Žalozpěv nad proměnou sedlákovou

Píšete vy…

Jel v březnu sedlák do Prahy,

neb páni na radnici

z poslání svého povahy

sedící na zadnici

se zachmuřenou tváří

hleděli na Dejvice

z oken svých kanceláří,

sledujíce velice

náměstí smutně osiřelé,

bez kapky vztahu k hroudě,

jen s dovozovým ovozelem

v supermarketu boudě.

Hledali řešení urputně –

brainstorming! – Prvý! Druhý!

Až třetí mocně vykřikl:

„Uspořádáme trhy!“

 
 

Sezvali zblízka, zdaleka

hojný lid zemědělný

Už i náš sedlák haleká,

hledá místo prodejní.

Blažený, že tahle matička,

ta Praha stověžatá,

vzpomněla právě na něho,

na něho! Na sedláka!

Zůstává ale téměř v šoku,

má vidinu vlčí mlhy

a s vyděšeným tikem v oku

zírá na „Farmářské trhy“.

Násilně všechny sadaře,

sedláky, zelináře

moc dejvického vladaře

změnila na farmáře!!

Sedláka rázem vyděsí

ta zpupnost od vrchnosti,

snaží se bránit ze všech sil

rozštěpu osobnosti.

Do hloubi duše zraňuje

to kruté utrpení.

Ráno byl ještě sedlákem

a teď sedlákem – není!

Síla Slova je všemocná –

to říká nám už Bible.

sedláka duše nemocná

opouští sedlácké vidle.

Farmářské do rukou musí brát –

to jsou mi kotrmelce.

mohli z něj, sakra, udělat

alespoň zemědělce!

 
 

Ani trochu ho neláká,

co večer své ženě poví.

Ráno měla doma sedláka,

teď otevře farmářovi.

Jak jeho děti pochopí

tu krizi identity?

Trik teorie chaosu?

…či – problém paternity?!

kami 26. března 2010

V rubrice Zápisky čtenářů