Hledat
Na farmě
Kvízová otázka. Kolik ovcí je potřeba na čtvrt kýblu mlíka a jednu totálně odvařenou cuketu zmáchanou v mléce a smrdící jako cap? ;)
Nebudu vás trápit, dělá to necelých dvacet kousků. A kde byla taková show k vidění? Kousek od Nymburka na kurzu výroby sýra na Farmě Košík. Sýrařsko-dojící soustředění tam pro pár maniaků z města pořádala Pro-Bio Liga (znáte asi přes Biospotřebitel.cz).
Pro hipísáky moc komerční, pro lufťáky zas až příliš praktické – to jest někde mezi. Mezi kozy a ovce přesněji řečeno. Manželé Havlovi totiž v Košíku chovají jedno z největších stád romanovských ovcí u nás. Kdybyste nevěděli jako já, tak jsou to ti šedí buclatí psíci s černou hlavou na obrázku nahoře (vpravo autentický bača ze Slovenska, taky v šedym).
Naše osmičlenná skupinka se na farmu dokulila v sobotu ráno (ano, v osm!) a zadání znělo jasně. Podojit stohlavé stádo a z vydobytého mlíčka udělat sýr. Do akce jsme naštěstí nešli úplně bez přípravy, většina z nás si práci s vemínkem nacvičila na jarním soustředění.Burkať a cvirkať
Na Košíku se dojí ručně. Dva bačové každé ráno zasednou a všechny ovce podojí za necelou hodinku. Já jsem si původně myslel, že vyměknou a celé stádo nás vydojit nenechají, ale chyba lávky – nakonec jsme dojili v osmi lidech skoro dvě a půl hodiny! ;)
Celé je to moc šikovně zorganizované. Ovce čekají v jedné uzavřené části, kde je hlídá a usměrňuje pes Filip. Odtud pak putují do kastlíků s padacími dvířky, u kterých sedí bača a podojí je.
Zní to jednoduše, ale ve skutečnosti je to hotová bitka. Když dojíte jednu ovci, ta druhá se hned vedle vás různě vrtí a očmuchává vás nebo se tvrdošíjně cpe dopředu ke své kolegyni. Obě pak ze všeho nejvíc číhají na to, až otevřete padací dvířka. Asi nemusím dodávat, že jim je jedno, jestli jsou už podojené nebo ne. Stačí chvilka nepozornosti (cca 0,5 vteřiny) a skrz vrátka a vaši pozici se prořítí pět ovcí, aniž by řekly bé.
Samotná technika dojení nám dělala potíže největší. Ovce mají skutečně miniaturní vemínka a buď sebou v jednom kuse melou nebo suverénně vysedávají na vašem koleni. Rozhodující je tedy rychlost odbavení.
Základní triky jsou dva. Musíte umět burkať a cvirkať. Při burkání se chytne celé vemínko do obou dlaní a zkroutí se k sobě tak, že mléko stříká z obou struků, aniž byste je museli kontrolovat. Chce to grif, ale umožní vydojit velkou úvodní porci mléka relativně bez námahy.
Oproti tomu cvirkání je relativně snadné, ale na jeden stisk dává pouze miniaturní dávku. Mléko si z vemen jednou rukou naženete do struku a ten pak prsty druhé ruky vycvirknete. Dělá se to ke konci, když máte vyburkáno, nebo když burkať nezvládáte.
Tohle pro nás samozřejmě byly jenom finesy. Hlavní soustředění padlo na to, nenechat se přeprat ovcí a nenastříkat si většinu mlíka do rukávu nebo mezi nohy. Myslím, že ani nemusím popisovat, jak naše dojící komando na konci vypadalo… ;)Sýr, žinčica, bryndza
Ze dvou škopků na mléko, které jsme naplnili tak asi do 2/3, jsme poté pod vedením bačů-technologů vyráběli čerstvý ovčí sýr. Mléko se lehce zahřeje, naočkuje sýřidlem a nechá vysrážet. Vzniklé hrudky se pospojují, scedí a nechají okapat. Vznikne čerstvý ovčí sýr.Ten se pak může nechat slisovat do forem a vyudit (oštiepok) nebo nechat vyzrát a rozemlít na bryndzu. Ze syrovátky, která se oddělí od čerstvého sýra, se převařením vyrobí žinčica. Podle toho, jak se naočkuje a nechá vyzrát, má pak různou konzistenci a kyselost.
Na farmě jsme ochutnali všechny varianty a do igelitky jsme nafasovali náš vlastnoručně uklohněný čerstvý sýr. Úplný závěr patřil obědu v penzionu, který farma poprvé otevřela na letošní sezónu. To je vlastně hlavní veřejná část, kam se při návštěvě farmy dostanete a kam jezdí všichni víkendoví výletníci i místní na jídlo. Pro nás to bylo i symbolické uzavření celého výrobního cyklu na farmě.
Koncept spočívá v malém rodinné podniku, kde se každý den vaří pouze dvě až tři jídla inspirovaná tradiční českou kuchyní (u nás to byla chlebová polévka, vepřové kotletky a štrůdl). Šéfkuchař Václav Košnář navíc používá suroviny převážně z místních a sezónních zdrojů (jehněčí, uzeniny, sýry, zelenina). Aby taky ne, produkty farmy zásobují i pražskou restauraci Monarchie a bedýnkové družstvo.
Až zpětně jsem se dověděl, že je Košík už dosti mediálně provařený, a když o tom teď tak uvažuju, vím proč. Na jedno místo se podařilo nacpat a hlavně zrealizovat myšlenky, které se z mnoha míst v zemi už vytratily a jen pomalu se vracejí.
Kdybych to neměl takovou dálku, jezdil bych na jídlo častěji. Možná i pořádně burkať bych se konečně naučil… ;)
Umíte burkať a cvirkať? Kdy jste byli naposledy na farmě? A co dobrého vám tam uvařili nebo alespoň prodali? ;)
Reklama
Komentáře
Teda, pane C., tiše závidím. Na farmě jsem nikdy nebyla a když nepočítám jednoho osamělého berana u kamarádky na vesnici, tak jsem ovce viděla naposled v zoo.
No, úplná kovbojka. Člověk si přrdstavuje život na farmě asi jako Hurvínek válku. Téměř se stydím, že jako zastánkyně zdravého životního stylu, biopotravin apod. jsem na farmě nikdy nebyla. To chce rychlou nápravu :-))
Téda, to muselo být zajímavé. K té aktivní části jsem se nikde nedostala, pasivní část, tj. výtečné domácí jídlo na farmě jsme okusili před nedávnem v agriturismu na Sardinii a zrovna jsme přemýšleli, jestli u nás něco takového existuje. Tam si zamluvit večeři je celovečerní zážitek, ochutnáte spoustu drobných chodů, všechny ďábelsky jednoduché z vesnických zdrojů, přitom jeden lepší než druhý a k tomu ještě místní víno.
P.s. Takže ricotta di pecorino je žinčica?
Já byla týden na farmě Kout na Foˇrtu. Je to kousek od Vrchlabí a je to biodynamická farma. Biodynamické zemědělství je pro mě trochu moc duchařina, ale pobyt byl super. Zvířata mají různá, ale na mléko zatím jen krávy a dojí strojově.
Ubytování je přímo na statku, vaří tam z vlastních zdrojů (vlastní chleba z vlastní mouky, vlastní sýry, mléko, máslo, jogurty, podmáslí, maso, zelenina). Spoustu výrobků si člověk může nakoupit sebou, zvlᚡt jeden druh dýru stojí za to.
Hosté mají možnost volného pohybu po farmě. Je možnost si všechno prohlídnout, majitelé mají zájem o to, aby se člověk něemu přiučil, ochotně všechno vysvětlí. V případě zájmu je možno jim i vypomoct a něco z platby z pobyt si odpracovat.
To mi připomíná statek u přátel ve Francii, kam pravidelně jezdíme. Mají asi 150 ovcí, ale jen na maso. Ale i tak je to kovbojka, když je zaženou do stodoly na ostříhání nebo když potřebují pár kousků odchytit na prodej :- )))
To lítá i peří ze slepic od vedle z kurníku.
Nebo když se milé ovce rozhodnou vydat se na výlet do vesnice a my je honíme. To bych vám přála zažít ;-)
Že je tam vše domácí, to je paráda. Mléko, smetana, veškeré maso, uzeniny, paštiky,… Už se tam zase moc těším ;-)
Cukí, moc pěkná reportáž!
L.A.:
bylo to fakt skvělé! možná uplně nejlepší :) jedna věc je maso z framy baštit a nakupovat, druhá věc je být přímo na místě se všemi těmi vjemy!
coco-choc:
Člověk si přrdstavuje život na farmě asi jako Hurvínek válku. tak nějako ;) hodně farem s agroturistikou je na kudyznudy.cz a pak taky na biospotrebitel.cz, chce to nebát se, a někam zavolat a zeptat se jaké jsou možnosti :)
Martina:
dtto pro coco-choc, agroturistickejch farem přibývá, ael musíte je hledat. tu aktivní část (třeba dojení) některé nabízejí, ale všechno je to hodně o domluvě. my jsme se na farmu dostali přes pro-bio ligu a na to že kurz stál asi 200 Kč a věnovali se nám celé dopoledne (+ jsme dostali sýr), tak to bylo naprosto dokonalé! oběd v penzionu lak vyšel asi na 240 Kč.
Už vím kam pojedu na výlet o prodlouženém víkendu :-) Díky za tip pane C., vypadá to luxusně a úplně mě dorazily fotky kočiček v košíku a malého selátka.
Martina:
ad ricotta – ano, mínus ta tekutina po vysrážení. žinčica je i s tou zbývající vodou.
Helena:
duchařina, no jo, ale ti lidi jsou většinou tak fajn potrhlí a produkty také :) jinak Kout je skvělý tip, už jsem o něm slyšel z různých stran. třeba odsud:
http://www.sedmagenerace.cz/index.php?…
Bali:
tak po známosti to máš uplně nejlepší :) a jiank souhlas, ove jsou pěkně mrštné a hlavně rychlé. v Košíku na tohle měli hned dva honácké psy, kteří to měli absolutně pod palcem. stačil náznak z jejich strany a ovečky se sešikovaly na povel. mazec! ;)
Už roky jezdíme na dovolenou na různé farmy. Lidé tam bývají tolerantní jak k dětem, tak k našim psům. Opakovaně se vracíme do jedné farmy v Jeseníkách, kde naši kluci mohou pomáhat při krmení všeho živého a kde jsme dokonce byli svědky narození jehňat. Paní majitelka připravuje vynikající kozí sýr a zelenina, ze které připravuje jídlo, pochází ze zahrádky za domem. Rádi se vracíme i na farmu v Jižním Tyrolsku, jejíž majitelé chovají krávy na mléko. I tam naši kluci tráví hodiny ve stáji a pomáhají při dojení nebo si aspoň s kravičkami povídají (ale zpívat s panem domácím jim ještě nechtějí:-). Ke koupi potom dostaneme samozřejmě mléko s pořádnou vrstvou smetany, domácí vajíčka a na zahrádce si můžeme natrhat kolik bylinek chceme. Na okolních salaších si potom člověk může nakoupit domácí sýry, různé džemy, med, špek, klobásy… Škoda, že tohle u nás ještě moc nefunguje.
Kde se vam tam pri dojeno nachomejt kozel, ze jste od nej nasmradli? (cap – kozel) Jinak gratuluju k uzasnemu zazitku a novym dovednostem :-)
eeeh – pri dojeni, samozrejme
Lucka_B:
tak to vám tu dlouholetou zkušenost závidím! ;) u nás je toho možná málo, ale nová místa se stále objevují. asi nejvíc to vázne na tom skloubit běžný provoz farmy a tu turistickou část – penzion, resstauraci. v místě se zavedenou restaurací se imho dveře netrhnou :)
DasaH:
jo taky trochu :) u mě ten smrádek souvisel i s tím jak jsem se zacákal mlíkem, které sem netrefil do škopku… ;)
Bezva reportáž! Cuketka nabývá „farm credibility“(mnou odvozeno od „street cred“). :-)
Po tom nyní prahne dost lidí – Džejmi včera na TV (C4) na americkém Jihu vlastnoručně zprovodil ze světa aligátora, pak byl při kuchání a porcování a nakonec z masa vařil. Pomlaskával a říkal, že něco mezi kuřecím a vepřovým.
11: Lucko, zde právě u Londýna zavírají „petting farms“, kde děti se mohly dotýkat zviřátek, neboť některé děti onemocněly bakteriózou (e-coli). Dle mého je to smutně přehnaná reakce.
Lépe by bylo naučit rodiče umýt malým dětem ruce.
Městský potěr takto přijde o důležitou vazbu: farma → jídlo v celofánu na štelářích supermarketu.
Lze jen doufat, že je to dočasně nafouknuté hysterickými médii a potichu se to vrátí do starých kolejí – pakliže ale farmám mezitím astronomicky nevzroste povinné pojištění. :-((
15: To jsem byl já, Jednorožec.
Dovolím si malou reklamu: Všem odvážným dobrodruhům, kteří tiše záviděli a také zatoužili po této exotice, doporučuji zkusit si za nocleh a stravu dobrovolnictví na biofarmě Slunečná (http://www.biofarma-slunecna.cz/1_bio.html), což jsem sama vyzkoušela a jako městské dítě jsem přežila ;) (A těm, kdo si netroufají a stejně by rádi očumovali žvížátka zas doporučuji pobyt v místním penzionu)
Díky panu C. a Martině za tipy :-)
17. No nevím, naši známí na Slunečné v pensionu byli asi před 14 dny a dojmy měli poněkud rozpačité. Nikdo na ně neměl čas, aby jim ukázal hospodářství, mapu si nesměli půjčit, pouze koupit, sýry stály jinak v pátek a jinak v sobotu… A navíc: Pension stojí na nepřehledném úseku poměrně rušné silnice (přejít s kočárkem bylo dobrodružství), to si také nepředstavuji pod pojmem agroturistika. Rozhodně je tady víc hospodářství, kde se dá zažít autentičtější venkov.
Budu jen ráda za tipy Lucko, na serverech k tomu určených se až tolik neorientuji a přece jen dám raději na osobní zkušenost.
20. Pavli, tak doufám, že se to nebude brát jako reklama, ale my jsme byli několikrát spokojeni u paní Kielarové v Malé Morávce (http://kielarova.ecn.cz/). Na farmě je spousta zvířat, se kterými můžete pomáhat (včetně dojení). Poblíž Malé Morávky je možné v Bělé pod Pradědem v části Domašov navštívit kozí a ovčí farmu a zakoupit čerstvé sýry. Na farmě mají i malé zemědělské muzeum. V zahraničí opakovaně jezdíme do Latschenhofu v Terentenu (http://www.latschenhof.it/en/index.html). U nás mi ještě připadá zajímavá farma Ekofarma Šumava (ubytování třeba ve starém včelíně!), ale tam jsem nikdy nebyla. Web mají http://www.ekofarmasumava.eu/ubytovani/.
Před pár lety, jsem začal každoročně pořádat tradiční zabíjačky pro sebe a kamarády, většinou z města. Byl tam řezník, ale stejně jsme míchali krev, škrábali chlupy a vůbec dělali spousty fyzicky náročné a špinavé práce. Také jsme si všimli, jak pěkné oči má čuník, kterého jsme si za trochu peněz koupili a který zemře, aby mělo několik lidí zajímavý víkend a maso na výslužku. Zabíjačka nejsou jen jitrnice, taky je to návrat ke kořenům. Lidem z města doporučuji.
Nádhera, nádhera, nádhera!!! Nedělní výlet naprosto bez chybičky, procházka po přilehlém lesíku, kde jsme za dvě hodiny nepotkali ani živáčka, trhání hrušek a ořechů u silnice, skvělé klobásky z domácí udírny, ke kterým jsme dostali i chleba na cestu do roubenky, ve které vaří. Tam jsme téměř omdleli nad zelňačkou s extra porcí masa, haluškami (lepší jsem ještě nikdy nejedla), úžasným domácím štrůdlem i dvouměsíčním kocourkem, ležícím na peci :-))
No tomu se říká zabít dvě mouchy jednou ranou. Bačové si vydělají a ještě se zasmějí těm „městským nemehlům“, která ani ovci nepodojí :) tak jako tak je to pro městská nemehla zkušenost k nezaplacení :)
Nádhera, tak ráda bych něco podobného zažila, ale já se vždycky jenom o nějaké podobné akci až dočtu…
Na farmě jsem nikdy nebyla, ale jak ráda bych jela…btw. letoš v červnu jsme darovali tématický svatební zážitkový dar : pasení ovcí v Beskydech. Sklidil obrovský úspěch a celá akce se prý velmi vydařila…ovce utekly do lesa:D
ticho zavidim. Nieco podobne sme mali zazit na ostrove Gozo (Malta),ale nenazbieralo sa dost ludi :-(
:-D musim se rechtat, protoze rodicovstvo chova taktez romanovky a meli jsme i par koz a kdysi i nejakou kravku, ale to mliko-uf mnam!
… moc hezky napsana reportaz
Taky závidím. Ovečky, kozy, farma, to je moje. O farmě v Košíku jsem se dozvěděla až letos, i když naši o ní vědí dlouho. Jezdíme hodně na kole, celá rodina, farma je od naší chaty asi 10–12km, takže kousek. V další sezoně se tam plánuju zastavit, koupit sýry a tak (jde to od 15.4.-15.9.). Brynza, halušky, jehněčí. Mňam. Už se těším.
Paní Havlová je prý původem Slovenka, takže osoba více než povolaná. Majitel je bratr našeho bývalého prezidenta.
Pro ty, kdo nevědí, kam by se vrtli, spoustu nabídek na ubytování na farmách v ČR (často i s možností přímé účasti na chodu farmy) najdete na http://www.prazdninynavenkove.cz
Ať se dívám jak se dívám, všude na fotkách vidím KOZY. Tož kde sú ty OVCE?? ;)
A.V.:
které fotky přesně myslíte? ;)
A.V.:
Jestli vám můžu něco doporučit: Pokud nejste zoolog (a to nejste), tak se do podobných úvah nad ovcemi a kozami nepouštějte. Zbytečně byste se ztrapnil. Srovnávací zkoušku si můžete udělat zde: http://www.schok.cz/plemena-ovci/