Ukončení projektu Vesničan

Z archivu

Všichni, kdo netrpělivě očekávají závěrečný report projektu Vesničan – mám pro vás dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete slyšet první?

Oká, nejprve tu špatnou. Závěrečné shrnutí se zatím nekoná.

Teď ta dobrá. Projekt Vesničan nekončí! ;)

Co to?

Ano, zbláznil jsem se. K rozhodnutí pokračovat ve vesničení přispělo mnoho faktorů, hlavní dva jsou ale zásadní. První – nestíhal jsem vám všechno za běhu popsat a to by byla velká škoda. Téma nabobtnalo do netušených rozměrů a s mojí bídnou frekvencí článků na blog jsme se do měsíčního limitu prostě nevešli…

Faktor druhý spočívám v tom, že jsem se „vesnického“ způsobu života úplně zamiloval a nechce se mi zpět. Tuhle reakci jsem nečekal ani já sám, o to víc překvapila. Je to tak. Jako Vesničan nestrádám, naopak – mám pocit, že se mám lépe a že se kvalita jídla posunula o úroveň výš.

Vesničan mě sice nutí k neustálé „nucené“ aktivitě, složitému koumání, hledání a domácího vyrábění. Zjišťuji ale, že jsou to většinou věci, které jsem beztak chtěl někdy zkusit a za normálních okolností jsem k nim nenašel odvahu ani čas (třeba projet si všechny tradiční české buchty, koláče, koblihy, knedlíky aj.).

Další poznatek  – všechny zprvu namáhavé a zdlouhavé aktivity jsou po chvíli tréninku a plánování úplná hračka. Jde jen o to nahodit ztracené a přirozené instinkty zpátky. Vše jde pak mnohem rychleji a při troše snahy lze vše zařadit do rušného denního režimu „moderního vesničana“.

Původní obava z omezení sezonní dostupnosti byla taky lichá. Rok postupuje tak rychle, že jen za měsíc průběhu (navíc v téměř vegetačně mrtvém měsíci) se toho odehrálo víc, než jsem stačil zpracovat. Vesničan je také prostředek, jak se bez nějakých složitých pomůcek osvojit současné sezonní potraviny pro Česko.

Zároveň se mi potvrdilo to, co si myslím už delší dobu. Když chcete mít kvalitní suroviny a dobré jídlo, nečekejte, že vám ho někdo podstrčí pod nos. Smiřte se s tím, že většina populace holduje odpadkům a tomu odpovídá i obchodní síť/nabídka restaurací. Obojí sice na poptávku po kvalitě reaguje, ale bude to trvat ještě dlouho. V českém kontextu se ještě spíš naplnění svých představ nedočkáte!

Musíte se do toho prostě pustit na vlastní pěst. Nebojte se ale, že byste v tom byli sami. Podobně postižení jedinci existují a neustále se množí. Tady na blogu, ve fóru ale i jinde máte neomezené možnosti, jak si ve svém snažení pomáhat. Ptejte se, pište a nešušněte si dobré zdroje pro sebe! ;)

Z okrajové pražské čtvrti vás zdraví Vesničan! ;)

pan Cuketka

V rubrice Archiv

Témata: , ,

Reklama

Komentáře

1. lucianka

Nečekaně se špatná zpráva mění v dobrou – je fajn, že nekončíte! Těším se na další zprávy. Minimálně díky za to, že jsem díky vám objevila topinambury :) A to za to fakt stojí.

2. Sklenička

To se dalo čekat, na dobré jídlo se snadno zvyká! Zdravím do Dejvic u Prahy a až narazím na nějaké dobré vesničanské biovíno, napíšu ti !

4. Jednorožec

většina populace holduje odpadkům
Tvrdá slova. Bohužel pravdivá, a nejen v Čechách. Hlavně, že je to laciné! :-((
Nicméně, ta menšina nás se pomaličku, ale jistě zvětšuje. Důkazy pro to nemám, jen to cítím intuitively. Hlavu vzhůru!!

5. Xando

Občas jde o zvyk. Třeba chleba už peču (i když v domácí pekárně – daň za omezené množství času) a vůbec nekupuju tři roky.a k houskám apod. jsem zatím nedostal jen proto, že ještě nemám troubu :-). Škvařím škvarky … atd. Postupně dospívám k více k vaření ze základnějších surovin. Horší je dostupnost kvalitních (a vůbec nelpím nálepkách bio). Díky vašemu blogu jsem teď objevil Vlkaneč, takže přibude zdroj zeleniny. Teď ještě maso… (i pro psa, kterýho začínám převádět na syrové maso a zeleninu, ale nechci kupovat jakousi hrubě mletou hovězí svalovinu neznámého původu, to už může zůstat na granulích – ale to už je pro jinej blog :-) I když objevit zdroj masa v okolí Prahy, tak už by se určitě daly koupit i ořezy a kosti pro psa…

6. David

Hm, hm … pane C., kdyste byl správej drsoň, tak si teď pronajmete zahrádku … ;)

7. petina

Tento přístup se mi líbí a jdu do toho taky :-) Snažím se maximálně nakupovat české potraviny, nejlépe místní, ale párkrát jsem teď v zimě neodolala krásným kapiím ze Španělska, z Izraele, brokolici odkudsi … A s tím je nyní konec :-) Bedýnka od pana zemědělce z Budyně je dostatečnou zásobou zeleniny a ovoce, jen nebýt líná zpracovat celer, červenou řepu, že … ;) Chléb si peču svůj vlastní z mouky od CL (německé sušené droždí .. :-/) a chystám se na výrobu jogurtů :D Jednak je to zábava, jednak skvělý pocit a jednak projev úcty- k přírodě a jejím cyklům, k místní krajině, k drobným nadšeným zemědělcům a ostatně i sám k sobě …

8. Martina

Pane Cé, zajímalo by mě, jak vesničanství vychází finančně. Vím, že jste psal, že přesné náklady zapisovat/zveřejňovat nebudete, stačí mi jen obecně – spíš se to prodraží nebo člověk spíš ušetří?

9. pan Cuketka

lucianka:

snad těch objevů bude ještě víc, uvidíme :)

Sklenička:

až objevíš pošli rovnou celoou bedýnku .)

Xando:

o masu pro Vesničana jsem ještě nepsal, cesty jsou hodně podobné těm s bedýnjkama. určitě zpracuji, rozespan jsou dva články :)

David:

o samoprodukci Vesničan není, to jsem jasně vysvětlil v úvodu :) snažím se to jet jako ordinerní city-citi-zen::)

10. pan Cuketka

Martina:

to je děsně těžké nevedu si evidenci a na čísla jsem trotl, ale zkusím alespoň odhad rozpočtu za uplynulý měsíc, samozřejmě ne vše se za ten měsíc stihlo spotřebovat:

  • zelenina 2 bedýnky po 200, ostatní zelenina v bioprodeji zhruba taky za 400 (na vině jsou teď už drahé hokaiddo a česnek, musel sem doplnit i cibuli), tj cca 800,–
  • maso celkem cca 1500,–
  • vajíčka cca 200,– („achty buchty“)
  • mléko máslo, cca 200,–
  • mouka, droždí, capiny okolo, překvapivě dost hodně, kilo české organic mouky stojí 30 – 40, spotřeboval jsem určitě deset, takže 400,–

to je celkem asi 3100,– určitě jsem něco vynechal, ale je to prostě jen nástřel, pokusím se to znovu a poctivě projet a sečíst, berte v potaz že je to spotřeba singla, není možno pro dva násobit dvěma, spíš 1,5

klidně se mi navrhněte oblasti na které jsem zapomněl, dodám cenu! .)

11. Lenka H.

Pane Cuketko, chci se zeptat, jestli na sobě cítíte také nějaké pozitivní zdravotní účinky, když jíte kvalitnější potraviny? děkuju

13. aida

10: Jakou tak asi kalorickou spotřebu na den máte? Aneb, jak by Vám to finančně vycházelo při denním nároku cca 4500–6000 kcal?

14. pan Cuketka

aida:

na kalorie vám to přepočítávat nebudu, kdo je jaký jedlík, nehraje roli. pojďme se ale podívat na průměrné měsíční výdaje na osobu v průměrné domácnosti čr. to je podle mě pro ilustraci lepší a má to větší platnost:

http://www.socr.cz/…pot_2008.doc

na osobu průměr v roce 2008 to činá 1 882,– Kč

když moji spotřebu upravíte tím, že jsem single, silný rozežranec a že ještě z toho jsou zásoby, je to minimálně blízké. nehci to s těmi čísly přehánět. nejsem teď doma, ale jak se vrátím, pokusím se to ještě pořádně projet se všemi účty :)

15. pan Cuketka

Lenka H.:

nepozoruji :) na tohle se nadá moct odpovědět, vesničan nebyl ve stylu filmového dokumentu super size me, ale mohlo by seto provést, jen tak pro srandu :)

16. Kytka

Ad náklady: Možná by to chtělo alespoň hrubý odhad měsíčních nákladů předtím – to by bylo asi nejlepší srovnání…

17. aida

14: Ježiš, abyste mi rozuměl, já se ptala (čistě akademicky) kvůli synkovi, abych si to když tak propočítala (chce se osamostanit). P.S. To byste se divil, jak to, jaký je kdo jedlík, hraje roli; když je na delší dobu pryč (jako zrovna tenhle týden), docela dost ušetříme a ani moc nevařím. ;-) To výše napsané je jeho průměrný denní příjem energie. ;-)

18. MeDon

Jeden bohaty Ind se zeptal jogina: „jaky je rozdil mezi mnou a tebou“.

Jogin odpovedel: „Ja nejim, ty jis, ja dycham, ty nedychas“.

Ind na to: „No s tim dychanim to chapu, ja dycham bezdecne – tedy nedycham, zatimco ty si kazdy svuj dech uvedomujes. Ale co znamena, ze ty nejis?“

Jogin odpovedel: „Ja jim jen to, co mi priroda sama da, ale ty potrebujes celou svitu sluhu a jinych lidi, kteri ti jidlo pripravi.“

19. pan Cuketka

aida:

To byste se divil, jak to, jaký je kdo jedlík, hraje roli;

pro porovnání ty kalorie roli nehrajou, takhle to máte ještě přesněji vzhledem k průměrné spotřebě. vidíte, že se to neliší dramaticky, tj. stravovat vašeho syna po vesničansky by vás přišlo na stejné peníze jako konvenčně. a na to přeci vaše otázka jasně mířila mířila :)

Kytka:

neřeknu přesně, to by bylo vaření z vody, ale teď určitě míň. už jen ten faktor, že v supermarketu, kde je obrovský výběr ptákovin v košíku končí i věci, které bych jinak vynechal. nakupování po vesničansku je ze základních surovin, (většinou) přímo od producenta a (taky většinou) ve větším množství (maso, bedýnky)

20. Kytka

19: Tohle stačí – jestli víc nebo míň je asi ta nejpodstatnější informace.

Jinak ty lákadla znám, dneska mě poslali pro chleba a vrátil jsem se z Makra s asi 10 kg masa a sádla (i když chleba jsem dovezl také). Prostě jsem usoudil, že se doma bez rillettes už zase neobejdu…

21. Jednorožec

20: Je užitečné řídit se pravidlem „Nechodit nakupovat s prázdným žaludkem“. Je to známé úskalí.

22. Kytka

21: no jo, jenže já byl najedený (-:
přiznávám, že jsem to trochu přibarvil, pro jeden chleba bych do Makra určitě nejel, to bych došel pěšky na benzínku. Jel jsem hlavně pro lepidlo na obklady do vedlejšího obchodu a rillettes už jsem plánoval dlouho, takže jsem jen využil příležitosti.

23. aida

19: Koukám, že jsme si neporozuměli, mě holt bylo žinantní se přímo zeptat, kolik toho asi tak sníte. Příště se budu vyjadřovat jasněji ;-)

24. cokolada

21: to ja chodim do obchodu najezena, ale stejne mi to obcas neda a nejakou tu „akci“ koupim. treba jogurty hollandie (tech mam ten asi 20 v lednici). kuriozne vypadam kdyz se vydam do intersparu jen proto, ze tam maji slevnene moje oblibene musli a naberu si do voziku sest pytlu a jinak nic jineho. interspar totiz nemam rada, a tak tam jdu jen za konkretnim ucelem. Jsem totiz znamej skrtil, co skudli. jenze pak jdu do ecoshopu a koupim tam 50 ks pytliku na biodopad za dve stovky a usetreny korunky jsou v haji. no ale aspon me hreje svedomi, ze nepridavam zase igelit do prirody. (zcela mimochodem – desne mi leze na nervy, kdyz si jdu na trh koupit kvetak a oni mi ho chteji balit do pytliku – na to mam s sebou latkovku tasku a proto jdu na trh – abych si mohla vybrat a nemela pak doma prehrsel igelitaku, co skonci stejne ve spalovne. nejsem ekolog, jen nesnasim plytvani – zbytecne).

25. Zuza

to cokolada: to je přesně moje řeč! nesnáším pytlíky a stále chodím s těmi starými, než se odžijí. a tuhle paní na pokladně v Bille nebyla ochotná vzít můj kus pečiva (nebalený) do holé ruky a tak si na ruku ten pytlík nandala :-D děs běs…

26. Kytka

25: Co děláte vy je vaše věc (a recyklaci pytlíků na pečivo rozhodně podporuju, také se snažím všemožné igelity odmítat, pokud je zrovna nutně nepotřebuju a když už je mám, tak je alespoň používat znovu). Ale té pokladní se nedivím – kdyby totiž sahala na vaše pečivo rukama, kterýma sahá na peníze, mohla by to schytat kvůli hygieně. A nutno říci, že právem.

27. Pavli

Souhlasím s Kytkou, to je sice hezké, že nechcete plýtvat pytlíky, ale co vám brání si tu housku dát do svého pytlíku už při nákupu? Já bych na svoje pečivo nikoho sahat nenechala :-)!

28. Jednorožec

Já bych na svoje pečivo nikoho sahat nenechala
Ani pekaře ne?

29. Pivli

25.-27.:
Za posledních pár let jsem nazažila pokladní v supermarketu či sámošce, kteří by si dovolili (jsou mezi nimi i muži) sáhnout na pečivo rukou. A pokud by to zkusili, nedovolila bych jim to já.
Pečivo si zásadně dávám do papírových sáčků, když pominu ekologické cítění, nechutná mi gumovatý rohlík z mikroteňáku.
Pro případ nouze nosím v kabelce složený sáček z perlanu (netkaného textilu). Na nákup pak složenou tašku ze stejného materiálu (Sainsbury´s – moc šikovná). Igelitce se občas neubráním když to přeženu s nečekaně velikým nákupem, ale třeba ve Sparu se dají koupit recyklovatelné a nebo mají i papírové tašky – docela dost unesou.
28. I vy jeden! ;-)))

30. Jitka

Diskuse u článků o bedýnkování trochu utichly, tak lezu sem s doufáním, že nejsou od projektu Vesničan tolik vzdálené. Vzniká na ně samostatný web, jak jsem se dověděla, ale zatím ani tam diskuse nejede. Je zde ještě někdo, kdo by v svč kraji bedýnkoval? Zkoušela jsem oťuknout nějaké možné zdroje, ale ačkoliv se ráda přidám k případnému fungujícímu systému, který rozjede někdo jiný, sama nemám kapacitu na iniciaci něčeho takového. Zatím moje cesta zesupermarkteu vede k očekávání jarních trhovců se zeleninou a snad i pár šnitliků apod. na zahrádce, ale nevím, jak to konkrétně s těmi vlastními výpěstky dopadne. Jablíčka doposud rostla sama a víc jsem zatím neupěstovala. Jste tu tedy, potenciílní bedýnkáři ze severu?
A jinak přeji hezké velikonoce. Já jsem dnes nakoupila mouku ze mlýna nedaleko, z čehož mám opravdu radost! :o)

31. Jednorožec

27 –29, Pavli, Pivli:
Re: „svoje pečivo“ – nejsem právník, ale mám dojem, že pečivo patří prodejně až do doby, kdy je za ně zaplaceno.

Rozdíl mi byl přátelsky vysvětlen místními „gypsies“. V překladu tedy cikány – až na to, že to v tomto případě byli nazrzlí Irové s umouněnou, ale mléčnou pihovatou pletí.
Poflakoval jsem se, coby odjakživa recyklovací fanatik, kolem veřejné skládky, neb jsem potřeboval nějaké užitečné dřevo na zahradu. Gypsies, kteří zase jeli po barevných kovech a dřevo je nezajímalo, brzy zjistili, že se jim nepletu do businessu a tak mi dali přátelskou radu: Jak přijede auto na skládku a lidi otevřou kufr, tak se jich hned zeptat, zdali je to OK si něco z jejich věcí vzít. Lidi nemají důvod neodmítnout, zvlášť když jim pomůžete kufr vyprázdnit.
Jak jsou ale věci jednou mrštěny na skládku, patří to obci a je to potom, technicky, krádež.

32. Pivli

Nojo, gypsies to mají určitě zmáknuté.
Tady nejde o to, že vám někdo na to pečivo šmatá, ale jak šmatá. Pokud mi na něj šmátne rukou v rukavici osoba, která nemarkuje a nepřichází do styku s penězi, tak je to OK. Ale pokud tak učiní pokladní, je to problém hygieny. Jasně, nemůžu vědět, kde se osoba s rukavicí šťourala předtím, než sáhla na moje pečivo, lae znáte to: co oči nevidí, to srdce nebolí.
:-)))
Dtejný problém v uzenářství, když prodavačka šmatá na salámy rukou (nemá ani rukavici, ani žádný vidlici) a pak manipuluje s penězi. A můžeme pokračovat u chlebíčků, dortů a tak dále.

34. Pavli

Dneska mě dorazila obsluha v lahůdkách, když prodavačka nabírala salát a trochu jí upadlo vedle té mísy, tak to jednoduše nabrala a hodila zpět, úplně automaticky :-) Ještě, že rybí salát nejím…

Komentáře jsou uzavřeny.