Hledat
Malý český zázrak
Český šéfkuchař, který spontánně otevřel otázku etiky a původu masa. Není možná, říkáte? Tak si přečtěte poslední dva zápisky na blogu Romana Pauluse z Alcronu.
Šéfkuchař se v nich dotýká problematiky žraločích ploutví (a tzv. finning — odsekávání hřbetních ploutví zaživa), na kterou v nedávné době upozorňoval i Gordon Ramsay v televizním pořadu pro Channel4. V zahraničí by to asi byl jenom jeden komentář z mnoha. U nás je pokrok, že o tom vůbec mluví!
Paulus se ve své úvaze otírá spíše o nás o hosty a o náš (často neexistující) vztah k původu masa, který formuje poptávku nejen v restauracích. Vůbec se mu nedivím a v tomhle to trefil přesně — spíše než ohroženého žraloka a tuňáka bychom měli řešit obyčejné české kuře.
Trochu mi ale v jeho zamyšlení chybí jeho vlastní postoj a praxe v restauraci. Doporučuje nám, ať si nejprve zameteme před vlastním prahem a ve vlastní ledničce. Jsem pro! Ale až to uděláme, nebudeme se pak bát jít na degustační menu plné importovaného masa a mořských ryb? :)
Reklama
Komentáře
Vetsina zemi ma sve limity na lov ruznych druhu ryb.S tim zralokem to neni jen problem jen jak je zabijeji, ale hlavne, ze diky vysoke poptavce vznikl cerny trh s touto surovinou (coz nam snad u kurete nehrozi). Tema uz je docela stare a tohle jeden z filmu : http://www.sharkwater.com/
↪ 1 Madlenka: Tema uz je docela stare v českém kontextu naopak! ;)
Byl bych pro, aby se zavedly plakáty u pultů s masem, které by dokumentovaly cestu zvířat až tam. Každá značka by měla svoje a muselo by se kontrolovat jestli tomu, tak skutečně je pod velkou pokutou. Chtěl bych vidět kolik lidí by si kupovalo kuřata, kdyby viděli při nákupu za jakých podmínek byli chována. Přeji dobrou chuť všem. Maso nejím už asi 3 měsíce občas si dám ančovičky na pizzu a jestli si ještě někdy dám maso tak jedině BIO kuřátko nebo na nějaké farmě.
Nedávno volal známým, co žijí nedaleko nás a mají hospodářství jeden majitel pražské restaurace a ptal se jich, jako ekozemědělců, zda by si od nich mohl brát hovězí maso. Beze všeho- byla odpověď, ale máme na porážku tento rok jen dvě krávy. To nevadí na to restauratér- já bych si jezdil každýh 14 dní. :-)) Dá se kráva ořezávat postupně? :-)
Plakáty u pultů jsou nesmysl. Na to nikdy nikdo nemůže přistoupit, protože pokud se živí masem, uřezával by si větev pod zadkem. Sedláci vždy měli sebezáchovný pud nepojmenovávat zvíře. Jinak byla zvířecí smrt zcela běžná. Jsem jednoznačně pro plakáty u pultu, lépe ještě pro velkou lcd a tam přesný pohyb zvířat od A až po Z- číslo cz 49546 hezky z farmy přes jatka až po pult. Myslím, že by spotřeba masa prudce klesla :-)
↪ 4 Klára: ↪ 3 Lucas: IMHO bude stačit, když nějaký řezník/uzenář vyplní tenhle prostor a zaměří se čistě na maso z farem a menších zdrojů. podle mě ten, čas na to už pomalu nastal. levného a běžně dostupného masa z konvence se myslím jen tak nezbavíme, proto mi tohle přijde jako schůdnější cesta ;)
↪ 3 Lucas: kolik lidí by si kupovalo kuřata, kdyby viděli při nákupu za jakých podmínek byli chována.
Bohužel stále dost. Bylo to tady v Anglii celkem nedávno zdokumentováno. Výmluvy byly většinou na téma „mám velkou rodinu a málo peněz“. Pokrčení ramen. V Čechách to bude asi podobné. Jinak stojím na vaší straně barikády a přeji hodně zdaru ve vašem polo-vegoušství (znám dobře ze života)!
↪ 5 pan Cuketka: „Naše“ bio farma (kde nakupujeme) to řeší tak, že zaměstnávají řezníka. Je radost sledovat někoho s mnoha lety praxe, jak se umí ohánět. Lze s ním hovořit, optat se, vyžádat si to či ono, vidět, že si fakt dobře myje ruce, když vám od syrového masa jde uříznout kus vařené šunky.
OK, farma je trochu z ruky a nákup se tam často protáhne – farmář Charles nám chce ukázat nová selátka, nebo ovci zotavující se po těžším porodu – paní J by tam vydržela celé půldne.
Ach jak by bylo na světě krásně, kdyby všechna kuřátka byla „BIO“ a ostaní zířátka taky, ale potom by cena masa byla minimálně 3-násobná a kdo by si to mohl dovolit…?
↪ 7 Lukáš: když to hodně zjednoduším, tak bychom zhruba 3× méně jedli maso. stalo by se nám něco hrozného? nestalo.
Tak tohle téma mě opravdu zajímá, hrozně ráda bych kupovala maso ze zvířat, která vyrůstala normáním způsobem a ani nelpím na bio. Jenže u nebio masa je těžké se dopátrat původu – neříkám nemožné, ale jen za cenu vyptávání se přímo zpracovatelů apod. Zatím jsem bohužel nenarazila po Praze na uzenářství, které by se v tomhle vymykalo. A jak píšete, stačilo by vyvěsit plakát s informacemi o původu a způsobu chovu a hned by bylo jasno, jaký maso bude k obědu:-))
Konzumace masa je všeobecně nesmyslně přehnaná, nemá to žádný racionální základ, zdravotní, finanční, historický, o morálním ani nemluvě. Veškerá osvěta ohledně zaměření se na kvalitní potraviny (nejen maso) nebo zdravou výživu je ale jako hrách na stěnu házet. Jediné, na co český národ může slyšet, je cena. Proto bych byla pro vymítit trend levných podřadných potravin (hlavně masa), výrazně zdražit maso a masné výrobky a samozřejmě úměrně zlepšit jejich kvalitu. Pak už by snad více lidí rozmýšlelo nad tím, zda si každý den dají flák hormonama nadupaného kuřete, které prožilo život v mukách anebo jednou týdně dobré bio kuřátko.
megavelký souhlas, pane Cuketka, hlavně s tím posledním odstavcem, já si ve své ledničce už zametla, ale do restaurací už teď nemůžu, svědomí mi to nedovolí. Je to pech…
↪ 8 pan Cuketka: dobře, tak já jím maso rozhodně aspoň 3× míň než obyčejný člověk a stejně si nedovedu představit, že když jednou týdně to maso koupím, vypláznu za něj 300 Kč. A vůbec, když nebudete jíst maso – kvalitní plnotučné mlíko taky stojí 2× víc jak obyč tetrapakové, sýry (cokoli nad nejlevnější eidam) taky nejsou zadarmo, jo a mimochodem, když jsem se dívala na ceny ovozelových bedýnek, oči se mi protáčely. Pozor, tím nechci říct, že je mi kvalita jídla putna (hlavně když to bude levný…!). Jen prosím zde diskutující, aby si uvědomili, jaké jsou měsíční příjmy průměrné PRACUJÍCÍ české rodiny a že pokud nechtějí všechny prachy prožrat, nezbyde jim, než se spokojit s nakupováním levného jídla. Bohužel.
Není vždy pravda, že bio maso musí být dražší, než obyčejné. Plzeňákům mohu doporučit farmu galloway u Přeštic. Porážka je tak 1–2× měsíčně a cena je téměř shodná s tím, co se dostane v hyper, super marketu.Chuť je nesrovnatelná. Ke každému nákupu dostanete leták s informací o narození a porážce zvířete
Možná by stačilo, kdyby se lidi řídili jednoduchou poučkou: „Sežrat se dá cokoliv, ale nic se nesmí trápit!“
↪ 8 pan Cuketka: Souhlas, snažím se to uvádět do praxe (masa a živočišných produktů vůbec raději méně, zato pokud možno se známým původem). Není to úplně jednoduché, ale něco se v tomto směru dělat dá. A věřím, že kdyby se každý snažil tohle zlepšit alespoň o kousek, časem by se poptávka projevila na větší dostupnosti a lepších informacích, takže by to šlo o to lépe atd.
↪ 10 Lota: A jak byste to výrazné zdražení v dnešní době, kdy se spousta masa dováží, zařídila? Nějakou speciální daní (aby nás mohl stát odírat ještě víc než teď)? Nebo snad má EU legislativně tlačit na zemědělce, aby chovali biozviřátka? Předpokládám, že pak by se jim všem přechod na bio musel pořádně kompenzovat (kupodivu zase z daní). A pak by bujel aparát, který by to všechno kontroloval… Vzhledem k tomu, že mám doma dva kluky, kteří rostou a sportují, tak si dovedu představit, co by prudké zdražení masa představovalo pro rodiny, které mají hlouběji do kapsy (viz třeba příspěvek od Olinky). V době, kdy nakupujete denně jídlo na kila (kilo ryb k večeři je u nás běžné a pak přílohy, zelenina, ovoce…), vás najednou začnou ceny potravin zajímat, i když nouzí netrpíte. Už jinde jsem psala, že nejsem zastáncem velkochovů, ale nejsem pro nějaké legislativní rušení levných potravin, spíš možná pro nějakou osvětu mezi spotřebiteli. Jo a také už jsem v jiné diskusi psala, že hormony se u nás ani jinde v EU brojleři nedopují, to je strašný blud, který se nedaří vymÝtit.
↪ 16 Lucka B.: Stačilo by, aby skončily dotace ;) a jídlo tím pádem dostalo přirozenou hodnotu
↪ 16 Lucka B.: Nejsem ani ekonom, ani zemědělec, nebudu se pouštět do žádných teorií, které by spasili svět… Ale na příkladě: spousta lidí v mém okolí ve velkém konzumuje pangasia, jelikož jíst ryby je přeci zdravé. Důvod? Cena a dostupnost (za pár korun v mražáku v každém supermaketu). Podle mého? LENOST a TUPOST!! Ve městě máme rybí sádka!! Lze zde koupit krásné čerstvé pstroužky a siveny. Ale holt je to pár korků navíc, pár peněz navíc. Pokud by tento rybí kanálový zázrak z Asie nebyl k nám dovážen, snad by to lidi donutilo zajít si pro českého pstruha, užít si vynikající čerstvou rybu, podpořit českého zemědělce. Místo toho jedí rozmražené něco, co plave ve stoce, je hnusné, rosolovité a vozí se k nám přes půlku planety. Analogicky by se dalo pokračovat u jiných potravin…
↪ 18 Lota: Loto, absolutní souhlas.
To je zajímavá diskuze. Docela by mě zajímalo, co si kdo myslí, co má větší páku na změnu, zda striktnější dodržování napr. welfare zemědělci- protože to už existuje, ale výjímek je nepočítaně- tedy jeho striktnější vyžadování od státu, anebo vlastní iniciativa spotřebitele.
↪ 19 Klára: Podle mě je potřeba obojí. Úlohu státu vidím v tom, aby stanovil nějaké rozumné! minimum komfortu zvířat a informací, které musí zákazník o zvířeti dostat a aby bez výjimek hlídal jejich dodržování. No a na zákaznících potom je, aby se ptali dál a pokud možno si vybírali maso (a mléko, vajíčka, sýry…) od těch zemědělců, kteří se nedrží jenom na tom státem požadovaném minimu, ale jdou ještě dál. Ať už díky informacím získaným přímo od zemědělce/zpracovatele (ideální cesta) nebo díky informacím získaným zprostředkovaně pomocí nějaké dobrovolné certifikace, ke které se zemědělec přihlásí.
↪ 19 Klára: Na vlastní iniciativu spotřebitele bych nespoléhala. Bohužel lidí jako my, kteří přemýšlejí, co vemou do pusy, je málo. Za sebe se nažím dělat alespoň osvětu, u rodiny, kamarádů. Jenomže i v tomto malém okruhu se moc s pochopením nepotkávám. Východiskem by měla být regulace od státu, EU či ještě výše… Ale to je něco, v co můžeme doufat, že snad, jednou… Prozatím myslím, že každý by měl začít u sebe, u svých dětí a pak nenápadně poňoukat své okolí. No a třeba se toho jednou dočkáme. Že nebude po nekvalitních potravinách poptávka a pak tudíž ani nabídka.
↪ 20 Kytka: minimum komfortu zvířat – 100% souhlas, já teda do chovu zvířat pro potravinářské účely nedělám a nevidím, takže nejsem schopna posoudit, jaké by to minimum mělo být, ale věřím, že jsou lidé z oboru, kteří tu vůli budou mít (pokud jejich jediným cílem není co maximální zisk a slépky ať si třeba chodí po hlavách).
↪ 21 Lota: proboha, jen žádné regulace od EU a od nikoho!!! V demokratické společnosti je každý zodpovědný sám za sebe a za to, co si strčí do huby!
↪ 22 Olinka: Já naprosto souhlasím, že jen proboha žádné regulace, ale, podle mě má Lota pravdu v tom, že v téhle společnosti hrají největší prim peníze, pro vět´šinu. Možná, že Lota , nebo já to tak cítím myslela tu regulaci nikoli restriktivně, ale motivačně- za mě plus. Prostě ekozemědělec dostává kompenzaci v rámci ekodotací, dostane certifikát atd. ovšem za jasných podmínek- zvířata v pohodě, žádný úvaz, uzavřený okruh, neřezat rohy, bez kastrace, bez stříhání křídel, výběh, žádná chemie, atd. atd. Za nás vše naprosto logické a rozumné věci, které člověk, co to dělá z přesvědčení stejně nedělá, tudíž pro něj nejsou příliš žádnou přítěží. A za to bonus v penězích. Podle mě by nebylo vůbec od věci, kdyby ekozemědělci dostávali normální dotace a konvence nic, to by byl panečku ekologický nárůst :-))
↪ 22 Olinka: Správně , plný souhlas. V demokratické společnosti je zodpovědný každý sám za sebe. Ale – mají zvířata nějaká práva? A pokud ano, máme my lidi jim ta práva vymáhat?
↪ 22 Olinka: ↪ 23 Klára: No ono to bez těch regulací dneska těžko půjde, jde jen o to, aby byly 1) dostatečně přísné na to, aby zabránily týrání 2) dostatečně minimální na to, aby zemědělcům neztěžovaly život zbytečně.
Já jsem pro ten systém zaručení rozumného minima tvrdě vymáhaným předpisem, jak jsem psal. Co je navíc bych nechal hlavně na spotřebitelích s tím, že by tam už stát neměl zasahovat hrozbou sankcí. Finančně motivovat rozumnými dotacemi by tam pravda mohl a rozhodně by tam měl působit podporou vzdělávání v této oblasti.
↪ 22 Olinka: Ano, souhlasím. Ale kam nás těch dvacet let demokracie zavedlo… Pokud by to nemělo vliv na okolí, řeknu ano, je mi to jedno, ať si každý jí co chce. Jenomže… ovlivňuje to mě, ovlivňuje to práva zvířat (právo na život bez utrpení), ovlivňuje to českého zemědělce (kterému fandím). Regulací byla myšlena podpora českých ekochovů, výrobců a prodejců biopotravin, zákaz dovozu podřadných potravin, zkrátka zabránění tomu, abychom byli popelnicí celému světu.
já jsem Romana Pauluse vypíchl i z toho důvodu, že si myslím, že role osvícených šéfkuchařů (opinion leaderů a těch s přístupem do masmédií, a později pak třeba i řezníků, prodejců ryb etc.) je v tohle poměrně silná a vedle legislativy, sdružení uvědomělých producentů a eventuálně pomalého růstu povědomí u konzumentů může hrát značnou roli.
bohužel tady často vidíme zjednodušený postoj, který roli kuchařů redukuje na to, že dělají jenom byznys a pasivní uspokojování poptávky. cokoliv víc je fuj ;) (aniž bych nějak ubíral těmto faktorům na důležitosti) přitom v zahraničí jsou chefové (sic ;)) ti první, kteří zajímavé producenty vytáhnou na povrch a kteří jako první umí hosta/konzumenta poňouknout, připovzdělat… nebo alespoň seznámit s problematikou :)
↪ 12 Olinka: trochu nechápu ty kapitálky u slova pracující. to jsou tady jako ostatní diskutující „česká rodina nepracující“? ;)
ale k tomu levnému/drahému masu — je dobré si uvědomit, že z přírodních produktů je maso opravdu jeden z nejnáročnějších produktů. na jeho produkci spotřebujete násobně víc zdrojů, prostředí při tom dostane taky pěknou dardu + od začátku až do konce pořád pracujete se živým zvířetem, které potřebuje nějaké minimální zacházení a péči.
to že je pak na krámě levné/dostupné, umíme jen proto, že část těch nákladů (v širším slova smyslu), které by se jinak projevily na ceně šikovně schováme. to jsou např. ty dotace, nebo nutnost produkovat maso takovým způsobem, aby se to vyplatilo – tj. intenzivně a způsobem, který bychom doma na dvorku rozhodně nezvolili.
sám bych do toho nějakou regulací tvrdě nezasahoval, ale asi by stálo za to narovnat podmínky a ukázat, si kolik nás co doopravdy stojí a jak jsme toho docílili. pokud by měly různé způsoby produkce stejnou startovní čáru a spotřebitelé dostatek informací, asi by nám to stačilo.
Většinou na to jdete příliš radikálně! Levné potraviny budou vždycky lákadlem a na druhou stranu bio-cokoliv je v zásadě modní vlna. Logicky se při nákupu surovin pro domácnost každý z nás řídí z části finačním pohledem a z části tím co potřebujeme nebo chceme. Pro mě je zatím jediná cesta jak utišit svědomí, a to nakupovat co nejvíc na trhu od místních farmářů. A co se ceny masa týká, hovězí z farmy 165,–kg, kuře z volného chovu 80,–/kg, domácí uzené 150,–/ kg. Jistě je to složitější než zaběhnout do marketu, ale má to chuť. Jsem z Brna a než se od května znovu otevře trh, dojíždí zemědělci z jihu Moravy a zásobují nás z auta kysaným zelím, skvělými bramborami (10,– /kg), medem, domácí zabijačkou. Jde o osobní rozhodnutí každého z nás, co chceme jíst a když se rozhodneme, zbývá najít zdroj.
↪ 12 Olinka: ceny farmářských produktů jsou jen mírně nad cenou marketů a po pravdě, kvalitních surovin stačí míň. Zasytit se sýrem z gumy je nekonečný proces, kvalitního sýru z farmy stačí třetina. Takže vlastně za stejné peníze. A s mlékem nemáš pravdu, ta bílá věc v krabici mléko není a farmářské je za 20,– litr. Vážně to jednou zkus, uvařit z kvalitních surovin se vyplatí.
VANDA Kde v Brně seženeš kuře z volného chovu za 80,–?
Ve svém okolí se často setkávám s reakcí „já to radši nechci vědět“, když začnu vysvětlovat, proč nemám chuť na maso z konvenčních chovů. Naprosté většině lidí je jedno, jaký jejich maso „prožilo“ život a raději se o to nezajímají, aby si nezkazili chuť (toť alespoň moje zkušenost).
Určitě by to chtělo víc osvěty, ukazovat, vysvětlovat… protože lidé si sami ty informace neshánějí a z reklamy a etiket, kde jsou nafocena kuřátka v trávě a kravičky na pastvině, je nezískají.
A ještě pokud si mohu dovolit odbočit – bylo tu zmíněno mléko.
Může mi někdo znalý vysvětlit, jaký je rozdíl mezi bio mlékem ošetřeným vysokou pasterizací a homogenizovaným (Olma) a krabicovým mlékem? Když mám možnost, koupím raději nebio farmářské mléko, které nebylo homogenizováno, ale bohužel ne vždy se k němu dostanu… omlouvám se za odbočení od tématu.
↪ 33 Ha.mre: Mimo téma :-)) Olma biomléko je určitě ošetřeno jen šetrnou pasterací – tady odkaz na rozdíly při teplotě pasterizace http://blog.labohemecafe.cz/…cneho-mleka/
Nejpodstatnější je asi bio chov a nebio. Základní rozdíl je v tom, že pokud prodáváte mléko z biochovu, jedním z nějvážějších prohřešků, který vede k sebrání všech dotací je koupit dojnici z konvenčního chovu. Existují výjímky, díky kterým můžete pořídit do chovu např. vysokobřezí jalovici, ale krávu po teleti nikdy, zcela bez výjímky za vysokých pokut. Tudíž máte jistotu, že chov krav, ze kterých jde mléko je ekologický. Základ je, že krmivo- od loňska už bez výjímky, nesmí být z konvence, jen z ekochovu, jen sláma na podestýlku smí být konvenční. Stroje, které podnik používá ke krmení smí používat pouze na eko sektor, krávy nesmí být vazně ustájené, musí mít přístup na pastvu a jak se psalo o hormonech, že je to blud – není podle mě. Sice se od roku 2006 nesmí používat hormony ve výživě, ale kráva v konvenci smí být bez problémů nahormonovaná před inseminací. V eko pouze ve vážných případech za podpisu veterináře- ale to je zrovna jedna z věcí, která je neuhlídatelná. Krávy se nesmí odrohovávat – jen ve vážných zdravotních problémech. Tele musí být krmeno mateřským mlékem, nikoli směsí- tedy i budoucí dojnice.
↪ 27 pan Cuketka: absolutní souhlas. Podle mě je tohle právě ta nejdůležitější cesta poňoukání :-)- od autority jen tak mimochodem a pevně doufám, že to v Čechách dříve nesemele kuchaře, než k nějakému uvědomění dojde :-)
Možná by se zdejší pisatelé měli zamyslet nad tím, že existují i lidé, co nežijí v Praze nebo v Brně. U nás na venkově kupodivu je problém sehnat jakékoliv maso a další živočišné produkty, které se vymykají běžné produkci. Nejblíž to mám pro hovězí a jehněčí (asi 35 km). Kdybych měla stejně objíždět vejce, sýry, kuřata, vepřové, tak nebudu dělat nic jiného, než jezdit. A prosím nepište mi tu o trzích. Raději trávím sobotu v lese s mapou nebo GPS, než se nechat ušlapat bandou supermatek s vkusnými košíky na nákup zaručeně farmářských potravin.
↪ 36 Lucka B.: Řada trhů je úplně v pohodě a žádné ušlapání na nich nehrozí. A obecně – upozorňovat na problémy současných konvenčních chovů a na možnosti, jak nakupovat lépe, dává podle mě smysl i tehdy, když to nebudou možnosti dostupné pro každého. Každý malý posun k lepšímu je v tomhle dobrý…
↪ 37 Kytka: Ad upozorňování: Ale určitě ano, povědomost lidí by se měla zvyšovat. Mně jenom přišlo, že z některých příspěvků vanulo, že kdo nenakupuje přímo od zemědělců je zaostalý a líný.
Ad trhy: Pro mě je nejdostupnější trh v centru Plzně, a tam to strašné je. Možná když se přijde později, tak je to lepší, ale to zas nic nemají. Ona je situace na Plzeňsku vůbec dost špatná, zemědělců je málo a poptávka je obrovská. Děláme s kamarádkou bedýnky pro pár známých (převážně biozelenina, nepouštíme se do živočišných produktů, to už si pak člověk moc zahrává s hygienou), tak o tom mám poměrně přehled.
↪ 30 Vanda: Tyjo, mně připadá, že trochu Olinku podezíráte z věcí, které nenapsala. Myslím, že asi zkusila mléko z krabice a píše jen o dvojnásobně ceně, což je těch 20–30 korun, které může dát i za normální (selské, farmářské, staročeské:-) mléko, které asi i zná a zkusila. A trochu mě dráždí to „Vážně to jednou zkus, uvařit z kvalitních surovin se vyplatí.“
Já tedy děti nemám, zatím jen tři bratry, kteří vůbec nehledí na to, jestli je sýr farmářský, bio nebo supermarketový, prostě ho snědí stejně hodně, některý jim chutná víc, jiný míń (tzn. ke svačince 20dkg/jeden bratr) a mléka ten nejvíc pubertální vypije kolem litru a půl za den. Přes rok tedy většinu čerstvé krabicové, s občasným z mlékomatu, o prázdninách bývalo od dědových krav. Chuťové srovnání tedy máme, je to jiné, ale mléko to je.
Prostě jsme jen chtěla říct, že zas tak jednoduché to není a farmářskost potravin nás nenasytí o dvě třetiny víc, tedy neutratíme stejně (na chuti atd. se to ale vyplatí, samozřejmě) a každá rodina nad tři děti nemůže vypadnout z města hospodařit si s kupou slepic a vlastní krávou, aby mladým rozvíjejím se atletům zajistila dost bílkovin, takže zbývá kombinace Tesca, trhů, vajec od známých a omezení masa. ale to už jsem úplně u jiného tématu:)
↪ 39 farfalla: no jo, to je takový nechtěný efekt podobných debat a diskuzí, že k tomu abychom se mohli stravovat správně, je potřeba mít extra budget, energii a jakési dlouhodobě vstřebávané know-how ;) pak má člověk tendenci se stydět nebo stresovat z každé konvenční mrkve :)) …je to imho zbytečné, protože při troše dobré vůle už lze kombinovat zdroje potravin podle financí i energie, které do toho chceme vložit. možnosti se neustále rozšiřují a budou se otevírat čím dál většímu množství lidí. v tomhle jsem zase já optimista ;)
(blud o trojnasycení z biostravy je poměrně častý, docela by mě zajímalo odkud se bere ;)
KLÁRA:
Díky za odkaz na mléko a za vysvětlení. :-)
Já nezpochybňuji bio jako takové, ale konkrétně u Olmy bio mléka mi vadí ta homogenizace. Pokud je vynaložena námaha na vyprodukování kvalitního mléka a pak se vezme a provede homogenizace, to už mi nepřijde moc přirozené zpracování. Jako pasterizace být musí, ok, ale homogenizace nutná snad není…
LUCKA B.:
Naprosto chápu, jsem z jižní Moravy (do Brna 30 km) a mám úplně stejný problém. Základní zeleninu seženu, případně si vyprodukuju, ale mléko a maso už je horší. Ani ty králíky už lidi moc nechovají…
Nejdostupnější maso je pro mě z produkce Bioparku, ale tam mám problém, že nevím, jak probíhá porážka, resp. jestli zvířata necestují na jatka na delší vzdálenosti apod., když to není přímo od chovatele…
↪ 41 Ha.mre: Homogenizace se dělá (v mlékárnách) u všech druhů mléka a nic závadného to není – jen rozrušení tukových kuliček kvůli lepší skladovatelnosti.
↪ 42 aida: Já bych také brala, kdyby bylo k dostání nehomogenizované mléko. Vzpomínáte na mléko ve skleněných lahvích s hliníkovým uzávěrem, který měl barvu podle typu mléka? Jak u toho plnotučného člověk musel vždycky „prorazit“ vrstvu ze smetany, tak po tom se mi stýská… Aspoň, že teď u našich kraviček na maso mají i jerseyku na mléko a od ní i to mléko se smetanovou zátkou:-)
Chtěl bych se tady ještě vyjádřit k častému bludu, že kvalitní maso ze slušného (volného / regionálního / etického /…atd.) chovu stojí majlant a obyčejný pracující si jej halt nemůže dovolit.
Nestojí, pokud splníte tyto podmínky :
Kupodivu, třeba cena půlročního telete potom vyjde asi 75,– brutto za kg a kolem 140,– netto jen maso bez kostí a vnitřností (které dostanete taky).
A určitě stojí za to zvážit vedlejší benefity:
↪ 44 Kocour: kocour má bod! ;)
Ad rozhovory s trhovci: Neměl byste někdo radu, jak se na trhu taktně zeptat prodávajících z „rodinné krůtí farmy“, jak se těm jejich krůtám žije, když za mnou stojí fronta sedmi lidí a obě paní za pultem kmitají, co můžou, a mým úmyslem rozhodně není stát nad nimi s káravým ukazováčkem, jestli jsou na ty opeřence dost hodní?? Uznávám, banální situace, ale odvahu jsem nesebrala… Neočekávám, že „rodinná farma“ je totéž co „welfare“ nebo „bio“, na druhou stranu bych doufala, že podmínky chovu budou lepší než ve velkochovech. Nebo ne?
Krutí maso kupujeme od známého, který má chov cca 500 kousků, které žijí na cca 0,5 ha. Chovatel se vyznačuje tím, že krůty nekrmí „steroidovými“ krmivy (bez ohledu na nepoužívání hormonů existují krmiva, po kterých drůbež roste rychleji) či nějakým odpadem a nepřekračuje dávky případných léčiv, a že je vysazuje dostatečně dlouho před porážkou. Celkem vzato žádná pecka, ale i tak to maso je mnohem lepší než chlazené z obchodu. Cena asi 68,–/kg oškubaného vyvrženého zvířete při váze do 8 kg netto.
Hovězí občas bereme bio od ZEFY, kdy 10 kg balík s pěti druhy masa stojí asi 1900,– i s dovozem do Č. Budějovic. Nevím, jak se starají o zvířata v ZEFĚ, ale to maso je opravdu dobré i syrové. Takže drahé to není, jen maso moc nejíme, takže „sežrat“ 5 kg (jedme napůl ještě s někým), je docela na dlouho.
↪ 26 Lota: jo tak takovouto regulaci beru, zvířata miluju (och, nejen na talíři – to je prosím nadsázka:-)) a když vidím, jak krutě s nimi někdo může zacházet, je mi do breku – ke každému živému tvorovi se přece máme chovat s respektem! (A i taková hora chlapa, jako je můj děda, si před zabíjením králíků musí mohutně přihnout meruňkovice, aby to vůbec byl schopen udělat).
Co se těch podřadných potravin týče, taky nechápu, proč se dováží mlíko z Německa, jogurty z Polska a cukr z Chorvatska či jižní Ameriky (my!!!! cukrovarská velmoc!).
↪ 28 pan Cuketka: to samozřejmě nebyl útok na zdejší diskutéry, jen mě dlouhodobě štve, jak si v našem kocourkově může rodina nefachčenků přijít měsíčně na víc, než tvrdě dřící rodičové (kteří díky tomu nemají nárok na žádné příspěvky na dítě ani stravu atp, přitom ve finále jsou na tom finančně mnohem hůř jak prve zmíněná skupina)
↪ 30 Vanda: no tak už ze samotné podstaty zákona zachování energie je todle totální blbost…
↪ 39 farfalla: tak tak, brácha intenzivně sportuje a sežere toho jak malý zájezd:-) a opravdu si nedovedu představit, jak mamka po práci v šest hodin večer sedá do auta a objíždí neexistující farmy, aby sehnala volně běhající slepici a lokální zeleninu. Není ani čas, ani finance. (Jak už jsem výše zmínila, pokud nechceme celou výplatu prožrat.)
↪ 12 Olinka: Pokud se podívám do historie (řekněme pár set let nazpátek), tak hlavní potravu chudých lidí tvořilo obilí, pokrývalo přes 90% energetické potřeby. Odhaduje se spotřeba asi 100 kg na osobu a rok, což při aktuálních cenách činí asi 1000 Kč. Hlavním jídlem tedy budou obilné celozrnné kaše. Takže dokonce ani nepracující rodiny určitě nemusí umřít hlady, a když si dobře vyberou zrní, budou mít i bio stravu.
↪ 46 Sv. Anna: Třeba by stačilo se domluvit na návštěvu u nich. Jako víkendový cíl na výlet, zabitých několik much jednou ranou. Pokud by to bylo asi hodně strašné, tak by se tomu začli bránit hned od začátku.
↪ 46 Sv. Anna: jako první můžete proklepnout organizátora trhů, ten má mít všechny potřebné informace. přímo na místě asi dle možností – vyhlédnout si čas mimo špičku, rozdrobit to na menší dotazy, zkusit si najít na ně kontakt a oslovit je později (telefon, mail).
a jak říká savec, minimálně dotaz na možnost návštěvy nebo alespoň místo původu, může dát zajímavé odpovědi.
↪ 48 Olinka: To, proč nejsme soběstační v základních potravinách, také nechápu. Tedy vlastně chápu, můžeme poděkovat předchozím vládám za pozvolné a tiché zničení našeho zemědělství, hlavně biopaliva nám byl čert dlužen. Dřív tady u nás na Plzeňsku rostlo všude zelí a brambory (nejsme typická zemědělská oblast, vypěstovat tady cokoliv je taková adrenalinová zábava, ale aspoň těmto dvěma plodinám se tu dařilo). Teď tu máme smrdutou řepku a kukuřici. U babičky na Žatecku jsem vždycky ke konci srpna cítila vůni chmele z česačky. Teď jsou chmelnice pryč a roste tam… řepka. A to nemluvím o tom, že musíme dovážet maso.
↪ 41 Ha.mre: Nikdy jsem pořádně nepochopil, proč je homogenizace špatně – mně osobně vyhovuje. Jinak wikipedia říká „Homogenized milk tastes blander, but feels creamier in the mouth than unhomogenized; it is whiter and more resistant to developing off flavors.“
↪ 44 Kocour: Zajímavé a podnětné. Rozbourání je v ceně, nebo si ho musíte dělat sám? Jinak to chce ten mrazák. Otázka je kolik to zabere času zorganizovat, jak to finančně vyjde s dopravou a kolik to vezme času. Ale chápu, že pokud to člověk vezme jako výlet (děti se povozí na poníku), tak poslední dvě položky jsou v zásadě zdarma :)
↪ 52 obda: Já vidím jako problém ten mrazák. Celé jehně a občas 10 kg hovězího zabere skoro celý tříšuplíkový mrazák. My máme hlavně kvůli nákupům masa mrazáky dva, ale stejně jsou skoro pořád plné (ještě mrazím v létě pár litrů borůvek, rybíz, houby atd.). Nicméně jako ideální bych viděla stav bez mrazáků, prostě půjdu a koupím něco kvalitního, čerstvého, na co mám zrovna chuť. To je u nás sci-fi. Co se týče dopravy, tak já to pojímám jako už zde doporučovaný výlet, kluci se kouknou na kravičky a koníky, já pohovořím s majitelkou o životě…;-) A také cestou sesbíráme nějaké zajímavé kešky.
↪ 47 andy_wise: připojuji se k chvále na Volarské hovězí, tuším, že mají konvenční i bio chov. stálo by to asi za bližší průzkum, tak dobré české hovězí jsem fakt už dlouho neměl a netrpělivě čekám, až se zase objeví na některém trhu v Pazer :)
↪ 52 obda: Rozdíly mezi homogenizovaným a nehomogenizovaným mlékem bych zhrnula do tří bodů:
↪ 53 Lucka B.: taky mám k mražení zásob odpor, nejedná-li se o sezónní věci (jako jsou právě ty borůvky a houby), ve finále se to fakt hodně prodraží (teď myslím mít dva mražáky zvlášť, samozřejmě malý u ledničky se vždycky hodí a kvůli pár věcem většinou bývá zaplý).
↪ 55 Lota: dovoluju si nesouhlasit s teoriemi o trávení homogenizovaného mléka – laktóza je cukr a homogenizace tuku na ní nemá sebemenší vliv. Osobně mi fámy ohledně škodlivosti homogenizovaného mléka přijdou jako výmysly nějaké sekty:-))
Mně přijde homogenizace jako zbytečný zásah – vezme se mlíko, vytáhne se z něj tuk, prožene pod tlakem a zase se vrátí zpět. Pokud chci bio mléko, tak ho chci co nejpřirozenější.
A taková nehomogenizovaná smetana, když se vám na té husté tučné smetaně vysráží to úplně nejtučnější nejsladší a nejhustější nahoře… to se s homogenizovanou smetanou nedá srovnat.
K trávení – údajně se tukové molekuly pod obrovským tlakem doslova roztrhají, takže co je uvnitř, se ocitne na povrchu, navíc se rozruší do velmi malých částeček, které můžou způsobovat alergické reakce, jak píše Lota.
↪ 57 Ha.mre: Podle všeho si pletete homogenizaci s odstřeďováním; při homogenizaci se jen mechanicky rozrušují tukové kuličky, které v mléce jsou – nic se neubírá ani nepřidává.
Ad tukové „molekuly“ – ha, ha, kde jste na tom byl? ;-)
↪ 57 Ha.mre: Jinak už asi tuším, odkud vítr fouká, chvilku jsem gůglovala. Je vidět, že internet je mocné médium a lidem bez určitého odborného „backgroundu“ lze napovídat úplně všechno…
↪ 59 aida: Když jsem byl na exkurzi v Madetě, byla nám tam homigenizace popisována v podstatě stejně, jako popisuje Ha.mre v prvním odstavci.
↪ 60 Anonymní: Tak to Vám to asi popisovali špatně, nebo jste to špatně pochopil/a – nic se nepřidává ani neubírá. Možná jste si to stejně jako Ha.mre spletl/a s pasterizací.
Aida: A co jste vygůglila?
Jinak to nemám z internetu, ale z knihy. Odborné „pozadí“ :-) nemám, nicméně proto se ptám znalých. Tukové molekuly asi nejsou správný termín, správně je tedy „tukové kuličky“? ;)
Co je pasterizace vím a s homogenizací si ji určitě nepletu.
Homogenizace neznamená jen prosté rozrušování tukových částic, ale tuková složka se z mléka odstraní, provede se homogenizace, a poté se do mléka vrátí (proto můžete mít mléko nízkotučné, středně tučné a plnotučné – namíchá se to přesně dle potřeby).
Prostě mi to přijde zbytečné a nelíbí se mi to – konkrétně u bio mléka mi to přijde jako velký zásah do přirozené potraviny. Bio by nemělo být „jen“ bez chemie, mělo by to být i přírodní a přirozené, bez průmyslových zásahů.
↪ 62 Ha.mre: Aha, tak podle Vašeho popisu si to opravdu pletete, dělá se to jinak.
Vygůglila jsem odkazy na velice nebezpečnou xantinoxidázu, což je asi tak srovnatelné s odkazy na škodlivý dihydrogenmonooxid. ;-)
Pasterizace: ošetření mléka ohřevem – zničení škodlivých bakterií a zárodků
Homogenizace: rozrušení tukových částic tak, aby byly rozptýleny v mléce rovnoměrně.
Hele, ale Anonymní výše mi to taky potvrdil (z Madety). Nebo že bychom se všichni pletli?
Nevím, jen jsem to tak četla, osobně jsem v mlékárně nikdy nebyla, takže ověřeno vlastním pozorováním to nemám.
Ale stejně dám vždycky přednost mléku nehomogenizovanému…
Jako dítě jsem musela chodit s konvičkou pro čerstvě nadojené mléko – ó, jak jsem tuto povinnost nesnášela… a dnes bych tak ráda chodila, ale krávy se nám už odstěhovaly…
↪ 64 Ha.mre: Aha, tak jo, no jo. ;-) Děkuji za veselý večer, opravdu jsem se pobavila.
↪ 49 savec: Tak vám nevím, ale to, že 90% energetických zdrojů tvořilo obilí, mi to přijde jako dost nešťastný argument.
Taky v té době činil průměrný věk dožití dospělého muže cca 35 let.
O dětské úmrtnosti nemluvě.
A lidi byli v průměru minimálně o hlavu menší, než dnes.
Samozřejmě máte pravdu, půl kila masa denně je luxus (který ve vyšším věku může vést ke dně a jiným radostem), a hovězí je luxus samo o sobě.
Těch 90% energie z obilovin znamenalo: šest dnů v týdnu cyklus placky – polévka – kaše pořád do kola, a v neděli místo placek lahůdka: chleba, když bylo dobře, tak s kouskem sýra nebo slaniny. Ve svátek jedna slepice na trojgenerační rodinu. V zimě se možná zabilo prase – jedno za celou zimu.
Najíst se dobře tehdy znamenalo, že člověku nekručí v břiše.
↪ 55 Lota: První dva body mne opravdu nevadí – naopak, preferuji, když se smetana nikde neusazuje (a nesnáším škraloupy ;)) A kdybych náhodou někdy chtěl dělat máslo nebo sbírat smetanu (kteroužto potřebu jsem dosud nepocítil), tak si seženu odpovídající surovinu.
Ten třetí bod je nesmysl. Naopak, je prokázána obecně snazší stravitelnost homogenizovaného mléka. Ostatně například (často propagované jako zdravější a lépe stravitelné) kozí mléko má přirozené malé globule a máslo z něj neuděláte, i když má dvojnásobný obsah tuku. A teorie Dr. Ostera o škodlivosti homogenizovaného mléka (prostřednictvím xanthine oxidase) jaksi nepřežily bližší zkoumání.
↪ 67 obda: česky se tomu říká xantinoxidáza, je to klíčový enzym v metabolismu purinů.
↪ 67 obda: Nejsem věděc, nevím… psala jsem, že je to terorie, kterou jsem se dočetla. Jinak kozí mléko je dle mého méně tučné než kravské.
A za sebe, mléko nepijeme, na vaření kupuji bio homogenizované mléko nebo farmářské mléko. A pak jezdíme na farmu pro kozí čerstvé mléko, které termizuji (při 60°C) a z něj vyrábím sýry, jogurty, tvaroh atd. A na pití mám nejraději kozí syrovátku.
↪ 61 aida: Ten příspěvek byl můj.
Nejsem chemik, ale věřte, nemusím být, abych pasterizaci či odstřeďování poznal. Rozeznám, považte!, dokonce i UHT proces, kterým madeta mléko ošetřuje.
Netvrdím, že vím, kde je pravda, ale vaše snaha ukřičet a osočit ty, kdo mají jiné informace, není příliš věrohodná.
↪ 66 Bivoj: na 90% souhlasím. Pouze bych nespojoval tehdejší průměrný věk a stravu. Hlavním cílem bylo upozornit na to, že ani nejchudší rodiny nejsou odsouzeny ke konzumaci potravinářských produktů jako sojový salám a řepkový sýr. Ono na ty obilné kaše se nakonec dá docela zvyknout, zejména pokud je k dispozici více druhů. Chuťově se velmi výrazně liší, nejvíc mi chutnalo žito a ječmen.
↪ 70 andy_wise: No, možná jsme si jen nerozuměli, opravdu jsem se nesnažila nikoho ukřičet, jen vysvětlovat. Pokud to vypadalo tak, jak píšete, moc se omlouvám. Každopádně, při homogenizaci se doopravdy nic ani nepřidává, ani neubírá; technologie UHT (vstřik přehřáté páry o teplotě cca 140–142 st.C na dobu 2 vteřin) se potom používá jen u trvanlivého krabicového mléka, u jiných mlék se používají šetrnější typy pasterizace.
↪ 72 aida: To podsouvání záměny s pasterizací či odstřeďováním je skoro až urážející :).
Samozřejmě, když mi někdo ukáže „uzavřenou káď s bypassem“ a řekne – tady se dělá tohle takhle a takhle, je to pro mne eux des machina. Já jen, že to nemusí být nutně opsané z vygůglených informací, ale že se to opravdu někde v provozu káže.
ad.homogenizace,napadlo mě a možná se mýlím, ale když doma odstředím, či se dříve sbíralo, vždy je pak tuku zbavené mléko mnohem náchylnější na kysnutí,velmi rychle kysne. To mi přijde i jako dobrý důvod pro větší podniky a pro delší cestu mléka- pokud se nehomogenizuje, utvoří se nahoře zmíněná vysrážená smetana a zbytek mléka je tedy mnohem méně tučný. Pokud je to čerstvé mléko a není nějak vysoce pasterované, je možné, že by mělo kratší trvanlivost než homogenizované.
a ještě jsem nedávno řešila dotaz na domácí mléko a napěńování- to je ještě další důvod pro někoho k mohogenizaci, že nehomogenizované velmi špatně napěňuje.
Teď jsem ještě koukla do vševěda- ten píše- mléko homogenisované, neboli stejnorodé- zdravotní vývozní výrobek v Bliertortu v Lauenbursku, nedá se vysmetaniti, ani odstředivkou, ani falšovati, chutná mastněji, plněji a je snadno stravitelné , neusazuje škraloup a je trvanlilvé- nesráží se :-)
↪ 74 Klára: Jé, co to máte za „vševěda“? Je to moc roztomilé.
↪ 75 aida: :-) Domácí Vševěd je vynikající :), je to třídílný svazek, velmi, velmi silný, z roku 1929, který napsal JOsef Kafka, emeritní ředitel geologické sekce národního muzea. Čerpám z něj hodně a řekla bych, že jeho informace rozhodně nejsou přežité, navíc jsou takové, které jsem jinde příliš nenašla. http://hyperinzerce.cz/…atros--1.jpg
↪ 72 aida: přidává, nepřidává… v běžné mlékárně se začíná standardizací mléka, tj. mléko se odstředí na nízkotučné a 40% smetanu. Mléko k dalšímu zpracování se zpětně obohatí smetanou na požadovanou tučnost a pokračuje dále k homogenizaci. Je také možné homogenizovat pouze smetanu, a tuto pak přidat k odstředěnému mléku.
Problém je v tom, že tuková částice musí být na svém povrchu stabilizována nějakými povrchvě aktivními látkami, tj. typicky proteiny. Je tedy vhodné, aby jich bylo přítomno dostatečné množství, ve chvíli, kdy se homogenizuje.
Troška veřejně přístupného čtení: http://books.google.com/books?…
↪ 65 aida: bývalo tady vždy zvykem nevozit se kvůli vlastnímu pobavení po méně znalých diskutujících. pojďme se toho, prosím, držet i nadále :)
↪ 78 pan Cuketka: Však jsem se nevozila, nebo ano? Takže, pokud to tak vypadalo, ještě jednou se omlouvám.
↪ 79 aida: mně jde je o to, abychom neodradili nezkušené diskutující, nebo nováčky, kteří se pak takového přístupu zaleknou, i když by je téma (technologie mléka) zajímalo ;)
↪ 76 Klára: naskenovat a zvěčnit! ;)
↪ 69 Lota: Omlouvám se, ten dvojnásobný podíl tuku má ovčí mléko, kozí je na tom podobně jak kravské. Každopádně malé globule tuku má jak ovčí, tak kozí mléko.
Jinak já vědec sice jsem, ale v naprosto jiném oboru než biochemie či medicína. Každopádně ve vědě platí, že pokud někdo přijde s novou, stávajícímu úzu odporující teorií, tak je to nejlepší cesta, jak se prosadit. Ale pouze a jen za podmínky, že se ta teorie projde „peer review“. Ovšem není tčeba se bát, že nějaká mocná lobby uplatí všechny vědce – vždy bude dost těch, jejichž touha se prosadit/po pravdě bude dost vysoká na to, aby šli tvrdě za svým. Na druhou stranu bude i dost takových, kteří produkují ne moc kvalitní (či dokonce špatný) výzkum, ale zato hodně křičí (popřípadě mají nějakou „hidden agenda“). A touhle optikou je nutné nahlížet na všechny zprávy typu „vědci ukázali“.
↪ 68 aida: díky za doplnění, já jsem si jen udělal rychlou rešerši na netu a z biochemie toho moc neznám.
↪ 81 pan Cuketka: postupně se o to snažím:) mimo téma – pro fanklub Domácího Vševěda.) tady je lépe vidět jaké informace a v jaké šíři obsahuje. http://conovehonakopci.cz/?…
↪ 83 Klára: Moc pěkné, já si to snad koupím (už jsem to totiž mezitím našla v jednom antikvariátu, vydání z roku 1926).
↪ 40 pan Cuketka: souhlasím s bludem o nasycení z biostravy, asi jsem to špatně napsala. A podotýkám že nefandím označení bio ale farmářským produktům, nejen pro jasný původ, ale i pro podporu místních. Levný sýr je nic moc co do chuti i pocitu najezení, mám zkušenost se sýry z Habří, jsou hutné a chutné :-). A když dojdou mrkve z trhu, nepohrdnu marketem:-)
↪ 39 farfalla: jsem sama s dvouma holkama a vím jaký to je vařit když není za co, vážně. Ale psala jsem že utěšuji svědomí, tudíž levné nákupy v márketu dělám taky. Celkově jsem reagovala na diskuzi o původu potravin a rozdílech v ceně a svojí snaze co nejvíc v rámci financí nakoupit zdravé potraviny z místních zdrojů s jasným původem.
↪ 31 Ha.mre: ne v Brně ale kousek od Letovic :-)
↪ 44 Kocour: souhlasím
Go veg…?
Omlouvám se, pokud je to off-topic, ale narazil jsem právě na čerstvou americkou studii o kontaminaci masa bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům (jejich přítomnost ukazuje na děsivé používání antibiotik při produkci masa). Pokud to bude někoho zajímat, je to ke stažení tady http://cid.oxfordjournals.org/…181.full.pdf – komentář pro trouby, jako jsem já, co to potřebují vysvětlit polopatě, je k tomu tady: http://www.wired.com/…stant-staph/
Přemýšlím, jak by asi dopadla naše supermarketová kuřata – zřejmě by to asi bylo něco ve smyslu „dohnat a předehnat“.
↪ 78 pan Cuketka: Nesouhlasim!
Osobni postreh pro Mr. C. : Posledni dobou mi to zde uuuuuuplne pozvolna a pomalu, nicmene preci jen zacina zavanet snahou to to, abyste byl „policially correct“ a ve stejnem duchu uz se zacinaji i odbyvat diskuze. Jeste takhle dalsi rok a budou se zde mlatit vegani s rizkarema.
↪ 89 FLFL: doporučuji vám jít do diskuzí od rok a půl dva roky zpět ;) poukázat ano, ale ne zesměšňovat.
↪ 88 Lahváč: jen bacha na jednu věc: pravidla pro použití antibiotik a hormonů jsou v USA úplně jiná (řádově volnější) než v EU (a u nás). (je to jeden z důvodů proč se to pořád plete a proč se o atb v konvenci u nás mluví pořád dokola)
↪ 10 Lota: No to je tedy paráda, a mezi jednotlivými týdenními konzumacemi toho úžasného „bio“ kuřátka bychom se chodili pást na trávník. Nebo co bychom tedy jedli? Předraženou „bio“ zeleninu? Nebo snad suché rohlíky (samozřejmě upečené nejlépe z „bio“ mouky)?
↪ 21 Lota: No to snad není ani možné. Regulace od státu EU etc: jak si to jako představujete? Jako že nám kdosi bude nařizovat co (a kolik) máme jíst k snídani, obědu a k večeři? Nebo někdo zemědělcům nařídí, že musí chovat „bio“ kravičky? To jsou tedy názory, kroutím hlavou
↪ 23 Klára: proboha, proč by se neustále musel někdo dotovat? Ať si na sebe ten bio (eko) zemědělec vydělá sám.
↪ 94 Pavel Stárek: Tady nejde o bio zemědělce, to jste můj příspěvek špatně pochopil. Mě jde v první řadě o etiku. Takže ano, pokud se bude tvrdě pokutovat konvence za to, co napáchá na přírodě, tak se nemusí pozitivně motivovat šetrnější způsob zemědělství. Za mě v každém případě pro pozitivní motivaci než pro jakoukoli restrikci. A pozor, neplést si zemědělské a enviromentální dotace.
↪ 94 Pavel Stárek: Momentálně se dotujou všichni zemědělci, takže dotovat jeno biozemědělce by znamenalo velmi výrazné omezení dotací.
↪ 93 Pavel Stárek: Přečtěte si prosím když tak celou diskuzi než začnete na někoho útočit. V dalším příspěvku najdete pokračování. A jinak asi jste člověk, který si bez masa nedokáže jídlo představit. Jen tak mimochodem existují další potraviny jako luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, mléčné výrobky… Takové lidi samozřejmě toleruji, ale moc bych ráda, aby se jejich počet snižoval. A hlavně, každý má svůj rozum a svoje svědomí. Jezte si prosím cokoli jen chcete.
Já si zase neumím představit, že bych se živila jenom luštěninami, obilovinami, zeleninou, ovocem a mléčnými výrobky. A už vůbec si to neumím představit u svých dětí. Mám kamarádku, jejíž sestra je vegetariánka a její děti (té sestry – mimochodem, má čtyři) nechtějí nic jiného, než chodit k tetě, protože ta jim na návštěvě dá „masiko“, které jim máma odpírá. O nenahraditelnosti živočišných bílkovin pro dětský organismus už toho bylo napsáno hodně. Co si naopak umím představit, je stanovení norem pro chov dobytka a dalších hospodářských zvířat tak, aby se jim zajistil určitý minimální komfort a hygienické podmínky (jak už zde někdo psal) a místo dotací tvrdé sankce za jejich nedodržování. Totéž při transportu živých zvířat přes hranice. Když můžou hygienici kontrolovat co dva měsíce restaurační provoz, mohou to dělat i veterinární inspektoři v jednotlivých chovech. Bohužel, v naší na 100 %zkorumpované zemi je toto asi bláhových sněním.
↪ 98 tineli: Oni to dělají, jen se o tom neví a píše se pouze o křiklavých případech porušení stanovených (a kontrolovaných) podmínek.
↪ 48 Olinka: Ad dovoz potravin: to je prosté, zeptejte se v Bruselu. Polsko si vyjednalo lepší podmínky pro zemědělce, tudíž dovážíme potraviny i z Polska. Naši vyjednavači vyjednali prd, tak dovážíme jednak cukr (před vlezem do EU jsme byli ve výrobě cukru přinejmenším soběstační + jsme byli schopni část produkce vyvézt) a díky různým jiným zemědělským regulacím (chránící předně Francouzské a Německé zemědělce) a vůbec špatně nastaveným (vyjednaným) podmínkám přístupu k EU dovážíme například i vepřové maso (prostě se velkozemědělcům nevyplácí chovy). S čímž ovšem souvisí další věc, že spousta zemědělské půdy byla vyjmuta ze zemědělského fondu, aby na ní mohla být pěstována řepka, potažmo vystavěny FVE, tudíž není ani kde pěstovat krmné plodiny atd.
↪ 100 Pavel Stárek: Nic ve zlém, ale bylo a je to kapku jinak.
↪ 101 aida: A jak tedy?
↪ 98 tineli: Jojo, 100% souhlas.
↪ 102 Pavel Stárek: Je to na dlouhé vyprávění. Takže např. ten neustále omílaný cukr: kvóty dostali výrobci cukru, ne pěstitelé řepky. Protože byl trend privatizovat vše, řadu českých cukrovarů si koupili zahraniční výrobci a za čas ty cukrovary zavřeli, dokonce dostali dotace na jejich zlikvidování. Kdo by se jim divil, bylo to naprosto tržní, jim se to vyplatilo. Volný trh, resp. neviditelná ruka trhu, která vše zařídí, to je přeci heslo dneška, nebo ne – chtěl byste tomu nějak bránit?, to by přece bylo protitržní. Takže chyba byla na straně našeho státu, ne té proklínané unie. Naštěstí nějaké cukrovary i u nás zůstaly – pokud chodíte nakupovat, víte to.
No a tak by to šlo brát bod od bodu z toho, co píšete.
↪ 104 aida: No promiňte, kvóty sice dostali výrobci cukru, ale jistě je nedostali od našich vlád, nýbrž právě tyto kvóty vzešly od evropské komise z Bruselu, nebo je to snad jinak? Zrovna tak je to s vínem a asi i jinými produkty. Přeci si zakládající země EU nebudou s*át do vlastních řad, těmi kvótami chrání EK především francouzské a německé zemědělce. Ale nechme toho, to zavání příliš politikou a tu, zrovna k panu Cuketkovi na blog nechci tahat, vzhledem k zaměření blogu :)
↪ 104 aida: Aido, zdá se mi, že brojíte proti volnému trhu a používáte k tomu příklad dotace na likvidaci cukrovarů. To je ovšem nesmysl. Jen těžko lze dotaci státu (nebo EU) považovat za projev volného trhu, to je právě naopak příklad, jak stát do volného trhu a přirozeného tržního prostředí zasahuje. A samozřejmě, že subjekty na trhu si z možných chování vyberou to, které je pro ně nejvýhodnější, takže pokud je pro ně nejvýhodnější přijmout státní dotaci, budou se chovat tak, aby splnily podmínky pro její získání. Pokud by ale dotace neexistovala, chovaly by se v tržním prostředí jinak. Takže pokud státní dotace způsobily zánik cukrovarů, není to v důsledku neviditelné ruky trhu, ale v důsledku státního zásahu do ní.
↪ 104 aida: ↪ 106 Ala:
Z pohledu vystudovaného ekonoma: Neviditelná ruka trhu je velmi účinný mechanismus, který způsobuje, že se subjekty na trhu při sledování svých vlastních „sobeckých“ zájmů automaticky chovají ve prospěch celé společnosti. Nicméně tento mechanismus funguje jen za určitých popsaných podmínek. A právě v těch podmínkách je kámen úrazu, protože mnoho zastánců obou extrémních názorů na tento mechanismus na tyto jeho podmínky zapomíná. To pak vede k tomu že a) tvrdí, že tento mechanismus bude fungovat i když zmíněné podmínky očividně nejsou splněny, b) z toho, že to při nesplnění podmínek nefunguje, vyvozují, že celý ten mechanismus je špatný… Kravina je podle mého názoru obojí.
Kromě zmíněných dvou extrémů jsou tu samozřejmě i různé názory na to, kdy jsou všechny podmínky pro správné fungování neviditelné ruky trhu splněny a kdy ne…
↪ 106 Ala: ↪ 107 Kytka: Nehájila (ani nehaněla) jsem ani jeden z přístupů (tj. neviditelná ruka vs. dotace), jen jsem psala, jak to s tím cukrem doopravdy bylo. Ostatně, v rámci EU se od dotací stejně pomalu upouští…
P.S. Teď jsem to nějak pomotala s těma „inteligentníma šipečkama“, takže pokud tu bude tenhle příspěvek víckrát, moc a moc se omlouvám, žádné moudro to opravdu není.
↪ 98 tineli: jen bych chtěla upozornit, protože to je hodně zavádějící, že živočišné bílkoviny jsou i v mléčných výrobcích, nejen v mase. A ještě jedna malá věc, vůbec ne ve zlém, jen pro rozšíření obzorů, existují i děti, kterým rodiče maso neodpírají a které ho zcela přirozeně nechtějí, protože vyrostly bez něj a vyrostly v tom, že to není póza. Nevezmou si maso ani v případě, že tam rodiče nejsou a to zcela bez nátlaku :-). Neviděla bych v tom nějaký zásadní problém. Dokonce mohou mít i výborný krevní obraz, být vitální a v pohodě. Dost to záleží na složení ostatního jídelníčku. Myslím, že to není o škatulkách :-)
↪ 98 tineli: A jakým způsobem se tyto „nedostatky“ u dětí projevují? Například v Indii Hinduisté (vetšinou) nejedí maso, muslimové (většinou) ano. Přitom nikdy žádná studie neprokázala, že by byly muslimské děti nějakým způsobem zdravější, výkonnější, chytřejší či nevím co, než vegetariánské děti hinduistů. Myslím si, že miliarda obyvatel by jako vypovídající vzorek stačit mohlo…
↪ 110 Malatí: Zrovna Indii bych asi nebrala jako vzor. Pro spoustu lidí je tam vegetariánství spíš nutnost než životní postoj. Jinak ale proti vegetariánství u dětí nejsem, pokud je strava tak pestrá jako u Kláry z kopce. Vadí mi spíš militantní vegetariáni, ale i militantní masožrouti.
↪ 108 aida: >> V rámci EU se od dotací stejně pomalu upouští…
Zaplať pánbůh. Bodejť by se neupouštělo, ono taky kde by se na to pořád bralo, když je potřeba neustále zachraňovat nezodpovědné členy eurozóny jako je Řecko, Portugalsko a kdoví koho ještě.
Jojo, a takhle pak dopadá to „vegetariánství“: http://zpravy.idnes.cz/…v-/krimi.asp?… IQ tykve :( Napsal bych i něco horšího, ale jsem slušný člověk.
↪ 113 Pavel Stárek: Ano, takhle dopadá EXTRÉMNÍ podoba vegetariánství, jak je zmíněno v samotném článku alá jen naklíčené bobule a podobně. Jak vypadá extrémní forma masožroutství, můžeme vidět kolem denně na sotva se valících obézních dětech, jejichž cévy jsou zacpány cholesterolem tak, jak by se očekávalo u starce těsně před infartktem. Bohužel těch je tolik, že za žádný článek nestojí…
↪ 114 Malatí: Obezita dětí je způsobena jejich extrémním masožroutstvím?
↪ 115 Anonymní: Pardon, mám nový počítač a tak mě to sem hodilo jako Anonymní, ale psala jsem to já.
↪ 116 Ala: Obezita je způsobena extrémně nezdravým stravováním, většinou tvoří nedílnou součást konzumace právě maso. Znám hodně vegetariánských dětí, obézní není ani jedno (určitě někde nějaké existuje). Ovšem ukázat na sedmiletého sádelnatého tlouštíka a říct: „Jo tak takhle dopadá to "masožroutství“ je úplně stejně vedle, jako příspěvek pana Stárka, který dle jednoho extrémního případu soudí, že „Jo tak takhle dopadá to vegetariánství.“
ehm… http://zpravy.idnes.cz/…4-/krimi.asp?…
↪ 118 pan Cuketka: Nicméně mě velmi potěšilo, že má Pan Cuketka své příznivce i mezi standartními čtenáři Novinek :-)
No tak pardón, bohužel se zase „novináři“ z iDěsu předvedli. Takže se tímto omlouvám všem vegetariánům (a to i těm „militantním“) :-)
Dnes jsem v masně Steinhauser v Brně Kr.Poli zaznamenala propiskou psanou ceduli, nalepenou na skle chladícího pultu:
„Všechna naše masa pocházejí z českého chovu“
Tak fajn, třeba to časem víc upřesní :-)
↪ 121 Vanda: V té malé červené masně naproti (Liga Hlohovec) měli na pultu tabulku s vypsaným původem všech druhů masa, které prodávali – bohužel, obchod před 14 dny zavřeli, ale to už sis asi všimla.
↪ 122 aida: jo, a dost mě to mrzí. Ale je tam cedule „dočasně“, tak doufám že jen renovují bo co.