Lost in Translation

Koničiva! Právě jsem zažil kulturní šok, ze kterého se vám musím ihned vyzpovídat. Kolem obchůdku s japonskými specialitami chodím už pěkně dlouho a tak je docela ostuda, že tam pan C. nevrthl s celým svým zeleninotvorným štábem už dávno!

Shochiku

Nenápadná prodejna s japonskými potravinami Shochiku je přímo uprostřed Kladenské ulice, v přízemí jednoho nevzhledného domu á la Havířov. Interiér je zařízen velice skromně a nedesignově (nechci napsat ušmudlaně). Uvnitř uvidíte obyčejné dřevěné regály, jednoduchý chladící pult s lahůdkama a pár vitrínových mrazniček.

Při první návštěvě Shochiku se vám doslova zamotá hlava! Desítky neznámých potravin, barevná změt obrázků a japonských znaků – to všechno na vás útočí ze všech stran. Orientace naštěstí není úplně beznadějná, protože všechny výrobky jsou polepeny alespoň základními českými názvy a popisky se složením. Obsluha navíc nemluví moc dobře česky, primární jazyk v prodejně je totiž japonština, i když se dobře domluvíte i anglicky nebo německy.

Bez základní znalosti japonské kuchyně a surovin není radno do obchůdku lézti. I pan Cuketka měl co dělat a napínal všechny dostupné japonofilní mozkové závitky, aby se rozvzpomněl alespoň na základní položky. Pokud čekáte, že hned po prvním nákupu na blint pořídíte samé úžasné lahůdky, budete zklamaní. Chce to zkrátka trošku odvahy k experimetnování, fištrón a tolerantní chuťové pohárky :)

Copak jsem pořídil při prvním nákupu?

Suši rýže

Rýži! K dostání je klasická kulatozrnná lepivá rýže vhodná pro přípravu suši. Prodávají se různé značky ve velkých 10 kg pytlích (ceny v rozpětí 500 – 800 Kč), nebo rýže Shinpo Red rozvážená v menších baleních. Pro začátek jsem vyzkoušel kilovku za 59,– Kč.

Jak vidíte je to pěkná bílá a buclatá rýže. Po uvaření krásně lepí, můžete si z ní vymodelovat třeba voodoo panenku své tchýně nebo pěkně macatou rolku suši :)

Zelený čaj Sencha

Nabídka čajů pokrývá v základních třídách všechny typy japonských čajů. Vyzkoušel jsem obyčejnou sortu zeleného čaje Sencha ze velmi dobrou cenu 90,– Kč za 200g. Čajík je hodně rozlámaný, chuťově ale uspokojuje a myslím, že za tu cenu odvádí přiměřený výkon. Vhodný pro každodenní pití.

Zelený pražený čaj Hojicha

Tady vidíte zvláštní druh japonského zeleného čaje, který je vlastně hnědý! Je vhodný zejména jako doprovod k jídlu a vyrábí se z méně kvalitního zeleného čaje Bancha opražením nad dřevěným uhlím. Dává nahnědlý nálev specifické karamelově-oříškové chuti a pro svůj minimální obsah kofeinu si jej můžete vychutnat i v klidu před spaním. Cena 106,– Kč za 100g odpovídá, o moc levněji v Česku Hojichu neseženete.

Pohankové nudle Zaru Soba

Výběr nudlí, ať už samostatně, nebo v desítkách různých instantních miskách, je široký a hodný k podrobnému prozkoumání. Tady vidíte nudle s pohankovou moukou. Znám je už delší dobu (mají je také v různých bioobchůdcích) a patří k mým nejoblíbenějším druhům!

Trošku na škodu je hodně vysoká cena 96,– Kč za 360g, což jsou v podstatě poze tři porce (tři svazky). Jako jedny z mála, je lze vychutnávat jen tak s omáčkou a dokonce i samostatně (jsou opravdu výtečné)! Pokud máte svou představu o asijských nudlích zredukovanou do barevných sáčků od vietnamských obchodníků – doporučuji k rozšíření obzoru! Jsou krásné!

Omáčka na nudle Yakisoba

Omáček mají na prodejně hned dva plné regály. Doporučuji se připravit na šok, protože to omračující množství různých nových názvů, podivných příchutí a křiklavých obalů, dokáže člověka uhranout! Vybíral jsem opravdu namátkou a volba padla na tuhle srandovní paní na lahvičce s hnědou omáčkou :)

Je to omáčka, která se používá jako ochucovadlo smažených nudlí (Yakisoba). Chuťově je to něco mezi sójovkou, worčestrovkou a ústřicovou nebo krevetovou omáčkou. Použití je jednoduché – omáčku stačí přidat na pánev k nudlím se zeleninou a krátce prohřát. Zkoušel jsem ji k obyč nudlím, pohankovým nudlím i k rýži (vše se zeleninou) a výsledek byl báječný. Cena 135,– Kž za 500g omáčky vyžaduje odvahu, ale od čeho tady taky máte pana C. že? :) Navíc krásné obrázkové návody plné rozsypaného čaje v ceně!

Sojová omáčka Kikkoman

Populární japonská značka Kikkoman a její základní sojová omáčka, kterou určitě dobře znáte. Na výběr ze sójovek toho mají opravdu hodně, kikkomanku jsem vzal, protože jsem zrovna potřeboval doplnit zásoby. 150 ml balení ve stylové skleničce tam mají za 65,– Kč.

Toto byla jen taková krátká sonda. S japonskou kuchyní nemám žádné zkušenosti, takže uvidíme, co se z těchto pomalu se rozvíjejících námluv vyvrbí…

Máte-li tipy na nějaké osvědčené japonské produkty, které jsou málo známé – napište mi je prosím do komentářů! Rád je osobně vyzkouším ;)

Reklama

Komentáře

Japonské věci už dlouho nakupuji u Hana Trading na Michelské. Suši mám vééélice rád :)

Quo:

znám jen jejich e-shop :) Přidám ještě Japan prodejnu na Puškonově náměstí s obdobným sortimentem a delší historií.

Suroviny na suši jsou jistě fajn, bohužel největší problém je s rybami. Sehnat opravdu čerstvé a prvotřídní maso je nejen nákladné, ale v Česku i dosti pracné.

Varit japonskou kuchyni v CR neni zadna hruza, samozrejme je problem s rybam, cimz padaji vychytavky jako sashimi a sushi a taky s houbami, protoze japonske shiitake, shimeji a enoki se nahrazuji spatne, ale kdyz vezmu v uvahu bezna kazdodenni jidla ktera si japonci vari doma – typu nikujaga, teriyaki veci, yakiniku, tempura (zeleninova), karaage, karee (proste kari) a pod, tak ty se daji bez problemu v Ceskych podminkach delat. Nutna je prilezitostna navsteva techto japonskych obchodu a vlastnictvi ryzovaru. Jinak spousta jednoduchych receptu se da najit na http://japanesefood.about.com/library/recipe/blrecipe_index.htm
Testoval jsem je proti originalni domaci japonske kuchyni kterou znam a vysledky jsou dosti verne.

Jojin:

dík za odlkaz, vypadá to moc a moc fajn. bohužel u mě chybí ta autentická zkušenost s japonskou kuchyní, takže budu zatím zdrženlivý (anebo bych se měl ihned vypravit do japonska!!! :)

rýžovar doma již delší dou mám. ze začátku mě to s ním celkem bavilo, s odstupem času se z toho ale vylíhnul jen další „kuchyňský krám“ :) kdybych rýži vařil každý den, určitě ano, ale jinak ne. v mém případě přijde ke slovu pouze občas, navíc jen u základního druhu přípravy rýže. ale určitě je to zajímavost, možná by to stálo za mini post :)

(a aby byl ten váš komentář alespoň trošku srozumitelný, tady je minislovníček:

sashimi – tenké plátky syrového rybího masa
shiitake – asi nejpoužívanější houba, u nás k dostání sušená
shimeji – houby podobné václvakám
enoki – miniaturní nitkovité houbičky
nikujaga – maso s bramborem
teriyaki – grilované maso ve speciální teriyaki marinádě
tempura – fritované chuťovky v těstíčku z mouky a vajec, moc fajnová věc!!!
karaage – druh smaženého kuřecího)

KoNNIČIWA ;) Symbol pro dlouhý věk = japonská kuchyně. To je mi na ní sympatické. Do Prahy to nemám zrovna skok, tak návštěvu této prodejny musím naplánovat na nějakou jinou příležitost, ale našla jsem prima japonský obchod na http://www.japan-eshop.com Hovoří se tam o rýži vhodné pro japonské pokrmy: Basmati z Nepálu, rýže Nishiki pěstovaná v Kalifornii, japonská rýže na suši pěstovaná v Itálii. Která rýže se pěstuje přímo v Japonsku? To by mě docela zajímalo. Jinak pro informaci: mám před sebou makro katalog a právě dnes začínají dny asijské kuchyně a velké nabídky SUSHI sortimentu, vypadá to vyloženě lákavě a nabídka je velmi široká. Tento článek mě navnadil a vyrazím zásobit svou kuchyň tradičním japonským proviantem ;) – díky Cuketko, Sajónara

Vrele doporucuji navstivit velkoobchod Cipa, ktery se nachazi na brehu Vltavy naproti Vytoni. Prodavaji jak italske tak i asijske suroviny a hlavne za velkoobchodni cenu. Soba nudle jsem si tam poridila za polovicni cenu jak uvadite. Instrukce k prodeji, pozadejte pesonal o papir, kde si zapiste kody zbozi a posleze Vam ho vydaji ze skladu. Jen nebudte prekvapeni, ze na zbozi nejsou preklady, je to velkoobchod tam to ze zakona nemusi mit. Prijemny lov…..

Koniciva, Cuketkasan. Neplanuje nas Mister Tester predstavit nektere sve pokusy s pripravou japonskych/cinskych pokrmu? ;-))

Hodne veci z Japonska nabizeji vsechny makrobioticke obchudky. Picklovany zazvor napriklad, pohankove nudle atd. Co se tyce ryze na sushi, da se v klidu pouzit i natural, je to zdravejsi. Nebo pouzivam spanelskou galasparu. Take maji vsechny mozne rasy, vcetne te nori na maki rolky. Dale zde obcas v nekterych sezenete cerstve shitake v super kvalite, ne jako z Delvity nebo Hypernovy ty chcipacky. Shitake mam moc rada, jsou lecive, rada je pridam do polevek, do ruznych jidel.Co se tyce morskych ras, take super napad pridavat je treba do polevek, neb obsah vapniku i jinych prvku je opravdu hodne vysoky a lepsi je dostavat vapnik z ras nez z hlenotvorneho mleka a mlecnych vyrobku, u kterych je kvalita mizerna. Takze nebojte se nikdo Japonske kuchyne !

Uplne jsem zapomnela na bajecne miso a miso polevky. Vubec misem se da dochucovat vice veci a je vice druhu, pro zacatecniky doporucuji miso jecmenne, nebo bile ryzove. Ja vubec vsechny tyhle japonske veci miluju ! No a umeboshi, to je uplne zazracna vec, Cuketko meli to tam ? V makrobio obchudcich jsou docela drahe. Ja je davam take do maki.

Rad bych ochutnal sushi, ale po domacku udelane. Neznate nejaky obchod v Brne kde se da koupit rasa+wasabi + nejaka omacka atd…
Jedine co jsem v Brne sehnal je wasabi. Sushi asi bez prave syrove ryby nebude ono ale chtel jsem zkusit aspon takovej naznak protoze jsem to jeste nikdy nejedl. ]]

Gorogu, ve skoro kazdem obchode se zdravou vyzivou sezenes vse potrebne. Ja jsemsi ale napriklad rohozku na zamotavani rolek koupila v Tescu. Koukni v jejich mezinarodnim koutku, co maji. Obvykle tam sezenes tu bambusovou rohozku, prazenou rasu nori na ty rolky. Wasabi z Tesca nedoporucuji, ma mnoho konzervacnich latek. Nejlepsi wasabi je z prodejen zdrave vyzivy, prodavaji prasek wasabi a rozmichanim s vodou dostanes super pastu wasabi. Budes potrebovat dale ten nalozeny zazvor. Pouzij na napln co ti chutna, zeleny porek, blansirovane kousicky mrkve apod. Take muzes udelat napln z tofu. Nejlepsi je pujcit si v knihovne nejakou knihu o sushi, urcite nejake existuji, ja sama jsem ednu videla a tam je more inspirace !

Souhlas s Petou, nakoupit se dá dobře v bioprodejnách. U suši existuje spousta bezmasých variant, chce to ale nějakou, nejlépe obrázkovou, knížku s praktickým návodem :)

No wasabi jsem sehnal v mezinarodnim koutku ve sparu, nic jineho tam nemeli, hulky a rohozku tu jo..]] Jinak jelikoz jsem driv sledoval na nove Jamieho Olivera nebo toho cernocha tak tam takove sushi min. jednou pripravovali, takze s postupem by nemel byt problem. Kazdopadne dik za tipy.

V Makru mají od 21.2. akci – nabídku fůry potřeb a potravin pro sushi.

Má a krásnou.. ty široké bulváry, lapidární tvary domů (jeden jako druhý), doplněné uměleckými monumenty zobrazujícími signifikantní momenty ze života lidu (partyzány se samopaly, mladé budovatele zahleděné do dáli, horníci při práci).

Cuketko, meli v tom obchode suribachi a surikogi ? Je to takova kulata miska s palickou, neco jako japosky hmozdir a vyrabi se v tom napriklad gomasio. Ja mam totiz tu misku z Holandska a nemeli zrovna tu palicku a v bio obochodech v Cechach to neprodavaji zvlast.

Mily pane Cuketko, diky za skvele, vonave stranky, ktere mi prinaseji jiz dlouho inspiraci. Zrejme jen v japonske kuchyni mam pred vami naskok, tak tedy par tipu: Dobry sortiment a dobre ceny maji v korejskem obchode na Korunni ulici na Vinohradech, cislo nevim, odhaduji tak 41, je kousek nahoru nad zastavkou Sumavska, smerem do centra. Maji zazvor, wasabi, rasy, ryzi, miso, nadobi, omacky a mnoho dalsich lakavosti. Dalsi tip je urcite Makro, kupuji tam opravdu cerstve ryby – da se vybrat – dodavaji cerstve vzdy v utery, ctvrtek a sobotu. Navic filety z lososa i tunaka byvaji za bezkonkurencni cenu. Dobry sortiment zakladniho sushi vybaveni ma jiz zminena CIPA na Smichove u Zeleznicniho mostu. Jinak doporucuji restauraci Tamura, vede ji Japonec, pan Tamura a drzi uroven kvality. Maji i prijemne akce napr. 3 kousky nigiri sushi za 100,-. Tak dobrou chut a hodne zdaru.

musim se ohradit proti tomu Havirovu, tipuju ze pan cuketka Havirov zna nebo je primo odtamtud, ale havirov a jeho domy se v poslednich letech dost zmenil a to vyrazne k lepsimu, bydlim uz dlouho v Praze ale z Havirova pochazim

Peta:

nefím :)právě jsem už skoro vše vypotřeboval, takže se brzy opět vypravím a zjistím…

Drne:

i já děkuji!!! :) tip na Tamuru se mi docela hodí, uvidíme…. :)

grog:

no neberte to tak vážně, odkaz v článku je jen takové malinké rýpnutí. pokud vím, tak ten socialistý realismu (nebo co je to za styl) skončí velice záhy jako národní kulturní památka :)

Od sushi k architektuře – roztomilý kotrmelec…Tady bych radši povídala o tom vaření, až se budu chtít dozvědět něco o urbanismu, kouknu na Šumná města…

Doplním obchod v Praze, Korunní ulici číslo cca 42, kousek nad zastávkou šumavská, kde mají spoustu věcí i mražené ryby a potvory na suši které mimochodem používají i sušibary v Praze. 20 kousků ryb či potvor stojí okolo 150 Kč

Tohle vše znám. Miluju japonskou kuchyni. Mimochodem, nejlepší sojová omáčka je Kikkoman (na fotce).

na japonské kuchyni je nejhorší příprava – všechno na jemno. ale je to všechno dokola o asi 20-ti surovinách. nejgeniálnější je rybí vývar v prášku – v kolika receptech středomořské a podobné kuchyně je rybí vývar…

Neocenitelná je kuchařka „skvělá chuť Japonska“ kde člověk zjistí, že japonská kuchyně není jen suši ale i úžasné polévky a masitá a zeleninová jídla. Základní pětice surovin, s kterou se dá realizovat takřka jakýkoli japonský recept, je Japonská sojovka, dezertní víno Mirin, Saké, rybí vývar Daši a sojová pasta Miso. Jinak si připravte lodní náklad jarní cibulky a tofu. Zajímavou surovinou jsou i předsmažené mražené plátky tofu, které tvoří kapsičky, které se báječně plní suši rýží i něčím dalším.

Tak jsem důsledně prozkoumal všechny 4 mě známé a zde zmíněné prodejny s japonskými specialitami (v Kladenské, Na Rolích, Puškinovo nám., Korunní) a mohu zodpovědně prohlásit, že tam lze koupit prakticky veškeré suroviny potřebné pro japonskou kuchyni včetně takových excesů jako jinanové oříšky, mořští ježci (ano, na ty, co jim turisté v Chorvatsku nemohou přijít na jméno – v Japonsku je to lahůdka), lotosový kořen a další. Takže – tažení za zdravou strvou po japonsku může začít! Banzai!

Nesmíme zapomenout i na věc zdánlivě tak banální, jako je japonská instantní polévka. Za prvé – je jí porce, která vydá na skromný oběd; za druhé – má chuť, tzn. není pouze pálivá; za třetí. kromě obligátního pytlíku s kořením obsahuje (většinou hodně) sušené zeleniny. Nebo třeba i celý plátek smaženého tofu. Nebo na dochucení omáčku terijaki a majonézu. Nebo sušené maso, které na rozdíl od těch divných drobečků v českých polévkách je na plátky a chutná jako maso. Doporučuji!

Tenhle obchůdek znám, mám to při cestě domů. Jen je tam problém s parkováním… A s japonštinou :-) Ale na angličtinu to fungovalo. Obsluha slušná, ceny mírné :-) Skoro jediný obchod v Praze, kde jsem viděla nudle soba.

ve Zborovské a v palladiu mají čerstvé rybí maso (asi 7 druhů), garantované ke konzumaci zasyrova, za docela lidské ceny. 100 g kolem 140 Kč, což je oproti sašimi v restauraci velmi slušná cena.

Ještě doplním kuchařky – v běžné síti se dá sehnat kniha "báječná chuť Japonska, která obsahuje i recepty na omáčky, které se jinak musí draho kupovat (jakisoba, tonkacu, ponzu). Další je anglicky psaná kuchařka, tu mají v Japashopu na Puškinově nám. Musím se s vámi podělit o totální gastronomický orgasmus, když jsme vařili japonský eintopf – do hrnce, kde se vaří voda se sojovkou, rybím vývarem a sake (a něco dalšího, z hlavy si nevzpomenu) se postupně nahází: mrkev, čerstvé šitake, cukrový hrášek (celé lusky), hřebenatky, kuřecí maso, ústřice, filé, jarní cibulka, krevety, nudle harusame (skleněné nudle z fazolové mouky). vaří se celkem asi 15 minut. Potom si vybíráme z polévky jednotlivé kousky a napačíme si je do omáčky ponzu (omáčka z citronové šťávy, sojovky a dalších přísad. Dokonalé!

k házení: ještě jsem zapomněl na pórek, čínské zelí a tofu.
Samotné vaření trvá asi 15 min., příprava asi 2 hodiny.:-)

nějak mi to sežralo konec:
Za jakékoli tipy děkuji předem.

Ach jo, a u nás jedinou bio prodejnu zrušili. :-( Tak budu pouštět slinové opratě aspoň nad rozsypaným čajem.

Hojky víte scháním dobrou mangu či anime jedno v jakým jazyce nevíte kde se dá koupit (mimo prodejny na puškinově náměstí)

mám nějaký pěkný mangy jako pdf, napište mi, nebo zavolejte 606 475 302 mám tedy spíš romantické – lechtivé nebo sci-fi např. Ah My Goddess, Chobits, Hoši No Koe, apod.

Nevíte prosím jestli je v nějakém pražském obchodu s japonskými potravinami k sehnání také zboží papírenské a jiné spotřební? Býval dřív jeden obchod Na Slupi, ale to jsou asi už 4 roky co ho zrušili…jmenoval se Noah…
Díky!

V Japonsku, Číně a Koreji jsem strávil dohromady několik let. Zatímco v Číně jsem už po třech měsících nedokázal čínu pozřít a začal jsem si vařit sám, v Japonsku to šlo. Například japonská rýže je opravdu nejlepší na světě – ale je také náležitě drahá. Japonci žijící v Čechách kupují modrou rýži SOS, stávala kolem 30 Kč za kilo, teď podražila. Myslím, že rýže prodávaná jako rýže na suši je spíše markentigový tah vyhovující současné módě. Kupujte modrou SOS, ušetříte a výsledek bude stejný. Zkuste i jinou, ale musí být krátkozrná.
V Japonsku jsem poprvé ochutnal kimči a okamžitě jsem mu propadl. U nás prodávané v korejských obchodech mi připadá strašně drahé, zvlášť když ho vyrábí manželka majitele u nás. Podle receptů jsem se ho s různým výsledkem pokoušel vyrobit sám, ale nikdy to nebylo jako od nich. Proto každému doporučuji si ho nejdříve v takovém obchůdku koupit, aby věděl, k čemu se blížit.
Vůbec ceny ryb a jiných dobrot z moře (mám dojem, že v moři jsou jen samé dobré věci) jsou u nás přemrštěné, řekl bych až sprosté. Asi se toho málo prodá… tak to musí zaplatit ti, kteří si to koupí.
Každý pořádný Japonec denně baští misosúpu, polévku z misa. To je také dobrota, ale jak vyrobit miso, to už je asi úplné čarování. Tam už to nikdo doma nedělá, vše je v supermarketu.
Také japonská nakládaná zelenina (cukemono) je moc dobrá. Podává se ke každému jídlu.
Ještě jsem tu někde četl o jinanových oříšcích. To jsou plody jistě všem dobře známého jinanu dvojlaločného, jinak též ginko biloba, japonsky ginnan.
Japonci vaří velmi jednoduše, příprava jídla netrvá ani půl hodiny, rýže se permanentně ohřívá v suihanki (rýžovar). Ostatní suroviny jsou všechny z obchodu a jen se smíchají na pánvi. Kdepak naše omáčky. Důraz je kladen na čerstvost a jakost.
To, co u nás vidím prodávat v rybích odděleních supermarketů, patří kolikrát spíše do popelnice než na pult.
Kaprem jako potravinou Japonci pohrdají, když už, tenké syrové plátky se hodí na ledové kostky, pak šup do sojovky (kikkoman je opravdu nejlepší) a jíme. Do sojovky se najemno strouhá bílá ředkev.
A ještě k wasabi. To je japonský křen a je opravdu velmi ostrý. U nás lze běžně koupit wasabi vyráběné v Německu, ale je to jen slabý odvar toho, co pravé wasabi umí.
Zkuste salát z řepky olejky, japonsky je to nanohana. Jsou jí u nás celé žluté lány a nikdo ji nejí. Natrhejte tenké konečky a zkuste i jen syrovou, je dobrá. Můžete přelít vařicí vodou a přidat dresink. Setkal jsem se i se salátem z přesličky, z těch fialových stonků, ne z těch zelených stromečků. Spařte vařící vodou.
Čaj. Pije se stále a řekne-li Japonec čaj (nihonča – doslova japonský čaj), myslí vždy zelený čaj. Obchůdky s čajem krásně voní, protože se tam praží čaj – hódžiča. Zkuste tohle: Gunpowder z Jemči hoďte na pánev a pomalu ohřívejte. Začne se šířit nádherná vůně. Jen to nepřežeňte, nesmíte to spálit, nesmí se z něj začít kouřit. Zkuste takto opražit jakýkoli jiný zelený čaj, ale spíše levnější sorty. A pak jako s každým do horké vody. Té chuti říkám podzimní. Říjen, tlející listí ve vzduchu a šálek hódžiča. Zkuste horu Ralsko a podzimní pití čaje.
A na závěr kapku lihu, šóčču – Hyakunen no kodoku – Sto roků samoty. Neznám lepší pití.
Tak dobrou chuť!

Pokud toužíte po čerstvých rybách, baobabe, zkuste obchod ve zborovské nebo jejich prodejnu v palladiu. 69 Kč za 100 g lososa, který včera (pokud koupíte ve středu nebo v sobotu) plaval v moři není až tak moc. Kvalita špičková. Dneska se (v Praze) na japonskou kuchyni sežene prakticky vše. Dají se sehnat i čerstvé bylinky. S váma bych si rád popovídal o jap. kuchyni.

Ahoj, vychvalujete tady sojovku Kikoman ,ale překvapuje mne, že nikdo nemluvíte o Shoju omáčce nebo Tamari.Znáte je? A jaký na ně máte názor?
Sylva

Ahoj, píšu pozdě, ale Dolce Vita – Šárka se tu ptala na rýži pěstovanou v Japonsku. Podle mého japonského kamaráda z Tokia se žádná rýže z Japonska nevyváží, ostrovy jsou malé v poměru k obyvatelstvu a spotřeba rýže převyšuje „výrobu“. Všechno snědí, hamouni!!!! ;-)

Pro zajemce o japonskou kuchyni – Nova prodejna japonskych potravin byla cca pred 2 tydny otevrena v Praze 6 na rohu Verdunske a Terronske ulice, na miste byvale cukrarny… Nezkousel jsem, bohuzel jsem jen spechal kolem..

Dobrý den!
Nevíte prosím někdo, jaký je nejvhodnější rýžovar k přípravě rýže na sushi? V obchodech jsem viděla i kombinaci parního hrnce a rýžovaru. Myslíte, že by tento stroj mohl fungovat, jak má? Nebo je lepší koupit přímo rýžovar?
Děkuji moc!

asijské speciality kupuji jednou za čas v asijském super(mikro)marketu nacházející se ve Vídni hned vedle Naschmarktu (respektive ve stejné ulici)…ceny jsou bezkonkurenční a kdybych bydlel ve Vídni stane se ze mě asi požírač asijských pokrmů…nejenom kvůli té ceně, ale než bych vše vyzkoušel, tak by mi to nějaký ten pátek zabralo

Zdravím, všechny a chtěla bych se zeptat, jestli někdo nevíte o nějaké obchůdku s japonskými potravinami v Brně?

Asijske potraviny je v Cechach velice obtizne koupit a mnohdy pokud mate moznost se je vyplati si nechat poslat z Japonska.
Kvalita i vyber je uplne jiny a ceny take. Ja zil v Japonsku 6 let a manzelka je Japonka. Za dobu stravenou tam jsem se i lecos naucil varit, neco dokonce lepe nez moje draha. Jeji maminka me patricne poucila..... manzelka nema tu spravnou trpelivost a ma obcas tendenci pripravu zjednodusovat a odbyvat. Zijeme v Praze a take chodime do japonskych restauraci- je to vetsinou dost slabota za extremne vysoke ceny. Ja si minimalne bez japonske polevky Miso nedovedu predstavit veceri a tak varime doma. Nejhorsi je ze v Praze jsou ruzne korejske a japonske obchody s potravinami a kazdy ma neco a tak vyhodne nakoupit znamena projet pul Prahy. Ono jit na sushi do restaurace neni nic moc- i v japonskem supermarketu nakoupite casto lepsi sushi nez tady ve drahe restauraci, v nekterych nepozna takzvana japonska jidla ani rodily Japonec. V jiste pomerne drahe prazske restauraci tzv. japonsky sefkuchar kdyz se ho manzelka zacala neco vyptavat japonsky zarazil a lamanou cestinou vykoktal po chvili ze je z Vietnamu. Proto vsem kdo se zajimaji o japonskou kuchyni doporucuji nakupovat opravdu japonske suroviny a prodejny jako Shochiku jsou jedinou moznosti jak si opravdu pochutnat i doma. Jinak ted v Praze poradaji nejake Japonky kurzy vareni japonskych jidel !!!!! Vyplati se to ! Jedna z Japonek co to organizuje je kamaradka manzelky a ta vari opravdu vyborne. Navic hovori slusne cesky a tak spoustu veci dokaze i vysvetlit patricne poradit. Staci posurfovat na netu a nekde to snad najdete.

Japonské vaření snad ani vaření není. Všichni jedí třikrát denně rýži. Na to má každá domácnost stroj. Nastaví čas a odměrkou odměří počet porcí a odpovídající množství vody. K rýži polévka miso, hodně zeleniny, nejčastěji čínské zelí. Ryba opečená na plynu. Vejce. Vatový chléb. Ochucovadla – mirin, furikake, sojovka, wasabi.
Běžná japonská domácnost nemá troubu – nepeče se.
Je snad příprava suši vařením? Leda rýže. Ostatní je jen změnou formy. Totéž se týká makisuši, mění se jenom forma.
Je snad příprava sašimi vařením?
Japonské vaření je nevaření. Je to míchání, změna formy, nikoli obsahu. Něco jako salát:-)

Komentáře jsou uzavřeny.