Keramika Novák

Nesnášim rukodělnou keramiku. Buď bývá nechutně pomalovaná, nebo je naštelovaná do tvarů, které můj estetický procesor není ochoten akceptovat. Potterofob s averzí na ornament a květnatý font…

Stejně jako u jiných patologií je to nakonec takový mix. Jedna část je vrozená, druhou formovalo prostředí a za tu třetí si pravděpodobně můžu sám. Naštěstí se nedávno ukázalo, že moje úchylka není trvalá a že se dá snadno odendat… ;)

Chlumecké siločáry

Stalo se to o Velikonocích ve Vysokém Chlumci. Absolutně mrtvé městečko a vyčerpávající degustace piva Lobkowitz ve Staré hospodě.

Hned, jak jsme dobojovali s Vévodou (11°), s Baronem (12°) a s Démonem (13°), jsme se odkulili na nedalekou zastávku. V tu chvíli, přesně sedm minut před odjezdem, mě zaujala výloha nenápadného obchůdku.

Keramika souvenir, ha! A k tomu to ofinu-rvoucí feng shui místa. Stojím jsem před prodejnou firmy S. a M. Novákovi keramika, výroba-prodej.

Je neděle a mají fatálně zavřeno. Autobus stejně jede za pár minut, tak jen okukuju přes seprané záclonky a skleněné tabulky. Uvnitř jsou regály plné užitných archetypů. Normálka police a na nich tmavě smaltované české archetypy, jeden vedle druhého. Estetický procesor zahlcen.

V tu chvíli jsem přemýšlel, jestli si mám – a) kecnout na prtel, b) rozmlátit výlohu a podívat se dovnitř, c) počkat do úterý, až otevřou. Vysvobodil mě Anděl s holým pupkem a lahváčem v ruce, který se přišoural odnikud: „Potřebujete něco?“

Byl to pan Stanislav Novák! ;)

Keramika, na kterou se nepráší

Autobus samozřejmě nejel, protože byl svátek. Místo toho jsem si alespoň mohl pokecat přímo s výrobcem a prošmejdit mu celou prodejnu. Pivo si samozřejmě položil a hned ožil.

Pan Novák vyrábí keramiku už několik let. Všechny jeho výrobky jsou z jednoho materiálu a ve stejné barvě. Jen přírodní hnědá glazura mění odstín podle stupně vypálení. Každý kus je tak originál.

Nevím, jak to přesně dělá, ale podle mě je jakýmsi zvláštním potrubím napojený na podzemní jezero české tradice. Z jeho keramiky vyzařují neuvěřitelně promyšlené, funkční a přitom krásné tvary. Velkou část z nich rovnou označuje jednoduchým písmem, zbytek pak nechává v úplně čisté formě.

Pekáček, sádelňák nebo formu na bábovku, to všechno máte chuť okamžitě popadnout a odvléct do kuchyně. Tam to umatlat nebo naplnit něčím dobrým a uchovat po deset generací (i dvacet třeba!).

Výrobky dělá doma ve Chlumci a prodává ve své prodejně. O víkendech pak s autem vyráží na festivaly a slavnosti se stánkem, kde máte asi největší šanci ho chytit (vše sdělí po telefonu).

Já si stihl odnést dvě masivní nádoby s pokličkou. Myslím, že je to sádelňák a něco na okurky. Já je ale používám na skladování mouky. Vyšší na pšeničnou, baculku na žitnou. Vlekl jsem je sedm kilometrů v igelitce! :)

Už teď se ale nemůžu dočkat, až se do Chlumce dostanu znova. Myslím na formu na bábovku. Na pekáč a na džbán na smetanu…

Líbí? Znáte? Taky toužíte? ;)

pan Cuketka

V rubrice Pomocníci v kuchyni

Témata: , , , , , ,

Reklama

Komentáře

1. Nordy

No vida, mám od nich mám mísu na salát – bez nápisu, bez ozdob, jednoduchá a oblíbená :o) Koupila jsem ji na nějakém jarmarku.

3. homi

tenhle rustikál mě nikterak nebere, ale uznávám, že hrnec na kvašáky by z téhle kolekce byl übercool…

5. Pivli

Pěkné, pěkné. Fotky sice nejsou zrovna na výstavu, ale zase to dělají celé takové tajemné. :-)))

Osobně ulítávám na této keramice:
http://dasa.cz/catalog/4/hrnce
Odkaz je ze stránek Šárky, Dolce Vity. Chystám se pár kousků nakoupit, jen se dokopat do Brna…
Ceny jsou občas trochu zavádějící, ale na to nehleď, občas je tam i nějaká správná. :-)))

7. Naďa

5. Taky mám doma několik kousků podobných těm z odkazu. Ale já je koupila hned po revoluci na Haveláku.

Keramika Novák není moje krevní skupina.

8. Pivli

Mám podobný džbánek, ale nevím jestli je od nich, koupila jsem ho na trhu s keramikou.
Zdobené a popsané věci moc nemusím, ale když je to čisté a jen s glazurou, tak jo.
Ale keramika Dáši Wellerové je úžasná.

9. barborka

Ale ano, paci a velmi. V jednoduchosti je ucelnost a krasa. Ten stary glanc a tvar je jednoducho podla mna nado vsetko, co vydrzi vsetko. ;))

10. anna

Jenom chci rict, ze fotky jsou nadherny! Wabi sabi po cesku :)

11. Jednorožec

K dobré nekýčové keramice mám úctu. Pár mých kamarádů a známých ji dělají a tak vím zblízka, co to obnáší.

Co nemám rád, je pití studených nápojů (pivo, víno, minerálka) z keramických džbánků a kalichů. To vám v hrnčířských kruzích (pun intended) často nabídnou.
Horký čaj je OK, ale na studené nápoje jedině sklo.

12. ellinor

Je fakt, že sádlo nebo k-v-zelo vynikne nejlíp na hnědé těžké keramice. Ale creme brulle nebo tiramisu si raději dám z něčeho holčenčího, kytičky, porcelán a tak. Podle mě chce každé jídlo svoje nádobí.

13. Kate.Alice

anna:
Musím říct, že Cuketkovi fotky černé s černým jsou tak maximálně „tajemné“.

Po shlédnutí prezentace na oficiálním webu také moc moudrá nejsem (pidihrníčky zatlačené do rohu :) ? ).

15. Kytka

14: V článku je napsáno: jen přírodní hnědá glazura mění odstín podle vypálení. Takže blahopřeji, získáváte čestný titul detektiv Colombo.

16. arny71

Fotky jsou děsné, doufám, že to není umělecký záměr. Já osobně keramiku moc nemusím, je poměrně těžká, zato se lehce rozbije. Tohle nádobí se hodí spíš na skladování do špajzu, ale i tam to u mě vyhrávají jiné materiály. No a keramická forma na bábovku nebo pekáč – je to hezké a stylové, ale doma dáváme přednost sklu, nerezu či teflonu, které jsou na manipulaci přece jenom pohodlnější a výsledný produkt z nich je stejně dobrý…

17. Foxy

mám podobný sádelňák…je báječný, nevím zda je od pana Nováka, neb jsem ho zakoupila na vánočním trhu v Hamouzově statku ve Zbečnu…ovšem pak jsem s ním musela šlapat 8 kilometrů na Křivoklát a ještě doběhnout vlak (= běžet již od Křivoklátu…) Přitáhla bych toho více, nebýt té následující tůry…:-)

18. Dv

Momentálně se mi tyhle věci nehodí do kuchyně, která je spíše stylu minimalistického a nerezového. Ovšem mám pro ně skrytou slabost, stejně jako pro kuchyně  – chtělo by se napsat rustikální  – ale trochu se tento pojem bojím použít, protože není nic ošklivějšího než sektorový rustikál. Takže dejme tomu venkovský v tom nejlepším možném slova smyslu. Jednou asi k takové kuchyni dospěju, čím je člověk starší, tím nějak víc tíhne k dřevu, keramice, krbům, kachlákům a podobně.

19. Zuzka Ou

Jazykové okénko:
odendání něčeho je pouze 50%, ideální je stav, kdy je něco odundací a zastamdací.

(vynalezeno pány doktory inženýry na Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR – Brno)

20. pan Cuketka

ad fotky:

jsme rád, že zaujaly (i když negativně ;) finální podoba i to, že nevidíte povrch (onu tajemnou glazuru) je přesný záměr – rozhodl jsem se vám ji nedopřát. stejně tak protisvětlo i naprosto kulotvorné šero, ve které vidíte jen obrysy a poslední zbyteček světla na deklíku. je to pro mě docela zajímavé, jak vás to irituje :) mám tu i obrázky z příma hezky na světle, ale nehodily se mi tam :)

21. pan Cuketka

Nordy:

potterofob je můj čirý výmysl, schválně, jak by to bylo správně latinsky? ;))

ad jarmarky, pan novák mi říkal, že dělají velkou část z jeho celkového prodeje. webovky nebo eshop by rád, ale neumí a nemá čas.

homi:

mě to právě taky nebere, ale tohle si mě omotalo kolem dýnka ;) přesně jeden dva kusy, do rohu kuchyně, nebo na chatu a na svůj účel.

mě osobně by mo bavilo, kdyby se na tuto formu české keramiky vrhl někdo z nové/mladé vlny českého designu. ten matroš je podle mě boží!

22. pan Cuketka

Pivli:

to, jak linkuješ, má podobně uvolněné a klidné tvary, to je supr :) štve mě jen ta povrchová úprava občas, jinak bych ale taky podlehl. s klidem! ;) jinak ceny jsou zhruba podobné, obě nádoby co mám od nováka byly á 240,– Kč

Petulka:

jo, taky mě to dostalo ;) taky to mohl oželet, ale neudělal to :)

barborka:

u mě ta keramika funguje jen s představou +10 let a více :) tak uvidíme.

24. pan Cuketka

ellinor:

s dezerty souhlas, mě takhle ruší i hlavní jídla na keramických talířích v „pravých staročeských“ restauracích ;))

arny71:

s úvahou o materiálech určo. každý má něco do sebe. třeba na tu mouku to mám ideální, na jedno místě, kde s tím nehýbu a jen doplňuji ;) já zase vylučuji z domácnosti (a u pečení obzvlášť) teflon :)

25. pan Cuketka

Foxy:

lol, tak taky tůra po nákupu? my pak valili z chlumce do sedlčan ;) vlak se pak naštěstí nedobíhal…

Dv:

pěkně shrnuto. mám to podobně .) má to ale výhodu, všechny tyhle věci se dají valit někam na chatu nebo tak a později vyzednout.

venkovský ano, v pravém slova smyslu… ;)

Zuzka Ou:

LOL ;)

26. baobab

Nesnáším rukodělnou keramiku.
Tato věta na začátku článku vyvolává dojem, že autor má rád tovární produkci. Možná ale znamená jenom tolik, že kvalitní rukodělnou keramiku ještě nikdy neviděl. Nebylo by divu, zvláště v zemi, kde rukodělná keramika jako řemeslo po II. sv. v. v podstatě zanikla. Ti, co se na toto řemeslo vrhli po sametu, většinou nemají kořeny a tudíž ani cit. Výsledkem je to, co můžete vidět například na trzích v Berouně. Nedostatek řemesla se maskuje „uměním“, to jsou takové ty všelijak zkroucené konvice a doslova počmárané nádobí. K tomu se pojí opičení, nejčastěji po Japonsku, viz hrnky a dózy Dáši Welerové. Těch, co umí, je opravdu málo. Velmi málo. Mám zkušenost s keramikou Jaroslava Lady z Kryštofova údolí. Keramika Dáši Welerové mě také potěšila, hlavně její vázy, myslím, že její dílna za návštěvu stojí.
Pokud někoho zajímá, co je tradiční česká keramika, zajděte si do nějakého muzea. Uvidíte, že jen máloco je ještě dnes k užitku, natolik se životní styl změnil. Co takový benešník? Nebo dvoják či troják, čepák? Čajová konvice z pálené hlíny do výbavy rozhodně nepatřila. To už spíš porcelán. A stará kamenina, to je krása. Současný český porcelán je bída s nouzi, nedivím se, že krachují. Kulhá jim design.
Problém není jen ve výrobcích, ale i v zákaznících.
Myslím, že nejzajímavější keramika, která se kdy u nás vyráběla, jsou loštické poháry. Unikátní zjev estetický.

27. baobab

Dášo Wellerová, odpusťte mi to druhé l ve Vašem příjmení v mém předchozím příspěvku.
A Vy, Anno, wabi, sabi, co třeba shibui shigarakiyaki nebo bizenyaki? Nebo shinoyaki? Máte zkušenost?

28. pan Cuketka

baobab:

tu větu nešoupejte od kontextu. je to kopanec na úvod, abych mohl lépe vysvětlit svůj komplikovaný vztah k ní ;)

sám jste si to navíc v následujících odstavcích správně vyložil, takže nemám co dodat ;)

ad tradiční česká keramika:

chodit do muzea – to neberu, chci spíš vidět místa, kde to žije, kde se vyrábí a kde se prodává :)

29. Helli

(5) Pivli
Jenom drobná oprava: keramička Dáša se jmenuje Wallerová. Určitě by se za ten překlep nezlobila, ale vidím, že to nesprávně napsané příjmení už přejímají další. :-)
Onehdy jsem byla znovu v její dílně, měla tam nádherné kusy. Nejvyšší čas, abys přijela, říkala jsem ti to už na Světu knihy!

30. Helli

(26) baobab
Rukodělná keramika není totéž co tradiční keramika s historickými kořeny. Sametovou revoluci nepovažuji za nějaký kvalitativní předěl ve výrobě keramiky, jen se pro všechny zájemce otevřela příležitost to zkusit. Kdo se o keramiku opravdově zajímá a chce si ji pořídit, ten si svého dobrého výrobce najde, není jich málo. Mnohem víc je samozřejmě těch, kteří dělají podprůměrné a zcela zbytečné věci, ale tak je to ve všech řemeslech i dalších profesích, ne jen v keramice.
Nádobí Dáši Wallerové je z kameniny se speciální povrchovou úpravou, vypalované na teplotu vyšší než 1200 °C. Kromě toho, že má jednoduché a krásné tvary, je vhodné i na vaření a pečení, takže může jít ze sporáku rovnou na stůl. Šárka DolceVita alias Gurmánka už v něm nějakou dobu vaří a peče a je naprosto nadšená. Pokud se někdy do dílny Dáši Wallerové opravdu podíváte, můžeme si případně popovídat o „opičení“. :-))
Belešník (nikoli benešník) má sice historické kořeny a lecjaký najdeme v muzeu, ale vyrábí se dodnes (viz tady: http://www.emkeramika.cz) a lidi v něm také dodnes pečou. Sama mám jeden takový doma.
Loštická keramika je výrazným typem středověké keramiky a doputovala tehdy i za hranice našeho území, ale je to opět historie. S odstupem několika staletí dnes víme, že se jednalo o pozoruhodnou keramiku. Kdo ale ví, jaké keramiky si budou cenit jiní lidé za dalších 500 let?

31. Jarda

Prispevek 26/baobab znel tak fundovane, pak napise Helli a hned se zas vse jevi trochu jinak :)
Mimochodem po kliknuti na emkeramika.cz mi hned naskocil do compu virus, coz vim jen diky antiviraku Kaspersky, ktery to zachytil a hned odstranil. Nechci tim kazit navstevnost jejich stranek, jen rikam, co se mi stalo.

32. baobab

Beneše či béleše byly velmi oblíbeným pečivem, zvláště u dětí. Tento druh pečiva se rovněž obvykle připravoval v jarních měsících. Beneše se pekly v troubě v okrouhlých, čtvercových nebo obdélníkových formách, kterým se říkalo benešníky nebo belešníky. Tyto formy se rozšířily po venkově ve druhé polovině minulého století. Bylo v nich 6 až 12 prohlubní s vytvarovanými ptáčky, rybami, raky, jelínky, srdíčky, věnečky, měsíčky, rohlíčky, bábovkami aj. motivy. Na Hané se tomuto pečivu říkalo lity bochetke. Poněvadž v současné době se sdružené formy benešníky či belešníky nevyrábějí, tento typ pečiva zaniká.

Beneše
Do půl litru mléka se zamíchalo 6 vajec, hrst mletého cukru, špetka soli a mouky tolik, aby vzniklo řidší těsto asi jako na omelety. Metlou se důkladně našlehalo a nalilo do tukem vymazaných a dobře vyhřátých benešníků. Peklo se zvolna v teplé, ne však prudké troubě.

Jarmila Šťastná, Ludmila Prachařová: Lidové pečivo v Čechách a na Moravě. Praha 1988

Pravdu máme oba. Je dobře, že se zase vyrábějí.
Mizernou úroveň tohoto řemesla u nás potvrzují nečetné výjimky. Japonskou inspiraci, spíše kopírování tvarů, lze na keramice výše zmíněné paní demonstrovat snadno. A jako Japonci nezvládají třeba uchacení, protože to není jejich tradice, tak i nejaponci nezvládají japonskou tradici, viz třeba české pokusy o čawany. Celou škálu přejatých tvarů předvádí právě Dáša Wallerová v kolonkách Dózy a Hrnky.
Pokud jde o loštickou keramiku, té si cenili hlavně současníci – pak upadla v zapomenutí. Čeho si budou cenit lidé za 500 let, o tom můžeme spekulovat. Nebylo by lepší, kdyby tu bylo něco, čeho bychom si mohli vážit teď?

33. Jednorožec

něco, čeho bychom si mohli vážit teď
kolem nás určitě je! Jsem o tom skálopevně přesvědčen.
Aby bylo jasno, mluvím o keramice. Nemám bohužel přehled o keramice v Čechách, ale domnívám se, že situace tam bude obdobná tomu, co znám ze zkušenosti v Anglii a ve Walesu.

Na každého mistra počítejte mnoho rychlokvaš břídilů. Ono to trvá pár let se seznámit s hlínou a s procesy. Je to řehole. Napadá mě blízká podobnost s mistry vaření!

Je nutno je vyhledávat, vystopovat. Pravé mistry a mistrině keramiky zajímá nový recept na polevu víc, než zviditelnění.

Z něčeho ale žít musí a tak je určitě nezarmoutí, když si u nich, po vyčenichání, něco (rozbitného!) koupíte.
Je v rozbitnosti jejich spása? Za 500 let to budou třeba střepy, které budou, kdysi odhozeny, obdivovány.

34. Pivli

29. Helli: děkuju za opravu a Dáše Wallerové se moc omlouvám za komolení jména. :-)))
Slibuju, že do Brna fakt přijedu a to nejen kvůli nákupu keramiky. Domluvíme se na PFF, ju? ;-)

32. Je mi jedno, jestli jsou nějaké tvary přejaté či nikoliv, buď se mi keramika líbí a je funkční – nebo ne.
Tahle keramika se mi líbí moc a navíc, jak už píše Helli, ti co si ji koupili jsou spokojení. :-)

Před lety jsem báječnou keramiku nakoupila ve Slavonicích, ani nevím, jestli ještě fungují. Takový malý krámek na náměstí to byl. Mám od nich čajovou soupravu a jsem spokojená. navíc to byli nesmírně milí a příjemní lidé.
Bratr našeho bývalého souseda také dělá pěknou keramiku, už jsem tu o ní jednou psala, v souvislosti s pecí na jablko. Máme od něj nejen pícku, ale i hrnec na med a byliňáky.

33.1R: jen pro pořádek…mistryně, stejně jako ministryně, vědkyně, soudkyně…
;-)))

35. Jednorožec

Pivli, s díky si zapisuji za slechy.
Nezměkčilé to ženy!

Patří k nim i kuchyně?
Zde byla (dávno tomu) jedna česká studentka, která o sobě pyšně prohlašovala: „I am a very good cooker.“
Také na otázku: „How are you?“ odpovídala „I am very nice“, ale to už není o jídle ani o vaření a tak to zde nebudu uvádět. ;-)

36. jitřenka

Tak něco hodně podobného mám rozložené na místě kde jiní lidé mají takzvané obývakové stěny. Jenže to mám z půdy jedné staré chalupy,stáří keramiky odhadují tak z 50 až 70 let. Zvláště výrazný je 20 litrový zelňáč. Děkuji pane Cuketko za jejich stránky, již dříve jsem si chtěla něco podobného nového dokoupit do kuchyně, ale nikde jsem „to“ nemohla objevit.

37. David

Nevíte o někom, kdo dělá hrnečky espresso, a ne ty eklhaft kafáče? Byl jsem nedávno v Berouně na hrnčířských dnech a byla to tragédie. Originalitu a užitnost aby jeden pohledal.

38. baobab

Davide, souhlasím s Vámi. Představa spousty „keramiků“, že každý pije kávu, čaj, nebo cokoli jiného z půllitrových kotlů, je u nás hluboce zakořeněná. Několikalitrová konev a půllitrové kafáče, to je zjev na různých trzích víc než běžný. Doporučuji porcelán, starý porcelán, chce to chodit a chodit do různých vetešáren. Málokdy, ale spíše než kdekoli jinde, se něco pěkného najde. S podšálkem, samozřejmě. S krásou je třeba obcovat často, tak si pocvičíte oko. Takže nespěchat.
Nebo zkuste Aukro.cz, zadáte si Porcelán a uvidíte. Občas něco stojí za pohled. Pokud chcete opravdu pálenou hlínu, hledejte šikovného keramika a s tím se domluvte, třeba Vám vyhoví. Tyhle věci jsou téměř intimní, se svým hrnkem či konvičkou třeba strávíte zbytek života (ať je dlouhý), takže je dobré si ujasnit, co chcete, co je pro Vás to pravé, a pak věřit a hledat. Zázraky se dějí.
S Vaším názorem na užitnost souhlasím, s názorem na originalitu ne. Myslím si, že největším nepřítelem našich keramiků je právě snaha o originalitu. Ještě když na dno vyrazí kolkem jméno a nápis originál. Mistra poznáte po rukopisu, nikoli po podpisu. Mistr je skromný. Může si to dovolit. Je to Mistr.

39. anna

27. baobab – zkusenost s keramikou bohuzel nemam, komentovala jsem jenom Cuketkovy fotky

Dik za zajimave informace o belesich! Znam to slovo od moji jihomoravske babicky, ktera tak rikala plackam z kynuteho bramboroveho testa pecenym na horke plotne, mazanym trnkama (=povidly) a sypanym mletym makem… zrejme teda nejaka jina verze ale vynikajici :)

40. baobab

Milá Anno,
prolistoval jsem výše zmíněnou knihu důkladněji a našel jsem i Vám zmiňované. Uvedu jen výňatky:
Na Moravě se vdolkům říká báleše, belešky nebo pagáčky, a to na Slovácku, béleše či báleše na Valašsku. //
…opékají se přímo na plotně tak, aby se dobře propekly, ale nevysušily. Hotové se máčejí v mléce a obalí buď v máku, nebo perníku a cukru a pokapou se máslem. Nejčastěji se mažou povidly, sypou tvarohem a pokapávají smetanou podobně jako české vdolky.//
Pak jsou tu nějaké receptíky, Vy uvádíte jižní Moravu, vezmu tedy tento:
Belešky podle receptu z Petrova, okres Hodonín, se dělají z 1 kg hladké mouky, 7,5 dcl mléka, 5 dkg vykynutých kvasnic, 6 lžic mléka, 1 vejce a tří špetek soli. Těsto se dělá řidší a po vykynutí se ještě jednou přemísí a nechá opět nakynout. Z malých kousků se dělají placky „rozťapkováním“. Pečou se po obou stranách na rozpálené plotně. Upečené se mastí máslem, dříve hlavně sádlem. Potřou se pak povidly a posypou se mletým mákem.//
Hm, nejsou v tom ty brambory, ale proč je nepřidat, že?
Obecně toto pečivo autorky zařazují do skupiny Těsto kynuté pečené
Patří sem vdolky, beleše, pagáče, zelníky, mrkvance, škvarkové placky, buchty, koláče, hnětynky, vánočky, bábovky. Je toho několik stran i s recepty.
Jen ty nádherné názvy! Třeba buchty:
Buchty cihlové, měchury, machury, baba, babka, baběna, bára, bárka, brutvanica, calta, kurástvové buchty, voddojková bába, skřípance, vrzance, hucké buchty, pařené buchtičky, pupáky, pupále, slížky, šlejšky, peciválky, machurky, peřinky, makové vrány, papučky, řepánky, buráci, mrkvance. Obdobně se jazyk český vyřádil na koláčích, co třeba zahybáky?
Ale to bych opsal knihu. Koupil jsem ji před pár lety v antikvariátu, protože jsem v ní našel recepty na chleba, štramberské uši a trdlo.

41. David

38: No, pozor … originalita nemusí nutně znamenat křečovitou snahu. Pamatuji si talíže z klášterecké porcelánky, vyráběné na export, které byly zdobeny v jednom místě jednou malou decentní kresbičkou … a vypadalo to fantasticky.
Něco takového bych si představoval u bílého silnostěnného hrnečku na espresso … jeden drobný vzorek (třeba tři svislé vlnovky, co já vím) na šálku a podšálku. Klasický otevřený tvar. Pěkné hrnečky prodávají prodejci káv, ale vždy s jejich firemním logem, což nechci.

Ale na těch trzích, to je porád jedno a to samý … 5 – 6 ujetých tvarů 0,5 – 3/4 litru s různými dekory nebo zvířátky místo uší. Ale pěknej hrneček? Decentní porcelán? Kde nic, tu nic.

42. Anonymní

Ale asi to lidé kupují, přece kdyby ne, tak to ti hrnčíři neustojí. To je možná ten problém. Průměrnému průměrné, to najde všude. Výjimečnému výjimečné, ten se nahledá.

43. Anonymní

Ha, zapomněl jsem svůj baobabí podpis. Asi začínám být skromný.

44. Kytka

Přiznávám se k beznadějné průměrnosti. Moje oblíbené hrnky na zázvorový čaj mají objem 3/4 litru. Ještě oblíbenější a bohužel už rozbitý měl rovný litr. Hrnek na kafe 0,4l mi perfektně pasuje k 350 ml French pressu. A je to přesně polovina dávky z mého vac-potu. A šálky na espresso mám taky klasiku nejklasičtější – bílé bez jakéhokoliv dekoru, ty ovšem z žádného trhu nejsou, tam by mě šálky na espresso moc nenapadlo hledat. (Davide, pokud hledáte šálky na esresso s třemi decentními svislými vlnovkami, zkuste se podívat do La Bohéme café, myslím, že by vám šálky s jejich logem mohly vyhovovat (-: ).

46. Baps

V pátek přečtu vtipného pana C a v sobotu vyrazím do Dobříše na klasický víkendový nákup. Bohužel jsem zapoměla na městské slavnosti, prodírám se davy voličů ČSSD, stánky se stále stejným oblečením, perníčky a obdobnými hrůzami. A pak najednou.......padlo mi oko na jednoduchý hnědý hrnek a ano, jsou to oni :-)). Pánovy jsem povyprávěla o Cuketkovi, zakoupila 3 hrnce a razila domu přemítat, proč kurňa nemůžeme mít trhy jak ve Francii :-(((. Na celém náměstí byla jedna slečna s domácími klobádami ( za 1) a jeden stánek s ovčími sýry + keramika – dobré číslo 3 :-(

47. David

44: Inu, zrovna to jejich logo by se na šálku opravdu pěkně vyjímalo. Ale to jejich kafe se na můj vkus nějak moc okyselilo.
Já mám k french pressu na stole v práci hrnek od telefoniky … sice s nápisem, ale jinak je pěkně bílý a má krásně vyvážený tulipánovitý tvar.

48. Kytka

47: Oni ho na šálcích mají a myslím, že by nebyl problém si od nich nějaký objednat – jinak acidita v kafi mě začala docela hodně chutnat a bavit, takže já jim za to tleskám. Po té ochutnávce káv, které 2-czech přivezl z WBC jsem měl od něj trochu jednoho takového doma (Columbie pražená v Norsku) a užíval jsem si každou dávku.

49. Kytka

47: ten můj k french pressu je taky tulipánovitý, ale čistě černý. Telekomunistickej bych nechtěl.

50. Pivli

48. Hm, asi mi bude dlouho trvat, než si zamiluji aciditu v kávě. Ale já nejsem ta pravá, abych to hodnotila. pro mne byl jasný vítěz borůvka. Chichi.
44. To nemá chybu!!!:-)))
S objemem hrnků jsem na tom tak: na bylinky mám veliký byliňák (3/4l), na zelený čaj malé koflíčky bez oušek (dostala jsem kdysi celou čajovou soupravu i s nahřívátkem). Kávu piju občas (dělanou ve french pressu) z hrníčku co mám na kakao (anglický, s telefonní budkou, můj oblíbený).
Taže tak!
:-)

51. Kytka

50: Jj, o těch borůvkách vím, byly zajímavé, pro mě ideální na french press nebo vacpot. Holt každá ta příprava dělá úplně jiný kafe a co mě u jednoho toho nápoje baví u druhého nehledám. U té první superkyselé dávky espressa jsem si taky říkal, že to už je na mě moc, ale asi za dvě minuty už jsem chtěl další a ještě a víc (((-:::

53. arny71

K žalozpěvu nad mizerným výběrem zajímavých hrnků pro espresso se rád přidám. Nějak není z čeho vybírat za rozumné peníze a platit 300 Kč či podobné ceny za obyčejný funkční šálek s logem jakékoli firmy se mi nechce. Jinak co se týče acidity u káv, tak bych se přidal k Davidovi – všeho s mírou. Ke Columbii mi výrazná kyselinka moc nesedí, tam bych očekával spíš kapku sametovější chuť.

54. pan Cuketka

mě se super-acidické kávy taky líbí :) jak jsem to jednou zkusil, přijde mi veškerý ostatní materiál neživý, prázdný, mdlý :)

(a ano je to svinstvo a mělo by se to zakázat, takové svěží pojetí kávy šířit :)))))

55. arny71

54. "mě se super-acidické kávy taky líbí " V tom případě doporučuji Jihlavanku nebo cokoli od Tchiba, zcela jistě budete uchvácen. ;-)

56. Pivli

Nejlepší byl Dáda Kakák. Ale už ho asi nedělaj.
Kyselej jak aprdón.
Hm, ví někdo, co je to ten aprdón? (a pardón)
Něco jako v panu Kaplanovi šišbardón? (ježíš, parón!)

58. pan Cuketka

arny71:

pozor, nematlat pojmy :) je velký rozdíl mezi živou, svěží, aciditou (acidity), která kávu oživuje a trpkou, hrubou kyselostí, která zkřiví pusu (acrid).

pokud někde u kávy vidíte „acidity“ je to vždy použito jako pozitivní chuťová charakteristika. pokud to někdo používá v negativním smyslu, používá to blbě ;)

59. sig.na Zucchina

A to v Cesku nelze koupit spotrebni bezkytickovy salek na espresso? Jsem myslela… mam nejobyc bile tlustostenne z Tesca myslim, po 35 korunach :-o Bud jsem neznaboh a jsou prece uplne spatne, nebo jsem mela z pekla stesti.

60. arny71

58. Je mi to jasné, to bylo jen takové popíchnutí. Osobně preferuji jen jemnou aciditu, svěží kyselinku, která se v puse rychle rozplyne a ustoupí dalším vjemům a chutím. Pokud čtu super-acidita, tak vím, že to není nic pro mě, protože mi to přebije vše ostatní. Ale proti gustu žádná disputát, hlavně že nám chutná a že je v Česku konečně možné pít solidní kávy – teď ještě najít ty šálky. ;-)

57. :)

61. pan Cuketka

arny71:

oká :)

(pro mě je třeba pokrok zajít do mamacoffe, kde mají jednu a tu samou ethiopii praženou na dva způsoby – krásně vzdělávací popíjení je to pak ;)

62. David

60: Jo, taková acidita v kafi, která odpovídá zakousnutí se do citrónu, to je opravdu terno … no, ale jak je komu libo.

Našel jsem nějaký čistě bílý hrnek na espresso od tescomy, ale já tam ci ten decentní vzorek. A navíc, všechno jsou to často 0,6 ml kýble, já bych bral tak 0,4 …

63. Kytka

62: jak se do 0,4 ml hrnku dělá kafe? To se snad nejde trefit pod páku, ne? A když už tam kafe je, tak jak se s tím hrnkem manipuluje? Pinzetou?

nešlo odolat, teď k tématu – čistě bílé hrnky se sehnat dají, i když i to není bohužel jednoduché, s decentním vzorkem mě napadají jen ty z LBC, ale těch 40 ml co chcete jsem snad v životě neviděl – vždycky to bylo tak těch 60–70 a když jsem měl štěstí, tak v něm bylo kafe cca do půlky.

64. David

63: moje kafe teče stčedem vžpusti tenkým ocáskem rovnou dolů…

jde o vnitrni obsah, zeano …

65. Kytka

64: spočítejte si rozměry, které by měl takovvý 0,4 ml hrnek a uvidíte, že ani to tečení rovnou z výpusti by nejspíš nepomohlo (-.

66. Lik

64: vnitrni obsah nebo ne, ale zda se mi, ze jde opravdu o objem 100* vetsi:)

67. ellinor

kdo odhali? Mam doma po babicce tri spojene vazicky, kazda ma 1 napis: Cech, Leh, Meh, bez hacku. Vzdycky jsem si myslela, ze to ma co do cineni s ceskou mytologii, ale cim dal tim vic o tom pochybuju. Dejepis fakt neni ma silna stranka. Nevite to nekdo?

68. Jednorožec

67: Fotka váziček by pomohla!
Už jenom k upřesnění, zda Cech a Leh jsou hláskováni odlišně. Nemám ponětí o Meh. ??

69. Jednorožec

Spojené vázičky: Ne, že by mě to okradlo o spánek, ale: je něco zajímavého na dnu oněch?

71. lysil

ještě ke keramice: viděla jsem před pár lety, jak pan Wolf z Nového Strašecí, který se zabývá technologií staré keramiky (mimo jiné dělal rekonstrukce středověkých kachlových kamen, např. na hradě Rabí nebo v Husitském muzeu v Táboře), vyndaval z venkovní pece repliky středověké zakuřované keramiky – pálí se bez přístupu vzduchu přímo v ohni a má krásnou modrošedou až antracitovou barvu a nádherně zvoní. Nevím, jestli svoje věci někde prodává, ale tenkrát nám při exkurzi předvedl spoustu tradičních technik, takže pořád tu existují lidé, kteří řemeslo umějí (a to je samouk!)

72. Jednorožec

Hrnčíři a keramici jsou zvláštní druh lidí. Často karikaturováni coby „sandals and beard“ (sandály a bíbr), mají všichni jednu vlastnost, která je spojuje. Odevzdanost, pokora.
Jak je jednou jejich výtvor v peci, nemohou průchod událostí moc ovlivňovat (trochu ano, ale nechci tu zacházet do technických detailů).
Individuální kousek, kterému věnovali/y hodiny času, může v peci explodovat. Ještě hůře, může explodovat sousedící kousek a zruinovat vše kolem. Glazura může stéct a přilepit kousek k podložce. Zrno nečistoty dopadne na roztavenou glazuru a znehodnotí ji…

Na rozdíl od jiných tvůrčích povolání tam není mnoho „zpáteček“. Nedá se to přemalovat, oříznout, zamaskovat. Čelí kruté realitě na denním pořádku. Buďme na ně vlídní.

(PS: nejsem jeden z nich! Jen jich několik znám.)

73. baobab

71: Pan Wolf z Nového Strašecí je moc šikovný. Dělal i kamna na Hamouzově statku. Nějaké věci před lety prodával třeba na Křivoklátě, teď už nevím. Jinak zakuřovaná keramika se dělá tradičně v Kolovči na Domažlicku.
72: V Anglii býval slavný keramik, Leach se jmenoval, možná Bernard? Bernard Leach? Zagoogluju.
Někteří keramici právé s tou náhodou pracují, vznikají tak krásné věci, bez glazury, jen oheň a popel se vpije do střepu, ale to se u nás moc nedělá.

74. Alča

Díky za článek, dost pobavil.
Zvu vás všechny příznivce keramiky do Kostelce nad Černými Lesy v sobotu 30.5.2009 od 8.00 do 17.00 Keramický den
cca 200 stánků s keramikou z Čech a okolí, stánkové papání a živá muzika na náměstí okolo kostela. Každý rok najdeme nové dílny, kouzelné věci a milé lidi.

75. Jednorožec

73: Bernard Leach (máte to správně) je velké jméno, zaslouženě, IMHO.
Jeho syn David se taky věnoval keramice. I on je už ve velké nebeské hrnčírně…

Krom nich je dostatek menších, ale stále vysoce zajímavých mistrů, kterým jde o ryzí kumšt v daleko větší míře, než o peněžní zisk.
Situaci v ČR neznám, rád bych doufal, že je tomu podobně.

78. lucianka

Martino, pokud by to šlo, píšu body plus. Jsem patriot (rodák ze říčan) a na pana Kalfuse vážně nedám dopustit. Btw, ještě se nám tu urodilo duo Kalaš & Žembery :)

80. baobab

Kalfus se mi taky líbí. Jednoduché tvary, není to nic jiného než to, co to má být.

81. Jednorožec

80 – 77, re: Kalfus. Některé věci se mi líbí, dvojitý pekáč se zdá na výsost praktický.
Mám ale i výhrady. Přes šablonu stříkaná pseudo-tartan dekorace bez ohledu na tvar. Ať je nádoba obdélník, ovál či kruh, furt pryč „padni komu padni“. Na můj vkus příliš mechanické, nenápadité.
Máselnice s „apliqué“ štítkem Máslo. Možná praktické pro velmi zapomětlivé osoby. Kolikrát v životě jinak propůjčujete svoji kuchyň úplným cizincům, kterým by podobná informace usnadnila orientaci?

Snad jsem dnes večer příliš kritický? Můj záměr není se vysmívat (keramikům fandím), jen upozornit, že jsou i vyšší mety.

82. baobab

Ne, nejste moc kritický, Jednorožče, máte pravdu. Vy jste mi vůbec zajímavý člověk, Vaše názory mě zajímají a rád bych Vás i poznal. Tož tak. V těch výhradách se s Vámi přesně shoduji, jen jsem je tu neventiloval.

83. Jednorožec

82, baobab: Díky za vaše laskavá slova. Nápodobně. Je možno mě kontaktovat na: jrozec stočený-herinek gůglmejl puntík kom

Též se obecně řídím pravidlem, že raději ventiluji nadšení, obdiv a souhlas. Výhrady jsou výjimkou pravidlo potvrzující!

85. hrnčířka

Náhodou jsem narazila na tuhle diskusi – ale trochu nevčasně :(
Co byste říkali takovýmhle keramikám? (Tedy jestli si můj komentář ještě někdo přečte):
http://www.drevopalici.net
(Pan Wolf tam samozřejmě také patří, ale zatím jsem ho neuhnala o fotky…)
Jinak se musím zastat nás, kteří keramiku „zdobíme“ – lidi tu jednoduchou velmi málo kupují… ale s radostí registruju, že se najdou i tací,kteří po ní volají – viz mnohé vaše komentáře výše :)

86. Pivli

No tak třeba na keramiku Dáši Wallerové, která je na stránkách také uvedená, nedám dopustit – a myslím, že nejsem sama! Vlastním pár kousků nádobí a maximální spokojenost. Krom toho, je to velmi milá dáma.
:-)))

87. David

Já jsem momentálně spokojenej s keramikou Ikea. Vyhodil jsem nepřilnavý plech na kulatý koláč (takový s tím vlnkovaným okrajem), protože přilnal a smrděl. Po čertech a ďáblech jsem sháněl něco obdobného keramického. V tecku měli jen malý průměr (80 kč), v potten and pannen ideální průměr (ale za 1000 kč), a nakonec jsem tedy koupil za hubičku v Ikei.

V principu jsem zjistil, že v ČR nikdo nedělá estetickou užitnou keramiku některých typů. Všichni se vyřádí na kybloidních hrncích, které se liší akorát tím, že jsou odlišně pomalované, ale aby někdo udělal jednoduché, ale hezké silnostěnné hrnky na espresso …

Komentáře jsou uzavřeny.