Hledat
Falafel
Poslední dny čím dál více experimentuji s netradičními surovinami. V sobotu to byla cizrna, kde připadá v úvahu buď hummus (či hommos) nebo falafel. Hummus to je ale jen takové mačkání a šmidlení. Já měl chuť smažit, škvířit, fritovat a proto – falafelooou!
Falafel
Falafel je tradiční pokrm ve spoustě arabských zemí a v Izraeli, s rostoucí migrací však brzy zdomácněl i západním světě. Jedná se o fritované koule vyrobené z okořeněné směsi cizrny (Izraelci), fazolí Fava (arabové) nebo obojího. Variabilní součásti falafelové směsi jsou cibulka, česnek, petrželová nať, koření (chili, koriandrová nať, kmín), sezamová semínka nebo sezamová pasta tahini. Velice zde záleží na regionu a tak receptury velice kolísají, i když základní myšlenka zůstává stejná.Jedná se o velmi levné a dostupné jídlo (+ vegetariánské!) dominující zejména v oblasti rychlého a pouličního občerstvení (viz. dokonalý falafel Maoz), kde se nejčastěji podává s chlebem pita spolu s různou oblohou (omáčky, grilovaná zelenina, saláty).
Falafel z cizrny
Udělat dobrý falafel není žádná sranda a pokud jste si někdy dali opravdu dobrý falafel „od araba“, dáte mi za pravdu. Možností, kudy se vydat, při výrobě vlastního je spousta. Můžete vyzkoušet instantní falafelovou směs (většinou bez „chemie“) nebo některou z tisíce dostupných receptur. Já, jako falafelový nováček, jsem na první pokusy zvolil hodně jednoduchou směs z cizrny, na které si to všechno pěkně nátrénuji a později se vydám dále ;)Na falafel z cizrny budete potřebovat tohle minimum:- konzervu cizrny (400g, přirozenější alternativa je rozmočená, nebo uvařená cizrna, ale je to složitější a nemám odzkoušeno)
- vajíčko
- trošku mouky
- malá cibule na jemno
- česnek (drcené stroužky dle chuti)
- petrželku (dle preference)
- kvalitní olej na smažení (buď nižsí sortu olivového nebo třeba slunečnicový)
- pepř, sůl
- důkladně rozmačkejte cizrnu na kaši
- přidejte a promíchejte česnek, koření (správně osolte!), nadrobno nasekanou petrželku a cibulku
- v míchtejte do směsi vejce
- dle konzistence přidávejte mouku, tak aby vám z výsledné směsi šlo uhnětat kuličky, ovoidy, nebo něco na ten způsob
- ušoulejte koule velikosti středoevropského vlašského ořechu s tolerancí jeden centimetr
- usmažte v alespoň 3 cm vrstvě oleje (nebo fritujte) do zlatova
- zbavte přebytečného oleje a podávejte
Tenhle základní cizrnový falafel není ani moc ostrý ani chuťově výrazný. Mísí se v něm příjemná „oříšková“ chuť cizrny, česneku a petrželky. Doporučuji před finálním smažením, vyzkoušet jednu testovací kuličku, podle které upravíte kořenění (zejména sůl). Falafel jsem si vychutnal jen tak bez přílohy s česnekovým dipem ze zakysané smetany, s grilovaným lilkem a sekanými rajčátky s cibulkou.
Příští falafel rozšířím o tahini, sezamová semínka, a chillies. Pořád mám taky ještě v záloze jednu instantní směs, pokud se mi podaří sehnat další, bude následovat falafelo-koulovací bitva ,)
Kdepak mají nejlepší falafel v Česku? Děláte si doma falafel? Prozradíte cuketkovi svou tajnou recepturu? Jste v práci a chcete si udělat falafel ihned?
Reklama
Komentáře
Zdravím a obdivuji vaši chuť experimentovat. Vlastním jednu zajímavou knihu, „Kuchyně palestinských Arabů“ od Eleonory Salehové, ale nevlastním tu odvahu se do tak exotického receptu pustit. Zde je dobrý příklad, že osmělit se vyplatí :-) Díky za inspiraci. Já jsem si o víkend pohrávala s „tiramisu“ – nic nového pod sluncem, ale měla jsem to delší dobu v plánu a mascarpone v mé lednici bylo ještě v plné síle a vitalitě, tak mě to donutilo. Obohatila jsem své stránky o tuto recepturu a sobě jsem přidělala vrásky z toho, že jsem se tak kaloricky zásobila. Stálo to za to :-) Jste na ty nápady a jejich realizaci sám? Pak se tomu říká „kumšt“ a „nadšení“ – pro mě potěšení – tyhle stránky jsou. Příjemný zbytek neděle přeji
1/ kde se bere v panu Cuketkovi tolik energie na vareni a vymysleni?
Nabizi se varianty, ze Cuketka je :
a/ rentier, ktery se nudi
b/je mlsoun/jak se to rekne slovensky?/
c/ kazdopadne je to velmi mile a inspirativni cteni
3/falafel si dam ale jedine posypany lanyzi:-), pro me to je moc fadni delikatesa
4/ mlsoun se rekne maškrtník
Aaaargh, to mi Cuketko nedělej, slintam v praci do klavesnice jak Pavlovův pes.
Ach jo, v závodce mi Sodexho asi pitu s falafelem a hummus nebo mutabal nenabídne… Ježiš, kde bych tak našel nejbližší arabskou restauraci ?
Fakt dobrý je fast food na Novém Smíchově, jmenuje se Saphir. Je úplně vzadu vpravo v posl. patře. Nám tam nejvíc chutná šištauk, dáváme si ho vždycky před kinem, ale mají i falafel, hummus a fůru dalších. Taky sladkosti, šíšu, čaj s mátou.
falafel maju urcite u araba v dejvicich na dejvickej ulici.
a potom maju vyborny v Damasku, nemozem zabudnut.
mlsoun sa povie maskrtnik, ale to je prilis laskave. je to pazravec :-)
No a ve Spalene, Chez Amis, ho maji take. Ja myslim, ze vari dobre, akorat to ohrivani v mikrovlnce neni uplne koser !
Dolce_Vita & Dita:
pan Cuketka je zkrátka mlsný, mlsný a mlsný a hlavně ho to baví ;)
Romana & Sim & Peta:
děkuju moc za falafelové tipy. arabů je na šestce dokonce víc, musím to znovu obejít (jeden dělá dokonalé sladkosti!!!!). Saphir jsem viděl zatím jen z dálky – prostředí OC smíchov mi nedělá moc dobře, a tak tam dlouho nevydržím. ale zkusím tam příště strčit nos a něco si odnést :) chez amis, jestli je o to co si myslím, tak to mě moc nezaujalo, ale je možné že je to jiný podnik….
Kdyz jsem videl fotku, myslel jsem ze jde o tu Knuspi instatni smes a ono ne:) Docela by me zajimalo porovnani „domaciho produktu“ s koupenym instatnem. A to jak po cenove strance, tak i po chutove :-)
Článek s Knuspi se teprve připravuje, předem ale můžu prozradit, že Knuspi prozatím vítězí. Není sice tak česnekové a petrželkové, ale zase dominuje perfektní kombinací cizrny a tahini… Pokud správně počítám tak dokonce mírně vítězí i cenově, detaily brzy :)
falafel je pochoutka, akorát se mi zdá, že silně návyková, aspoň mí přátelé na to rozhodně vypadají ;-)
obvykle ho dělám s hromadou všeliké zeleniny, naplní se tím arabský chleba a zalije onou omáčkou libozvučného jména ‘hummus’.
můj ‘tajný’ recept, který tímto dávám v plen veřejnosti, je:
FALAFEL
cizrna
koriandr
římský kmín (cumin)
česnek
sůl
celozrnná mouka
vejce
- osvědčilo se mi napřed vmíchat koření do těsta bez vejce a nechat ho nějakou chvíli „rozležet“.
- celozrnná mouka způsobí, že má falafel lepší konzistenci (když není celozrnná, pak obyčejná – čím hrubší, tím lepší :-)
HUMMUS
sezamová pasta tahini (dá se ze sezamových semínek připravit i doma, v mixéru)
část čisté cizrnové kaše / pasty, kterou jsme si odložili při míchání falafelu
citron
česnek
bílý pepř
sůl
Díky! Ten tip s tou celozrnností mouky, to mě mohlo napadnou dříve sakryš… Jinak hummus dělám úplně stejně ale ještě přidávám trošku chillies :)
My si nedávno s přáteli na takový návyk založili.
Náš falafel byl bez vejce, pokud se dobře pamatuju a hojně okořeněný římským kmínem a koriadrem a samozřejmě česnek a byl chudinka celý zelený od toho kvatna petželky, co jsme do něj naládovali:) a celé to bylo důkladně mixérem pomixované . Jenom náš kamarád, odborník na Izrael a jeho kulturu, skromně poznamenal, že původní falafel je více nahrubo. Podávali jsme s česnekovo-jogurtovým dipem, hummusem + tabouleh. Mňam! Nejhezčí na tom stejně bylo to, že jsme se všichni sešli;)
Lu:
koukám, že to máte naprosto fantasticky zvládnuté :) jinak izaelcům ani nikomu neskákej na povídání a „jediném pravém falafelů“, je jich asi tisíc variací, takže i my „stupid white men“ se občas do nějaké té „pravé“ zaručeně trefíme :)
Hmm, shodou okolností jsem se tak podíval doma na pytel cizrny, který mi tam ležel asi rok a v uplnulém týdnu jsem falafel spáchal dvakrát; co mě štve je, že bez naprání těsta moukou ta blbá cizrnová směska ne a ne držet při sobě a furt se to drolí; čerstvý koriandr je ale povinnost! Jo a polívková lžíce chilli taky není na škodu :-)
jojo nedrží to, už jsem taky experimentoval bez vejce i bez mouky a moc mi to nešlo. možná ve friťáku, čert ví… s tím koriandrem máš pravdu, když se přidá čerstvý je to chuťově dost jiné, než jen tak s petrželkou nebo bez zeleného ,)
K těm instantním variantám: v některých prodejnách zdravé výživy/bio potravin lze koupit instantní falafel od CountryLife. Je toho 200g, cca. 40Kč. Do toho přidám 1 vejce, sezam. semínka, česnek, nadrobno červenou cibuli, sój. omáčku a pepř/chilli. Dělám placičky, na pánvi a výsledek není vůbec špatný. I když nějaký „pravý východní“ falafel jsem zatím nevyzkoušel…
Milej pane Cuketko je to krasny falafel ale bohuzial s falafelom to ma malo spolocne. Ak chcete, kliknete si na http://www.labuznik , recepty Jolana a tam je pravy fantasticky falafel . Do chleba sa serviruje gulicka falafelu akoby sa rozotrie ( samozrejme idu tam 3-4 ), na to sa da hommos a na to sa da salat ( jemne male kocky paradajky+ uhorka+cibula+petrzlen +citron+ olivovy olej )= Normal falafel . Super =na to sam tam prida zopar hranoliek . Turbo prida sa zopar oprazenych baklazanov. Posledne dve ingrediencie ako nazov to je moda poslednych 10 rokov, aby ludia platili. Predtym to bolo vsetko “ sendvic falafel „. Pekny vecer a az budem mat cas napisem vam ako sa robi spravny hommos, aby vam chutilo tak akosi spravne pravo labuznicky…
Poznamocka – na falafel nie je tisic receptov- len jeden :))
Grashent:
díky za tip, moc instantně to ale vzhledem k tomu co se tam ještě přidává nevypadá :)
barborka:
barborko, nevím jestli jste můj recept (a hlavně úvod k falfelu) četla, ale nějak nemůžu najít moc rozdílů mezi tím mým a tím „pravým fantastickým falafelem“ z labužníka :) hlavně netuším, čímže je to ten Pravý s velkým P… jedině mne napadá, že v případě následujícího repcetu se jedná o falafl z Jordánska, ale to vy samozřejmě pomíjíte a hovoříte o falafelu jednom jediném…
viz zde:
http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=23133
a vaše:
„Poznamocka – na falafel nie je tisic receptov- len jeden :))“
to mne vždy uvede do stavu blízkému pošetilému úsměvu…
viz. úvod. správný a jediný falafel nikde nenajdete, už se to tady u vícero receptů snažím (někdy dosti marně) všem sdělovat. existuje miliony receptů na falafel, které se vymezují podle regionů, národností ale i časově.
pokud chcete o nějakém receptu prohlásit, že jen on je ten jediný a správný, pakt o je možné tolerovat (pro mne), ale pouze s maximální možným časovým a místním vymezení (např. falafel ze země X, města Y a od paní Z, který jsme měli loni)
„jediné a pravé recepty“ neuznávám, omezují pestrost v gastronomii a tahle nemístná ortodoxie smazává historické a regionální souvislosti.
viz. dále podobné debaty tady na cuketce u recepů z řecké kuchyně…
moc ale děkuji za příspěvek, tenhle typ debaty s ortodoxními ne/uznavači receptur, mám vždy rád .) na recpet na hummus od vás se samozřejmě moc těším a jestli si na mne uděláte čas, budu vám vděčný.
Barborko, a proc to neni falafel ? Podle me ano, a servirovat se to da take ruzne. Ano, dava se to nejcasteji do pita chleba, jak pisete. Ja jsem svuj prvni falafel delala podle navodu Araba, ktery mi to poradil v obchudku s arabskymi potravinami. Ja myslim, ze to bylo podobne a navic jsem si tam koupila specialni smes koreni do falafelu. To maji uz namixovane a tim se ta smes okoreni. A delala jsem to ne z konzervovane cizrny, ale z uvarene cizrny. Je to asi pracnejsi, ale mozna to stoji za to. No podle me, tak jako zeli se u nas dela v kazdem kraji jinak, tak falafel by mohl mit ruzne varianty, proc by ne. Take v Egypte, kdyz si ho clovek da na ulici, neni pokazde stejny, nebo ano ?
Peta:
přesně tak. viz poalrita mezi používáním faozlí Fava (arabovél) versus cizrna (izrael) a jejich směsí. falafel je moc velký pojem na to, aby ho bylo možné redukovat do jednoho recpetu….
Pan cuketko- chcela som vas potesit receptom na falafel a ako vidim navyse som vam vyvolala usmev na tvari- bolo mi potesenim a zaroven je posetile sa z toho tesit, lebo je to tak trochu vasa potesena posetilost a nie usmev. Ale k veci. Fakticky a historicky je na falafel len ten jediny recept ( bohuzial ), ROZDIELY su len v davke korenin a bud je tam petrzlen alebo nie je, alebo ho navyse naplnia satta( feferonova pasta). Falafel v arabskych krajinach poznaju len syria, palestina, libanon, jordansko.To co sa nachadza v Egypte je “ ta’mije“ a ten je len z bobu bez ciceru . Tahine a cibula sa nepridava. Severna afrika a ostatne arabske krajiny ho spoznali v poslednych rokoch ….. tak toto je jednoducha historia a sucasnost falafelu v oblasti jeho vzniku a rozkvetu.
Samozrejme tym ako sa svet zmensuje a roztahuje ( presne tak ako vesmir ) tak aj nas hviezdny falafel si ludia obohatia o co chcu a ako chcu. Najlahsie a najlepsie vynasajuce bude ak z jednoducheho a vyborneho falafilu urobime nieco nekonecne extra … tym urcite znicime aj tu jeho fantasticku chut a jedinecnost…ale bude vynasat…aspon mne sa to tak javi.. Staci ak krajiny blizkeho vychodu navstivite a v obycajnej stvrti u obycajnych ludi sa zastavite – myslim v tych malickych falafelovych vonavych restauraciach , usmejete sa na nich a oni vam to s laskou a hrdostou ukazu a potom kazdy zisti ,ze v jednoduchosti je krasa a nezabudnutelna chut.
Btw, pripomina mi to jedno nekonecne jednanie o knedlikoch- pritom nase mamky a babicky knedlik s laskou urobili aj bez zbytocneho pojednania a jedla cela rodina a niekedy aj dedina..
Dobry vecer a krasne a dlhe pojednania vam prajem…
barborka:
Já vám moc děkuji za trpělivost se mnou a za upřesnění. vidím, že si pořád trošku nerozumíme. Sama uvádíte:
„Fakticky a historicky je na falafel len ten jediny recept“
ale přitom musíte připustit:
- rozdíly jsou v dávkovaní/přitomnosti koření
- v přítomnosti plňky
- definujete regionální zařazení receptu
Což první větu v podstatě vylučuje. Tolik k té ortodoxii, která je zbytečná, omezující a na tom trvám a nepřesvědčila jste mne o opaku.
Jsem rád, že jste tady vytáhla ty babičky. Při podobné debatě je tady vytáhne skoro každý (včetně mě), když přijde na věc. Já vam garantuji, že kdybyste si prošla Sýrii, Palestinu, Libanon a Jordánsko – najdete tisíce receptů (a tisíce babiček) a ne pouze ten jeden. Já opravdu nechci slovíčkařit, ale když si znovu přečtete článek výše v úvodu vše vysvětluji a i proto se recept jmenuje ne falafel, ale falafel z cizrny.
Skoro na všechny tošku známé recepty co jsem tady uváděl (mojito, tzatziki atp.) se tady vždy objeví komentáře, jako ten váš. Což je škoda, protože pan Cuketka (už tak od základu vždy ironizující) je chybně vykládaný jako gastronomicko-kárný zdroj či samozvaný všeodborník ;)
Vaše pichlavá poznámka nakonec o dlouhých pojednáních: projděte si některé z mých článků, sama uvidíte, že to rozhodně není o povídání, ale o prožívání. (Což ovšem neplatí pro tyto dikuze pod články, kdy si rád s každým dlouze pojednám a vše od každého si rád poslechnu :)
A ten recept na hummus a falafel od vás opravdu nebude? Přiznám se, že jste mě tou diskuzí velice navnadila a myslím, že i všechny čtenáře….
Cuketko, preboha aka ortodoxie, to je to iste ako ked si osolite jedlo vy a vasa navsteva si prisoli- tak to je aj s tym korenim – niekto dava viac a niekto menej , lebo do falafel sa dava len to korenie ktore sa tam dava, ine sa nedava- a to som presla vsetky krajiny v spominanej oblasti. Plnka sa dava na poziadanie pre“ stiplavych “ konzumentov…..regionalne zarazeni receptu to je, lebo je to tak aj v skutocnosti- to je jeho povod-( ci sa nam mne alebo vam ) paci alebo nie . Demograficko-geograficko-historicko-logicky sa podobne jedla mozu nachadzat v urcitej oblasti vzhladom k pestovaniu zakladnej suroviny a jej spracovaniu…..do ostatnych krajin blizkeho vychodu ( aj to nie do vsetkych doteraz – pozor ! ), s prichodom techniky – konkretne automobilovej dopravy a hladanim si prace a lepsich moznosti …napr.: v emiratoch a saudskej arabii , qatar, kuwait, jemen a pod. je falafel taka ista nova labuznicka pochutina ako u nas doma v cechach alebo europe…pan cuketka, ja vas nepresvedcujem – uvadzam fakty take ake su, ako ich berete vy zalezi len a len na vas a vasich schopnostiach o))…. mimochodom osobne si jedlo vychutnam. Prozivani si nechavam na ine prijemnejsie ludske cinnosti…( aj tu plati , kazdy podla svojich moznosti ) . Recept na falafel je uvedeny na labuzniku, nebudem ho predsa opisovat.
Hommos ( pre pana cuketku :)) a jeho citatelov :
Cizrnu namocime cez noc , zlejeme, zalejeme a uvarime. Aby bola cizrna uvarena dobre a hommos z nej lahodny varime ju pomaly- cizrna ma dost problematicku slupku, ma byt takisto uvarena , makka nie tvrda . Uvarenu cizrnu ponechame vo vode v ktorej sme ju varili. Ked ochladne, dame cizrnu do mixera a mixujeme alebo velmi ale naozaj velmi jemno pomeleme – podla potreby pridavame vodu v ktorej sme varili cizrnu – ma to byt pasta konzistencie podobnej ako asi marmelada. Do umixovanej pasty – 2 salky pasty pridame 1-2 stuciky prelisovaneho cesnaku ( moze byt aj viac ) , stipku soli ; 1,5 az 2 PL tahinah a vytlacime citron ( ochutnavame , aby nebolo kysle- ma to mam jemny nadych kyslosti – alebo lepsie povedane chut zloziek celkovo vyvazena- aby jedna neprehlusovala druhu ) . Dobre vymiesame. Podavame rozotrene na hrubku asi 1 az 1,5 cm koldokola po tanieri , ozdobene snitkou zeleneho petrzlenu a osminkami paradajky a citronu . V strede taniera- teda z hommos sa zvucajne urobi mini pidi pyramidka – polejeme olivovym olejom a podavame.
Prakticka poz.: ked pridavame citronovu stavu tahinah s hommos ma tendenciu sa akoby stiahnut ( ak ano, pridame este kusok vodu z ciceru )
Ak hommos pouzivame ako pridavok do chleba na falafel – ma byt redsi – akoby sa lial…
Dobru chut – vychutnavajte si ( vychutnat je od slova chut- jeden zo zmyslov ) ….
Btw – hommos sa robi len takto – iny recept tiez neexistuje ;))
Pekny a pohodovy den vam aj vasim citatelom…a prijemne pochutnani …
Díky, zřejmě se navzájem nepřesvědčíme. Podle mmě dostupných faktů vznikl falafel v Egyptě (i když se tam označuje jinak), tehdy ještě z fazolí Fava, teprve postupně jak se přesouval severněji dostala se ke slovu cizrna a úplně nakonec se k falafelu začly přidávat pita, omáčky, grilovaná zelenina atp. Pro mne to prostě tvoří jednolité kontinuum, které sahá přes různá období a různé země. Každý národ k falafelu něčím malý přispěl, žádný si nemůže „nárokovat“ jeho vlastnictví.
Ad hummus:
díky moc, recept vypadá skvěle!, dělám jej skoro stejně. až zase chytnu blízkovýchodní slinu, bude tady recept i s obrázky v plné parádě…
Pane Cuketko, dufam,ze vam bude chutit tak ako nam.
Presvedcovat dakoho naozaj nemam zaujem, uz som to pisala – napisala som co viem a som o tom presvedcena na vlastne oci a z mne dostupnych materialov ja . Ale bola by som rada keby ste sa so mnou podelil o zdroj vasich dostupmnych faktov, mozno ze viete daco co ja neviem … Uprimne, historia je to moj konicek , rada porovnavam a som naozaj zvedava . Totizto v historii plati , ze porovnavanie faktov z roznych zdrojov vedie k tomu najlepsieme a najblizsiemu poznaniu. Prijemny a pohodovy podvecer vam aj vasim citatelom…
Zkousela jsem humus uvarit dle vyse uvedeneho receptu. Jelikoz na humusu ulitavam,a kdykoliv mam moznost si ho dat, tak neodolam, chtela jsem si ho konecne pripravit doma. Ale moc se mi nepovedl. Pak jsme objevila tento receptik : Cizrnu uvarime klasicky tak, jako varime lusteniny, nebo pouzijeme plechovku, pak cizrnu proplachneme a vodu z nalevu si ponechame. Na lzici sezamoveho oleje orestujeme cibuli, propasirujeme na to cesnek, pridame proplachnutou cizrnu a podlejeme vodou z nalevu. Varime pod poklickou cca 5 minut. Pak rozmixujeme v mixeru. Pridame stavu z citronu a tahini. Ja pridam jeste kapicku olivoveho oleje a je hotovo. Vysledkem je lahodny humus. Me tedy nejvice chutnal humus v sendvicich z Pret a Manger v Londyne, pak v Radosti, ale nevim, jak je to tam ted, uz jsem tam dlouho nebyla. Ostatni humusy prodavane napriklad na Novem Smichove v obcerstveni mi nechutnaly. Pak jsou jeste dobre ty z Tesca a Sainsburys v UK, ale ty maji v sobe konzervacni latky. Takze asi nejlepsi je udelat si humus pekne doma. Priste zkusim s uvarenou a ne konzervovanou cizrnou, bohuzel jsem na svatky nesehnala nic jineho, nez cizrnu v plechovce, coz asi neni uplne idealni, ale vysledek byl fakt dobry!
Jedla jsem pravý falafel od pravého Araba, neměl chybu. Chutné kuličky v pita-chlebu, hromada zeleniny dle vlastní chuti a česneková majonéza s trochou salsy. Výtečné.
Peta:
děkuji za recept. v poslední době teď tam peru olivového oleje opravdu hodně, jen co se do směsi vejde, naopka tahini vynechávám. taky mě poslední dobou ačlo bavit dělat je opravdu pikantní – tj. do mixéru několik sušených chilli papriček a hodně česneku… :)
Receptů na Falafel ´sem našel na Netu hafo, všechny se liší jen drobnostma v míře a použití těch kterých koření… Takže ´sem si nakonec vyrobil takový vlastní klon z několika receptů a stal se ze mě falafelový závislák!!! ;) Nicméně můj recept je narozdíl od Cuketkovic VEGANSKÝ!!! Žádné vejce se u Arabů do Falafelu nedává a právě proto je tak oblíbeným vegan fast-food jídlem!!! Dokonce ani mouka není nutností!!! Naopak doporučuju přimíchat do cizrny(kromě česneku, cibule, soli, pepře, petrželky) jeden ve vodě rozmočený a rozmačkaný celozrný rohlík, dále půlku lžičky prášku do pečiva a veškeré koření vám bohatě nahradí pořádná kupa Kari Madras, které obsahuje koriandr, kurkumu, hřebíček, fenykl, chilli, zázvor, papriku, pepř, kmín, muškát, směs koření a zeleniny, takže v podstatě všechno, co má ve Falafelu tak jak tak být a nemusíte to složitě shánět sáček po sáčku…
Za návod na domácí pitu na jiném místě tohoto serveru díky moc, co nejdříve si ji taky zkusím udělat sám k Falafelu…:)
A co se týče Tahini omáčky, je taky možnost si ji udělat doma sám bez instantních berliček z Tesca a spol… Tady je recept:
1 sáček sezamových semínek
2 stroužky česneku
olivový olej
šťáva ze 2 citrónů
sůl
voda
Sezamová semínka namočíme na 24hodin do vody, poté je roztlučeme… Abychom oddělili „zrno od plev“, opět je ponoříme do fest osolené vody a plevy překvapivě samy klesnou ke dnu a jádra vyplavou… Vysbíráme jádra, (můžeme je i na pánvi opražit – ALE NEPňIPÁLIT!!!), rozmixujeme je v mixéru se solí, česnekem, lžičkou olivového oleje a poté pomalu přiléváme citrónovou šťávu, až se nám vytvoří vláčná, pastoidní tekutina… Tu můžeme ´eště posléze dochutit drceným kmínem, petrželí, chilli a v podstatě čímkoliv… Dobrou chuť…:O
Děkuji za recepis! když je to takhle odzkoušené, je to nejlepší. Trošku nerozumím tomu receptu na tahini pastu, vůbec jsem netušil, že má seznam slupečky a jadýrka!! :) Rozhodně vyzkouším!!! Díky!
Co se týče „instantních berliček“ z Tesca, tak jsou to většinou kvalitní 100% pasty z neloupaného sezamu, bez přídavku ochucovadel nebo jiných olejů. Mám tady na stole zprvna jednu makedonskou v biokvalitě a je to naprosto úžasné. Nedovedu si představit, že by ta konzistence šla vyrobit v domácích podmínkách…
Sezamová semínka lze koupit jak loupaná, tak i neloupaná, s těmi loupanými je samozřejmě recept jednodušší…:) Tahini sice lze vyrobit v domácích podmínkách, ale uznávám, že to pořád není jaksi to „ono“!!! Falafel si nakonec stejně dávám radši se sojanézou nebo kečupem…:D
Věřím, že lze koupit spoustu kvalitních biopotravin všude možně i v tom Tescu, ale já ´sem holt takový samouk a samoklohnil, který si zkouší pokud možno vše vyrobit sám doma…:)
je mi to jasný, taky nejraději vařím ze základních surovin. s tahini nepracuji tak často,až na to budu mít čas pohraju si s tím víc! :)
Přemýšlela jsem, kam napsat příspěvek a vrznu ho sem – dnes jsem byla v takovém turecko-libanonsko-středomořském krámku v Myslíkově ulici http://www.ita.cz/farah/ a měli tam kromě směsi na falafel ještě u nás těžko sehnatelnou yufku, tahinu, sucuk a mnoho dalších pochutin jako například čaj s kardamomem apod. Ale i halumi a nějaké řecké věci.
Když jsi Cuketko napsal takovou pěknou reportáž o řeckém obchůdku, možná by stálo se kouknout taky sem? Určitě nás taky byla fůra v Turecku na dovolené a něco dobrého bychom si rádi dali.
Romana:
wow to je primo zasah na komoru! uz tam bezim! :) dekujiiiiiiii
Nepročítala jsem všechny komentáře zcela pozorně, ale třeba přijde vhod jedna čerstvá zkušenost. Právě jsem se vrátila ze Sýrie a i tam měl falafel různou podobu – fazolovou červenou a cizrnovou žlutou. Koření bych tipovala velmi podobné. Ještě víc mě ale překvapilo, že víc k dostání byl v pouličních jídelnách kebab než falafel (v Egyptě je to, zddá se mi, spíš naopak. Ale Sýrie je zřejmě bohatší země.)
Romana – čaj s kardamemonem? To jsem nepotkala, znám je kávu..
Jo jo, kafe tam mají, o víkendu jsem si ho dávala doma.
Jaký ten faláfel mají? Egypťani ho mají někdy tak suchý, až se šprajcuje v krku, chce to mít při ruce aspoň vodu, aby se to prošťouchlo. :-))
..v Syrii (btw mojej milovanej ) je kebab a sistauk a pod. daco uplne normalne a neoddelitelna sucast jedalneho listka a kultury ( hlavne urcite oblasti-najviac Damask a najlepsie sa vari v Halab,mnam ) oddavnych cias…cerveny falafel nie je z cervenej fazule ale z korenia …falafel v Syrii sa robi zvacsa v urcitych hodinach, nie ako v okolitych statoch- okolo obeda a potom az vecer… zdravim p. Cuketku cuketkovo…zrovna som plnila baby cuketky maskom a piniovymi orieskami Sejch mahsi a k tomu hroznove listy za chvilu natocim a bude hostina …a este stale tvrdim, ze na falafel je len jeden jediny recept :))..pekny vecer
Barborko, nevím, asi to tam dobře znáš, ale například v Hama jsem viděla výrobu na ulici právě z vařených fazolí. A jaké je to červeně – fialové koření?
S Aleppu (Halab) jsem nepotkala falafel vůbec, (zato siš tavuk byl všude) ale je fak,t že o Ramadánu je asi dost věc jinak. No zkusím se zeptat strýčka, žil v Sýrii sedm let tak by mohl mít přehled:-)
…to mi je novinka aspon pre mna , este nikdy som nevidela falafel z fazoli, niekedy pridavaju daco ako harisa alebo papriku mletu… a to som clovek ktory vopcha nos vyslovene vsade..koniec koncov vsetko je mozne aj ja robim fazulove kroketky a syrcania su narod tvarny a velmi sikovny.
Ked pojdem az sa pojdem pozriet isto iste ( mozno coskoro ). Halab-Aleppo je krasne ( ale to je cela Syria ) a naozaj je preslavene jedlom a spevom -ludia tam miluju jedlo a spev …kedze je ramadan, tak sa falafel niekedy zastavi vyroba uplne, asi preto si nevidela…to si mala ist na veceru/ranajky do dakej restiky-to je parada…syrcania vseobecne varia velmi dobre. Restauracie a krcmicky su pre nich daco uplne normalne, maju ich vela prevela a miluju si vecer niekam vyjst…a skoda,ze si neochutnala vinka, tie su uplne fantasticke . To hovoria znalci vin – ja neviem posudit. Vobec sa do alkoholu nerozumiem. Vyrabaju sa po domacky, maju svoj vlastny sposob velmi zaujimavy.. krasny den ;)
Díky za info:-) Nevím, jak se tam člověk k vínu dostane, možná někde v rodině. Prodávat jsem ho tam neviděla, obchody a alkoholem nabízely jen pálenky, západní značky i místní. Jednou jsme zkusili místní gin a okamžitě putoval do koše, cítít z něj byl denaturák a anýz, nikoli jalovec. Sýrie je opravdu překrásná, z gastro zážitků vedou čerstvé pistácie ještě v růžové košilce, večeře v damašském Elissarovi, zmrzlinárna na damašském suku, halawat al-jibn v Lattakii a baklava úplně všude. Zkoušela jsem baklavu leckde, od ňecka přes Turecko a Balkán, ale syrská vede. Ale znalci říkají, že ještě lepší je libanonská, tak tu příště.
Vinko domace kupis v restauraciach ktore su vonku z mesta.Urcite si si vsimla,ze v okoli miest su restauracky so zahradami.. niektore velke komplexy alebo malinke…tam. Nastopro a zvacsa pre turistov blizko je v Ma'alula pri Damasku alebo Saydnaya…tam ti na poziadanie naleju k jedlu a kludne kupis aj zapecatene. Zvycajne ak sa rozhliadnes maju ho vylozene na polickach. Ale aj v Damasku v starom meste- staci poziadat/opytat… halawa al djibn robievam -ale ta prava je prava…a dovolujem si odporovat-baklawa a vobec zakusky su naj v Syrii a shauwerma samozrejme. Tip ak chces na zakusteky ktore sa rozplyvaju v puse a su krehucke ako sen v Damasku : Alwisam (obchod/ cukraren), na konci ulice Halab… ;).. mam aj telefon ak chces :-) ..pistaciami sa napchavam kazdy den- v ruzovej kosilke/cerstve milujem…
Teda to vám řeknu, do Sýrie, to je můj sen: znám jen z pohyblivých obrázků. Damašek a Palmyra mám dávno naplánované, a jak se jmenovala ta královna?
Loni se mi skoro povedlo tam jet, když vypukly ty problémy v Libanonu. Nejblíž jsem byla v Palestině, tak můžu srovnávat jen kuchyni odtamtud s egyptskou (ujde) a pak s marockou (naprosto a skandálně výborná). Palestinská kuchyně je moc dobrá, hlavně jejich chleba naprosto vyniká a arabskou čtvrť v Jeruzalémě jsem našla doslova po čuchu (u Židů se zrovna nepeklo, slavili Pesach).
Obě kuchyně ze země Kanaanské jsou moc dobré, v mnoha věcech hodně podobné, ale přesto jeden divný poznatek:
Židovskou kuchyni jsme konzumovali v kuse 2 týdny a zjistili jsme, že po dvou týdnech vydáváme stejný zápach jako místní lidé. Nevím, která složka stravy to dělá, ale musí to být něco, co Arabové asi nejedí, protože jsme to zažili jen tam a nikde jinde.
Občas si říkám, že jim chybí pořádná vepřová pečínka, aby to neměli tak děsně zdravé. :-))
Barborko: jak to mají Syřané s konzumací alkoholu? Ptám se proto, že tahle otázka mířená do očí mnoha Arabů je poněkud tabu. Ve všech zemích se vyrábí víno i anýzovka, obojí lze považovat za lék, a obojí často ve velmi dobré kvalitě. A konečně slovo al-kuhúl má jednoznačný původ.
Víte víc??
Presne ako pises al-kuhul -izoloval, destiloval, pomenoval Jabr ibn Hajan. Aj pivecko. Davno pradavno este od mezopotamskych cias bolo zname datlove pivecko… Krcmicky a predajne su vsade.V ramadane sa podava alkohol tiez, aj ked oficialne su akoze obchody a krcmicky zatvorene ale veselo je ;-)..jednoducho clovek.. a ten je vsade rovnaky…;-).Navyse v Syrii mas 2 miliony krestanov, v Egypte je tych desat milionov a daco , Palestina…atd. atd…aj ked nespajala by som to len s krestanmi-nie je to spravne…
Ta kralovna sa volala Zanubyja ( momentalne si nemozem ani za svet spomenut ako sa vola slovensky ). Kedze si bola aj v Palestine..v Jeruzaleme sa predava ( staci sa popytat v starom trhu alebo v starom meste ) vinko, ktore vyrabaju mnisi – vyvazaju aj do celeho sveta-vo Francuzku si ho draho predraho kupis ( a kedze som trdlo naozaj som zabudla aka to je znacka ). Veprova pecinka nechybi – je jej plno ako v Izraely tak aj v Palestine a okolitych statoch -akurat ju teraz vyjedaju cinania a stala sa nedodtatkova..o))
Anyzovka arabsky Arak – ten miluju vo vsetkych arabskych krajinach…ci je dobra neviem – ja sa do ziadneho al-kuhul absolutne nerozumiem, akurat podavam dalej co tvrdia znalci …najviac zo vsetkeho co poznam (ale nepijem )Tokajske vinko- som z oblasti Tokaj a doma sme ho robievali a este vinko z ciernych ribezli ( vraj naj na srdiecko a krv a tlak ..) to ma stale uchvacovalo farbou..pekny vecer..;)
Ano, královna Zenobia, jasně!
V Egyptě to s křesťany nebude tak velké číslo, koptů je tam opravdu poskrovnu, a cizinci na ambasádách a vykopávkách to moc nedoženou. :-))
Arak (rakije) je spolu s drogami léčivkami důležité anestetikum a dezinfekce, třeba po vytržení zubu.
Barborka: Ano Maalua je křesťanská, tam jsme se ale bohužel nedostali. Ale ani jinde jsme se moc žádat o alkohol neodvažovali, připadalo nám to za Ramadánu neslušné..dokonce i v křesťanských čtvrtích:-) Obávám se, že se zpátky hned tak nedostanu, ale kdyby jo, určitě tu vyhlášenou baklavárnu zkusím!
vimaana1: hlavně v Turecku neříkejte araku – raki ouzo:-)
Jinak Sýrii vřele doporučuji, je zcela bezpečná a cestuje se tu naprosto pohodlně, hustá autobusová síť a hotely různých úrovní je taky dost. A dnes už i internetu. Zatím Sýrie ještě není turisty tak poznamenaná jako Egypt, institut bakšise tu skoro nenajdete. (kdyby Vás to hodně zajímalo, tak náš cestovní deník případně na http://www.kocicka.net. )
Pane Cuketko, promiňte že Vám z toho děláme cestovatelské fórum…
Barborko, ještě jedna věc. Přivezli jsme si vodu s esencí z hořkého pomeranče, nevím jak se to jmenuje přesně, ale jistě to znáš. Akorát nevíme, jak to přesně používat:-) poradíš?
Dv: obávám se, že na nějakou dobu mám arabské destinace vyčerpané, rodina mi tam už nechce jezdit.
Jediné místo, na které nyní padl všeobecný konsensus, je Kuba. Kreolská kuchyně a do ucha troubení ryčné trumpety, to je vskutku požitek dobíjející energii, jediné slovo popisující tuto zkušenost: nadšení!
Není to zdaleka tak levné, jak se často propaguje, ale ještě se to dá. A kdo rád cestuje nadivoko, tak tohle je přímo ráj.
Pečený banány, langusty vvětší než vepřové koleno, a Piňa colada s tím nejlepším rumem – nemůžete být blaženější…
Kuba je docela dost drahá…Já velmi intenzivně přemýšlím o Filipínách..Mořských plodů habaděj a za babku..prý:-)
Dv:
noné jen klidně pokračujte, dobře se to poslouchá a jak se znám dříve nebo později do těch končin zabloudím, proto jsou to cenné informace! zápisky ze sýrie jsou :), lidi jsou tam vážně bezprostřední…všechny poznámky k jídlům u mne vzbuzují středoevropanský stav blízký snění, při kterém se neslintá do polštáře, ale na klávesnici! ,)
Pane Cuketko,
diky za recept, dneska jsem podle nej spachal falafel i s hummusem a to ke vsi spokojenosti :) Akorat cizrnu jsem pouzil suchou, ale stacilo pres noc namocit a pak cca 20 minut povarit s trochou bobkovyho listi. Jen me prekvapilo pouziti koriandrove nati, cekal bych spis mlety seminka (sam jsem korenil vyse zminenym madraskym curry, kde je koriandr mlety) – je v tom velky chutovy rozdil?
Diky, preju dobrou chut!
Hlavní figl aby se falafel nerozpadával a šel udělat bez mouky a vejce je že se cizrna nevaří. Suchá cizrna se nechá přes noc namočit (10–12h) a ráno slijeme. Syrovou cizrnu nasekáme spolu s ingrediencemi v el. sekáčku (Chopper) na konzistenci viz video.
Ikdyž to vypadá že to držet nebude opak je pravdou.
V ruce zmačknout až to lehce pustí vodu a pak vytvarovat do šišky nebo karbanátku a hodit do oleje.
olej BIO slunečnice 0,5l (SP 210°C), hrnec litina D14cm, SENCOR SHB4320
Ta TAHINI omáčka mi přišla spíš jako sezamová majonéza mńam. Použil jsem tu nejlevnější Natural JK Jihlava 500ml 55Kč.
Je moc tekutá oproti pastě ale po přidání citronu zhoustne což mě mile překvapilo.
http://www.epicurious.com/…alafelrecipe
http://www.epicurious.com/…lafel-352492
tak jsem to teda zkusil :) do těsta jsem přidal i kostku taveného sýra, směs pepře a majoránku…a hafo česneku a cibule :) je to vynikající, hlavně s tatarkou :)