Ambiente Pastacaffé

Z archivu

Pěkná výpravná recenze s fotkama už tady dlouho nebyla, takže dnešní vydatné snídaňové vydání určitě přijde všem vhod. Pan Cuketka a jeho věrné snídaňové duo se spolu vypravili na snídani do Tonino Lamborghini Pastacaffé, což je jeden z mnoha pražských podniků skupiny Ambiente Restaurants Group…

Snídaně venku

Zahájit pracovní či lenošivý den snídaní mimo domov bylo v českém prostředí po dlouhá léta poněkud netypické. Většina Čechů, totiž strašně ráda vstává ve čtyři, v pět nebo v šest tak, aby mohli hezky za běhu vychutnat těch několik gumových soust a řádně otestovat těsnost svých svěračů. Toto se pomalu mění – přicházejí osvícení zaměstnavatelé, rebelující zaměstanci, studenti, byznysmeni a vůbec veškerá ta havěť, která ráda snídá venku!

Najít slušný podnik, ve kterém dostanete snídani na úrovni a za rozumnou cenu, to je panečku úkol. Přesto se však občas vyskytnou příjemná překvapení ,) Moje pondělní snídaně měla charakter neformální, lenošivý a trošku i svátečí, proto jsem vytipoval trošku více fancy podnik Pastacaffé ve Vodičkově ulici.

Koncept a prostředí

Pastacaffé je, jak napovídá samotný název, hybrid kavárny a italské restaurace. Víceméně neformální prostředí, dokreslené živějším a veselejším designem má vzbuzovat dojem místa, kde můžete kdykoliv během dne skočit na svačinku či lehčí oběd, dát si kávu, nebo se na místě s někým setkat u sklenky. Např. s autentickým exemplářem pražského byznysmena (=nahlas telefonující neurvalec v obleku), kterých bylo v podniku dostatek.

Interiér je členěný do jedné obdelníkové nudle – u oken menší stolky a židle (s výhledem do Vodičkovy ulice), naproti potom jeden velký dlouhý barový pult, za který můžete pozorovat kromě přípravy nápojů i přípravu některých jídel (nechybí ohnivé efekty, přemety s palačinkami a jiná čísla).

Členění na mě působilo chaoticky a trošku stísněně – když jste chtěli někam projít, pořád jste vráželi do židliček nebo do personálu. Vybavení interiéru malinko ušmudlané – sem tam odlepený rožek, šmouhy, ohmatané jídelní lístky atp. Spousta malých detailů, která ve mě vzbuzovala dojem, že by to tam potřebovalo obměnu interiéru nebo alespoň pořádný úklid. Overall nemám vážné výhrady, vzledem k zvolenému konceptu podniku je interiér přiměřený (vzhledem k cenové hladině ale nepřiměřený).

Toalety na jedničku – vše bylo na svém místě, 100% hygiena a pořádek.

Nabídka

Kompletní jídelní, nápojový i vinný lístek je on-line, takže neváhejte – vše si můžete do detailu prostudovat včetně cenových relací. V nabídce dominuje italská kuchyně – najdete tam snídaně, předkrmy, saláty, různé druhy sendvičů, těstoviny a dezerty. Vše odpovídá konceptu, tj. nic seriozního/těžkého, pouze rychlá lehká jídla na snídani, svačinu nebo krátký oběd. Konec plkání, pojďme to omrknou naživo!

K pití jsme si dali černý čaj s citrónem (48,– Kč), neperlivou vodu Aquila (36,– Kč) a čerstvě vymačkanou pomerančovou a jablečnou šťávu (á 79,– Kč). Na obrázku vidíte kitschi servis pomerančové štávy – pěkné, čerstvé, osvěžující. Podobně vypadala i šťáva jablková.

Na titulce pak máte Caffè latte cioccolata (64,– Kč), tady potom standardní Caffè latte (58,– Kč). Značku Tonio Lamborghini kvituji s povděkem a ani tady nezklamala. (Z)latíčka byla perfektní, mléčná pěna neprůstřelná (dalo by se na ní ustlat), k tomu nahřáté velké šálky a bonusový keksík. ňíkám – o.k.!

Následují moje svérázně aranžovaná vejce do skla s parmezánem (84,– Kč), která neměla chybu. Žloutky krásně nahniličko, bílky ani ne gumové ani ne rozplizlé, zkrátka přesně mezi. Jediná výtka jde k servisu. Nápad pužít vinnou sklenku je sice efektní, ale skýtá nebezpečí, že se při nakládání porce celá sklenička upatlá. Jak vidíte sami, zrovna se to zadařilo :/

Samá vydatná jídla jsme si dali. Tady fotogenická vaječná omeleta s houbami a cibulí (85,– Kč), na kterou jsem neslyšel žádnou stížnost a zmizela beze zbytku. Jak vidíte sami ani snítka či lísteček, natož plátek zeleniny. Tomu říkám minimalistický servis.

Podobně jsou na tom i klasická pečená vejce se šunkou a sýrem (89,– Kč). Chuťově v normě, ale ta úprava! Pěkněji by to zvládl snad i desetiletý vnouček instruovaný svou nahluchlou babičkou! :/ Ke třem omeletám nám přinesli jednu objednanou ošatku s dostatkem pečiva (celozrnné, bageta) za 20,– Kč, k tomu jeden neobjednaný kalíšek s máslem za 15,– Kč.

Vyzkoušeli jsme i inzerovanou novinku v menu – opečené tramezzini s medem a cukrem (64,– Kč). Tramezzini jsou sendviče s různou náplní z velice tenkého bílého toastového chleba s odkrojenou kůrkou. V této verzi to byl zřejmě bílý toastový chleba vymáchaný ve vajíčku, opečený, zalitý medem a posypaný cukrem. Tramezzini se jim povedlo naštelovat velice atraktivně a myslím, že i ta receptura by stála za hřích. Mňamka, na kterou už nevyšlo místo!

Nově jsem provedl i svou oblíbenou „cuketkovu funky objednávku“, což se rovná objednání jakékoliv alespoň trochu obskurní, či alespoň provokující položky z menu a poté pobavenému pozorování, jak se obsluha s objednávkou vyrovná. Vzhledem k charakteru naší snídaně jsem vybral Carl Jung nealkoholické šumivé víno (295,– Kč), na které jsem byl „opravdicky“ zvědavý. Bohužel „cuketkova funky objednávka“ byla zacílena naprosto přesně (tj. na komoru) a obsluha si na ní překrásně vyrazila svůj pěstěný chrup.

Nejdříve nám bylo oznámeno, že víno není nechlazené a bylo nám nabídnuto odložení o cca 10 minut, což nám vůbec nevadilo a souhlasili jsme. Obsluhu jsem ujistil, že si přejeme celou lahev. Po cca 15–20 minutách nám obsluha servírovala tři sklenky rozlévaného a neobjednaného (šumivého) vína ve sklenkách (á 69,– Kč), s tím, že budeme muset ještě chvilku vyčkat. Já jsem to mylně pochopil jako kompentaci zdarma za čekání, ale mýlil jsem se. Donesené víno připomínalo autentický jablečný mošt, naprosto, ale naprosto bez bublinek. Na můj údiv mi bylo sdělen, že to „nealkoholické namá tolik bublinek“ :) No musíte uznat, že už v té chvíli jsem se docela slušně bavil…

Za nedlouho následovala i naše vysněná lahev s nealko bublajícím potěšením. Malinké intermezzo ještě obstarala trojice skleniček roztříštivších se pod našima nohama (to asi abychom měli štěstí), ale nakonec jsme se přeci jen dočkali. Nealkoholický Carl Jung docela ujde. Přinejmenším je docela zábavný a navzdory tvrzení obsluhy perlí velice razzzantně. Chuťově je to opravdu takový perlivý jablkový mošt pro děti, což přesně pokrylo naše potřeby :)))

Obsluha a servis

Viz výše. Rychle reagující a pozorná, avšak nesoustředěná a chaotická. Nesrovnalosti v objednaném a přineseném. Zkouší „oblbovat“ hosty. Nepočítám slečnu, která se nás ujala na prvních pět minut, ta byla pouze standardně česky netečná a nestačila se výrazněji projevit.

Závěr

Myslím, že dnes si závěr poskládá velmi dobře každý sám. Z výše uvedených informací a z celkové útraty (cca 1300,– Kč pro tři osoby) mi z toho vychází pět cuketek z desíti. Pro příště mám tisíc a jeden jiných nápadů, kde si dát snídani.

Máte s Pastacaffé/Ambiente zkušenosti? Snídate venku, chodíte na brunche? Kampak chodíte? Napište mi komentář, budu rád .)

pan Cuketka 17. ledna 2007

V rubrice Archiv