Hledat
Kodex pro farmářské trhy?
Pokud se pár osvícených pořadatelů nechytí za hlavu a nespojí se v úsilí dát trhům jasný řád a zachovat jejich hodnotu, určitě bude následovat bolení hlavy z celé téhle nadějné oblasti. Sdružení pořadatelů farmářských trhů, transparentní a hlavně dodržované vlastní kodexy pro jejich fungování, jasná a otevřená definice farmářského trhu a produktu – všechno jsou to věci, které jinde v zahraničí už dobře fungují a pro dlouhodobý rozvoj jsou potřebná.
Ha! Tak jsem se ani nenadál a s iniciativou pro vytvoření kodexu farmářských trhů přichází samotné Ministerstvo zemědělství. Reaguji opožděně, ale beru to určitě jako dobrý signál a musím to zmínit. Snad to nebude jen prázdné upšouknutí do větru nebo naopak nepřiměřená buzerace. V průběhu sezóny zkusím zjisti víc. Každopádně, pravidla českých farmářských trhů jsou prozatím ve vzduchoprázdnu a všichni jsme byli loni svědky toho, jak je slovo farmářský nepěkně ohebné.
Reklama
Komentáře
Včera se na Kladne, hlavní třída, konalo něco s názvem Kladenský jarmark. Snahu i místo chválím, složení nikoliv. Stánky od levé strany: Vajíčka, česká farma (z klecového chovu? to tam bylo vážně napsáno), sýr, prodával přímo pan Farmář ( klasika, korbáčky, pařeničky, nějaký hermelín a eidam a domácí kravský sýr, na kterém byla ještě obtiská utěrka, ten stál za koupení a byl moc dobrý, pro mě ale cena 35,– za 100g je bohužel dost), stánek s ovocnými mošty a šťávami ve skle (tyhle mošty znám z jednoho obchodu, jsou moc dobré, ale normálně je kupuji o 10,– 15,– korun levněji, tak proč je mám proboha kupovat u nějakého překupníka?), stánek malé pekárny ( tam to šlo na dračku, koláčky, chleba, rohlíky…), stanek s peřinami (?????), klasická hrůza směs medu, prapodivných čajů, marmelád, svíček. Nakonec grolovaná klobása a svařák z krabice :-). Odcházela jsem jen s chlebem a sýrem.
Zásadně se vyhýbám všem stánkům, kde mají prodavači na sobě „staročeský“ oděv z pytloviny.
Jinak věta „všichni jsme byli loni svědky toho, jak je slovo farmářský nepěkně ohebné“ mi připomněla scénku z naštěstí velmi brzy zkrachovalého cool podniku s názvem Bio café, kde prodávali předražené miniporcičky čehosi v plastových krabičkách, a když se jich můj kolega ptal, jestli to vejce v jídle je bio, tak mu prodavačka odpověděla, že samozřejmě ne, že jejich název neznamená, že by tam prodávali bio jídlo, ale prý je to „o bio stylu“. Zřejmě tím myslela, že jako dekorace provozovny byla použitá umělá tráva a ovoce a vymalováno měli zeleno-oranžově.
Ala: v Bio Café jsem zažil jednou opravu přírodní zážitek, bageta byla plesnivá :-) Jsem moc rád, že je tam místo nich Las Adelitas :-)
Jedině dobře, ale je otázka, jestli to k něčemu bude. Zažila jsem na vlastní kůži minulý měsíc v Holešovické tržnici – prodej vajec z Polska a hlavně – klecový chov?? Na farmářském trhu?? Paní byla extrémně nepříjemná a nechtěla mi říci, odkud vejce jsou a kdybych neznala označení, věřím že jsou od ní z kurníku. Nejvtipnější byl slogan jejího stánku: „Žloudky jako od babičky“ :o)
↪ 4 Lenka Černá: Nu, jestli její babička snáší vajíčka (třeba i s pěknými žloutky), tak z toho plyne, že paní nemůže být nic jiného než…:D
↪ 5 kami: ;-)
Prosím vás lidi neblázněte a zajeďte se podívat ke skopčákům jak to tam funguje. Jinak panu Cuketkovi navrhuji se spojit s japoncem Toníkem Okamurou ten má recept na všechno a určitě Vám se sepsání kodeksu poradí. F.
↪ 7 Florian: Výraz „skopčáci“ opravdu miluju…:-((( On celý ten příspěvek je takový kultivovaný, že…
↪ 7 Florian: Floriánku, nepískej! Povídám, nepískej! Brekekeke!
Odkaz na jednu českou pohádku…
↪ 4 Lenka Černá: vzadu v rohu haly 22? Tam se na původ vajec ptám pokaždé, když v tržnici nakupuju. Ne, že bych po zkušenostech cokoliv jiného, než klecovky čekal, ale spoň babu pokaždé tím (slušným a přirozeným) dotazem na původ jejího zboží trochu vytočím (-;
Já bych se zase docela bál toho, když začne stát diktovat podmínky čehokoliv, ať jsou to třeba farmářské trhy…
Už se nemůžu dočkat až to dostane nějakej řád, třeba na karlovarsku je velice těžké sehnat ovoce a zeleninu v bio kvalitě. Dobrá je zde jen řepa, mrkev, banány a jablka.
Boha, co na tom chcete kodexovat? Buď budou pořadatelé delat trhy atraktivní a ty se udrží, nebo ne, a pak padnou. Pak si můžete udělat třeba trhy vlastní.
jé, tak koukám, že stačí říct slovo kodex a je vymalováno ;) to mě asi zdlouhavější vysvětlující komentář k vyspělejšímu prostředí farmářských trhl asi nemine což?
↪ 14 pan Cuketka: Zbytečný, učiteli…zbytečný!
:-)
To klidně vysvětluje. Ale představa, že úřad udělá kodex a najednou budou trhy zlatě růžový je zcestná.
↪ 16 David: já se omlouvám, ale tohle „hrc-prc-jedním-šmahem“ uvažování nechápu. kde jste vzal všechno hned zlatě-růžové? jednoduchá pravidla, ať už vnější nebo vnitřní, pomáhají dělat lepší trhy všude po světě. u nás často chybí, budou přibývat – je to jen postupný vývoj. nic víc.
↪ 13 David: To je samozrejme pravda… nicmene take by me (i zavazny) kodex nevadil. Kdo se ho nechce drzet, at prodava treba na velkopestirenskych trzich, pro me za me. Kdyz jdu na farmarsky trh a napali me, tak tam pochopitelne uz znova nepujdu.
Rekneme to opisem: nastvalo by vas, kdyby se pod kostickou s napisem Maslo skryval margarin? Samozrejme, ze kdyz si takovou vec jednou koupim, tak podruhe tuto znacku „masla“ nekoupim, ale nemel bych to mit zapotrebi…
↪ 16 David: A kde jste vzal tu zcestnou představu, že ti, kdo snahu o takový kodex vítají, mají tuto zcestnou představu?
Trhy jsou, alespoň tady v Praze fenomén, který tu býval, potom nějakou dobu živořil a vloni se opět silně rozjel. Bohužel i s tím, že se na něm občas snažil přiživit někdo, kdo tam podle mě neměl co dělat (holešovická hala 22 je dobrý příklad). Tomu samozřejmě sebelepší kodex úplně nezabrání, ale může, pokud se povede, pomoct udělat přehled kdo je kdo. Je to jako biocertifikace, nebo fairtrade certifikace – prostě značka udělovaná nějakou autoritou, která znamená, že daný produkt splňuje nějakou sadu podmínek. Takže když chci produkt, který zrovna tyto podmínky splňuje a nemám čas, sílu nebo možnost si sám zjišťovat, které všechny produkty je splňují, můžu sáhnout po některém z těch, u kterých to za mě zkontrolovala příslušná certifikační agentura. Je blbost čekat od toho něco víc, ale nemyslím si, že by to bylo nanic. Podobně fungují třeba ratingové agentury pro investory a spousta dalších hodnotících nebo certifikačních systémů.
↪ 8 Lucka B.: A co skopcí,frickové nebo pedofilové…?
19: Trhy někdo pořádá. Je na něm, aby je udělal atraktivní. Basta fidli.
↪ 21 David: Samozřejmě. Já jen nechápu, proč by k tomu nemohl jako jeden z nástrojů použít kodex, kterým dá případným zákazníkům už dopředu najevo, co na jeho trzích mohou čekat. (A prodejcům, co od nich čeká a s čím ať raději ani nejezdí). A proč by takový kodex nemohlo pro provozovatele trhů vytvořit a nabídnout ministerstvo…
↪ 22 Kytka: Aby pak na některejch trzích díky kodexu nestáli tři stánky…protože zatím jde hlavně u farmářských trzích o módní záležitost a nikoliv praktickou…
Nám osobně na kodexu,ať ho dělá kdokoli, vadí, že to trochu svádí k tomu, aby člověk ztratil ostražitost :-). Spolehl se na pravidlo a vypustil zdravý rozum. Na vlastní kůži jsme poznali, že to, že někdo něco nějak pojmenuje ještě vůbec nic neznamená, je bio a bio a stejně tak je trh a trh a stejně tak je farmářský a farmářský a každý další kodex v životě odnaučuje každou jednotlivou věc pojímat podle vlastního rozumu a slušnosti a učí zařadit ji do nějaké škatulky. Spolehnout se na vyšší „autoritu“.
22: Protože cokoliv, na co úřad sáhne, to zprasí. Proto!
↪ 25 David: pořád to vaše hrc-prc myšlení nechápu, ale alespoň máte ve všem hned jasno a tolik to nezdržuje ;) bledá závist!
↪ 26 pan Cuketka: Tady bych se Davida zastal. Představa, že uředník od stolu utáhne šrouby „pro blaho všech“ mi není blízká, smrdí byrokracií, dalšími náklady, polovičatostí a případným lobbyingem, kterému poskytuje prostor.
Pravidla si i teď může stanovit každý pořadatel trhu sám, nebo se pletu?
To je těžký- v dnešní době hrají prim jednoznačně peníze a sedlák není blbec a rozhodně není idealista a chce peníze úplně stejně jako kdokoli jiný. Takže pokud Kytka napíše, že je to podobné jako ekocertifikace, jasný, ale je tam potřeba základní předpoklad a to, že to funguje. Ale vše podle kodexů a certifikátů funguje jen zčásti, tomu prosím věřte. Sedlák neidealista a průměrně ziskuchtivý nebude prodávat mrkev za 12 kč, když jí může prodávat za 18,– a ještě k tomu dostat dotaci 12000,– za hektar orné půdy se zeleninou. Samozřejmě, že mu přijde kontrola, ale kontrola kontroluje z 90% v pokoji u stolu papíry a 10% terén. To jsou čisté postřehy biozemědělce. Sedlák vyplňuje hnojní deník, procenta dusíku v půdě, a fosforu atd. Nevyplňuje sám, ale zadá to člověku, co sedí u pc a dostal dotaci od mze na zemědělskou poradenskou činnost a ten mu vyplní deník tak, aby byl lege artis. (podotýkám ze vzorku půdy nezjistitelné).Pak přijde kontrolor z úkzus a ty tři hodiny co sedí u stolu kontroluje, zda jsou papíry v pořádku dle norem. Pak jde ven a udělá co musí- obhlédne terén. Pokud je sedlák blbý a napíše randap do daní, kontrolní organizace mu vezme dotace a zemědělec má smůlu. Pokud do daní randap nedá, napište mi prosím, jak se zjistí. Samozřejmě že se berou vzorky půdy ovšem vzorků málo a možnotí zjišťování též málo, navíc v krátkém časovém intervalu. Nejlepší výsledky zjišťuje kontrola starým českým dobrým" udej svého souseda" :-), tam je to tutovka. Tím vůbec nechci psát, že to v zásadě nefunguje :-), a že všichni ekosedláci jsou podvodníci, vůbec ne. Jen nastiňuji druhou stránku věci a to, že aby fungoval nějaký kodex a nebyl jen umělou zaměstnaností zaměstnanců mze, je třeba, aby ty ideje lidé měli v hlavě a nikoli na papíře. A to žádný kodex nikdy nezajistí.
↪ 28 Klára: Přesně napsaný asi vlastní zkušenost…?Pan Cuketka to myslel dobře jen asi po svejch cestách zapomněl kde je jeho domov… tedy v ČR:))
↪ 27 andy_wise: Záleží samozřejmě na provedení, ale právě proto to imho nejde odsuzovat dopředu. Ano, povinný a mizerný kodex by věci určitě nepomohl. Ale dobře vymyšlený (a klidně dobrovolný) kodex by byl určitě krokem vpřed.
Jinak pravidla (tržní řád) nyní mám dojem musí schválit příslušná radnice. Nakolik je to formální schválení řádu navrženého provozovatelem trhů a nakolik do toho radnice zasahují, bude asi případ od případu jiné.
já to říkám ve sci-fi plcích docela jasně ;)
Sdružení pořadatelů farmářských trhů, transparentní a hlavně dodržované vlastní kodexy pro jejich fungování, jasná a otevřená definice farmářského trhu a produktu
podobné modely fungují ve vyspělejších zemích a docela dobře. pár pořadatelů se prostě domluví a shodne se na tom, co chtějí návštěvníkům svých trhů zaručit, co mohou očekávat a co se budou snažit dodržovat. společným kodexem dávají najevo svou dobrou vůli, vytyčují si určitý cíl, kterého se chtějí držet. návštěvníky trhů to samozřejmě nezbaví nutnosti, koukat na kvalitu každé mrkve v ruce zvlášť, ale ví dopředu s kým mají tu čest, v jakém prostředí se pohybují.
stávající organizátoři trhů to řeší různě a ta přesná pravidla si pak tak nějak musíte poskládat sami. pěkný příklad je FT Praha, kde mají dokonce tenhle FAQ. kdyby měli jasný kodex (a nemyslím tím jejich tržní řád), nemuseli by se s tím tak složitě vysvětlovat ;)
↪ 28 Klára: To všechno chápu, ale stejně jsem přesvědčen, že má-li to fungovat v trošku větším měřítku (tedy ne na úrovni – nakupuji zeleninu od souseda přes plot a celou dobu, co roste, můžu sledovat, co s ní dělá; maximálně nakupuji od člověka, kterého dobře osobně znám a jsem si jistý, že hospodaří tak, jak mi to vyhovuje, což je sice super, ale bohužel také pro většinu lidí utopie), je podle mě nutné, aby někdo udělal ten první krok a nějaká ta pravidla jasně sepsal – o což v těchto kodexech, pravidlech certifikace, atd. jde.
Samozřejmě, že tenhle první krok sám o sobě nestačí a je potřeba ještě zajistit dodržování těch sepsaných pravidel. Ale nedovedu si představit, že to bude rozumně fungovat bez něj.
Přirovnal bych to k jazyku – kodex nebo pravidla jsou takovým výkladovým slovníkem, který popisuje co, který výraz znamená. To, že ho všichni znají a vědí, co které slovo má znamenat, samozřejmě neznamená, že vám nikdo nebude lhát, takoví už lidé prostě jsou a aby se to dělo co nejméně, na to jsou potřeba další prostředky, jako třeba to, že když někdo začne lhát, ostatní s ním prostě přestanou spolupracovat a ještě si to o něm řeknou. Ale těžko si představit fungování domluvy bez toho prvotního sjednocení slovníku. Například když já si budu myslet, že ta barva, co je na semaforech nahoře, se jmenuje zelená a budu po vás chtít nějaká pěkná zelená jablka (a myslet tím červená rajčata), asi u vás moc dobře nenakoupím…
↪ 31 pan Cuketka: Opět sme v Čr a dokud se trhy budou brát jako módní zaležitost a né něco jako samozřejmá věc která je součástí kultury nábítky prodeje produktu z farem máme 40 letou mezeru to ani kodex nezmění proto nemá smysl psát jakýkoliv kodexa natož ouředníky…
↪ 33 Kuba: to ale značně podceňujete řadu organizátorů farmářských trhů, kteří i v tak rané fázi dokázali jen za rok posunout trhy někam dál.
imho sednout si do kouta a říct – je to jen móda, češi jsou stejně všichni podvodníci a pravidla stejně nikdo nebude dodržovat – to je úplná rezignace, cesta to peklíčka ;)
↪ 34 pan Cuketka: Posunout z nuly někam to ano to se pár jedincům podařilo…Ale tady naprosto chybí ten přirozenej proces kvalitní farmář, kvalitní produkt=dobrý farmářský trh my sme snažíme rovnou skočit na konec a to co se zanedbávalo né 40 ale 60 let rovnou přenést pod pytlovinu…ale podle mě by se mělo začít u malopěstitelů který sami musí chtít pěstovat to nejlepší a to nejlepší nabízet zatim mám pocit že je víc těch co vidí ty dotace tak to je…A nezlobte se na mě ale móda to v čechách je…
↪ 35 Kuba: no to mě bavíte ;) zajímalo by mě, jestli existuje pro trhy v česku nějaká jiná cesta, aniž by se z toho automaticky stala „móda“, ideálně „pro pražáky“
↪ 30 Kytka: Utahování šroubů lze odsuzovat apriori a dobrovolný kodex má platnost popsaného papíru.
Nechal bych to na pořadatelích trhů, dle jejich uvážení, podle svých potřeb.
↪ 37 Anonymní: odsuzovat utahování šroubů apriori dřív, než je vůbec možné zjistit, zda o utahování šroubů vůbec jde, mi přijde hloupé. Kvalitní dobrovolný kodex může 1) zjednodušit komunikaci 2) dát dobrý příklad a to není úplně málo…
↪ 36 pan Cuketka: existuje například začít pořádně a odzačátku a né od konce…nebo my chcete tvrdit že v čechách je to natolik v pořádku aby se z ničeho nic začali pořádat v káždém větším městě trhy to snad néé…pro mě je farmářský trh tak jak se ukazuje v čechách stejnej nesmysl jako bio který z normální věci dělá něco mimořádnýho proto to nazývám módou nebo spíše pokusem dohnat gastronomicky vyspělejší evropu ale s obrovskou základní mezerou…
↪ 39 Kuba: začít pořádně a odzačátku a né od konce a konkrétně? ;)
↪ 39 Kuba: Takže vyhlásíme, že se lidi maj vrátit k pěstování v malém a k tradičnějším způsobům zemědělství a protože nebudou trhy, kde by mohli prodávat přímo a supermarkety to od nich nevykoupí (protože je pro ně vždycky jednodušší, domluvit se s jedním velkým producentem, než se stovkou malejch a přirozeně nespolehlivejch), zřídíme úřad, který bude jejich produkci za státní peníze vykupovat a dotovanou ji dodávat do supermarketů. A teprve, až těhle malopěstitelů bude dost, zřídíme trhy, aby měli kde prodávat přímo. Příslušnej úřad se nám ovšem bohužel zrušit nepodaří, takže ho přeorientujeme na zřizování trhů a prodej na nich (na což bude potřeba nabrat nové zaměstnance, protože úředníci přece nebudou sami prodávat). Přímo pěstitele tam samozřejmě nepustíme, aby se nerozptylovali a pěkně pěstovali.
Takhle nějak? (-;
↪ 38 Kytka: Historie vám za pravdu bohužel nedává.
Na principu dobrovolnosti fungují pouze ti, kdo fungovat chtějí, ale proti těm jsou opatření zbytná. Těm, které je potřeba usměrnit, dobrovolný kodex pouze poskytne prostor, který rádi zaplní.
↪ 40 pan Cuketka: od pěstitelů pochopitelně tam je přece největší naše mezera, malej počet druhů zeleniny ovoce atd.proč je problém sehnat český česnek,chřest,křen atd., rodiný farmy co se spacializujou na různé druhy kterým se v tom regionu nejlépe daří ale hlavně rozmanitost (né jen brambory, cibule, jablka dokola a eště ze skladu) vám který ste navštívil jistě spoustu trhů v zahraničí to snad nemusím popisovat, tady se pořádej trhy ale stejně se prosazujou potraviny z číny viz. česnek tak k čemu sou trhy kde je narváno když poté stejně lidi i ty co hrdě chodí z košíčkem 80% surovin kupujou stejně jinde a odjinud?
↪ 42 andy_wise: Nechápu – dobrovolný kodex přece není žádné opatření namířené proti těm, kdo ho chtějí dodržovat, naopak je to nástroj pro ně, aby se mohli snáze odlišit od těch, kdo se k němu přidat nechtějí. Samozřejmě musí být smysluplný, a musí ho zákazníci přijmout, ale pak právě může rozšířit prostor pro ty dodržující na úkor těch, kteří jej dodržovat nechtějí…
↪ 43 Kuba: no ale pořád jste nenapsal, jak byste si to vylepšení na straně pěstitelů představoval ;)
trhy a hlavně odbyt na trzích tohle právě řeší – farmáři se naučí (někdy i poprvé vůbec), že za své produkty mohou dostat dobře zaplaceno a i stěmi, kteří se teprve odhodlávají, získávají motivaci k další produkci. hodně dobře mi to popisovala Hanka Michopulu se svými trhy v Klánovicích, podobné příběhy mají i z Archetyp, o.s. – možnost mít parádní odbyt je nejlepší stimulátor právě takové produkce, jakou bychom tu chtěli mít ;)
↪ 44 Kytka: Už chci vidět ty který se k němu nepřihlásí…
↪ 45 pan Cuketka: ano ale zatím mě to prostě přijde předčasný navíc netvrdim že všechny trhy sou špatný jako netvrdim že se v čechách nenajde kvalitní pěstitel jen mi těch dobrejch pěstitelů přijde málo na to co se vyrojilo za množství trhů a obávám se aby se z toho nestalo spíše čím víc trhů tím líp a kvalita nikde protože tady ani tolik kvality neni…
↪ 46 Kuba: Když se přihlásí všichni, tak tím líp, potom ho budou muset dodržovat.
kodex je krok zpatky, resp. v globalnich podminkach nic neresi.
vic kodexu, vic restrikci rovna se vic podvodu, vic nesvobody.
salat v samosce musi mit taky svoji normu. nestaci jedna norma?
navic, ma snad vymyslet kodex to same ministerstvo,
ktere vymysli normy i pro samosku?
Řekla bych, že to celé je hlavně o lidech. Pokud se vydá nějaký kodex, nebo říkejme tomu, jak chceme, který vytvoří poctivým farmářům výhodné podmínky k prodeji , paráda. Jestli se díky tomu nastartuje dlouhodobý trend typu český česnek běžně k dostání, ještě větší paráda. Nevím, jaké bývaly první pokusy o trhy tohoto typu, osobně bych po loňské zkušenosti upravila hlavně to, aby se vedle produktů, které na trhy tohoto typu patří, prodávaly již zmiňované svíčky atd., abychom jednou nedopadly jako vánoční trhy, kde byly běžně k dostání velikonoční kraslice.:-)
Pokud se vytvoří nějaká smysluplná pravidla, proč ne. Ale jedině za předpokladu, že nebude možnost úředníky, nebo kohokoli, kdo je vytvoří, „podmáznout“, aby tu a onde přimhouřili očko.
Kodex bych uvítal v jednoduché podobě, která by byla spíš vysvětlující, než regulační. Podle toho, co vídám na trzích v ČR i ve světě bych rozdělil zboží na několik druhů.
Kdyby se podobně zamyslel nějaký ouřada, prošel si třeba celní sazebník, aby mu něco neušlo, ke každé komoditě popsal co je to zač, tak by dal pořadatelům trhů do ruky poměrně mocný nástroj pro výběr prodejců a zejména k zapuzení prudičů.
Tj. nechci závazná pravidla (proto kodex a ne vyhláška), ale kvalitní informace, na jejichž základě se pořadatel rozhodne, že pořádá např. jarní zeleninový trh, takže prodejci skupin zboží 1a-f mají místo za 500 Kč, prodejci skupin 2–7 mají místo za 1000 Kč a ostatní tam místo nemají. Tečka.
Chápu to dobře, že smyslem onoho kodexu by vlastně mělo být to, že pouze kdo kodex dodrží, smí svůj trh prohlásit za „farmářský“ a tak ho označovat, zatímco ostatním provozovatelům ostatních trhů to může být fuk a můžou se na jejich trzích prodávat i banány a plastové stříkací pistolky?
↪ 52 Ala: to záleží na tom, kdo ten kodex připraví a za jakým účelem, mám o tom fajn materiál z US, kde podobně věcí řeší už přes deset let a v mnohém tam byla situace stejná jako u nás, zkusím to ještě rozvést v dalším zápisku,myslím, že to za to stojí
↪ 51 savec: moc pěkně, vidím to podobně! ;) není to ale jen o druhu zboží, těch proměnných je víc.
Informace „vím, co a od koho kupuji“ je pro mě naprosto zásadním přínosem a hlavní předností trhů. Něco jako kodex (který vnímám jako soubor dodržení určitých podmínek a deklaraci pravdivých a ověřitelných informací o původu výrobků) proto považuji za naprostou nutnost, chránící kupující, ale i poctivé prodávající před „takyfarmáři“. Ručně psané cedulky a slaměné stříšky touto zárukou nejsou. Na mnoha trzích jsem nakonec nic nekoupila právě z důvodu nejasného původu zboží (a jistě jsem někdy svým podezíravým soudem někomu ukřivdila). Systém, který by pouhé překupníky zboží supermarketové kvality na trh vůbec nepustil a nenutil by mě při návštěvě trhu podvodníčky zdlouhavě filtrovat, bych rozhodně ocenila maximálně. A nemyslím si, že by toto opatření nějak omezovalo náš vlastní úsudek.
Já si ale myslím, že to je věc provozovatele toho trhu, jaké stanoví podmínky a jaké prodejce s jakým zbožím tam pustí nebo ne. Takže buď si ten „kodex“ vytvoří sám (nebo tedy dejme tomu převezme kodex vytvořený někým jiným), nebo tam třeba chce mít i jiné zboží apod. Proto píšu, že jediným smyslem nějakého centrálního kodexu by snad mohlo být například jen to, že kdo tento kodex nedodrží, nesmí se označovat „farmářský“ apod. Ale pokud někdo chce uspořádat trh, kde budou prodávat překupníci supermarketových produktů a plastových hraček a čínských hadrů, tak takový trh bude bez ohledu na nějaké kodexy. Proto se ptám na smysl, k čemu by měl být kodex dobrý. Předpokládám, že pokud jde někomu o pořádání trhu s dejme tomu kvalitními lokálními výpěstky, tak ví co chce, svoje pravidla si dá do smluv s prodejci a žádný kodex k tomu nepotřebuje. Viz například hrnčířské trhy v Berouně, kde město jasně stanoví co se tam smí prodávat (ručně vyráběná keramika plus pár doplňkových produktů a občerstvení) a nikdo jiný se tam nedostane, zatímco na běžném berounském trhu jsou hadráři a spol. a tři stánky s přeprodávanými banány.
↪ 55 Ala: Čím víc trhů bude mít nějaký rozumný základ těch pravidel stejný, tím lépe, bude snazší se v tom vyznat. Dovedu si představit dvě možnosti, jak by to mohlo fungovat – a) kodex bude povinný pro farmářské trhy jako jakési minimum, takže ti, kdo budou chtít používat pro svůj trh toto označení, ho budou muset zavést (klidně spolu s dalšími vlastními přísnějšími pravidly, pokud jim budou připadat potřebná). Kdo by s ním měl problém, může pořádat třeba trhy bez přívlastků. b) kodex bude pro organizátory farmářských trhů dobrovolný – takže když si budu jako zákazník číst popisy různých trhů, budou je ty, co kodex přijmou, moci mít jednodušší, protože značnou část (to, co bude v kodexu) budou mít společné. A zároveň to bude jeden z možných způsobů, jak jednoduše ukázat, že provozovateli na kvalitě jeho trhu záleží.
Z pohledu mě, jako malého ekozemědělce: Certifikáty a kodexy jsou pro rychlý život. Jsou pro to, aby člověk nemusel přemýšlet a zamýšlet se nad původem. Trhy jsou o pomalém životě. O důvěře. Trh je o lidech. Já jako malý zemědělec se svými dvaceti slepicemi si sakra rozmyslím, jestli tam s tím svým košíkem vajec a deseti svazky mrkve půjdu, vezmu pár kostek másla, mlíko, protože už není tak velký problém prodávat ze dvora i mléčné a když to bude dobře ohodnocené, bude zaplacená moje skutečná práce a uvidím, ž e to má smysl, rád půjdu na trh. Trh většinou zařídí nadšenci a ostatní k nim mají důvěru. Mají důvěru i k diskuzi tady na Cuketkovi. Ale k úředníikovi je nedůvěra ze zádady už od začátku a hlavně, když půjdu ráno do místní slepičárny dole pod kopcem a vezmu vejce bez razítka, protože přímo ze slepičárny jsou bez nich, dám je do pytlíku- můžu mít na svém stánku deset vylepených vlastních certifikátů a nikdo nic nepozná, dokud to vejce neochutná a i pak bude váhat- a to je důležitý moment, bude váhat, protože trh bude zaštítěn nálepkou. A to co mi přijde nejdůležitější- Když jsem svině a jsou pravidla, tak se do nich našínuju. Když pravidla nejsou, není se do čeho šínovat a každý musí přemýšlet. Dost si vážím lidí, kteří organizují a zasazují se o trhy, ale zároveň mám pocit, že cokoli, co bude jen trochu zavánět centralizací a už samotnou nálepkou čehokoli, půjde v důsledku přirozeně proti malým zemědělcům.
Každú sobotu ráno sa ide na trh pre zeleninu. Trh je kúsok od bytu a možem si tam vybrať paradajky, papriky, cibuľu, uhorky, marhule, egreše, všetky farby ríbezlí, maliny, bylinky, domácu tarhoňu, rezance, nejaký syr, bryndzu… podivuhodné kytičky, obrovské zrelé melóny… podľa sezóny…rebarboru, čalamádu… zjari, keď je chladno, aj nejaké klobásky a slaninku… , v zime dá babka zo sudu ochutnať kyslú kapustu, či je lepšia, než tá vedľa a takou tou bielou konvičkou, čo slúžila ako držiak na mlieko v sáčku naleje po odvážení kapustovej vody, koľko chcete. Je to tak odkedy si pamatám a keď prídem domov, zájdem každý deň, je tam aj pekáreň… (pravda, v týždi nechodia zďaleka všetci, ale ten rytmus sa dá zistiť jednoducho, opýtam sa:-)) Normálne, u nás v Petržalke. „Svojho Maďara“ poznám už roky. Tých miest medzi panelákmi, kde sú neprenosné pevné stánky je pomerne dosť. Nejako to nikdy nevymizlo, a aj keď jeden čas hrozivo prevažoval lacný textil, tak znova vyhráva zelenina. Trh – hlúpi kúpi, ale len raz. Dobré sa predáva samo. Tradícia – od tohoto kupujem roky a je to fajn. Čo na tom chcete zvazovať kodexom? Vytvárajte priestory, tlieskam, lebo chcem chodiť v sobotu ráno pre čerstvú zeleninku a nie cez pol ozaj veľkého mesta, ale ďalšie pravidlá? Načo? Trh, keď vznikne na dobrom mieste, sa vyčistí sám. Farmári sami rozpoznajú, kde sa im vyplatí predávať a kupujúci tam za nimi nakoniec prídu – ako aj ja cez pol mesta:-) Vytvárajte priestory, prosím:-) Ja si ale sama chcem rozhodnúť, od koho čo kúpim. .. a majú aj kukuricu a rozhodne treba zjednávať, to k tomu patrí… a áno, priekupníci s avokádom a limonádami sa tiež objavia, ale sú v menšine:-) a ..a kvašáky a pražené tekvicové semienka…
↪ 58 Anita: absolutní, naprostý souhlas !!!
↪ 58 Anita: ↪ 59 Klára: Kdyby tu tradice trhů nebyla na mnoha místech na x let přerušená, tak bych také souhlasil. Takhle si pořád myslím, že rozumný kodex by mohl ono zmíněné vyčištění trhů dost usnadnit…
rychlo, rychlo, bio, bio:-) …nemyslim to zle, len si myslim, ze niektorym veciam cas slusi…dufam, ze trhy v Cesku budu Chanel, ktory sposobil rozruch, ale doteraz funguje. Farmari specialne vedia, ze cas je velky exhibicionista a ukaze… Nechala by som to na zakaznikoch – obrovsky vzostup predaja bio a fair trade a vobec kvalitnych potravin ukazuje, ze nie su blbi a hladaju :-). „Instantny zakaznik“, ktory potrebuje papier zvrchu o povode mrkvy, stiera ten krehky vztah medzi farmarom a kucharom, ktory sa rozvija v case – ide po modnej vlne. (aj ked diky za nich – kupna sila – rozvoj). A „povinny“ certifikat pre mna ako zakaznika je zaujimavy, ale nie uplne smerodajny. Vzdy ma napadne vtip o rozdiele medzi bio a obycajnym hospodarom…ze ten bio hnoji v noci… Ja sa len chcem sama rozhodnut, ktoru mrkvu dam do polievky :-)
↪ 61 Anita: jo, takhle popisujete naleštěný ideální stav, model, ze kterého může těžit velmi úzká skupina nakupujících i farmářů (a který v čisté podobě nenastane). právě onen opovrhovaný „instantní zákazník“ je podle mě klíčem k celé věci. jestli mají trhy a lokální produkty k něčemu být, tak se musí dostat ke každém (stát se rovnocennou alternativou k supermarketové konvenci). i k tomu troubovi, který podle vás dá jenom na papír a je hloupý rychlý člověk z města .)
(a poznámka pro mě — už bych měl sakra hnout s tím novým zápiskem o kodexu. mám pocit, že by se mohlo do zblbnutí vysvětlovat, co to vlastně je a k čemu to může být dobré ;) zatím koukám, že má naprosto šílenou reputaci nepotřebného lejstra od úředníka a to je škoda)
trouba som nepouzila, nemanipulujte:-) A kluc – ze sa trhy sa maju dosat ku kazdemu, pokial maju byt uspesne – tak na tom sa absolutne zhodneme. Vytvarat priestory a presvedcit farmarov – logistika veci – aby vychodne stredne cechy vedeli, ze Kbely kupia – to je dolezitejsie (podla mna), nez „domovni rad“, ze nerusim suseda po desiatej. Aj ked ho zalaminujeme a vyvesime pri vchode. Ale vdaka za moznost tejto diskusie.
↪ 63 Anita: no jo, ale ty prostory, to není jen infrastruktura a zdatní pořadatelé, ale právě i ta psaná či nepsaná pravidla, která to prostředí kultivují a pomáhají rozvíjet :) je tak těžké si to přiznat? tím, že kodex redukujete na zalaminované lejstro u vchodu, děsně zjednodušujete :)
a aby som to este zmiernila – osveta u starostov miestnych casti a farmarov – organizacia a chut ist predavat – to je to, co si myslim, ze je dolezite. Chcem mat svoj trh blizko a chcem sama najst tie svoje perly – to je podla mna tiez to, co k nakupu na trhu patri. Nevadi mi stanok s cukrovou vatou a prepredanym bananom – ten spokone miniem, len aby tam prisla Klara s vajickami a Michal s nalozenym masom – ja si ich najdem.
No jo,no… :-) dobru noc a este raz vdaka za to, ze sa o trhoch vobec diskutuje – tri roky dozadu uplny nonsens. A chodte sa pozriet do Petrzalky medzi baraky – napriklad na Sustekovu – no nie je to Vieden ani Mošoň, ale do polievky staci:-)
↪ 65 Anita: ale ano, pokud se tomu dostatečně věnujete a chodíte často nakupovat na stejné místo, pak si svého prodejce asi najdete. Ale vžijte se do pozice někoho, kdo nazná, že by raději kupoval lokálně vypěstovanou zeleninu – třeba jenom pro svůj dobrý pocit. Ten moc ocení možnost jít někam, kde všichni prodejci toto splnňují, nebo jsou alespoň takto označeni. A dá se na to spolehnout. Pokud jeho důvěra bude zklamána, příště nepřijde. Nebo do pozice někoho, kdo se doslechl, že domácí vajíčka jsou chutnější. Tak poprvé zajde na trh, koupí se vejce z toho samého velkochovu jak v supermarketu, nazná, že změnu nepozoruje a všechny trhy jsou jen podfuk. Pak už vám na ně nikdy nepřijde a trh se časem zruší pro nedostatek zákazníků. Nebo tam zůstanou jen ti překupníci. Jestli kodex a jaký, to je otázka k diskuzi. Tady ale bohužel opravdu strašně chybí těch pár desítek let přerušené tradice :( Nicméně si dovedu velmi dobře představit, že pořadatel určí nějaká kritéria (např. vypěstováno do 50km) a při zjištění jejich porušení prodejce nadobro vyrazí. Samozřejmě podvádět se bude dát i nadále, ale podle mne to procento bude nižší.
Jeden příklad za všechny – zkuste přijít v Brně na Zelňák. Není tak úplně triviální zjistit, kdo jen přeprodává to, co všechny obchody v okolí, a kdo si to sám vypěstoval. A spousta lidí má probém s každým prodavačem pohovořit a zjistit co a jak. (Vystudoval jsem školu s netriviálním počtem takovýchto jedinců ;)] Popřípadě poznat, kdy mu lže. Pokud chcete nakupovat anonymně (myšleno s minimální interakcí, řekněme jak u pultu v řeznictví supermarketu), tak musíte spoléhat na štěstí.
↪ 62 pan Cuketka: jo, takhle popisujete naleštěný ideální stav, model, ze kterého může těžit velmi úzká skupina nakupujících i farmářů (a který v čisté podobě nenastane). právě onen opovrhovaný „instantní zákazník“ je podle mě klíčem k celé věci. jestli mají trhy a lokální produkty k něčemu být, tak se musí dostat ke každém (stát se rovnocennou alternativou k supermarketové konvenci)
Pokud to dobře chápu, a nic ve zlém :-), tak panu Cuketkovi by se líbilo dostat do trhů kvantitu. Jidáše v té souvislosti napadá příměr, jako používat k hnojení rozleželý kompost nebo alespoň částečně zkompostovaný a na druhé straně čistý hnůj. Na jedno je potřeba čas a v čase se o něj starat.Druhé je okamžitě po ruce. KOnečný efekt je však velmi rozdílný.
↪ 68 obda: Přesně tak, kromě Zelňáku je ukázkový příklad hala 22 v Holešovické tržnici.
Člověk, který tam přijde poprvé (ale i podruhé nebo potřetí), se v tom absolutně nemá šanci vyznat. A to ani když je ochotný se ptát, což většinu lidí spíš ani nenapadne (tak vzdělaní tu zákazníci prostě ještě nejsou, kde se to taky měli naučit, když tu máme trhy rok). Protože když jsem se ptala paní já, odkud má maliny, suverénně potvrdila český původ. A já se pak musela pídit na internetu, abych zjistila, že mi lhala.
Tak to se na mě nezlobte, ale tady tomu prostředí by kodex prospěl jako sůl. A já pak budu o hodně raději chodit na trhy, které se ke kodexu přihlásí, než na pochybné tržiště, které těží z trendu trhů, ale prodejce si není ochotno ohlídat.
↪ 69 Jidáš: já nevím, jestli jste byl loňský rok úplně mimo, ale ten rozměr (kvantitu), který trhy nabraly, je obrovský. už to není jen pár malý tržních míst na okraji měst, ale opravdu velké trhy a tržiště na které přijdou za jeden den tisíce lidí :) a ano, nemyslím si, že by v té škále nutně musely ztratit kvalitu nebo svůj účel — dostat zeleninu od farmářů k lidem.
↪ 71 pan Cuketka: Ano, byl jsem mimo a stále mimo jsem :-))
Uznávám, že máte svou pravdu :) … Když to vezmeme hodně dozadu…tak desatero je sice zákon, ale v podstatě je to Kodex. Fungovalo někdy? A fungovalo by to stejně bez něj jako to funguje s ním?
↪ 72 Jidáš: jmenuje se nějak fáze diskuze, kdy dojde na bibli? ;)
↪ 73 pan Cuketka: „Všechno už tu bylo?“ ;-)
Farmářské trhy jako pomoc drobným zemědělcům a prvotním výrobcům byla skvělá myšlenka, která nabrala roztodivných a obludných rozměrů. Nyní se mi z toho chce doslova brečet. Byla jsem nadšená, díky trhům jsme si konečně jako chovatelé nosnic mohli říct za vejce tolik, abychom pokryli aspoň náklady a nemuseli se podbízet hotelům s co nejnižší cenou jen abych neměla vejce déle jak 5 dní na skladě. Super.
Jenže i všelijací překupníci a ziskuchtivci přišli na to, že se na trhu dá skvěle zbohatnout. Farmář totiž nemá čas od rána do večera sedět na trhu, musí se starat o to, aby něco vůbec vyprodukoval, tak ho zastoupili překupníci, kteří od něj tu produkci koupí, ale za podcenu, a na trhu je prodá s několika set procentním ziskem oproti samotnému zemědělci. A my zemědělci jsme tam, kde jsme byli.
Takže pomoc zemědělcům se nepovedla a opět na tom vydělávaj jiní a ještě k tomu klamou Vás – zákazníky. A je jen na lidech, jak dlouho tomu budou chtít věřit.
Kodex – další super věc, ale jak dlouho? Než samotní pořadatelé zjistí, jak ho obcházet? Záleží totiž jen na pořadatelích, koho na trh pustí a koho ne, ale mám pocit, že jim jde už jen taky jen o peníze. Co nejvíc vyrejžovat za pronájem stánků. Vidím to každou sobotu okolo sebe a je mi z toho opravdu zle.