Sushi dotazník, který nedopadl – díl I.
Milujete sushi? Ano? Nejste sami, taky ho miluji! Určitě máte i svůj oblíbený sushi bar. A možná právě jemu jsem zaslal malý dotazník zacílený na přístup k výběru ryb a mořských plodů. Následuje povinná četba pro všechny sušši-maniaky a po dlouhé době zase jeden hutnější článek bez omalovánek… ;)
Jsme tady teprve dvacet let po komouších, ve střední Evropě, bez moře a přesto máme alespoň ve větších městech poměrně dobrý výběr sushi. Každý kdo měl možnost ochutnat sushi v Japonsku, vám většinou potvrdí, že jsou to nebe a dudy.
Za rozdílem v kvalitě i ceně stojí nepochybně tradice, celý koncept ale stojí především na základní špičkové surovině a tou je rybí maso. Právě surovinový aspekt dlouho bránil (a mimo Prahu stále ještě brání) otevírání sushi barů u nás. A i ty současné restaurace se musí hodně otáčet, aby kvalitní ryby sehnaly.
Dotazník
Na to, jak ryby vybírají podniky u nás, jsem se pomocí krátkého dotazníku zeptal asi čtyřiceti nejznámějších podniků, které podávají sushi. Dotazník jsem rozeslal emailem. Jasně jsem se představil a uvedl jsem, že bych získané odpovědi rád použil do článku na blog nebo pro Týden.
Otázky pro milovníky sushi
Otázek bylo celkem osm a všechny vám je zde ukážu. Ke každé přidávám alespoň orientační vysvětlení, proč jsem dotaz položil. Dobře si je přečtěte, na konci se vás taky na něco zeptám! ;)
1) Kdo je ve vaší restauraci zodpovědný za výběr ryb?
2) Nakupujete již předpřipravené filety od specializovaného dodavatele, nebo vybíráte z celých kusů ryb sami na volném trhu?
Jednoduché dvě otázky na úvod. Vybírá ryby sám sushi chef? A do jaké míry má kontrolu nad základní surovinou, se kterou dále pracuje. Rozdíly v přístupu mohou být značné. Od zmražených jednotlivých plátku ryby, které je možno rovnou „plácnout“ na rýži, až k nákupu celý čerstvých kusů ryb. Nákup ryb pro sushi je velká věda a hraje v konečném výsledku obrovskou roli.
U nás ve střední Evropě podle mě není chyba uvést nákup předpřipravených porcí u specializovaného dodavatele. Souvisí s tím i spektrum sushi podniků – od těch nejluxusnějších k jednoduchým all-you-can-eat bufetům s užším výběrem. Nemůžeme přeci v každém sushi baru v Česku čekat sushi mistra s dvacetiletou zkušeností z Japonska. Anebo můžeme? ;)
3) Můžete uvést přesný zdroj rybího masa? Konkrétně u lososa, tuňáka a krevet? Místo původu, způsob rybolovu, způsob farmového chovu, certifikace, ošetření pro dopravu (CO u ryb, fosfáty u krevet), dobu od vylovení ryb?
Tato otázka je nejvíc na tělo. Férový podnik by s ní ale neměl mít sebemenší problém, naopak může být důvodem k hrdosti na kvalitu surovin. Host sushi baru určitě nemusí znát konkrétního dodavatele a podmínky nákupu. Informace o původu ryb by však chybět neměly (alespoň na dotaz).
4) Jestliže používáte ryby (mořské plody) z divokého rybolovu, je pro vás důležitý způsob rybolovu? Mají ryby, které nakupujete certifikaci udržitelného nebo ekologicky šetrného způsobu rybolovu?
V podstatě „nepovinná“ otázka zaměřená na etiku sushi byznysu. V současné době neexistuje žádná zákonná norma či regulace, která by prodejce a restauratéry nutila přihlížet k podmínkám rybolovu. Neexistuje ani všeobecná a jednotná certifikace (třeba jako obdoba Fair Trade).
Na druhou stranu sushi s rybami stojí a padá – tato kuchyně je ze 100% závislá na darech moře. Je tedy pouze na provozovatelích, jestli nějakým způsobem cítí zodpovědnost. Když už ne za způsob rybolovu a jeho následky, tak alespoň zodpovědnost informační směrem k zákazníkovi.
5) Jestliže používáte ryby (mořské plody) z farmového chovu, je pro vás důležitý způsob chovu? Mají tyto ryby certifikaci bio chovu, nebo ekologicky šetrného farmového chovu?
Bez extenzivního farmového chovu byste dnes o čerstvé mořské ryby v obchodech v podstatě ani nezavadili. Pokud ano tak za ceny, které byste si nemohli dovolit. Je to zkrátka realita – velká část ryb v sushi pochází z farmového chovu.
Samotný způsob chovu a země původu mají velký vliv na kvalitu ryb a darů moře, které baštíme (kvalitativní stránka věci). Mají vliv i na to jaké jsou ekologické a ekonomické dopady v zemi původu (etická stránka věci). Podobně jako u předchozí otázky platí, že není „povinná“. Podle odpovědi, kterou je vám restauratér schopen dát, ale můžete rozpoznat, jak to se svým byznysem myslím a jestli má přehled.
6) Používáte zmražené rybí produkty? Jestli ano, které a z jakého důvodu?
Naprosto nezávadná otázka. Kvalitně zmražené ryby v sushi nejsou problém. Naopak mohou přispět větší bezpečnosti a rozšíření možností při výběru surovin. Uvést tedy použití mraženého produktu není vůbec hanba. Hanba je tak akorát mlžení o pověstné „absolutní čerstvosti“… ;)
7) Odráží Vaše menu sezonní dostupnost ryb? Jestliže ano, můžete uvést příklad?
Sezonní výkyvy v dostupnosti i kvalitě ryb a mořských plodů jsou poměrně zásadní (reprodukční cykly). Farmový chov a možnost vybírat dodavatele po celé zeměkouli sice tuto otázku do jisté míry odlehčuje, i tak by měla určitá sezónnost zůstat zachovaná. V této odpovědi se mohl sushi podnik blýsknout v tom, jak dokonale zná trh a jak umí realizovat japonskou, sezónnní suroviny uctívající, kuchyni.
Pro Česko velmi idealistický utopický dotaz, ale neubránil
jsem se! ;))
8) Jak chráníte své hosty před parazity vyskytujícími se v syrových rybách?
Riziko, že se nakazíte parazitem při návštěvě sushi baru je naprosto minimální. To už si spíš zlomíte nohu na sjezdovce, nebo si uřežete kus prstu při porcování lososa na sashimi. Přesto se paraziti v syrových rybách vyskytují (např. losos – anisakis, sladkovodní dravé ryby – diphyllobothrium) a každý kdo vám syrovou rybu prodá, by měl zajistit minimalizaci rizika.
Možných řešení je spousty. Od rychlého hlubokého zamražení, které parazity zlikviduje (ano – správně mražené jsou vhodné pro sushi!), přes výběr ryb výhradně z chovů (výskyt parazitů u farmových ryb je prakticky nulový). Jak se s touto problematikou potýkají sushi podniky v Česku? Mají vůbec potřebné znalosti? Otázka by samozřejmě mohla směřovat i na fine dining, kde „tataráček z lososa“ z nohavice prostě nesundáte!
Odpovědi podniků
Byly zajímavé a uvedu je v druhé části článku… ;)
Odpovědi vaše
Mě moc zajímají! Vy na ně samozřejmě nemůžete odpovídat, protože s velkou pravděpodobností neprovozujete sushi bar (jen tipuji)! :)) Zajímá mě ale, jestli jste si už někdy (alespoň v duchu) některý z dotazů položili. Schválně si projeďte otázky 1) až 8) a ke každé mi napište, co si o ní myslíte a jestli je pro vás při nájezdu na sushi rolky důležitá…
Poznámka na závěr: autor je milovník sushi a má doma dvě hokejky! ;)
Komentáře
Parádní projekt, akorát dát to na pokračování je trápení sushi-čtenářstva:-)
Upřímně se přiznám, že mě nenapadlo si většinu otázek položit. Samozřejmě mě zajímá, jak kvalitní a čerstvé ryby podnik používá, ale tím to tak končí (ne že bych se jich někdy zeptala).
Tak díky za podnět k přemýšlení:)
Ačkoliv je fakt, že nadpis dost naznačuje, jak bude vypadat druhý díl. Tipuju tak 7 odpovědí, max. 2 s odpověďmi na všechny otázky:)
Suši bary zde (nežiji v Londýně) nejsou. Občas, málokdy, si dáme doma syrového tuňáka tataráka, většinou ho ale prudce a rychle „flash frájujeme“, aby byl vevnitř nedopečený.
Nakupuji nyní už asi rok pravidelně u stejného fishmonger-a, nejméně jednou týdně a jsem tedy stálý zákazník. Občas si zajdu do Tesca, kde také mají ryby, abych porovnal čerstvost a ceny. Důvěřovat, ale prověřovat!
Oproti Tescu si mě fishmonger pamatuje, má porovnatelné nebo lepší ceny a neprodal by mi vědomě špatnou rybu. Není blbý – stálý zkazník je ten nejlepší zákazník.
Dovede také odhadnout kvantity – klidně mu řeknu, chci dělat fish stew (rybu na smetaně) pro čtyři: z uzené ryby, bílé ryby a lososa. Vždy si odnesu, jak se sluší a patří, nejméně pět velkých porcí (co kdyby si všichni chtěli přidat?). Bezvadné studené ke snídani příští ráno!
Trochu tu odbíhám po tangentě…
Přednost dávám rybám divokým, nebo kupujeme organic (Bio) uzeného lososa. Vyšší cena mě neodrazuje, vím proč je vyšší. Pangasia z Vietnamu rozhodně neberu!
Občas zaslechnu telefonické rozhovory z přilehlé kanceláře, o tom jak rybáři mají úlovek, ale neví, jestli kvůli počasí se jim to povede dodat do přístavu. Pak pohlédnu na svého fishmongera, jak na čerstvém lednovém povětří šupinuje, kuchá a filetuje studené ryby… dámy a pánové, není to žádná ulejvárna, od začátku do konce.
Těm, co rybí obchod nešidí patří můj respekt a obdiv.
Three cheers: Hip, Hip, Hurrah!
3. nojo, to je naprosto ideélní stav, mít možnost nakupovat čerstvé ryby u svého fishmongera.
Pro nás suchozemce je to utopie.
Sushi si dávám vyjímečně. Mám ho moc ráda, ale vzhledem k cenám si ho dám raději občas, ovšem pořádně. Nad čerstvostí ryb jsem přemýšlela, ale nikdy jsem nepoložila žádnou z otázek personálu. Jsem asi naivní, ale říkám si, že u sushi by se to poznalo. O bio chovu v našich podmínkách raději ani neuvažuji.I co se týče dostupnosti produktů ze zahraničí.
na pokračování jsem zvědavá!!!
S breberkami si my, co milujeme tataráka (jak hovězího, tuňákového či lososového), syrová játra moc hlavu neděláme. :-))))
Dovolí si mírně oponovat s „Na druhou stranu sushi s rybami stojí a padá – tato kuchyně je ze 100% závislá na darech moře.“ Existuju mnoho druhů sushi bez ryb a nejsou to pouze americké verze ale i původní japonské (s omeletou, shitake, akokádem, ředkví apod.)
Jinak jsem zvědavá jak dopadne mé oblíbené Miyabi:-)
Moc pěkný projekt a těším se na výsledky! Do suši jsem blázen, v Japonsku do sebe nacpal co se dalo (včetně divokého lososa očividně s nějakým tím červíkem, ovšem hezky na moři zamraženým) a snaha si tady chuť Japonska připomenout se setkává s větším či menším neúspěchen. I proto, že prodejci ryb dost mlží, což bude myslím tématem příštího článku. Sám jsem na dotazy o původu ryb a jejich ošetření (hlavně kvůli těm parazitům, náhoda je blbec) dostal od svého oblíbeného prodejce (SeaFood shop, kvalitní věci snadno dostupné bez nutnosti kupovat celou rybu, odříznou i malý kousíček tak akorát na ochutnání pro dva) sadu nekonzistentních odpovědí. Jako by pojem „mražené“ byl něco, co jim okamžitě vyžene zákazníky…
Asi nejlepšího lososa tady jsem chutnal v Hanabi Hibachi, tam si jejich chef ale prý vybírá vždy z co aktuálně dovezených celých ryb. A pro zájemce jedna malá sebereklama: http://www.jizni-svah.cz/…mnky-na.html … dole v článku jsou dvě fotky z gigantického rybího trhu v Tokiu, další rád připravím do nějaké galerie, pokud bude zájem. Ještě snad tady http://jdem.cz/avmu5 je fotka „rybí misky“ v baru hned vedle té tržnice, chuťově dost úlet :)
Asi nezapadnu ,ale prapůvodně se snad v Japonsku suši připravovalo z ryb tepelně upravených a až nevím tedy od jaké doby se používají ryby syrové (já bych dala ze zbabělosti přednost těm prvním). Je tak?
Michala:
na dvě části jsem to rozdělit musel, bylo by to hop hodně! :) titulek trošku provokuje, ale uvidíte, nějaké info tam přeci jen nakonec bude.
otázky jdou schválně mimo proud. je to trošku pro konzumenty už leze suši z „super fresh ryb“ krkem.
na druhou stranu se snažím upozornit na to, na jaké úrovni restaurace informují o rybách, které používají (a jak je označují třea v menu). podle mě je současný stav ne moc dobrý.
ghostdog:
máte samozřejmě pravdu. rovnou se můžeme opravit oba – sushi je hlavně hlavně RÝŽE :) vše ostatní je ochucení
Tak mi to s tou vařenou rybou nedalo a zabrousila jsem na wiki. Suši prý původně znamená „je to kyselé“ a byl to způsob, jak prodloužit životnost ryby tím, že se fermentuje v rýži. Pro ještě lepší konzervaci se ve 14. století začal přidávat ocet a postupně zkracovala fermentace rýže, až se nakonec úplně vynechala. Nicméně z původního pokrmu se jedla ryba, rýže se vyhodila. Suši jak ho známe my vzniklo až začátkem 19. století. V dnešním pojetí je suši ta část, co je rýže, a sašimi ta část, co je ryba. Takže vlastně všichni mají pravdu :)
http://en.wikipedia.org/wiki/Sushi
Zpět k tématu – nad otázkami jsem se sama nikdy nezamýšlela a upřímně se děsím odpovědí. Nebo spíš toho, že většina na tyhle otázky odpovídat vůbec nebude :( Tipuju, že etická část odradí většinu podniků. A sezonní dostupnost ryb možná z těch 40 řeší tak dva podniky. Už se těším na výsledky a upřímně doufám, že jsem moc skeptická :)
Podobné otázky si pokládám nejen v sushi baru. Třeba jestli je ta palačinka z klecových vajec z Polska nebo z jiných… Rozhodně bych v restauraci uvítala nějaké základní info o tom, jaké suroviny a odkud používají. Bohužel mám dojem, že sladká nevědomost asi bude lepší.
Luba:
tepelně upravené ne, ale byly fermentované. „původní“ sushi byl způsob konzervace ryb. ryby se naskládaly mezi vrstvy rýže a nechaly se v zemi. produkty kvašení rýže (ocet) se pak postaraly o rybu. s moderním pojetím sushi to nemá moc společného. zůstalo jen u toho názvu sushi pro okyselenou rýži :)
1R:
díky za pozitivní zprávy z ostrovů :) o tom to také trochu je. my moře nemáme, jsme ze 100% závislí na dovozu a od toho se odvíjí následná problematika.
u nás by tedy měli být alespoň fishmongeři na čerstvé sladkovodní rybky. sice jsou, plošná a použitelná síť ale není.
ad ty ryky divoké z lovu – jaké druhy tak asi nejvíc fičí? resp. co nejčastěji skončí v 1hRnci? :)
Pivli:
Mám ho moc ráda, ale vzhledem k cenám si ho dám raději občas, ovšem pořádně.
mám to podobně. co je to ale „požádně“? :) nabídka sushi restaurantů je dosti podobná.
Jsem asi naivní, ale říkám si, že u sushi by se to poznalo.
to určitě, ale pouze v základní úrovni – ryby unavenák, nevzhledná, nechutná. jak ale poznat skutečně dobrou rybu. část otázek taky sleduje takové to spletité pozadí za obchodem – ekono/ekolo/etickou :)
ad breberky – mě osobně to taky nevadí (a syrovému masu se nevyhýbám, naopak), přesto chci mít vždy maximum informací (=úchylka)
15.;-)))
Jsem zvědavá, jak to dopadlo!
J.Č.:
to je právě ono – málokdo tady v japosnku byla měl tu možnost si udělůat srovnání. proto jsou články od tebe i postřehy o sushi na místě :)) nehledě na zdejší ceny :)
o nákupu ryb určitě plánuji (zahrnuje to ale tunu rešerše, i přímo na poli specializovaných obchodů). o mlžení ale rozhodně není nouze!
galerii z trhu prosím, prosím, prosím!!!! moc rád zalinkuju!! :)
vladka:
a už jste si to našla :) super, je to tak :) hheh dovedete si představit jak ta rybka na konci procesu musela úžasně vonět? :)) umami z kategorie atomové pumy :)
ad výsledky a otázky. proč si je nepoložit? když už za sushi platíme takové peníze :) osobně si (naivně) myslím, že čas neinformovaných hostů, kteří „zblajznou“ cokoliv co se jim dá pod nos, skončil :) (nebo by měl skončit)
annamae:
zkuste se v restauraci občas zeptat. je to sranda. myslím, že na tomhle levelu (to až na výjimky) to v česku ještě není. pojem kvalita si každý vysvětluje jinak. někdo třeba jako maximálně výhodný poměr cena/chuť bez ohledů na souvislosti…
14: ad ty ryky divoké z lovu – jaké druhy tak asi nejvíc fičí? resp. co nejčastěji skončí v 1hRnci? :)
Na horním šprinclíku je asi Sea Bass, wild. Chytá se ponejvíc na long line, ne do sítí. Vidí se na pultu ale málokdy. Průmyslového Sea Bass mají furt. Dle mého fishmongera to je, co berou restaurace: mají zaručenu dodávku a nekolísající ceny.
Často koupím vypasené makrely, když na ledové tříšti hrají nádhernými barvami a mají jasné oči. Makrely si také peču a nakládám do octové zálivky dle pana Viléma Vrabce a jeho Studené kuchyně. Sensace na place!
Podobně herynek čili sleď, ale paní J nemá ráda jeho kosti, což je problém i u čerstvých sardinek. Mě kostičky nevadí.
Halibut je moóóc dobrý, lepší než mečoun, IMHO. Dám mohutný silný řízek na olej do pánve, ale pak zakryji dobře pasující poklicí a nechám dojít. Šťavnatost zaručena, zbytek je prima druhý den, studený s majonézou.
Občas si dáme skate wings („křídla“ rejnoka).
Čerstvý tuňák je velmi versatilní, krom běžných úprav ho dělám například v pikantní zeleninovo-tomatové omáčce s kuskusem.
No a na Vánoce a někdy i mimo ně smaženou obalovanou tresku (haddock, cod).
Krom ryb pak škeble (mussels, scallops); zřídkakdy sépie. Fishmonger má taky už připravené kraby, to si koupím, když nevím, co rychlého k lunchi (tj k obědu – u nás je hlavní jídlo až večer, jak je tomu zde obecně).
C'est tout – určitě jsem na pár čudel zapomněl, ať mi to ty mořské krásky prominou. :-)
někdy je lepší fkat nevědět, třeba v Café Savoy mají spoustu surovin zn. ARO ty soukromá značka Makra. Neznamená to, že to musí být nekvalitní suroviny, ale když jako zákazník vidíte, jak sypou z kilovky se žlotomodrým logem cukr do cukřenek, tak se vám ty částky v jídelním lístku zaručeně přestanou líbit :)
Dobry projekt! Taky bych byla mnohem radsi, kdybych se v restauraci dozvedela, ze maso bylo kvalitne zamrazene – nez kdyz mi vsude cpou, jak je to super-cerstve (na to mam stejnou alergii jako na „zarucene domaci kuchyni“). V Japonsku se popisky puvodu ryb v sushi barech neuvadeli, ale tam se ani nemusi snazit, je to jasny. U nas bych takovehle info videla rada. Ale je fakt, ze jsem se jeste nikdy iniciativne nezeptala sama.
Jojo, rybi trh v Tokiu bylo NECO. Tak neskutecne mnozstvi ryb na jednom miste me uplne odrovnalo – stejne jako to, ze to tam vubec nebylo citit rybinou. Na druhou stranu po prvnotni euforii jsem odchazela se zlostnym pocitem, ze kdyz tam prodaj kazdej den tolik ryb, tak at se pak nikdo nedivi, ze jsou nektery druhy ryb skoro vyloveny.
Pane C. pro srovnani s krasnym Tokijskym trhem muzu poslat fotky z rybiho trhu v Hongkongu – kde bych se naopak bala koupit skoro cokoliv a moje cichove bunky byly mimo provoz jeste hodinu – ani u more nemaji vsechno cerstve :o)
Nic jsem negooglovala a co je etika chovu v sádkách nemám ponětí (na rozdíl od farem na maso) a tak se zeptám velmi naivně. Jasně, že pro konzumenta je lepší ryba divoká, z moře nebo řeky. Ale co tak vadí na chovu ze sádek? Když vezmeme v potaz, jak brutálně jsou divoké vody (vy)drancovány a ekosystémy oceánů ruinovány…?
22: co tak vadí na chovu ze sádek?
(1) Maso je méně kvalitní, měkčí – ryby mají míň pohybu
(2) Statické sádky zasírají – doslova – dno moře. Ruinování první třídy!
(3) Tak jako u kuřat, nepřirozený počet ryb držený na malém prostoru vyžaduje preventivní medikaci proti nemocem a parasitům
Tož tak, a stručně; nejsem odborník a téma jsem podrobně nestudoval!
23: Jak tak na to koukám, možná by stačilo, kdybychom my celosvětoví konzumenti byli skromnější :)
Malá technická, čistě terminologická poznámka – sádky jsou ještě něco jiného.
Díky za dokonalé objasnění pojmů .Fermentace ryb v zemi to zní zajímavě , ale už se patrně labužníkům tato lahůdka nenabízí, no škoda.
25: No tak jo, tak já to teda progoogluju :) ale pokud znáte o této problematice nějaké dobré zdroje, sem s nimi.
Dv:
1R to nakousl správně. jestli chvíli vydržíte o rybkách tady ještě něco bude – jak se informovat před nákupem a co sledovat (pokud vás to jako zákazníka/hosta restaurace zajímá samozřejmě), kde hledat zdroje etc. etc.
záleží vždy na druhu a aktuální situaci ekonomické/ekol. některé produkty moře je lépe divoké, některé zase farmové. např. farmové krevety („ocean chicken“) jsou poměrně děsivé (kdo např nakupuje krevetky v tržnici SAPA, prokazuje tím značnou odvahu!:))).
celé je to ale propletenec kvality, ceny, dopadu na životní prostředí a taky transportu a způsobu prodeje :) je těžké se vyznat. čeští obchodníci s rybama situaci rozhodně neulehčují (vtipné historky z terénu budou :)
1R z 19.:
toto je ale naprosto zákeřný popis ostrovní reality. koukám. jako tele. možná jako Vilém. měl by z makrel radost! :) nejen!
díky moc :) dobrý zdroj :)
Nordy:¨
čerstvé ryby, staročeská kuchyně, tradiční italská etc etc :)
koncept „čerstvosti“ je vůbec docela zajímavý, obzvlášť tady ve střední evropě :) jestli máte jakékoliv fotky, pošlete prosím – jsem děsně zvědavej!!! :)
27: Jo, mám, mou atestační práci. ;-) Ne, dělám si samozřejmě legraci, ale ta práce o farmově chovaných rybách, lépe řečeno o příslušné legislativě, opravdu náhodou byla.
V čem je rozdíl? Farmově chované ryby (případně jiné mořské potfory) jsou chovány v různých nádržích, případně koších apod. A sádky jsou potom to místo, kam se tyhle farmově chované, ale i některé na volném moři (ve sladké vodě) ulovené ryby aj. dostanou předtím, než jdou ke spotřebiteli (typicky naši vánoční kapři). Gúglujte „relaying“ nebo „relaying area“.
P.S. Upozorňuju ale, že odborník na ryby nejsem.
31: Když už tu krájíme vlasy (splitting hair), nežádalo by si to upřesnění? Např:
"Sádky jsou… místo, kam se … ulovené ryby aj. dostanou předtím, než jdou ke spotřebiteli, nejsou-li ovšem už mrtvé.
(můj dodatek tučně).
Naprostou většinu na moři ulovených ryb čeká smrt daleko před tím, než se dostanou do přístavu. Korýši (humr, atp.) a škeble jsou vyjímkou.
Pro pana Jednorožce: Jasně, máte pravdu, hodně jsem to zjednodušila, omlouvám se. Kolikrát něco napíšu, nepromyslím to, a pak se s hrůzou dívám, co z toho vylezlo, ale už je to na obrazovce. Ještě jednou omluva za nesrozumitelnost, měla jsem zdůzraznit, že jde o ryby aj. živé.
33: I já jsem se dopustil nepřesnosti: Splitting hair (výraz pro puntičkářství) by se asi doslova přeložilo lépe jako „štěpení vlasů“, tj jejich rozříznutí po délce.
Dovážím občasně seafood. Základní surovinou pro pravé sushi a sashimi je Blue Fin Tuna /Thunnus Thynnus /. Žádný z pražských sushi barů ho nepoužíva z důvodů malé dostupnosti a hlavně vyšší ceně. A to ani farmovaného / from tuna ranch /, kterých jsou ve Středozemním moři desítky. Místo toho se užívá ve velkém CO treated Yellow fin tuna / Thunnus Albacares /ze Španělska, který je oranžový a NAPROSTO vyloučený jako výchozí surovina pro Sushi. To tady rozváží Nowaco, tuším…A nejsměšnější ze všeho jsou ***** Sushi bary, co servírují odporného tučného norského farmovaného lososa. Mám s řadou podniků zkušenosti, personál o suroviných nic neví, najímají je zejména podle toho, kdo má nejnižžší platové nároky. Většinou je jejich koncept postavený na nevědomosti klienta a na nákupu co nejlevnějších surovin.
Lobster_guy:
děkuji za komentář i za to, že jste nejmenoval konkrétně. dotčené strany se pak chtějí různě soudit a podobné komentáře mazat (viz recentní aféra na vedlejším blogu). i z tohoto důvodu jsem byl nucen váš (místy výstižný, přesto nepodložený) koment ář mírně editovat. díky za pochopení :)))
to all:
jak už to tak u zajímavých témat bývá, přistál nám zde první „anonymní inside“ komentář. jako vždy platí – nepanikařit, vše brát s mírou a udržet vlastní rozum v hrsti :))))
…a snad i nezanevřít na suši v česku…:))))
K tomu seafoodu : čerstvé, free range, čili nefarmované je vždycky dražší, to vyplývá z logiky věci. Ale i lepší. Hlavní roli zde hraje samozřejmě ekonomika. Aby restaurace udělala marži třeba aspoň 150 –200 % nemůže nakupovat Zubouna patagonského aka Chilean sea bass za 950 Kč/kg – čerstvého.
Místo toho zakoupí zmraženého a potom na dotaz klienta na výchozí stadium masa odpoví : je to čerstvě rozmražené. Viz jedna výlučně rybí restaurace poblíž Staroměstského nám.
Chov ze sádek v praxi (anglicky). I takhle to muze vypadat :(
http://www.theecologist.org/…st_media.asp?…
Dobrý nápad, ale jinak samozřejmě souhlasím, že v Praze prostě Sushi neochutnáte :) To není Sushi.
Kvalita neodpovídá ceně, říká japonský kuchař. Kdyby to náhodou někdo minul: http://reflex.cz/…ek34537.html
http://zahradavopere.cz/…08/index.htm
Předesílám, že jsem nečetl všechny ostatní, ale možná jsem přece jen trochu rarita – nikdy jsem neměl sushi se syrovou rybou z restaurace, pouze domácí, vlastnoručně uhňahňané, moc dobré, obvykle s uzeným lososem, dokonce kuřetem nebo jen se zeleninou :) Vlastně vůbec nevím jak by Sushi mělo chutnat, ale vzhledem k tomu, že u přátel a rodiny slaví úspěch, moc se tím ani nezabývám. Je to zvrácené? :)
Lobster Guy> otazka je, proc musi restaurace delat na jidle marzi 200%. Nikdo se nebude na nikoho v Cesku zlobit ze pouziva mrazene ryby. Problem je podle mne i v tom ze restaurace vyuzivaji male informovanosti a asertivity zakazniku a serviruji jim mrazaky z Makra, ovsem pod znackou ‚cerstve‘ a za ceny jako za toho Chilean Bass, v duchu hesla „rychle zbohatnout“ :(
Už se moc těším na výsledky. Chtěl bych se zeptat, zda někdo z Vás umí porovnat, jaká byla kvalita sushi v tom malým sushu baru přímo na zastávce tramvaje Staroměstská, kterej už tam není. Bylo tam asi nejlepší sushi, co jsem zatím v Praze jedl a tvrdili mi tam, že to maso je čerstvý a dovážený rychle letecky z Norska. Teď chodím do Slováče občas na to menu a na fastfoodovy sushi si myslim ze je dost dobry – byl jsem na sushi ve Vidni a v NY a zatim teda tech par prazskych baru rulez. Ma tu nekdo zkusenosti, s nimiz by to mohl porovnat? Jinak nevite, kde vari ten japonec z reflexu? celkem rad bych tam zasel…
To Acheron: Tadajoši Ebina vaří ve francouzské restauraci Zahrada v opeře.
Acherone, co čekáte, že vám prodejce odpoví, když se ho zeptáte, zda je ryba čerstvá?
to Cuketka
add 1.kdo je zodpovědný za výběr ryb?
jednoznačně kuchaři :-) ikdyž veškeré zboží obj. provozní, vždy jej konzultuje s kuchaři! občas se zkouší od více dodavatelů a podle kvality a (pak!!!) podle ceny se rozhodne.Hodně také záleží na barvě ryby (respektive masa ryby :-)
je to paradox.uvedu příklad třeba s tuňákem.
velice kvalitní, chutný a samozřejmě i nejdražší maso z tuňáka je tmavě rudý až našedlý barvy. to lidi odradí a ptají se na toho nádhernýho růžovoučkýho tuňáčka, který je bohužel méně kvalitní a ne tak lahodný…
Cuketko, pokud vás bude zajímat víc, ráda odpovím :-))
Pane Cuketko, potvrzuji to, že sushi u nás a v Japonsku je nesrovnatelné. Je to již 10 let, co jsem vJaponsku byl, ale byl jsem jednou Tokijskou rodinou pozván (kde bydlela má studující sestra) na večeři.
Pán domu šel v Tokiu (ano, téměř v centru !!!) ještě před prací na rybí trh, osobně si vybral porce či celé ryby avůbec potřebnou havěť a večer jsme jako volký obřad společně připravovali sushi, sasimi a tempury. Skvostné a vynikající (ale chápu, že v Praze těžce uskutečnitelné :-), jen jako tehdy čerstvě ukončenému studentíkovi odlišná strava dělala neskutečné trauma na žaludek (přesněji jeho pokračování :-)) druhý den …
V Praze jsem byl velmi spokojen s restauraci Mashanna, ale už je to také alespoň rok, co jsem tam nebyl …