Hledat
Víno bez stresu
Dvě přiznání hned na začátek. Za prvé — už přes rok u mě trvá fáze „přírodních vín“ a zatím se nezdá, že by mě nějak opouštěla. Za druhé — moje chuť dát si víno v restauraci má trvale sestupnou tendenci kvůli často nesmyslným maržím. Když se obojí sečte, moc toho venku prostě nevypiju, není co.
Místa, kde se trochu jiným a lehce úchylným vínům věnují, naštěstí přibývají. Můj poslední objev — winebar Red Pif — pro mě zabil hned dvě mouchy jednou ranou. Na ceny vína a rozlévání po sklence tu mají parádní politiku:
Na sklenku otevíráme všechno do tisícovky. Vína prodáváme za maloobchodní ceny, a pokud si ho vypijete u nás, platíte navíc pouze korkovné za 100 Kč.
Vinný lístek není, vína mají jednoduše vystavená ve vinotéce. Kdybyste se náhodou nemohli rozhodnout, na baru je dobrá zásoba otevřených lahví, ze kterých si po domluvě a ochutnávce se somíkem v klidu vyberete. Asi to není model použitelný do všech restaurací, ale je v Česku a zatím funguje. Hurá.
V Praze je to taky jediná (klidně mě opravte) destinace pro seznámení se s podobně radikálními víny, jako jsou ta od českého emigranta Čálka (nyní pouze Calek) či od jeho sousedů v okolí Ardeche z vinařství Mazel. Najdete mezi nimi vína nesířená, podivná, neomalená, ale hlavně nesmírně bohatá. Některá jsou po otevření jako po bouračce — pomatená a musíte je zdlouhavě rozdýchávat. Další musíte furt schovávat v ledničce a jiná mají lehký zákal, o kterém vás všude učili, že tam přece být nesmí. Zkrátka a dobře jiný svět.
Když mám po ruce tohle a Vin Naturel Bistrot Bogdana Trojaka, zůstává pro mě vůbec nějaká motivace dát si víno (a.k.a. technologicky sterilní flašku s napálenou marží jak od lucifera) jinde v restauraci? Čest výjimkám.
Budu vás muset svými postřehy k jiným vínům terorizovat častěji, a to i s ochutnávkami, protože cítím silný dluh směrem k rozvracení vašich navyklých představ. Ještě že Winepunk už jede směle napřed!
Reklama
Komentáře
Ano, „přírodní vína“, jen houšť a větší kapky! :-) Snažím se jim věnovat na webu co to jen jde… a jde to snadno, protože je taky piju čím dál víc. Právě díky Bogdanovi a pár dalším odvážným, co se nebojí je vozit či vyrábět. Red Pif musím zkusit.
BTW ty marže… dneska jsem to zrovna dost řešil, v restauraci na vhodná vína 4× proti běžné maloobchodní ceně (tj. možná 5× proti tomu, za co nakupují), nezávisle na tom, zda jde o víno za 130,– Kč nebo 500,– Kč. Výsledek? Dal jsem si dvě piva a neodcházel zdaleka tak spokojen, jak bych mohl být. Půjdu tam znova, i když jídlo bylo fajn? Ne. Jejich chyba.
↪ 1 J.Č. / Jižní svah: červenej frňák určitě zkus schválně jsme zatím zamlčel jejich jídlo, protože to samo o sobě asi neustojí, ale k vínu zatím OK. kdyby tam třeba bylo jídlo podobné jako v Chez Miro, to by bylo o řád jinde! ale kdeže loňské sněhy jsou ;)
ad přírodňáci – co se mi na těchto vínech líbí asi nejvíc, pokud se jim někdo (dovozce) věnuje pořádně, dají se pořídit za naprosto pohodové ceny. takže se to ani nedá moc svést na módní vlnu, za se nechá řádně zaplatit – to je mi sympatické.
Calek a Mazloň mi udělal obrovskou radost, a to nejsou z naturálních kousků jediní. podle nich by měli být ale v Praze od K4Wines exkluzivitu (jestli jsem to správně pochopil)
jakmile se dokáže k těmto vínům postavit adekvátně nadaný chef – věštím tomu u nás malou atomovku (zatím čekám a Chez Miro se odmlčelo ;)
Pane cuketka nevíte co se stalo s Chez Miro jejich důvod k zavření?
↪ 3 kuba: pokud vím, tak to bylo v Pardubicích moc mrtvé na to, aby to utáhli. ten koncept si hosty hledal docela obtížně. myslím ale, že se připravuje volné navázání projektu jinde a snad i za jiných podmínek ;)
Chez Miro byl takovej specifický koncept a na Pardubice rozhodně složitej tak snad příště něco rustikálnějšího…ňáký bouchounek.......
podle vinařů a vinařství – asi máte na mysli biodynamická vína. Ještě se občas objeví Joly (http://www.thewinedoctor.com/tastingsprofile/couleedeserrant.shtml nebo http://en.wikipedia.org/wiki/Nicolas_Joly )
pil jsem ho ve Vinném újezdě 19 (www.vinnyujezd.cz), myslím, že tam ještě pár lahví mají.
S názorem na marže souhlasím. Koukám, že v RedPif maloobchodní cenu také definují zhruba jako nákupku+100%, což je v pořádku. Musí si však sami napřímo dovážet. Jinak, obyčejně je to varianta na: nákupka + dovozce (20–50) + distributor(20–50)+hospoda (50–200) + DPH a jsou z toho totální hausnumera. Díky za tip. André Calek aneb Onřej Čálek je oblíbenec.
↪ 6 Tadeáš: mám na mysli nejen biodynamiku, schválně se tomu pojmu vyhýbám. definice je příliš svazující a spousta zajímavých vinařů na pokraji z ní vypadne (schválně si víc prostudujte nabídku Veltlínu). přírodní, naturální – určitě lépe vystihuje :)
ad Joly – ano dá se sehnat na víc místech v Praze, třeba ještě v Ad Vivum. ale prosím!, zrovna Joly je díky svému celebritímu statusu poměrně cenově nedostupný – na běžné pití to není a jenom stvrzuje pověst rarity pro okrajovou sortu konzumentů. takové ukázkové víno z nebe na zem :)
má pointa byla, že se konečně začínají objevovat podniky, které tohle dokáží přeskočit. naturální vína můžete pít za ceny ve stejném pásmu jako má „konvence“. v tom spatřuji jejich kouzlo a proto jsem je vypíchnul.
↪ 7 pan Cuketka: já definice rád, vím potom, co co je :-), ale beru naturální vína – především proto, že respektují terroir a nedělají z mělničiny bordeaux, což mi hodně pije krev. A biovína jsou zase velmi často velkolepý podvod a nesmysl. Definice a normy mi dovolují pít víno i od lidí, které neznám :-)
ad Joly – jistě není levný (kdysi jsem ho uměl koupit za 1200Kč, teď by to mělo jít díky koruně lépe), a je to extrém. ale jako k takovému se všichni vztahují. Má značku a pověst „podivnosti“; snad neexistuje neutrální reakce a kdo ho ochutná a baví ho to, začne hledat dál, třeba méně „šílené a ortodoxní“ Tam a v osvětě vidím jeho roli.
a souhlasím, člověk už ty nové přestává stíhat, zvláště je-li někde štamgastem
↪ 8 Tadeáš: když definice, tak ale rovnou i certifikace, že ano, jinak jsme zase na začátku ;) a tam u biodynamiků dojedete velmi rychle do slepé uličky. pro mě další důvod proč to tak neprožívat ;)
ad Joly – možná jo, ale přeci jen – stejné okno do světa přírodních vín dokáže zprostředkovat „základní“ mazel nebo calek v ceně za čtyři stovky. „dát si jolyho“ to je spíš pocta celému hnutí, připomenutí si toho, kde to začalo. ale bohužel pověst a jméno zanechalo na přístupnosti jeho vín stopy (aka – vysoké, sběratelské ceny :)
tož tak ;)
↪ 6 Tadeáš: srovnání někoho kdo dováží napřímo a věnuje se hlavně dovozu a prodeji versus někdo, kdo provozuje restauraci a musí většinu koupit od dovozců nemá výpovědní hodnotu. Provozovatel restaurace má stát u klientů a ne běhat po vinařstvích skupovat bedny. U restaurace jde zejména o fixní náklady (nájmy etc) a mzdy personálu. Pořád nejostudnější strategii předvádí místní „výhradní“ distřibutoři.
@ p. Cuketka: cenová politika a srovnání cen identických vín je na větší debatu, nemáte v plánu se tím víc probrat v blízké budoucnosti?
↪ 10 Lubo: pozadí cenotvorby u vína je určitě zajímavé, pokud k němu ale přistupujete z pozice hosta, je to pro něj vždy „black box“, do kterého při rozhodování o výhodnosti ceny nevidí a ani nechce-nemá vidět ;) v konečném důsledku poměřuje jen cenu/kvalitu vína a ceny jinde u konkurence. nic víc nepotřebuje.
ale ad zapeklité ceny vína v restauraci, určitě se budu k tématu vracet, spousta věcí se k tomu dá ještě probrat… :)
↪ 11 pan Cuketka: souhlasím v rovině diskuze s hostem, spíš jsem pokoušel debatu z okruhu osob z oboru, proto ten „návrh“ na konci.
Ad Red pif: skusil jsem a rád so přečtu Váš názor
Jínak můžu Vám doporučit nově otevřený (nebo spíše přemístěný a vylepšený) toskánský vinný bar Natale Gini v centru Ostravy. Vinný lístek rozvěž nemají, vše je pěkně vystaveno kolem. Příjemné posezení, 10% příplatek za vypití láhve v prostorách baru. Kromě toskánských mají i vína z Francie. Jídelní lístek nabízí čerstvé bagety, bruschetty, carpaccia a další specialitky s italských surovin. :-) Navíc velmi příjemná obsluha.
Red Pif je úžasný prostor kde se rozhodně nebojím dát víno ba naopak vždy mi výborně poradí a zatím se mi nestalo že by mi víno nechutnalo…:)
Taktéž můžu vřele doporučit na pražském Žižkově WINE BAR KOSÍK kde si dáte jak vína od pana Kosíka s velmi příjemnými cenami tak i vína španělská, italská a francouzská. Velmi milá obsluha Vám se vším poradí. Samozřejmostí je karafa vody k vínu a k dostání jsou zde i výborné pochutiny od sýrů přes jamón serrano až po skvělé olivy.
V létě je nejvíce lákavá zahrádka na dvorku kde Vás neruší hluk ulice a krásně se tam relaxuje.
Doporučuji navštívit…:)