Stručný průvodce cestovatele po Itálii

Píšete vy…

Tento zápisek má posloužit především začínajícím cestovatelům, kteří se vydávají na výlet do Itálie a rádi by ochutnali typické speciality. Ovšem brání jim v tom rozdílnost kultur a jazyková bariéra. Není se čeho bát, Italové jsou v tomto ohledu velmi přátelští, dá se domluvit rukama, nohama. Shrnuji nejduležitější poznatky, které jsem shromáždil díky pravidelnému pobývání v Itálii. 

Itálie oplývá velmi rozmanitou kuchyní, od téměř české na severu (Alto Adige) až po typicky středomořskou na jihu, s mnoha variacemi cestou. Pro plné pochopení je vhodné navštěvovat podniky mířené na domorodce. Rozlišují se tyto hlavní kategorie:

• Osteria – především nabízí víno, k tomu i menší výběr jídel, převážně studených, mohou být i teplé hotovky.
• Trattoria – širší nabídka jídel, už se tam i vaří, převážně místní kuchyně.
• Ristorante – zcela mimo cestovatelské potřeby. Relativně drahé, málo stylové.
• Bar – obecný malý podnik, káva, chleba, sladké pečivo, noviny, atd. V různých variantách pro dopolední nebo večerní provoz.

Obědy se podávají obecně v 11–14h, večeře 19–22h. V mezidobí 14–19 se nevaří, nebo se úplně zavře. Takže oběd neodkládat na pozdější odpoledne, jinak dostanete jenom chleba. V podnicích, kde se jí a pije na stojáka bývá zvykem napřed u pokladny zaplatit a pak s lístečkem jít k pultu objednat si. K snídani je jasnou volbou Cappuccio e brioche [kapúčo e brioš] (sladké pečivo, nejčastěji loupák), může být ve variantě con marmellata [kon marmelata] připadně con cioccolata [kon čokolata]. Espresso se objednává pomocí slova un café [un kafé]. Na oběd je velmi častou volbou jen obložený chleba (případně zapečený). Na tento sortiment se specializuje panneria. Z běžných surovin jsou velmi k vidění dekorativní prasečí stehna ve variantě prosciutto crudo [prošuto krudo] (sušená šunka, pršut) nebo cotto [koto] (dušená šunka). Z těchto se ukrajují plátky a kladou se s dalšími věcmi na chléb.

V trattorii nebo osterii bývá nabídka vyvěšená na tabuli, vystavená v pultu, případně existuje jídlení lístek, nebo je jen recitována. Je velmi vhodné navázat kontakt pomocí srdečného buongiorno [bondžorno], večer buonasera. Z reakce personálu zkusit vydedukovat, zda se objednáva u pultu, nebo se má člověk usadit. Ale objednání vína a vody u pultu nikdy nic nezkazí a pak se uvidí. Tyto kapaliny se vyskytují ve variantách Aqua Naturale [akva naturale] (senza gas) nebo Frizzante [fricante] (con gas), víno pak jako vino bianco [vino bianko] nebo rosso. Nosí se ve džbáncích o objemu uno litro, mezzo litro [medzo litro] (0,5) nebo quarto [kvarto] (0,25), případně solo bichiere [solo bikjére] (jenom sklenku). Po úspěšném zkonzumování se většinou opět platí u pokladny za pomoci slova conto [konto] (účet).

Večeře bývá často vícechodová, skládá se z antipasti (předkrmy), primo (první chod, téměř výlučně těstoviny), secondo (hlavní jídlo) + contorno [kontorno] (příloha), dolce [dolče] (zákusek), café a na závěr grappa. V případě větší žranice bývají některé chody vícechodové, v tom případě to připomíná spíše degustační menu, každého jídla je jen pár soust. Pasta (těstoviny) může zastat funkci prima i seconda, pak se liší množstvím. Toto je vhodné při komunikaci s obsluhou zdůraznit, aby jídla nebylo moc, nebo naopak málo. Přílohy k druhému chodu jsou rozmanité, převážně zelenina ve všelijakých úpravách. Jsou-li uvedeny patate (brambory), nečekejte obvyklou porci, většinou je to pár opečených plátků brambor, hlavní přílohou je chleba.

Ve městech se lze setkat s podvečerní (18–20h) nabídkou tzv. aperitivo. Nápoje mohou být slevněné a podává se k nim občerstvení zdarma. Jeho rozsah je od misky oliv a čipsů až po opulentní nabídku formou bufetu, kde se lze za cenu jednoho piva vydatně navečeřet.

Nelze opominout stravování za pomocí supermarketů. U pultu s lahůdkammi se velmi často dodržuje systém s utrhnutím čísla a následného zobrazení, nebo vyvolání obsluhou. Tedy napřed utrhnout a pak při čekání vybírat. Hlavním lákadlem je prosciutto crudo, objednávané často jen jako crudo (případně omrknout nabídku, mívají více druhu. Nejslavnější crudo di Parma, ale i mnoho dalších, levnějšich). Množství nejlépe v násobcích 100g – etto. Tedy uno etto [uno etto], due etti [due etty]. Mimoto mají velký výběr velmi chutných hotových jídel – lasagne, toretellini, atd… Prodavače v pultu navigujeme slovy questo [kvesto] (tohle), a destra (vpravo), a sinistra [a sinystra] (vlevo), piu grande [pjú grande] (větší), piu piccolo [pjú píkolo] (menší). U vína není důvod sahat hluboko do kapsy, ve spodní a prostřední polici, tj. cena do 4–5 EUR lze pořídít velmi dobré kousky. U grappy naopak neštřit. Ta když je nedobrá, tak je opravdu hnusná.

Běžné chytáky

• Zuppa [dzupa] – obecně polévka, ale ne nutně. Například zuppa di cozze [dzupa di koce] jsou slávky s troškou omáčky, zuppa inglese (anglická polévka) je zákusek z piškotů.
• Prosciutto cotto, prosciutto di Praga – šunka je bežně využívána i jako masový chod, tj. s omáčkou a přílohou.
• Gnocchi [ňoky] – opravdu se čtou ňoky, nikoli gnoči. Nevěříte-li, zkuste to na servírku.
• Con o dopo? [kon o dópo] – pokud si objednáte desert a kávu a obsluha vznese tento dotaz, chce vědět, zda mají kávu podávat současně s dezertem, nebo až po něm.

savec 2. února 2011

V rubrice Zápisky čtenářů

Témata: itálie, průvodce, restaurace