkrojky ze zeleniny, stačí nechat pomalu vařit na mírném ohni a nakonec sebrat tuk a nechat zamrazit v kostkách. Máte silný a voňavý vývar v dávkách použitelných pro šťávu na minutky, nebo do omáček. Lépe ho nesolit. Suché bílé pečivo na strouhanku, na její užití je víc tipů než jen řízky.Pokud nespotřebujeme chleba, dá se nakrájet na kostky a nasušit. Italský chlebový salát nebo krutony do polévek-super. Hodně věcí se dá nasušit, nebo zamrazit. Pokud víme jistě že by nám to blokovalo místo a už to nevyužijeme, potom samozřejmě není jiné cesty :-) S čím konkrétně máte problém?
já? Tak třeba – na chleba nemám přiliš inspirace – salámy, sýry, pomazánky (které většinou dělám ze salámů, sýrů a zeleniny – ano, stydím se… Co jiného namazat na chleba na svačinu do práce? (ano, opravdu si někdo nosí svačinu, lepší než stát bezradně každé ráno v pekařství)
Většinou se to vyhodí, protože to nevydrží. Nakupovat míň a každý den? Najít jiné alternativy místo chleba na svačinu?
Jaj, jak já se za tenhle svůj příspěvek stydím…
jé, teď kouukám, že to nepsal pan cuketka, no trapas… ta otázka měla být na autora článku, samo
14: myslím že stydět by se měl ten komu je to jedno a nezeptá se. Pomazánky jsou ouvej, dlouho nevydrží málo kdy zmizí rychle a beze zbytku.Obvykle jsou pomazánky poslední zastávkou surovin před cestou do kontejneru. Proto byly tak populární na dětských táborech. No a co si zkusit začít hrát se se saláty?Pokud máte plastovou krabičku s víčkem a dáte si do něj nepromíchaný salát s nakrájeným sýrem, nebo salámem, rozkrájené rajčátko a trochu oliv. oleje a promícháte to až před jídlem…k tomu chleba s máslem, nebo i suchý. Pomazánky nemám moc rád, protože od nich už není cesty zpět. Když vá zbyde máslo, pomazánk. máslo nebo cokoliv jiného je spousta cest,ale jak to jednou smícháte…
Ad 16.: vtipně si poradili v Chez Amis se zbylým hommos b.tahini (cizrnovým pyré).Nacpali ho se zeleninou do bríků a prodávali jako malou večeři. My jsme např. z tuňákové pomazánky(ricotta a tuňák z plechovky) připravili náplň do raviol. Je lepší než si namazat chleba, mít chleba a pomazánku zvlášť a připravit si jen tolik kolik sním.Dobrá finta jsou taky vrstvy, které se dají rozebrat, než věci rovnou smíchat a potom nevědět co s nimi.
Mám v restauracích problém, že nedojídám ne proto, že by mně to nechutnalo, ale že jsou moc velké porce. Když si chci dát předkrm s dezert, tak se to nedá zvládnout. Ale já mám na ně chuť, nechci jen hlavní jídlo. A chápu, že od něčeho nejde udělat poloviční porce. Nebo obědy – chodíme většinou na klasiku a mě bohatě stačí 2 knedlíky a ne 4–5. Na jednu stranu je to plýtvání, ale na druhou ta výchova k dojídání vede k tomu, že je většina lidí obézních. Když jste středního věku a máte sedavou práci, tak prostě nejsou nutné přísuny kalorií jako před 100 lety pro zamědělce, co okopával pole celý den. Ale našemu dnešnímu způsobu života porce v restauracích nebo jídelnách neodpovídají.
Zbytky jsou problémem spíš u rodičů než u mě. :-)) Já se snažím nevyhazovat vůbec nic a pokud ano, tak to vezmu zvířatům – v práci máme ovce:-) Ty sežerou skoro všechno – a navíc – já masu moc nedám, takže mi zbytky masa nezůstávají:-) Největší problém mám spíš s tím, že koupím např. shnilou cibuli (ono to nejde zjistit hned pohmatem – cibule je normálně tvrdá a když se oloupe, dužina je hnědá a zapáchá) nebo špatné brambory (černé fleky, po jejichž odstranění z brambory nezůstane nic apod).
Na to, aby nezůstávaly zbytky mám jednoduchý recept – nedovolit rodině, aby měla jen některá oblíbená jídla a každý člen třeba jiné chutě. To je pak na zabití.
Rachade – Vas prispevek = five stars *****
ja jsem vzdycky myslel, za mam tyhle nazory jen sam, ted vidim, ze uz nas jsou alespon dva tucty.
Doufam ze ochoreni neni vazne a preji brzke uzdraveni.
21: Děkuju pěkně :-) Inspirovali jste mě k pokusu o změnu k lepšímu.
Po odchodu z rodinného kruhu jsem se těžce přeučovala vařit z osmi porcí jednu. A co teprve nakupování!
Jelikož maso kupuji zcela ne-bio už naporcované, zbytky nemám. A na ostatní zbytky je vynikající vynález morče, to sešrotuje kde co od zelného košťálu po prošlé vločky. S tvrdým chlebem jsem přestala mít problém od chvíle, kdy jsem začala kupovat jen kusové pečivo. Večer vyndám z mrazáku jeden kus, který ráno zkonzumuji. Pokud by náhodou zbyl chleba, ještě polotvrdý ho nakrájím na kostky, opeču na pánvi a posolím – jaj, kam se hrabou brambůrky!
Pomazánky u mě naopak mizí bleskově a spíš se nedostává pečiva pod ně než naopak.
Saláty v krabičce kvituji, v létě mi nahrazují i pracovní oběd a dá se do nich pokrájet kdejaký zbytek.
Ad 17: Rachade, co to jsou prosimvas BRIKY? („Nacpali ho se zeleninou do bríků“).
Perchta,
Rachad to jistě dovysvětlí; Le bric je tunisská specialita, smažené (deep fried) lístkové těsto. Taková taštička plněná vším možným, vajíčkem, atp.
SOUHLAS :-). A je to moc pěkně napsané. Nejdůležitější je prostě se zamyslet na tím, co a proč jím. A to moc lidí nedělá.
24: Jen poopravím. Není to jen tuniská specialita. Bríky najdete v různých formách vlastně skoro všude na světě. Spring rolls,bjurek,borekas…Těsto není lístkové, je to speciální „palačinka“ z velmi tenkého těsta které se říka ouarka od slova waraq (list) ale spíš ji seženete pod názvem malsouka z Tuniska nebo z Francie, v ňecku phyllo, v Turecku yuffka.
V Tunisku se tradičně plní mačkanými brambory s kapary, petrželkou, tuňákem z konzervy a syrovým vejcem. Potom se kapsa z malsouky přeloží a osmaží dokřupava. Vejce uvnitř má ještě lehce tekutý žloutek tak si umíte představit jaká je to dobrota!!Ale to v Chez Amis nehledejte. Dělají se taky verze „cigára“ jako spring rolls a jmenují se briouaty.
Diky vsem za vysvetleni :) Mam v lednicce zbytek hommos z vikendoveho vecirku, tak to zkusim.
27: No já to uváděl jen jako příklad, jak zacházet se zbytky. Ona to zase nebyla taková bomba.Ale jistě se to dá dotáhnout!
Především milý Rachade, díky za parádní úvahu zde i včerejší komentáře k věci (a se zdravým selským rozumem) pod La Degustation. Nemyslím si, že bychom o jídle nepřemýšleli, toho je důkazem i zdejší diskuse posledních dní. Jen se prostě máme „počertech“ dobře (i když se nám to často nezdá). Už se těším na další text…a uzdravte se!
Článok hoden zamyslenia. Je dobré nezostať iba na povrchu veci. Jasné, ľudia voľakedy jedli zdravšie z núdze a nie z cnosti. Niekde som sa dočítala, že kedysi si slúžky v Prahe dávali do zmluvy klauzulu, že nebudú musieť jesť lososa či inú rybu častejšie ako trikrát do týždňa – asi bolo vtedy vo Vltave veľa rýb a chúďatá slúžky nútili jesť rybacinu každý deň :o))
Tiež som vychovaná pravidlom, že jedlo sa nesmie vyhadzovať. U nás to za nás vyriešila naša drtička s dlhými ušami (ohař), zje skoro všetko. je mi tiež ľúto, ak v reštaurácii nie sú flexibilní a nechcú prispôsobiť porciu požiadavke klienta. Stále ma zaráže, keď vidím obéznu rodinku s nákupným košíkom plným sladkých limonád a chipsov :o((
Je škoda, že si nevieme vážiť dary, čo nám poskytuje zem u nás doma, veď tu vieme dopestovať pestrý výber ovocia a zeleniny a dochovať zdravé zdroje vajec, mielka či mäsa. Ale nezdravou plitikou obchodných reťazcov sa k týmto porduktom nevieme bežne dostať a tak sme odkázaní na dovoz :o((
rachad:
Michale, toto je zcela jasně jeden z nejlepších čtenářských zápisků nejen k tématu, ale tady vůbec. díky ,)
někdy to uvažování o tom, co si strkáme do hlavy bolí. při nynější všeobecné přežranosti a blahobytu to ale vůbec neuškodí. naopak! :)
31: Díky vám všem za neutuchající příliv inspirace! Vaše diskuze mě obohatili víc než cokoliv jiného v poslední době. Kéž by takový náhled měli i majitelé restaurací!
To bylo krásné a trefné!!!:-)))Když jednou po obědě vyhodila moje kamarádka do koše nedojedený řízek, silně to se mnou otřáslo a chytala jsem se stolu a vůbec nechápala, co to dělá.Připadalo mi to jako „svatokrádež“..to jídlo se mohlo dojíst jindy…Ale s jídlem je to jako se všem v životě, chce to nějakou invenci a taky námahu žít, protože jen tak můžete mít ze života radost. Přežívat ze dne na den je přeci strašná šedivá nuda…
Super článek!
Asi tu budu zase za „bílou vránu“, ale nesouhlasím. Za prvé nechápu,proč se musíte tak nepěkně „otírat“ o svou kamarádku, která nejí maso. Já ho nejím od školních let a jsem zdravější a v lepší kondici než většina mých přátel masožroutů. Nevidím důvod, proč si do těla cpát mrtvolu,která tam pak cca 7 dní leží a hnije. Celozrné pečivo jím výhradně, protože mi bílá a pšeničná mouka nedělá dobře (celkově se po ní cítím unavená a oteklá).Pravé pečivo z celozrné mouky (nikoli barvené náhražky) člověka zasytí na delší dobu a nemáte po něm pocit únavy.
Co se týče vyhazování, právě tenhle úchylně český způsob šetrnosti mě stál léta problémů s nadváhou. Dokud jsem se neodvážila doma ohlásit, že ze sebe odmítám dělat „popelnici“ a rvát do sebe něco přes pocit sytosti jen proto „aby se to nevyhodilo“.
Mám stejný problém jako Romana, v restauracích jsou předimenzované porce ( a nemluvím vůbec o českým hospodách, kam nechodím).Běžně obsahuje taková restaurační porce hlavního jídla energii doporučenou pro dospělou ženu se sedavým zaměstnáním na celý jeden den. Předkrmy leckde odpovídají mé běžné porci jídla, když si vařím doma. Takže v restauracích bavím obsluhu objednávkou:předkrm a k tomu dezert.
Takže já jím kvalitně, jen tolik, abych dosáhla pocitu sytosti a ještě stále měla pocit, že jsem si pochutnala.
35: Ohóóó. Neotírám se jako „masožrout“(už je to tady) o svoji kamarádku proto že nejí maso. Otírám se o ní proto že s tím otravuje okolí a dává všem najevo své pohrdání. Nemá zdaleka tak zpracované jestli jí zdravě, jde především o to, že jí JINAK. Je jiná, tudíž zajímavá. Nejde s davem. To je hlavní motivace. Přijde mi to legrační. Tak se nezlobte. Pokud jste si jistá že jíte opavdu celozrnné pečivo, potom je to fajn. ňeči o mrtvolách a o hnití nejsou zcela na místě – myslím že se mnou hodně lidí bude souhlasit, že někteří vegetariáni ač prezentují své zdraví a vnitřní vyrovnanost v některých chvílích reagují dost hystericky. Hodně jich na mase vyrostlo, a odklonili se o něj po zralé úvaze a potom co byli schopni ho plnohodnotně nahradit. Někteří zmatení jedinci začali experimentovat s jídlem, protože je to IN a zavařili si na chronické průjmy nebo zácpy a žaludeční neurózy. Myslím že jste v mém příspěvku hledala něco, co tam není. Znal jsem spoustu zdravých, starších jedinců ve kterých tlelo lecos, dokonce kouřili, ale měli pohyb na zdravém vzduchu-dostatek pohybu, žádný stres a jedli přiměřeně. Kdybyste jim nabídla syrovou mrkev, tak by se zasmáli, protože to by za chvíli padli vyčerpáním. Spousta z nich měla názor, že v mase je síla. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno co s tím můžeme dělat. Já osobně mám maso asi dvakrát týdně a to co se s ním děje uvnitř s důvěrou vkládám do rukou mému trávení. Dokud se to neblaze neprojeví na mém výkonu a stolici nechává mě to ledově klidným. :-))
ad 35: P.S. ještě k té „úchylné české šetrnosti“ Nevím kolik vám je, ale asi nevíte co je hlad a prázdný špajz. Moje babička to věděla a já měl taky párkrát hlad. Ne chuť, nebo pocit hladu, ale hlad.A potom bych šetrnost nazval jakkoliv, jen ne úchylnou. Pokud k tomu dojde, Cuketka má článek o tom jak se jedlo na Kladensku za první republiky. Počtěte si…
Souhlasim s rachadem. V mase totiz ta sila, rozumej kvalitni zivocisna bilkovina, opravdu je. Kdo veri tomu, ze obiloviny (sacharidy) jsou nejzdravejsi a zasyti, se stal obeti MBS (marketing bullshit) velkovyrobcu cerealnich tycinek, lupinku, vlocek atd. Ale kazdy at si da, co chce. Clovek je ovsem vsezravec. Neni nahoda, ze nejvice poruch krvetvorby se vyskytuje mezi duslednymi vegetariany, vegany, frutariany apod. To je statisticky udaj.
38: Mám doma vegetariánskou kuchařku, protože fenomén vegetariánství mě velmi zajímá (na jako demagogie ale jako perspektivní směr ve výživě) a je tam vyfocen autor s rodinou. Chlubí se jak si pchutnávají na seitanových řízcích které údajně předčí ty klasické „masožroutské“, ale faktem je že celá rodina působí dojmem neurotických podvyživených bleďounkých sušinek s kruhy pod očima. Na druhou stranu trenér thaiboxu Adam Vrána je důsledný vegetarián (dobře osvalený, zdravý sportovec) a prozradil mi že zkonzumuje třikrát víc jídla než když jedl maso a vyjde ho to dost draho, protože zelenina není nejlevnější. Jí luštěniny, syrovou zeleninu, mléčné výrobky, a je fit. Nikdy neodsuzoval ty co jí maso a nikomu svůj směr a SVOJÍ VOLBU nevnucuje. Takhle mu to vyhovuje. Mě můj směr taky vyhovuje a pochybuji že by ho někdo změnil tím, že by mě nazýval masožroutem a argumentoval hnijícími zbytky masa v mých útrobách. Když se o to začnete trochu víc zajímat, zjistíte že každý máme trochu jiné trávení a zažívání a to co by mi mohlo udělat jačí máslo v čaji, by se stalo pravděpodobně Číňanovi po tom co by požil naší šlehačku. Nemluvě o syrových játrech požívaných Inuity, či tatarském bifteku servírovaném Indovi. Zaslechl jsem dokonce zajímavou teorii, podle které bychom neměli jíst banány a pomeranče, protože u nás nerostou. Nebo že brambory jsou plné negativní energie, protože rostou v zemi. Já už slyšel nesmyslů…:-)))
39: tak jest. Eskymak si taky beztrestne neda velky salat s olivama a jogurtovou zalivkou. Nesmyslu koluje spousta, nektere jsou pozoruhodne. Ten o skodlivych bananech, pomerancich a bramborach pochazi z makrobiotiky, ktera rika, ze zdrave jsou jen potraviny pochazejci ze stejneho pasma. Dale zadny cukr (to by se dalo pochopit), mouka, mleko, syry, cervene maso. Jednou do mesice lze kousek ryby ci kurete. Dobrou chut :-). P.S. Co vede aktivniho sportovce k vynechani masa?
40: Strávil hodně času v Thajsku a zjistil že mu to vyhovuje. Jí do polosyta, podle teorie že přežraná šelma nic neuloví. Lítá jako čert, ale je v pohodě. Žádný fatální úbytek svaloviny, má spoustu energie. Zářný příklad fungujícího, osvíceného vegetariána.
Nix, 35: Úchylně česká šetrnost? Jde jen o to, že když si vážíte jídla, nemusíte ho vyhazovat. Ne se nacpat do prasknutí a schovávat v lednici deset tisíc zbytků.Když se to jídlo jednou koupilo, tak by se mělo sníst, to znamená rozvrhnout si zhruba co kdy sním. Každý jsme trochu jiný a neexistuje žádná stoprocentní zdravá strava. Mě teď zdravotní problémy donutily jíst víc zeleniny, luštěnin a obilovin a fakt je, že se cítím báječně. Maso jím tak jednou do týdne a to většinou hovězí. Moc mi to vyhovuje, ale úplně nesnáším některé lidi okolo „zdravé výživy“, protože se tváří, že jsou něco víc. Když ze sebe dělají tak „country“, proč se pak tváří jak hogo fogo?
Pak jsme taky nikdy nepochopila, proč mají vegetariáni pocit, že požírají mrtvolky? (Že by návrat totemismu:-))) To by snad stálo za nějaký psychologický rozbor…
Ahoj, to je pěkný příspěvek, i diskuse.
Nix: taky si v restauraci klidně dám předkrm a jako druhý chod taky předkrm, nebo rovnou desert, nebo nic, podle chuti a sytosti, a žádné problémy s obsluhou nemám. Velikost porcí je relativní, vzhledem k hladu příchozího strávníka, jeho standartní žravosti a taky vzhledem k vydatnosti toho kterého pokrmu. Teprve na posledním místě vidím rozšafnost podniku, jak kalibruje porce.
Uznávám, že lidé dříve měli maso poměrně vzácně, jedli brambory a zakyslé mléko, kouřili cigarety bez filtrů, a docela měli páru, kterou my, zlenivělí a rozmazlení eskalátorama nemáme. Civilizační nemoci? No comment.
Vše je třeba měřit úhlem pohledu. Taky nesouhlasím s plýtváním, které je nejvýraznější v oblastech, kde na pobřeží desítky kilometrů pokrývají all inclusive hotely, odkud se denně vyváží tuny kvalitního jídla, zatímco kousek ve vnitrozemí je hlad. To je barbarské. Ale kdo by jel do all inclusive hotelu, kde by dostal na výběr ze tří hotových jídel ohřátých v konvektoru??
Foxy: souhlasím s vámi. Navíc jste přestála mediální manipulace a kampaně proti červenému masu, které je přitom opravdu důležité. Taky jsem na cestě zpět k červenému. Ono se nemá nic přehánět, ani hnát do extrému.
Můj osobní závěr je ten, že pokud si můžu vybrat, beru potraviny, které mají co nejmenší chemický impakt našich velkolepých globalizátorů. Zda je pro někoho morální vraždit kytičky a nevraždit zvířátka, to je věc jeho svědomí.
Howgh (píše se to tak?)
Souhlasím, „samo“-pěstované ovoce-zelenina jsou nej. Schovat, zamrazit. Loni jsem dle vzoru bratří Veverkových z 20kg brambor vypěstoval cca 600kg…ale jsou výborné, žluté, s vysokým obsahem škrobu. Některé bohužel výrazně splňovaly heslo: Ćím hloupější sedlák, tím větší brambory..„abonuji titul Honza“ :-(( Je to sice práce navíc, ale příjemné zjištění, že si nemusím kupovat nyní, navíc v pochybné kvalitě, protože „Lídl to má nejlevnější“. To samé mražený hrášek, nakládané kyselé okurky, atd. I malá vítězství jsou hezká.
Celozrnné pečivo má kupodivu svoje přednosti, což je řekl bych objektivně prokázáno: http://www.osel.cz/index.php?…
Nicméně, mě nikdy moc nesedlo. Když jím moc pečiva, tloustnu. Někdy si říkám, že na dietě podle krevních skupin něco bude. Když zbaštím kus polosyrového hovězího, nemusím dva dni skoro jíst.
46: Nezpochybňuji celozrnné pečivo. Jen to pečivo co je někdy za celozrnné vydáváno. Je to hit. Je jasný že to spousta pekařů zkusí.Ale péct čistě z celozrnné mouky není žádná pr…legrace!
Axe, jste taky kavkazský lovec, sk. B? Ono to fakt dost sedí, a kupodivu při zkoumání potravin z hlediska skupin lidi zjišťují, že to vlastně odpovídá tomu, co jim chutnalo už od dětství, a která jídla tajně vyhazovali, nebo nechávali na kraji talíře. S věkem se pak doslova naučili jíst věci, které jsou proti jejich naturelu.
V mým případě jsou to rajčata, která mi nechutnala, a ostatní děti přiváděla k extázi u keříků, když byla sezóna. Dodnes mi nechutná šopák, ale tak nějak jsem si na rajčata zvykla. Podle teorie KS nepatří rajčata do mého jídelníčku, jsou dokonce pro skupinu B v kategorii jedů. Hm…
Neříkám, že se podle toho řídím, a ani to nevnucuju. Ale za experiment to stojí.
moje nyní čtyřiadevadesátiletá prababička celý život jedla chleba se sádlem, vepřové maso, kupy vajec a pila litry vína… Zkrátka co bylo na vesnici :-) dodnes se stále ošklíbá nad zeleninou a čímkoli bez masa. K obědu sní klidně dva řízky. Čímž nechci nikoho nabádat k něčemu podobnému :-)
A k vegetariánům… Onehdá jsem si při stidiu pohybů rostlin uvědomila, že jsou to také živé organismy, dokonce bylo pokusy dokázáno, že cítí bolest… Můžeme je snad beztrestně pojídat jen proto, že narozdíl od zvířat se pohybují značně pomaleji, nemají smutné oči a nevydávají zvuky??? Každý vegetarián, který tvrdí něco o „vraždění“ a „mrtvolách v žaludku“ by se měl nad tímto zamyslet a přejít na frutariánství, popřípadě na doživotní hladovku (budiž mu útěchou, že nebude příliš dlouhá).
ALL YOUR VEGETARIANS BELONG TO US!
http://www.seriouseats.com/…-eating.html
;)
46.celozrnne nebo bile pecivo, je to jedno, pokud ho jime casto a soucasne fyzicky nepracujeme. v takovem pripade nic dobreho neprinese. je to jen energie bez valne hodnoty, ulozi se do tukovych zasob (proto tloustnuti po pecivu) a hlad je za chvili zpatky.
olu: babicka ma recht :-)
Safr, už jsem tu krevní skupinu zapomněl, ale je to ta masožravá (se zeleninou). Moje nejoblíbnější jídlo je hovězí s kyselou rajskou omáčkou, řádně přiostřenou čilli papričkama. Ač bych měl rajčata jen v malé míře.
Co se týče rosltin – olu má pravdu. Josu nepopiratelně živé. Dýchají, množí se, pohybují se (rozrůstají se, otáčejí se za sluncem, reagují na dotek), vnímají okolní prostředí (parazitické rostliny dokáží vyčuchat svého hostitele a rostou směrem k němu, reagují na délku dne rychlostí růstu a vývoje, atd) mají hormony, dokáží se varovat při napadení vypouštěním látek, an které reagují ostatní rosltiny, mají jak specifickou, tak nespecifickou imunitu. Stavba semene (zásobní děložní listy, embryo, oplodí, osemení) se v principu neliší od vejce (zásobní žloudek a bílek, embryo, pergamenové obaly, skořápka) a neliší se až tak moc od zárodku savce v děloze, tokonce i něco adekvátního děloze semena mají. Ne, rosltiny jsou jednoznačně a nesporně živé. I ten šopský salát je ještě živý, dokonce by se z něj daly vypěstovat, i když třeba jen přes tkáňové kultury, normální rosltiny. Mezi sežráním rostliny a sežráním zvířete nevidím rozdíl.
Eee, nikoliv děloze, placentě. Pokud se dobře pamatuju, je to štítek, přes který jdou enzmy a hormony a živiny – mezi embryem a děložními listy (listem).
52: Já jo.Kytky neřvou.Ale nikdy nezapomenu na Restaurant na konci vesmíru.Znáte? Jak ta kráva příjde ke stolu a nabízí svoje nejlepší kousky i s doporučenou úpravou?
Axe: asi budete lovec. Ti mají jako základ maso, mohou zeleninu a ovoce, které není kyselé (což by sedlo na ta zakázaná rajčata) a nesedne jim obilí a brambory. Takže krevní skupina 0. Hm, univerzální dárce, chudák příjemce.
Já to mám dobrý. A1B+.Ta nejlepší alternativa krevní skupiny.
V dietě bych neměla mít máslo, plnotučné mléko a tučné sýry. Jinak mohu to, co A i B a mohu to co jeden či druhý nemůže. Chichi. Ale nikdy jsem to nepraktikovala.
Jop, nulka je to. (Polo)syrový maso a dostatek fyzické (silové) námahy. Jinak začnu kynout.
Rachard: Neřvou? Spíš je neslyšíte. Máte rád vůni posečeného trávníku? Tak když ji řádně zkoncentrujete, dostanete ostrý, čpavý, varovný pach, který vás až bolestivě praští do nosu. Tak takle řvou kytky. Jen si nemyslete, že všechny ty silice obsahují jen pro srandu králíkům, ev. pro kulinářské potěšení.
56: Není to vidět, ale teď se trochu stydím. Mám po romantice. Pokud někomu nepřipadají romantická jatka.
Dušek v knize (Ne)nucený výsek v rozhovoru nadhodil zajímavou tezi, že lidé vlastně vůbec jíst nemusí, je to jen iluze vyvolaná propagandou, prý jsou v Indii kasty které dokáží vydržet neuvěřitelně dlouhé období bez jídla. Jestli nějak zpracovávají přírodní energii…nebo co.
Rachard: Nedělejte si z toho hlavu. Je to zcela normální, a přirození. Vždy musí něco cípnout, aby něco jiného žilo. Lidi nad tím jen příliš zbytečně mudrujou. Znal jsem dokonce pěstitele, co odmítali prodávat svoje kytky na výstavách, protože by se mohli dostat do rukou nějakých lemplů, kteří by je umořili. Ostatně nemám rád bonzaje a floristy.
Olu a Rachad: zrovna to jsem chtěla napsat: případy lidí, kteří nejí několik či mnoho let (!!) jsou zdokumentované. Dá se to na síti dohledat.
Axe: nemám dobrou zkušenost s vysvětlováním této prosté reality vegetariánům – tvrdošíjně si stojí za svým, a nechtějí naslouchat. Nejmorálnější je snad jen pojídání mléka, neoplodněných vajíček, a plodů, ze kterých nejsou semínka.
Jediný rozumný argument ve prospěch vegetariánství je ten, že chovem zvířat na maso se prodlužuje potravní řetězec o krmivo pro zvířata, a zvyšuje se odpad na planetě o exkrementy.
Ovšem recyklace exkrementů na biomasu, resp. otop, by mohlo při komplexním využívání vážně ohrozit zisky ĆEZu. :-)) ??
Ale to už není téma pro ty, kdož čtou cuketku.cz při jídle. :-(
60:No rozhodně jíme víc než je třeba. Těžko odolat když je tolik lákadel! Já jím poslední dva měsíce tak třetinu toho co dřív a je mi celkem fajn. Jen hodně piju. Prostě nějak nemám hlad nebo co. Ale ze zkušenosti vím, že se to u mě houpe v takových cyklech. Nejhorší to bylo v kuchyni. Vždycky zbylo něco na prkně a šup s tím do pusy! Takže padesát takových malých soust denně, nic extra dietního a to šli kilíčka nahoru!
60: Exkrementy patří do půdy :)
61: To je normální cyklus. Na podzim se cpu jak nezavřenej, hlavně mastný, ledva se ale na naře začne prodlužovat den a je cítit jaro, tak prostě nemám hlad. Kila jdou dolů samy. Nejste první, kdo to popisuje.
Já už pár let pracuji v Kavárně a od té doby co tam vařím,jdou kila pěkně dolů,a to neé že bych to potřebovala…ale už jsem tak načuchaná,že ochutnávám,až v úplném závěru…a hlavně jsem si pořádně uvědomila smysl konzumace,jde o kvalitu,ne kvantitu…Kolikrát se mi,až zvedne žaludek,když pozoruju lidi při jídle,většinou se to nedá označit jinak,než jako obžerství…Jak já nesnášela kibicování babičky a dědy,nekonečnej dryl.„Jak to držíš ty příbory,už zase máš ty lokty na stole atd.“ale teď jsem za to všechno vděčná..Jen tak na závěr:v koncentračních táborech netrpěli obezitou…
Rachade, moc pěkný článek – narazila jsem na něj dneska více méně náhodou, díky odkazu v diskusi. Možná by to ještě stálo za další debatu.
I já se přidávám k pochvalám této skvělé a výstižné úvahy.
Zcela vystizne,dik.
dobrý večer,
zajímavá úvaha a ještě zajímavější názory, snad až budou dlouhé zimní večery dalo by se na toto téma se moc rozepisovat
zátím jen Vám potvrzuji co ostatní moc dobře napsané.