Hledat
Živé fůdbložení IV. – dining s Milanem
Tak ten přímý mezinárodní bložink není až taková sranda, jak jsem předpokládal. Winebar a pořádné několikachodové menu dokáže s publikační kázní pořádně zamávat… ,)
V podvečer jsme navštívili vinotéku Enoteca Cotti. Mají tam úžasný výběr vín, grappy a všeho okolo. Bohužel bez možnosti ochutnat! Naštěstí jsme hned vedle objevili malinkatý winebar, do kterého jsme shodou okolností vlezli přesně na otvíračku (18:30).
Byl to takový malinký podnik pro pár lidí s jediným finmajstrem, který se staral o všechno. Vína otvíral dle nálady, nebo přání hostů v ceně okolo 5€, v nabídce měl z 90% Itálii. K vínu samozřejmě nechyběla skromná verze aperitiva s asi dvaceti talířky jednoduchých chuťovek k volné konzumaci.
Všechny chuťovky jsme ochutnali, donutili jsme ho otevřít čtyři flašky a pak hurá naproti přes ulici do právě otevírající restaurace Il Solferino. Opět marně přemýšlím, zdali je podobný koncept viditelný v Česku a jestli by byl vitální…
Il Solferino
V úplně prázdném podniku, který otevíral v 19:30, nás uvítal rázný italský maître d' v kovbojských botách s tím, že má poslední dvě volná místa. Wow, tak to bylo o chlup. Usazujeme se a obratem mžouráme do anglicky napsaného, ale tradičně milánsky sestaveného, menu.
Předem vás varuji před kvalitou fotografií, na kterých se podepsaly žluté poblikávajicí padesátiwattovky a moje šulinnatost. Jako první na to doplatila játrová paštika à la Solferino. Vzhledově na to nevypadá, ale byla to nejlepší paštika pana C. pro rok 2007. Složení nám nevyzradili, ale sám to tipuji na lanýže a kouřem ťuknutá husí nebo kachní játra. Na stupnici čivové stimulace od jedné do desíti – třináct. Ufff…
Obsluha byla v tom pravém slova smyslu italská, ale sázeli nám to tam jako sovětský kulometčik. Tady je zase můj předkrm – filátka ze syrových ančoviček s malinovým octem a polníčkem. Oukej, už vím jak chutnají syrové ančovičky a budu si to pamatovat (bez nutného opakování) do konce života… ;)
Druhý výstřel na komoru – bramborové noky s omáčkou z morkové kosti. Tohleto je moje poslední komora!!! Dovedete si to představit? Nočky s konzistencí poloprůsvitných obláčků a omáčka s archetypální chutí, kterou tam někde v hloubi máme všichni. Plus body za postmoderní foodstyling s větvičkou zavadlé petržele.
A teď pozor přichází slavná Cotoletta alla Milanese, čili telecí řízek. Maskovaný pod rukolou a rajčaty, zato s pěknou kůstkou v alobalu. Tak co, Vídeňáci nebo Milouši? Meditativní rozjímání za 18€.
Klasiku neopustíme ani s pořádnou flákotou rozplývajícího se telecího ossobuca (řez morkovou kostí tibie s masem okolo) s risotto alla milanese (základní risotto obarvené šafránem). Tradiční je oboje, včetně společné kombinace. Pro představu je to asi tři centimetry vysoký řez s velkou morkovou kostí uprostřed obklopenou směsí jemného mašíčka a rozpadavého sulcu s dokonalou omáčkou. Když se to umí, je to snajperská puška na helikoptéry. A tady se to umělo.
Na dezerty už moc sil nezbylo, proto stručně. Ke kávě podávali biscotti a lisované mandle v medu v ceně kávy. Samostatně přišel čokoládový dortík se šlehačkou. Závěrečná rána lopatou od hrobníka.
Celá sranda nás přišla asi na 60€ na osobu včetně DOCG vína okolo 20€. Moc penízků za středně dobrou kapelu. Některé písně si ale budu bezpečně pamatovat!
Stíháte ještě? Pokračujeme zítra! ;)
Reklama
Komentáře
Stíháte ještě?
Stíhám. Jen jsem oněmněn vaší vášní sdělovat!
[zbaven slov, posunkuje výraz obdivného údivu a smekání klobouku]
Cuketko, proboha..jak se do tebe tolika žvance vejdee???
Kde se dají zkusit ochutnávky italského pití a antipastů – to bych věděla, ale zatím to není nikdy veřejné s otevřenými dveřmi (protože v Česku…), dá se domluvit třeba při předávání řádu Zlaté cuketky nebo jinak. Dám kontakt.
Cotoletta alla Milanese – naprosto milujeme. Masíčko si bereme tradičně u Arabů, v Miláně se rozklepává dost do tenka a dvojobal nesmí být tlustší než maso.
V Miláně navštěvuji toskánské a jiné restaurace, nikoliv milánské. Důvod: po několika pokusech jsem zjistila, že staromilánská kuchyně obsahuje štrůdl, knedlíky, srnčí s omáčkou a brusinkami, a tak…:-))
Proto nadšeně vítám tip na nočky (morkovou omáčku nemusím od dob cest po severní Francii a Belgii, stála mně několik bolestných nocí v hotelech, ale k italské verzi mám rozhodně větší důvěru – mé přátelstvím s Occamem je zřejmé).
Ewa: myslím, že si to pan C. strká do kapes! :-DD
zase si slintam do klavesnice:)
jen by to priste mozna chtelo vyvazit bilou a nenechavat to na automatice..ma to sice takhle takovou „hezci“ atmosferu…ne vsem fotkam „a jidlum“ to sedi..;)
To Vimaana1: taky uz me to napdalo..nebo rozklada velkou IKEA igelitku, aby to vsechno pobral.. :)))
Sulinnatost? Co to proboha je? Kazdopadne to zni docela smesne :)
Jé. pane Cuketko, vybavil se mi díky vašemu telecímu řízku takový ten český vtip o řízku, co se na talíři v restauraci, mrška, schoval pod okurku..
Jednorožec:
jednalo se o pokus. co vydržím já, co snese papír (tohoto blogu) a co snesete vy – čtenáři :) prostě takové terénní cvičení. samozřejmě to vzniklo (jako vždy) z jednoho blbého podvečerního nápadu v milé společnosti! ,)
Ewa:
a věřte, že bylo místo na další! ,)
Vimaana1:
:) vy máte prstíky prostě všude!!! ochutnávky a vůbec takový ten „jedlý marketing“ mi tady chybí. snad někdo časem pochopí…
z cotoletty jsme měl jen kousek. spolustolovník se vyjádřil: „hm, řízek. za dvacet euro“ :))) v podstatě měl ale pravdu!! těňoulnká byla hodně, kůsta na okraji to ale jistila! ,)
ten váš tip jsme nakonec nestihl! (achjo) jinak ta morková omáčka mě bude pronásledovat ještě dlouho, něco tak dobrého sjem v omáčkách už dlouho neviděl. zdejší svíčkové mi vedle toho přijdou jako z pytlíku! ,) a ty nočky!!! kurnik šopa!!!!! :p
Huggi:
omluva, za kvalitu, viz dil I.! ;) jak jistě víte správné vyvážení bílé je možno pouze při focení do RAW a stím já sjem se rozhodl nezatěžovat (jestli se vám s tím chce pohrát budu rád, lae ty fota mají tak silný oranžový color cast, že to mylsím ani nijak smysluplně nejde)
Mirek:
šulinnasots = přirozený sklon býti šulinem ,)
Dv:
co pod okurku, ale pod hrst prachobyčejného zeleného listí!!! banda jedna, ještě na talíři nechali povalovat ALOBAL!!!! :)))
no spravne by se melo vyvazovat z rawu..ale pokud jde o fotecky jen na net snesou to i z jpegu..staci treba v nejakym program rucne nastavit bilou pomoci kapatka treba prez bilej talirek..a jde to udelat jako hromadna uprava ;) ale jde o drobnost takhle „zluty“ fotecky maj lepsi atmosferu..
Huggi:
jasňačka :) schálně si to s těmi pár kousky zkuste, je tam prostě přidaný barevný odstín, po srovnání pak vylezou nočky do modra :))) proto já dcykv v restauraci se špatným světlem jsem dočasně zkroušený a nikdo netuší proč :)