Hubník

Po navoněné houbové smršti nebude následovat nic jíneho než recept s houbami. Dnes představuju typickou českou specialitu, kterou možná už dobře znáte, ale já vždycky, když ji dávám ochutnávat známým, tak ti na to hledí jako na houbový UFO disk…

Hubník čili houbovec

Tento recept má v Česku desítky variací a myslím, že nebudu vedle, když kromě označení hubník a houbovec najdeme spoustu dalších názvů. Hubník je jídlo typické pro chudé podhorské oblasti (např. Krkonoše), kde si lidé kdysi houbami často „přilepšovali“ a strkali je do všeho možného. Recept je jednoduchý a používá pouze základní suroviny – houby, vajíčka, mléko, žemle/krupice, cibule, kmín a majoránka. To vše v různých poměrech a variacích, základní filosofie však zůstává stejná.

Já hubník znám z naší rodinné kuchyně, kde si vybudoval svou neotřesitelnou pozici zejména o Vánocích. Má variace je cuketko-odolná, tj. směle ji zvládnete i vy.

Na hubník (z jednoho pekáčku/formy) budete potřebovat:

  • přiměřené množství vlastnoručně nasbíraných hub (čerstvé i sušené, dejme tomu dvě pořádné hrsti)
  • tři-čtyři vajíčka
  • mléko
  • pečivo založené na bílé mouce s glykemickým indexem 1 (=housky, rohlíky, veka ;)
  • trošku dětské krupičky (cca 2 lžíce, jednou jsem omylem vynechal a nic se nestalo)
  • pořádnou cibuli
  • máslo (nebo sádlo)
  • majoránku (hodně), kmín (hodně), pepř & sůl

Postup je jednoduchý a jednodušší už ani nemůže být:

  • namočte si pečivo do mléka (na tři kusy cca 450 ml mléka, potom dle konzistence)
  • připravte si dušené houby na cibulce (dusit minimálně 20 minut) a nechejte je trošku vychladnout
  • k rozmočenému pečivu přidejte houby, krupičku, koření, vajíčka a vypracujte hubníkovu hmotu
  • tuhle pramatérii potom nalijte/napatlejte/nahoďte do vymazaného pekáčku nebo do formy
  • pečte rozvážně a pomalu, je to tak cca na hodinku
  • hubník podávejte teplý, ale já ho mám raději studený
  • nelekejte se, že vám splasknul – to on rád ;)

Tip: Tady máte hned tři další recepty na hubník, které vypadají více než nosně. Doporučuji zejména tu fintu s cibulkovo-slaninovým základem dělaným rovnou na pekáčku (tohle mě nikdy nenapadlo!)

Viz výše ;)

Reklama

Komentáře

Ona je to vlastne takova „houbova nadivka“. Neco podobneho dela moje babicka:) Vzhledem k tomu, ze jsem letos k cerstvym houbam jeste nepricichl, jsem rad za kazdou fotku :-)

Taky na to hledím jak na UMO (=unidentified mushroom object) – podobně jako u UFO jsem naprosto fascinována.

PS. Proč se ty houby musí dusit aspoň 20 minut?

Zdravím přátele vaření, nikde jsem se nedočetl o dvou zcela nezbytných součástech našeho rodinného receptu na Hubníka – těmi jsou rozinky a na kostičky pokrájené vyřené uzené maso. Teprve pak získá tento pokrm ty správné grády. Vyzkoušejte a napište postřehy…

Aby nedošlo k mýlce – to uzené má být vařené :-)))

:) fotit houby v lese to je masochismus, přiznám se že jsem dnes ráno vydržel odfotit jen tohoto malého praváčka, sotatní skončili v papírové tašce dříve než li řekneme cuketka!

ad bezpečná doba tepelné úpravy:
je to bezpečnostní opatření, které se uvádí skoro v každé houbařské knížce receptů/atlasu. ono když sbíráte normálně jedlé houby (suchohřiby,praváky,kozáky,babky), neplesnivé, čerstvé, nezapařené, tak není problém a mlže to být krátce.

člověk je ale tvor omylný (víc než by ten který exemplář sám chtěl) a proto si občas do smaženice přidá nějakou buď nejedlou, nebo nějak znehodnocenou houbu (zapařenou, zplesnivělou, starou atp.). právě u těchto se dostatečnou tepelnou úpravou dají minimalizovat následky. + spousta normálně běžně jedlých hub, potřebuje také delší úpravu – zvyšuje se tím jejich stavitelnost. takže já totady uvádím a sám se tím dokonce i v soukromí řídím :)

jinak další naprosto základní zásady:
- sbíráme pouze houby, které na 200% poznáme!
- sbíráme neplesnivé houby, neznehodnocené!
- sbíráme do košíků nebo do papírových sáčků, NIKDY ne do igelitu nebo mirkotenu či jiných uzavřených/neprodyšných umělých hmot a nádob!
- houby zpracujeme V DEN SBĚRU!!! buďto očištěním a nakrájením na sušení, nebo přípravou houbového základu (=dvacet minut udušeno na civulce, vydrží v lednici 2-3dny)
- nouzově je toto možno prodloužit uschováním v lednici, ale to já nedoporučuji (houby jednach nachytají pachy a druhak napustí svými pachy všechny okolní potraviny

jej no to jsem se rozepsal, ale myslím, že je fajn aby sit o lidi přečetli :)

Mildo!!!
Rozinky+Uzené to je GENIALITA, já mám zrovínka v ledničce nachystaný na zítra houbový základ, takže hádej co bude zítra v receptu na můj hubník??? :) jojo, rozinky a uzené!

Díky!

ad ještě ta nádivka a původ receptu:

připadá mi, že složení toho kterého hubníku v rodině se hlavně odvíhjelo od momentální situace co dům dal – tj. může se tam dát staré pečivo, strouhanka, chléb, mouka, krupice a kdovíco ještě. nějaká ta houba a vajíčko se totiž najde vždy.

chytré a chutné

= ch & ch :)

A já se už radoval, že půjde o nějaký zaručený recept na hubnutí a ono houby…

Ja to poznam trosku inak ;) „kde neni chl*p, tam neni chut“ ble..

My davame orechy a svestky susene a minci, kdo ji najde,ma po cely rok stesti.Na velikonoce zase pridavame koprivy a cesnek.

to s tou mincí je moc pěkné :) díky za tip

já zkoušel teď ty rozinky a je to moc fajn, k tomu přidané malinkaté kousíčky opečené anglické slaniny… žůžo.

[...] Letos jsem se na houby vydal rovněž. Poté, co jsem byl několika důvěryhodnými zdroji ujištěn, že "fakt rostou",  jsem nabrousil kosu, popadl nůši, přítelkyni a otce a vyrazil do hvozdu. Dopadlo to tak, jak jsem čekal. Houby opravdu rostou a většina z nich prchla, jen jsem vkročil do stínu prvních stromů. Naštěstí jim v úprku zabránil můj rybičkou ozbrojený doprovod, takže náš košík nakonec nezel prázdnotou, jak tomu bývá při mých samostatných výpravách. Hub sice není tolik, aby bylo na Cuketkův Hubník (taky ho mám rád, a studený je lepší , přesto si už chystám nějaký ten vychytaný recept, jehož výsledek zde určitě odprezentuji. [...]

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)