Hledat
Veltlin.cz – partner blogu
Tento měsíc se s partnerem blogu vydáme do světa vína, jak ho možná neznáte. Naturální vína a přírodou uhranuté vinaře bude představovat Bogdan Trojak v rámci svého projektu Veltlin.cz.
Rozhovor, bedýnka, degustace
Celou únorovou prezentaci jsme pojali trochu netradičně a místo klasického představení partnera a jeho nabídky půjdeme cestou obyčejného povídání si o víně a jeho ochutnávání.
Nejprve jsem si pro vás připravil rozhovor s Bogdanem Trojakem, ve kterém ho vyzpovídám o všem okolo světa přírodních vín a jeho dítku Veltlin.cz. Ve druhé části našeho plánu dostanete možnost ochutnat zmiňovaná vína za výhodných podmínek. Bogdan speciálně pro čtenáře Cuketky připravil vinnou bedýnku s naturálními víny. Později během měsíce vás čeká i pozvánka na degustaci (v Praze), kde se budete moci s víny seznámit osobně.
Podrobné informace o projektu a elektronický obchod s naturálními víny je samozřejmě také na Veltlin.cz. Další povídání a zajímavé zápisky tam najdete i v rámci Biovinařských novin.
Trnitá cesta k vínu
Bogdane, vítám vás na Cuketce. Můžete ve stručnosti uvést svůj projekt, který tu dnes chcete čtenářům představit?
Pro zrod projektu Veltlin.cz byla nejdůležitější skutečnost, že jsem se jako vinař dostal před několika lety na pomyslné rozcestí a musel jsem volit mezi dvěma cestami: ta první, značně pohodlná, znamenala používat ve vinohradu konvenční chemickou ochranu a ve sklepě pak všemožné instantní kašičky, které bych přirovnal k všudypřítomným konveniencím zamořujícím dnešní kuchyně. Ta druhá cesta založená na tzv. biologické ochraně byla na první pohled značně hrbolatá, plná stoupání a serpentin, slibovala však vzrušující pouť plnou nových pohledů a vyhlídek.
Brzy jsem se seznámil s několika podobně smýšlejícími vinohradníky a vinaři na Moravě a pak i v Rakousku, Maďarsku či severní Itálii. Později jsem si uvědomil, že nás vlastně všechny spojuje nejenom obdobný pohled na víno, ale i historická příslušnost k jednomu soustátí, jemuž se říkalo Rakousko-Uhersko, a že právě jejich „naturální“ vína odrážejí nejlépe to, čemu se říká dnes „terroir“. A obrovská pestrost vinařských regionů naší bývalé „širší vlasti“ (které často známe méně než oblasti francouzské) mě vedla k tomu, abych vína z těchto regionů začal nabízet v rámci projektu Veltlin.cz.
Kromě historické příslušnosti zmiňujete u těchto vinařů i jistý obdobný pohled na víno. Dal by se nějak definovat nebo vymezit oproti ostatním? V čem je jiný?
Obdobný pohled na víno mají především naši partneři, kteří se snaží připravovat vína co nejméně manipulovaná, bez zbytečných intervencí. Já tato vína označuji jako naturální, chcete-li přírodní. Vím, jsou to jenom adjektiva, ale jsme lidé a dorozumíváme se pomocí slov. Mnozí mohou namítnout, že na vínu a na zemědělství není vůbec nic přirozeného. Je však nabíledni, že víno připravené z šetrně vypěstovaných hroznů, které kvasilo spontánně bez přídavku selektovaných, nepatřičných kvasinek a s vyloučením dalších enologických „špécií“, odráží mnohem věrněji specifika dané lokality. A o to jde všem vinařům zapojeným do projektu Veltlin.cz.
Myslíme si, že je důležité zachovat pestrost, na níž byl svět vína vždy založen a jež se v posledních letech tak rychle vytrácí. Dále naše vinaře spojuje i touha po nezávislosti – když jednou nakoupíte od chemického koncernu kvasinky, vnutí vám hned enzymy, taniny etc. a jste v jejich moci. Vsichni jsme přesvědčeni o tom, že žádný z uvedených a mnoha dalších přípravků nepotřebujeme, abychom vyrobili dobré víno. Používání těchto substancí je z mého pohledu vlastně jistým druhem falšování vína. Ale to už jsem asi mnoho vinařů popudil…
Není to ale jen nová módní móda? Jak si třeba člověk, který se s naturálním vínem u vás setká poprvé, může ově%C
Reklama
Komentáře
Jen houšť a větší kapky :) Jsem rád, že tohle téma nezůstává uzavřeno mezi (přeci jen užší) skupinou návštěvníků vínoblogů a čtenářů vinařských časopisů, ale je už i tady.
Jak se říká u nás v redakci: „Hezky pěkně!“ ;)
Téma sice nezůstává uzavřeno mezi úzkou skupinou návštěvníků vínoblogů, ale tolik ohlasů jako boršč z hematologie holt nevzbuzuje. Pány autentisty ještě čeká pěkná dřina.
Evas: já furt doufám, že se to třeba trochu rozjede po tom, co pár lidí ochutná vzorky z bedničky či dorazí na ochutnávku. Ochutnávka Bogdana v bio-café před pár měsíci byla narvaná a podnětná (report: http://www.jizni-svah.cz/…zahrade.html ), třeba to zafunguje i zde…
Mírně OT, ale nemohu si pomoci: Stále si kladu otázku, jak je asi stará ta žena na úvodním obrázku, s nůšo-džberem na zádech?
24?
94?
Jednorožec: Ta fotka, tedy přesněji výřez ze snímku, je z 50. let, pořízená někde na Slovensku. Jedná se o babku, které by dnes podle mě bylo asi 120 až 240 let…
no ja se nemuzu dockat :), v pondeli jsem si v Ardeche dal Babiole 08, Blond 08,09, Grande Arnaque vse Andrea Calek, v utery v Lyonu obed u Katsumiho Ishidy a riesling od Christian Binner, vse prirodni vina samozrejme.
podobne vina som uz okusil pred 4 rokmi
starodavna metoda – bez modernych kvasiniek
http://www.strekov1075.sk/
Ad Aurelio: Vína ze Strekova začínáme v Čechách distribuovat a budou i v nabídce na http://www.veltlin.cz.
22. dubna organizujeme v Praze ve Vinografu degustaci Strekova 1075 a dalších podobných „alternativních“ vinařství z Južnoslovenské oblasti. Koho to zajímá, ať si zapíše do kalendáře.
Dobrý den,
jsem rád, že se konečně probírá téma biodynamických a biologických vín. Myslím, že by bylo vhodné pana Bogdana Trojaka lépe představit. Kdo je ten muž, který otevírá toto téma? O těchto vínech se píše v odborné literatuře už od začátku 20. století a díky bohu se spousta vinařů i u nás přiklání k této filozofii. Ve Francii, Itálii, Německu a dalších vinařských zemích světa je spoustu vinařů, kteří dělají tyto vína. Charakter těchto vín je samozřejmě jiný, než u běžně vinifikovaných vín a proto je i důležité tato vína dostatečně běžným konzumentům a zákazníkům představit a popsat. Není nic zvláštního, když dnešní degustátoři kolikrát neocení tato vína naslepo, ale myslím si, že to není jejich chyba. Dnes je to spíš o tom, že tyto vína by měly být vždy kapitola sama pro sebe! Tudíž degustována v kategorii biodynamických vín. Je to jako byste srovnávali Ford Mustang 1964 se Škodou Octavia různého roku výroby!
9. nejsem si jisty, zda bych rekl spousta vinaru, obzvlaste v CR. Tato vina mohou byt degustovana jakkoli, je chybou degustatoru,predvsim ceskych, ze maji vina slepe zaskatulkovana, rozhodne bych nedaval moc dohromady vina bio a vina prirodni.
viognier: Bogdan se představuje na svém webu: http://www.veltlin.cz/winemaker.aspx?…
Musím souhlasit, že leckterá velmi specifická naturální/biodynamická/přírodní (prostě pro mne „poctivější“) vína jsou dostatečně odlišná na to, aby ve slepých ochutnávkách propadla. Ale zároveň je kupa producentů, jejichž vína jsou v podstatě etalonem kvality toho kterého regionu a nijak divně nepůsobí (za všechny Weinbach či Leroy, ze sortimentu Veltlinu lze klidně jmenovat Weningera či Hanse Czerneho). Pár srovnávacích ochutnávek proběhlo, v té asi nejslavnější (http://www.boissetfamilyestates.com/…dynamics.pdf) skupina profíků naslepo testovala deset párů špičkových vín a pouze v jednom případě preferovala běžně připravené víno nad biodynamickým.
Osobně se na ochutnávky snažím co nejčastěji zařazovat i víny tohoto přírodního typu (i biodynamické vzorky) a těm, kteří ochutnávají s otevřenou myslí, rozhodně problémy nečiní :) Zrovna dneska jich bude z patnácti vzorků tímhle směrem připravená skoro polovina, tak se těším na odezvy :o) Je ovšem jasné, že pokud na nějakém velké hodnocení třeba stovky Sauvignonů blanc se dvěma minutami na vzorek přijde mezi všemi těmi „na jedno brdo“ kousky najednou něco poněkud extravagantnější, nedej bože se známkou oxidativních aromat, tak může rovnou skončit ve výlevce jako vadné bez dalšího zkoumání…
viognier: http://trojak.silesnet.com/
Pane Trojaku, vínu moc nerozumím a nejradši mám voňavé Pálavy, ale třeba do toho Veltlína ještě dorostu. Nicméně namátkou jsem si přečetla pár Vašich básní a moc se mi líbí. Jasně že jsem o Vaší poezii věděla už dřív, leč nečetla. Tak jsem si taky vygůglila úryvek z knihy Brněnské metro a dost jsem se pobavila. Snad si to i koupím, ale neslibuju. Nicméně díky za milý zážitek.
Dotaz: Má podle Vašeho názoru cenu, aby člověk, který se ještě do solidní znalosti jakéhokoli vína nepropil, začínal pít přírodní vína? Nedojde k chuťové anarchii??
Kateřina: Určitě k žádné chuťové anarchii nedojde. Naopak, zkoušel bych od začátku konvenční produkci srovnávat s přírodními víny. Bude to pro vás velká senzorická zkušenost. Záhy zjistíte, jak podobná a nepřirozeně koncentrovaná aromata se vyskytují napříč různými odrůdami konvenčních vín, která se vám po čase budou zdát málo strukturovaná, málo rafinovaná a málo „vitální“.
A když máte ráda Pálavu, zkuste na veltlinu.cz tu od Abrlů z Pavlova – je orientálně voňavá a opojná.
Pokud jste z Prahy, budete mít od konce února možnost objednat si přes internet třeba jenom 1 lahev a na druhý den ji budete mít nachystanou v našem žižkovském degustačním kvelbu ve Štítného ulici.
Jsem rád, že vás zaujaly moje básně a rozesmálo Brněnské metro :-) Dělám teď na knížce pro děti (a jejich rodiče), budou to samé básně o jídle apití. Takže pokud máte ratolesti, třeba se vám (i jim) trefím do gusta touto ukázkou na téma španělský ptáček:-)
Jednou haněl
kokršpaněl
španělského ptáčka.
Štěkal, že ho
kuchař Diego
dozajista zpackal.
Kokršpaněl běsnící
ve španělské vesnici
ptáčka se prý vůbec netkne:
připraven je málo vzletně!
Číšník ať si schová
okřídlená slova!
Sám hned jídlo popsal:
Je to ptáček pod psa.
Díky za odpověď a za básničku, do níž mé dítko jistě časem doroste, zatím poezii praktikuje pouze jednoslabičnou. Ta Pálava jako odaliska s velkými těžkými… víčky mě též pobavila. Asi ji budu muset vyzkoušet side by side s nějakou tou „komerční“ taky z Pavlova, třeba od T. Krista. Akorát budu vědět, že pokud mi ta od Krista bude chutnat víc (což se obávám, že bude…), mám to špatně nastavené. :´-(
…až na to, že Krist není v Pavlově. Jsem si ho spletla s Iliasem. A ten zase Pálavu nedělá.
Zrovna vinařství Krist je myslím typický, líbivý mainstream. Ano, postavte ta vína vedle sebe. Pro mě je Kristova Pálava jako… Kerndlová a ta Abrlova jako Dusilová :-) Odpusťte mi to přirovnání!
Ale Iliase velmi doporučuji. Mám za to, že jeho vína ročníku 2009 budou velmi zajímavá. Je to myslím člověk, který o víně přemýšlí podobně jako většina vinařů kolem veltlinu.cz.
Ha, to jste mě pobavil. Kerndlová ani nevím, kdo je! Ostatně vína od Krista taky znám jen dle jména.
Můj problém je částečně v tom, že vzpomínky na jeden zářijový výšlap z Pavlova na Děvičky a po hřebenu Pálavy dál až do Mikulova (zrána mlžný, ale poté zlatě zářivý podzimní den… jímavé pohledy do kraje… po cestě jsme potkali pouze jednu stařenku, která šla sbírat šípky…) mě vždy natolik dojmou, že skoro každé víno z těch míst mi trochu chutná po tom dni. No jo, ale ten byl taky LÍBIVÝ vlastně, jak z turistické brožury nebo hůře, z filmu Bobule (viděla jsem jen trailer, podotýkám). Jó, kdyby tak bylo pod mrakem a trochu foukalo aspoň…
:-D
Hm, výrazně mi v nabíce chybí biovína od pana Peřiny z Lednice. Má jedny z nejlepších tuzemských červených vín. Lze je podle mého názoru postavit na roveň kvalitním červeným vínům z Francie. Taktéž pan Mádl z Velkých Bílovic by se tam mohl objevit. Spolu s Michlovským a Abrlem jsou to čtyři biovinaři-srdcaři, kteří byli dlouho dobu v tuzemsku jediní. Teď se do oboru nahrnulo spoustu dříve integorvaných vinařů, pro které je bio především marketingovou příležitostí.
David: Máte pravdu. Jenom je těžké mít od začátku v nabídce tolik vinařství. Postupujeme pomalu a chceme naše dodavatele nejdřív blíže poznat. Pana Peřinu i Frantu Mádla chceme mít v nabídce. Bohužel musím rovněž souhlasit s vaší poznámkou, že bio je dnes plné vykuků, kteří to vše dělají hlavně pro peníze… Na jednu stranu jsem rád, že z toho bude profitovat půda a naše vinice, ale spíš cítím, že to způsobí krizi biovinařství… I proto se řada srdcařů kloní spíše ke zde propagovanému vin naturel…
A ještě jedno info pro všechny ty, kteří si objednali cuketí bedýnku Úvod do naturálních vín:
Pod níže uvedenýmodkazem najdete podrobný popis vzniku Ryzlinku vlašského od Korábů z Boleradic. Protože je to „tradiční netradiční víno“, doporučuji k přečtení:
http://www.veltlin.cz/showart.aspx?…
20: Zajeďte si na Biofach, je za chvíli. Biovínům je tam věnována celá obrovská hala. Pokud nastane krize biovinařství, nezpůsobí ji pár tuzemských hektarů. :)
Nemluvím o pár tuzemských vinařích. To, co se děje u nás, probíhá po celé Evropě. A bio podle mě poškodí taky nově navrhovaná legislativa EU, která změkčí pravidla a zmenší rozdíly mezi konvencí a bio. Bude se to týkat hlavně práce ve sklepě. Pro informované lidi ztratí bio na hodnotě.
Ad Biofach: vím, jezdím tam už několik let :-)
Nedávno jsem napsal na Jižním svahu, že nejlepší farnkovka jakou jsem kdy v životě pil byla od Weningera. V tomto případě biodymanický = naprosto vynikající. Jen mám strach, že někdy bio je používáno jako zaklínadlo a marketingový tah – tady musí být kontrola a nějaká pravidla (aby z toho nebyla povidla, žeano)
sdružení jako je veltlin.cz jsou pro mne něco jako záruka, že budou určitá pravidla dodržovat, takže jim přeju vše nejlepší do budoucna.
Tak doma mám jak veltlínek od Hanse Czerneho, Bělošpičák od pana Vykoukala, tak Řezlík od pana Trojaka. Viroza mne už konečně opustila, takže bude ten správný čas, pochutnat si na dobrém vínku. Těším mooc! ;-)
Tak Hans Czerny bude v Praze 2. brezna ve Vinografu, tedy presneji ve sklepeni pod nim. Srdecne vsechny zvu. Bude i wagramska specialita Veltlin cerveny. Doporucuji rezervovat si mista..
Nedávno jsem četl knihu,jejíž děj se odehrává na francouzském venkově (18–19.stol).Byla tam popsána výroba vína.Na sběr hroznů přicházeli obyvatelé z hor.Chlapi trhali,tahali nůše s hrozny a sypali do kádí.Horalky si s výskotem zvedly sukně a v kádích v rytmu pomalého tance šlapaly hrozny.Uvážíme-li tehdejší hygienu (poznámku o tom,kam chodily na malou jsem nenašel)…to to kvasilo :)
Šlapání bosýma nohama je takřka extatická činnost. Nesmí se však samozřejmě odstraňovat třapiny – třapinová akupresura doplněná o pukání bobulí pod chodidly je vskutku slastná.
těkavka, nevadí, dokud vám nevyrazí mozek z hlavy. oxidace, ok, kdo by neměl rád nahnilý jabka. k tomu trochu páchnoucího sklepa po plísni a máte ten nejbiodinamičtější driák na světě. tož chuapci, na zdraví, na vaše :-)