Kulinární poezie

Píšete vy…

Už několik let mám počítač bez disketové mechaniky. Na tom, pravda, není nic neobvyklého, kulinárního ani poetického.  Včera však manžel přinesl domů mechaniku externí a napadlo ho prozkoumat, co skrývá víc než deset let stará, notně zaprášená hromádka disket z mých raných dob studentských.

Mezi nudnými a nezáživnými záležitostmi typu seminárních prací na něj (po pracném  překódóvání ze stařičké téšestsetdvojky) znenadání vykoukl můj dávný básnický výplod – nu, literární poklad to tedy zrovna není, ale pro zasmání na začátku roku by posloužit mohl:

Manifest uzené krkovičky!

Jak nám praví naše věda,

která člověku jíst nedá

pořádného uzeného,

vždy nám ukrajuje z něho

ty nejlepší kousky tučné,

zvedne prst a praví:„Už ne!“

Cholesterol, saze, tuky

(věda to ví z první ruky),

jako by jen proto byly

by nám život ukrátily.

Abychom nebyli tlustí

buď raděj náš život pustý.

Neměj v cévách tlusté pláty,

raděj cvič a lam si hnáty.

Ať žije výživa zdravá!

– Však i život má svá práva!

bez masa a bez koření

byl by jenom živořením.

Moudrost předků praví zněle:

„Potravu si hlídej bděle!“

Když slepička začne kvokat,

slibuje nám volská oka.

Kvičení zas prasat v chlívku

slíbí kosti na polívku,

z kýty šunka, z břicha sádlo

– to přec není pro psa žrádlo!

Ve srovnání s touto manou

ambrózie musí stranou.

Všechny krmě bohů řeckých

blednou vedle prasat českých.

Na vrcholu všeho blaha

– provolána buď jí sláva –

skví se všeho masa špička

– toť uzená krkovička!

Lesknoucí se sádlem mastným

učiní člověka šťastným.

S trochou kyselého zelí

máme na zemi ráj celý.

Vari, pryč od stolů našich

ty, jež chceš nás krmit kaší,

vlákninou a otrubami …

– Vše zlé pryč a pánbůh s námi!

Ať zmizí ta ničitelka,

dobrých chutí hubitelka

nepřítelkyně to pravá –

– ZDRAVÁ ŽIVOTOSPRÁVA!

kami 19. ledna 2010

V rubrice Zápisky čtenářů

Témata: poezie