Hledat
Živé fůdbložení V. – u Pecka a v jídelně
Odpolední šlofíček po dnešním výpadu se malinko prodloužil. Pod okny činžáku mi vyhrávala milánska ulice a zdálo se mi o těch bajéčných strojích, na kterých se tady všichni prohánějí. Dnes píšu o lahůdkářství a o vydařeném obědě…
Peckovo lahůdkářství
Přes poledne jsme se jali prozkoumat místní legendu na poli obchodu s lahůdkami – centrální obchod Peckova impéria. Pokud máte doma titul Culinaria Itálie, je mu tam věnováno několik stran.
Obchod si nezadá s menším obchoďákem. Ve třech patrech jsou zastoupeny skoro všechny oblasti lahůdkářské výroby, včetně restaurace a nádherné vinotéky se sommeliéry hovořícími plynulou francouzštinou. Vína k ochutnání byla okolo 20€ za vzorek!!
První patro, kde se vyblbnete asi nejvíc, má neskutečnou nabídku uzenin, sýrů, ovozelu a hotových lahůdek. Odhadem je asi polovina zboží z přímo z Peckovy produkce. Miniaturní hlavičky (1cm) nakládaných artyčoků, domácí pečivo, aceto balsamico tradizionale (od 70€), místní „foie gras“ s lanýži (od 40€), oliové oleje, nafůdstajlované hotovky, lokální zelenina, tuny překrásných kusů masa…, uffff! Potřeboval bych tady bydlet minimálně měsíc.
Z nabídky i z cen se mi brzy začala motati hlavička, proto jsme návštěvu po chvilce ukončili taktickým ústupem. Lanýžům v ceně 9800€/kg jsem odolal a proto se naše igelitky skromně dmuly necelým kilem parmezánu a pytlíkem kaštanů.
Pán na obrázku v čepici mě nejde zvesela pozdravit, nýbrž resolutně upozorňuje na místní pravidlo – no photo, please! Opouštíme tedy Peckův ráj a jdeme na oběd. ;)
Osteria del Binari
Nakonec vlastně jen café či bistro, protože hlavní podnik měl ještě zavřeno. Možná to ale bylo dobře. Zažili jsme totiž unikátní stravovací smršť v italském stylu za malé peníze.
Podnik byl zaplněný řadami malinkatých stolečků s upovídanými strávníky a svítilo se tam dvojicí umělohmotných červených lustrů. Prostíralo se jednorázovým papírovým ubrusem a naši objednávku nám psala slečna rovnou na účet, který zůstával na našem stole (na konci se platí u pokladny). Kuchyně byla hned vedle jídelny a tak jsme mohli skrz dvě výdejní okýnka sledovat kuchaře, jestli se nedloubou v nose! ,)
Menu bylo pouze v italštině vytisknuté laserovkou na A4. Předkrmy, první i druhé chody byly navíc rozmíchané mezi sebou. Průměrná cena jídla bya 10€.
Neptejte se, jak se nám podařilo objednat, nicméně nakonec na našem stole přístál grilovaný sýr ve slanině s kupkou grilované zeleniny. V originále to bylo Robiola piemontese e speck, alla brace, con patate nocciola. Eh, sedí to vůbec? Nám to bylo docela jedno – sýr i zelenina (dva druhy čekanky, lilek, cuketka) byly výtečné!
Nevzhledná a i chuťově fádní flákota masa s braborem je zase Paillard di vitello piemontese = telecí na piemontský způsob.
Tohle byla ale naprostá bomba! Polpettone di vitello casereccio all'ortolana con funghi porcini. Zjednodušeně dva řezy hutné sekané v listovém těstě s hříbkovou omáčkou. Až budu mít čas, odhaliiiim!!! ,)
K tomu všemu jsme pili Barolo, o kterém jsme bohužel nezjsitili víc. Jazyková bariéra i tempo zde byly smrtící! Na závěr jsme vše pojistili čokoládovo-hruškovým dortíkem, tiramisu (na obrázku) a kafíčkem. Tiramisu trošku šlehačkové, ale kafíčka ukázková (= za poslední rok bych příklady espressa v této kvalitě z Česka spočítal na prstech jedné ploutve). Ach jo… ;)
Celá sranda nás přišla na 39€, ale měli jsme silné podezření, že se jakýmsi záhadným způsobem sami ošulili. Prostě to nebylo možné!!! ,)
Klikám na publikovat a vyrážíme směr Navigli, kde snad ulovím závěrečné aperitivi…
Reklama
Komentáře
„…con patate nocciola“ jsem si myslel, že nocciola jsou lískové oříšky??! Kousek takové brambůrky bych též olízl, kdyby byl…
Škoda, že technika nepostupuje dopředu takovou rychlostí, aby mohla nabídnout přes internet i ochutnávky.. :-)
Sklenička: jsou to minibrambůrky, podobně se mini kulaté feferonky nazývají třešničkami…
ja proste asi umru, uz to tady nebudu cist...... miluju jidlo a vsechno kolem a presne tohle mi v praze chybi.. uaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Sklenička:
ty popisky sem opsal z jídeláku, který jsem si vyfotil. mělo by to být příbližněš to, na co jsem ukázal prstem :) paní vedle zase dostala salát v jiném složení, strašně se tomu smála a slečna servírka se s ní potom prala o výměnu, která dopadla k spokojenosti obou stran. u del Binari panovala naprosto fajnová atmoška, jestli budete kdokoliv v Miláně, skočte si tam… stojí to zato ,)
emef:
pracuju na tym!!! ,)
Vimaana1:
a teď jsem to teprve přečetl, tak to jsout y brambůrky co jsme tam měli u masa i já u té „sekané“. byly lahodné. za zmínku taky stojí lilky s cuketkou co jsem měl, byly vymácháné jednak v oliváči a potom taky v té hříbkové majdě. mana nebeská. nedával jsem si do smrtelníků, ž sjem nebyl schopem všechnu majdu do sucha vylízat z talíře!!!! :)
misha:
:))) no jo není! možná al dente, určitě i v aromi by vás potěšili. takováhle milá hospůdka menšího formátu , ale nejni… ani to aperitivo nejni, ani to lahůdkářství, ani to špičkové espresso nakaždém rohu… :) jejejej já sem tak rád, že jsem zpět!