GUO TIE – čínské knedlíčky
Píšete vy…Tuhle dobrůtku jsem se naučila od svých čínských přátel. Guo tie jsou malé knedlíčky z jednoduchého těsta z mouky a vody plněné různými nádivkami, nejčastěji z mletého vepřového masa. Podobná je japonská verze zvaná gyoza a korejská verze mandu. Ať už jim budete říkat jakkoliv, výborně se hodí jako netradiční předkrm, nebo součást hlavního chodu.
I letos jsem se zúčastnila oslav čínského nového roku, v rámci kterých se knedlíčky hromadně připravují a konzumují. Rovnou mě to přivádí na první radu – pokud se pustíte do přípravy knedlíčků (a vážně to stojí za to), tak začnete s přípravou náplně. Nezapomeňte, že do každého knedlu se vejde tak 1 lžíce nádivky a nepřežeňte to s množstvím! Jinak skončíte s kuchyní plnou knedlíčků, o kterých se vám bude zdát ještě v noci (vycházím z vlastní čerstvé zkušenosti) :o)
Tak se do nich pustíme. Mám rozpis na asi 40–50 knedlíčků (říkala jsem, že se vyrábí hromadně :o)), tak si ho upravte podle vlastního apetitu.
Na náplň
500g mletého vepřového masa
1 menší vejce
6–8 listů čínského zelí
2–3ks šalotky
Nasekaný česnek (2 stroužky)
nasekaný zázvor (1–2cm)
Sůl
Pepř
Trochu rýžového vína (pokud nemáte, nahraďte bílým)
1 lžíce tmavého sezamového oleje
2 lžíce sojové omáčky
Sezamový olej se v naší kuchyni moc nepoužívá, ale má specifickou chuť a špatně se nahrazuje. Při nejhorším bych místo něj použila slunečnicový olej.
Spařte listy čínského zelí a nakrájejte na jemné proužky dlouhé max. 2cm. Dejte do mísy a přidejte maso, nasekaný česnek (ne propasírovaný – světe div se, chutná to jinak :o)), nasekaný zázvor, vejce, na jemné kousky nakrájenou šalotku, zbývající suroviny a všechno promíchejte.
Na těsto:
320 g hladké mouky
1–1,5dcl studené vody
Špetka soli
Z uvedených ingrediencí zpracujte (nejlépe ručně) těsto, které se může zpočátku lepit, ale za chvíli si to nechá rozmluvit. Těsto by mělo být hladké, vláčné a nepříliš tuhé (pokud se vám bude zdát tuhé, přidejte vodu). Těsto nenechávejte odpočinout, špatně se s ním pak pracuje.
Přichází kombinace kroků 1(náplň) a 2 (těsto). Uždibujte z těsta kousky velikosti většího vlašského ořechu a rozválejte je na tenko (2mm) do kruhu. Doprostřed dejte lžíci náplně a okraje pevně spojte. Tradičně se okraje spojují následujícím způsobem. Nejprve přimáčkněte okraje veprostřed a postupujte směrem ke krajům tak, že tvoříte malé záhyby a celý knedlíček pak vypadá jako vějíř. S přibývajícím časem a ubývající trpělivostí se znaky vějíře vytrácejí, hlavně aby byly okraje spojené pevně.
Knedlíčky odkládejte na pomoučenou plochu – mají velkou tendenci se lepit.
Tepelná úprava knedlíčků má několik variant. Nejjednodušší je knedlíčky uvařit ve vodě – získáme verzi jménem Shui Jiao. Knedlíčky můžeme uvařit i v páře a máme Zheng Jiao. Nebo můžeme zkombinovat páru a smažení a vzniknou pravé nefalšované Guo Tie.
Takhle vypadají uvařené v páře
Poslední varianta mi připadá nejchutnější, takže se zaměřím na ni. Nalijte do pánve lžíci sezamového oleje. Do středně rozehřáté pánve poskládejte knedlíčky a smažte 2 minutky. Potom přilijte vařící vodu tak, aby sahala asi do poloviny výše knedlíčků a přikryjte poklicí. Nechte na pokoji asi 3–4 minuty. Potom odklopte poklici a nechte vodu vyvařit. Ten poslední krok záleží na množství vody a velikosti pánve a knedlíčků – je možné, že budou hotové, ještě než se voda odpaří. Doporučuji zkušebně jeden knedlíček vyndat a otestovat.
Hotové knedlíčky se podávají samotné jako předkrm a máčí se v aromatické omáčce připravené z:
2 lžic sojové omáčky
1 lžíce octa (rýžového, nebo normálního)
1 lžíce sezamového oleje
nasekaného česneku a
nasekaných čili papriček.
Druhou alternativou je vkládat knedlíčky do zeleninové polévky s nudlemi.
Přeji dobrou chuť a trochu se zpožděním šťastný nový rok ve znamení buvola!
Komentáře
Nordy, dík za recept. Nemají Rusové něco podobného, pelmeně?
BTW, opravte si, pod 1. seznamem igrediencí, sezamový ocet. Jistě jste myslela olej.
1R: děkuji za uporoznění na chybu, měl tam být samozřejmě olej. Neumím to opravit, možná až bude mít pan Cuketka chvilku (prosím :o)).
Ruské pelmeně jsou myslím podobné. Taky je spousta náplní, klasická je půl na půl hovězí a vepřové. Jedla jsem je jen dvakrát a vždycky maštěné máslem s kysanou smetanou, ale prý se jí i s octem.
Tak to bych si mohla udělat. Nikdy mne to nenapadlo. U Číňanů si dávám nejčastěji jarní závitky a právě tyto knedlíčky vařené v páře. Výborné jsou krevetové ;-)
Nordy to je paráda!!!
jdu zrovna vyrábět ostrou a kyselou polévku a te´d tu čtu o knedlíčcích. ňamy!
Sezamový olej je bezvadný, používá se jen na dochucení, stačí pár kapek. Originál kung-pao bez sezamového olej není to pravé.
Ale úplně nejvíc mi chutná na rajčatovém salátu s estragonem. Je to zvláštní kombinace, která vznikla kdysi omylem, ale nemá chybu.
Díky za super recept, určitě se do toho pustím.
Hihi, představuji si kuchyň, knedlíčky kam se podíváš!:-)))
Bali: krevetové jsou moc dobré souhlasím. Kombinace krevet, vodních kaštanů a špenátu je osvědčená :o)
Pivli: Já mám právě k těm knedlíčkům hrozně ráda tu omáčku, která dává vyniknout té zvláštní chuti sezamového oleje. Kombinace s rajčatama by mě nenapadla, ale z omylů vznikají ty nejlepší věci :o)
uáá Nordy!!!! :)
hned jak dovesničanuju (krásné slovesko) vrhám se ku tomuto :) !!!
střemhlav, bezhlav :)
do knedlí :)
„Přichází kombinace kroků 1(náplň) a 2 (těsto). Uždibujte z těsta kousky velikosti většího vlašského ořechu a rozválejte je na tenko (2mm) do kruhu. Doprostřed dejte lžíci těsta a okraje pevně spojte.“
Doprostred asi lzici naplne. Je to jako s tim sezamovym octem.
7: Sakrblé, to mi uniklo! Má reputace korektora je vniveč… :-(((
7,8: Veřejně se kaju :o) Pokud si někdo opravdu vyrobí knedlíčky z těsta plněné těstem, ať mi je pošle. Sním je za trest sama a pošlu zpět ty správné :o)
jsou to prkotiny, recept je nádherný a srozumitelný i tak!! :)
(jdu to opravit)
Já mam nejradši to těsto, takže taková náplň by mne nezaskočila. Rovnou to posílejte sem ;-)
Díky pane Cuketko :o) Mám štěstí, že tady jsou čtenáři se zdravým rozumem. Číst to Babica, začne shánět sezamový ocet a plnit těsto těstem :o)
Dělám něco podobného, ale s tímto čínským originálem už to nemá mnoho společného. Už se těším, jek Guo Tie vyzkouším, zvlášť tu kombinaci smažení a páry. Fotky vypadají báječně.
Jinak já vyválím těsto na tenko a skleničkou vykrajuju kolečka.
Pro zajímavost posílám 2 možnosti náplní, i když jak říkám, s Číňany to moc společného nemá. Suroviny pokrájené na kousky ještě rozsekáme robotem.
1 velké kuřecí prso
1 žloutek
2 lžíce zakysané smetany
1 lžíce sojové omáčky
kůra z jednoho citrónu
1 lžička zázvoru
sůl
hrst sekaného pórku nebo jarní cibulky
hrst sekaných žampionů
2 lžíce strouhaného parmazánu
1 velké kuřecí prso
50 g anglické slaniny
50 g nivy
1 stroužek česneku
1 žloutek
pepř, sůl
Naďo, to vypadá moooc dobře. Při nejbližší píležitosti zkusím! Na to smažení radím pánev s nepřilnavým povrchem.
Vzdyt ty „korektury“ byly mineny v dobrem:)
Jenom spis jako ze je skoda, ze nekdo napise bezva prispevek, recept s fotkama atd., stravi tim cas a nakonec si to po sobe neprecte.
S tim Babicou jsem se nasmal. Treba by i rekl: „A kdyz vam dojde testo, tak to neplnte testem a nedavejte tam nic, kdyz vlastne uz mate to testo tak nak zvenku jako vobal zejo!“ :))
Dovolím si uvést na pravou míru českou výslovnost názvů uvedených dobrot.
Guotie – čti kuo-tchie
Čínské taštičky (nebo knedlíčky, jak je libo), se čínsky píší jiaozi, v české transkripci ťiao-c´ (japonsky gyoza, stejné znaky, jiná výslovnost).
Taštičky vařené jsou v čínské transkripci shuijiaozi, v české transkripci šuej-ťiao-c´ (shui je voda, znáte třeba feng shui, feng-šuej, vítr a voda), japonsky suigyoza (sui je voda). Smažené taštičky jsou japonsky yakigyoza (yaku je péci), podobně yakisoba, teppanyaki, yakitori.
Korejské mandu bude asi z čínského mantou (čti man-tchou), což je takový větší knedlík, asi jako náš kynuťák, ale není sladký. Japonci ho plní mletým masem a říkají mu nikuman (niku je maso).
Na taštičky Číňané vymysleli stroj, jinak je to spíše kolektivní zábava, protože to strašně dlouho trvá. Prostě všichni válejí a plní a vaří a baští.
V Číně je to velmi laciné jídlo, v restauracích se objednává po lianzích, pokud se nemýlím, je jeden liang 5 dkg. Běžná porce – 5 liangů. Za hubičku.
No, kdyz jsem onehda stradoval ulicemi Londyna, zapadal jsem do veganskeho „all-you-can-eat“. Tedy tusim ze za cca 4 libry jste se dostali do prijeme misnustky s jeste prijemnejsimi pultiky se spooooustou uzasne jidla a jedli jste, jak dlouho a jak moc jste chteli. Tusim ze nase „hody“, trvaly neco kolem 2 hodin, i s pauzou na vytraveni:-) A mezi nimi jsem videl i tyto kapiscky (dekuji Nordy, nebot az dodnes jsem nevedel, co to vlasnte bylo), ktere byly pomerne chutne, mazlave (delane v pare), ale cim byly naplneny, to nemohu rict, nebot to nevim a nepoznal jsem to. Urcite mam v planu je vyzkouset a udelat je s nejakou vegetariaskou/veganskou naplni. Diky tedy za recept na testo!
Pane Drápku, vegetariánských variant bude určitě spousta. Napadá mě třeba čínské zelí/mangold + mrkev + vodní kaštany + šalotka + celer, nebo s houbami, tofu atd atd.
18: S čínskou kuchyní nejsem moc obeznámen, ale vegetariánské náplně lze čerpat u jiných národů, které podobné „taštičky“ vyrábějí, ať už jim říkají pelmeni, ravioli, nebo samosas.
Špenát a sýr, dýňové pyré, pikantní bramborová „kaše“ a hrášek… Fantazii se sice meze nikdy nekladou, ale lze si obout sedmimílové boty, tj poučit se z už osvědčených kombinací a vyhnout se slepým uličkám. :-)
Urcite neco takoveho zkusim, hlavne tedy s houbami, ty ja rad:-)
Tak chci poděkovat za recept, konečně jsem se dostala ke smažení+vaření v páře. Knedlíčky byly báječné, akorát nádivky jsem udělala nějak víc, ale nevadí, udělala jsem z ní placičky a osmažila je jen tak.
To jsem moc ráda, že chutnaly!
Já se pořád odhodlávám k tomu Vašemu listovému těstu, snad už na něj budu mít brzo čas :o)
Dobry den, pridam svuj tip. Testo se da koupit v japonskych obchdech mrazene, jsou to takove male balicky s kulatymi placickami, ktere staci nechat chvili rozmrazit. Kupuju je v Japa obchode. Doma do naplne davame taky nadrobno nakrajene shiitake houby. Co se tyka omacky, tak sezamovy olej a chili papricky lze nahradit chili sezamovym olejem. Je to takova hodne mala lahvicka s cervenym, hodne palivym olejem. Da se koupit v obchodech s japonskym jidlem, ale i v obchodech s bio potravinami.
Perfektní! Jako náplň jsem použila česnekové tohu, shiitake, jarní cibulku. Kamarádi užasle koukali a přiložili ruce k dílu, takže jsme měli naknedíčkováno na celý víkend:)
Super, přesně jak jsem je jedl na Taiwanu. Byla to tam taková malá modla a jistota výborného jídla!
Doporučím vyzkoušet namáčení ve fazolové omáčce, v Asii běžně používanou, v Čechách hůře dostupnou, ale stojí za to.
Velmi příjemně překvapilo, těsto šlo prohnat strojkem na těstoviny a vykrajování „pelmeňátorem aneb pirožkotvořítkem“ urychlilo proces. Pravda, z předepsané náplně mi polovina zbyla na druhou rundu, ale dobré, dobré… potřebujeme vychytat slanost směsi, ale pochutnali si všichni členové rodiny, i ti, kteří s hůlkami bojovali prvně :) Moc díky za zpestření jídelníčku, určitě budeme dělat čas od času
Tak jsem vyzkoušela a perfektní, množství vyšlo na 4 porce a protože jsme dva, říkala jsem si, že půlku uvařím a půlku odložím na další den a udělám je pěkně čerstvé… A trošku namyšleně jsem si říkala co všichni máte s tím lepivým těstem, to moje bylo krásně hladké a kraje jsem musela trošku navlhčit, aby se taštička slepila a tak várku „napozděj“ jsem jen tak lehce pomoučila :) Takže dnes máme k večeři smažený taštičkový koláč :D Ale stejně chutná skvěle.