Návštěva u Zdendy

Konečně jsem na vlastní kůži otestoval jeden z podniků kde vládne Zdeněk Pohlreich a to sice větší Café Imperial (na Divinis se ještě chystám). A tak si dovolím napsat pár postřehů. Bohužel, všechny mozkové buňky byly natolik zaměstnány plánováním co ochutnat, že jsem zapomněl fotoaparát, takže pouze v textové formě.. Návštěva proběhla v sobotu večer s rezervací, osob ks 2, značně natěšené..Usazení ke stolku u okna během několika vteřin. Restaurace dost zaplněna, ale našlo by se ještě místo i bez rezervace. Velmi příjemný čišník se o nás staral téměř jako o vlastní, nikoli však vtíravě.

Zahájili jsme aperitivem - Dvakrát Sherry medium dry za 65,–. Zároveň nám byla nabídnuta voda, objednáváme litrovou láhev a již u nás přistává i košík s bagetkou a vynikající pomazánkou na příjemné roztažení žaludku. Jako předkrm objednáváme 1× Uzený pstruh s lehkým bramborovým salátem a křepelčími vejci 185,– a Francouzkou cibulačku za 85,–. Pstruh nadchnul! Velmi jemný a krásně se doplňoval s brsalátem bez majonézy. Cibulačka byla velké zklamání. Cca dvě třetiny (!) obsahu misky tvořily rozmočené toasty zapečené se sýrem a pod touto pokličkou se nacházelo jen velmi málo tekutiny, kterážto se po chvíli téměř všechna nasákla do toastů a vznikla tak velmi hustá sýrovo-cibulová  kaše, velmi koncentrované chuti. Nejsem odborník, ale dle mého názoru úlet, který by sám Zdeněk nepochválil. Zatím tedy 1:1.

Jako hlavní chod jsme zvolili ryby:  Chilský Sea Bass se zeleninou a cuketou s glazé z limet a zázvoru 355,– a  Grilovaný tuňák s garniturou nicoise 345,–. Obě ryby byly perfektně upečené. Tuňák v úpravě medium, krásně růžový a křehký. Sea Bass - divil jsem se, jak může být „obyčejný“ filet z bílé ryby vynikající! Jako přílohu jsme na doporučení čišníka zvolili osvědčenou a námi oblíbenou „brkaši“, která byla bohužel dost slaná a tím trochu pokazila celkový dojem z hlavního chodu. Nicméně ryby byly natolik vynikající, že jsme jí to pro tentokrát odpustili :-)

Jako sladká tečka pousloužilo Créme Brulée 125,– a Čokoládový fondant se zmrzlinou a malinovou omáčkou. Na sladké mě moc neužije a tak se zmíním jen o fondantu – pro milovníky čokolády myslím velmi zajímavá záležitost. Zde by byla na místě fotka vytékající horké čokolády ze středu též čokoládového „bochánku“ velmi dobré až smyslné ;-)

Nápoje jsem si nechal do zvláštního odstavce, neb se mi podařilo spáchat malé faux paux, ze kterého mě ale čišník velmi profesionálně a velmi příjemně vytáhnul. Po již zmíněném aperitivu jsem vybíral vhodné víno z domácích zdrojů a po zmínce partnerky, že by preferovala víno „ne příliš suché“ jsem zvolil moji oblíbenou odrůdu Tramín Červený, výběr z hroznů, který zakončoval nabídku moravských bílých vín. Čišník mě upozornil, že víno je spíše sladšího charakteru, já jsem sebejistě přikývl (ostatně jako většina výběrů z hroznů, pomyslel jsem si) a nenechal se touto nenápadnou poznámkou odradit. Po chvilce přinesl láhev a již odřezávaje staniol z hrdla poznamenal, že toto víno je dosti specifické  se sladkostí blížící se až vínu dezertnímu. V tu chvíli ve mě hrklo, a s již zcela rudým obličejem jsem se zeptal, zda by to nešlo ještě změnit,  že až tak sladké víno jsem objednat nechtěl. Čišník se odběhl zeptat a poté mi již „naříznutou“ láhev vyměnil, za doporučenou a vynikající Pálavu, také ve výběru z hroznů z Vinařství Binder Rakvice. Touto cestou bych mu ještě jednou rád poděkoval, za perfektní záchranu „za minutu 12“.  S láhví chuťově téměř dezertního vína bychom se asi dost potýkali. K dezertu pak nezbytné espresso, které ve variantě „malé“ splňovalo vše co má, chuťově však nepříliš výrazné.

Závěrem: Café Imperial pro mě bylo velmi příjemným zážitkem, jak po stránce jídla, tak po stránce servisu. Kéž by byl takový přístup v každé restauraci, to by byl ráj..Škoda jen pokažené polévky a možná trochu slanější kaše, ostatní bylo perfektní včetně stolku u okna. Ještě půjdu ochutnat snídani. Zatím dávám 8 z 10ti (za tu polévku a přesolenou kaši) Již se těším na Divinis!

Upozornění: toto je čtenářský zápisek a nemusí nutně vyjadřovat názor pana Cuketky. Zápisky jsou otevřeny pro všechny čtenáře blogu. Každý může publikovat! ;)