Dobrota ze Somló
Píšete vy…Zdá se, že mám v kuchyni „maďarské“ období. No ostatně všechna ta dovezená paprika se nějak zužitkovat musí… Teď se do toho přidala ještě nostalgie po maďarských sladkostech vyvolaná článkem o Dobošově dortu a notně podpořená diskuzí pod ním. A rázem část víkendu padla na přípravu Somlói galuska.
Musím přiznat, že mám velmi slabou vůli držet se receptů. Zpravidla pochytím jen základní ideu a v půli realizace se odchýlím někam do neznáma. Pokud se něco už ale nějakou dobu nějak jmenuje a navíc je to národní specialita, pak se snažím ovládnout a dodržet z receptu co nejvíc. Toto byl ten případ.
Jelikož jsem nedbala varování o omezené funkčnosti Cuketkovy finty týkající se větší moci nad miniaturními verzemi, rozhodla jsem všechny ingredience v receptu vydělit číslem tři. Krásně se mi tak vyloupl základní piškot z jednoho vejce, ořechový piškot z jednoho vejce, kakaový piškot z jednoho vejce. Začala jsem si připadat jak Sněhurka pečící pro trpaslíčky. Ostatní suroviny byly uváděné hrnkovým poměrným systémem, takže jsem si našla maličký hrnek (75 ml) a dalšího dělení byla ušetřená.
V dospělé verzi se pečou tři piškotová těsta každé zvlášť. Moje miniverze měla výhodu, že se všechna tři těsta vešla vedle sebe na jeden plech. Část přípravy jsem tak mohla dělat společně a až před nalitím na plech je rozlišila.
Na společný základ jsem si připravila 3 velká vejce pokojové teploty, která jsem v ohnivzdorné misce našlehala s jedním malým hrnkem (75 ml) cukru. Misku jsem položila do páry nad vařící vodu a šlehala, až se cukr rozpustil a vejce byla teplá. Pak jsem misku sundala a těsto došlehala elektrickým šlehačem. (Tady zjišťuju, jak je těžký jednou rukou šlehat a druhou to fotit)
Našlehanou hmotu jsem rozdělila na tři části, do jedné přidala 1/2 malého hrníčku mouky a minišpetku soli, do druhé části trochu míň mouky, najemno umleté vlašské ořechy a minišpetku soli, do třetí části mouku smíchanou s kakaem a minišpetku soli. Minišpetka je samozřejmě jednotka, která vznikne, když klasickou špetku vydělíte třemi.
Všechna tři těsta jsem vedle sebe nalila na pečící papír a upekla v předehřáté troubě. V receptu se pokračovalo manipulací s překlopením korpusu na jiný plech, já jsem ho jen sundala z plechu i z pečicího papíru a vrhla se na krém.
V misce jsem rozmíchala trochu mléka s kukuřičným škrobem a dvěma žloutky. Do kastrolu jsem dala ohřát čtvrt litru mléka, přidala vanilkový cukr (prý s opravdovou bourbon vanilkou), postupně zapracovala škrobovou hmotu a míchala, až to vypadalo jako krém.
Tím nebyl všem vrstvám konec, ještě zbývalo rozvařit meruňkovou marmeládu a připravit rumový sirup. Na ten se měl v kastrolu přivést k varu cukr s vodou, citronovou a pomerančovou kůrou a bez míchání nechat vařit asi 5 minut, až se obsah trochu redukuje. Pak nechat úplně vychladnout, přilít zlatý rum Stroh a vyjmout kůry. Já jsem chemicky neošetřené kůry neměla, tak jsem je vynechala a rum jsem měla k dispozici český tuzemák. V panice, že je moc slabý, jsem ho dala víc a pro jistotu s ním ještě trochu naředila tu meruňkovou marmeládu.
Konečně přišla fáze, na kterou jsem se nejvíc těšila, skládání vrstev dohromady. Do formy nejdřív ořechový piškot (úžasně voní), polít třetinou rumového sirupu, potřít marmeládou a třetinou krému. Na to nasypat posekané vlašské ořechy a rozinky (rozinky nemám ráda, tak jsem je nedala). Pak kakaový piškot, polovina zbylého rumového sirupu, polovina zbylého krému, zase rozinky a ořechy. Na to obyčejný piškot, zbytek rumového sirupu, zbytek krému a posypat kakaem.
Přikrýt mikrotenovou folií a na několik dlouhých mučivých hodin odloučení dát do ledničky. Někde uváděli deset hodin, někde do druhého dne, každopádně to je dost, když už je člověk natěšený. Třeba se mi v tom dlouhém čase podaří konečně složit Rubikovu kostku (nepodařilo).
Druhý den dopoledne jsem vzala z lednice a lžící odkrajovala nočky. Vypadaly nádherně barevně podle vrstev, konzistence nebyla úplně ideální, protože se vrstvy trochu oddělovaly a místy byly suché a to myslím (podle snědeného maďarského vzorku) by asi neměly. Ovšem celková chuť, balada. Příště nechám déle uležet (to chci vidět) nebo udělám více krému, zkrátka něco, aby se hmota víc spojila. Celé se to podává s kopcem poctivé šlehačky a rumovočokoládovým přelivem.
P.S. Mimochodem jsem zkusila vygooglit, kde vlastně to Somló je. Na obrázku mě překvapila sopka! A zdá se, že vinaři budou přesně vědět, kde Somló hledat. Však také je Somlói galuska doporučováno zapíjet víny Hárslevelü nebo Furmint.
Komentáře
Paráda – tohle se rozhodně pokusím vyrobit, to je slavnostní dezert podle mého gusta…
Pekne, sliny se sbihaji. Ale co to vidim na ten posledni fotce, ztuzeny rostlinny tuk suplujici slehacku? Tolik prace a pak si to zastrikat sprejem, to mi prijde skoda :-(
Neeee, to bych nikdy neudělala! Přísahám, že je to doma našlehaná šlehačka naplněná a nastříkaná z takové té zdobicí pistole.
Tak to jo, to se omlouvam :-)
Dne 25.11.2008 padlo na stránkách http://www.cuketka.cz velice vážné obvinění z použití umělohmotné šlahačky. Naštěstí bylo záhy vyvráceno.
:))))))))))
Naštěstí, protože umělá hmota, která se snaží o zcizení identity šlehačkovové lady, tady nemá za žádných okolností co dělat!
V případě prokázání viny bych byla ochotna vzdát se čestného titulu cuketkočtenáře a jako oprávněný trest bych přijala doživotní bloudění po stránkách bulvárních online plátků.
abych se ještě vrátil k samotnému receptu – moc mě to bavilo číst!!! a samozřejmě jsem hned dostal chuť!!!
Minišpetka je samozřejmě jednotka, která vznikne, když klasickou špetku vydělíte třemi.
;))) nádhera
a tahle sekvence:
Do formy nejdřív ořechový piškot (úžasně voní), polít třetinou rumového sirupu, potřít marmeládou a třetinou krému. Na to nasypat posekané vlašské ořechy a rozinky (rozinky nemám ráda, tak jsem je nedala). Pak kakaový piškot, polovina zbylého rumového sirupu, polovina zbylého krému, zase rozinky a ořechy. Na to obyčejný piškot, zbytek rumového sirupu, zbytek krému a posypat kakaem.
ta už snad nenechá ani ejdnoho čtenáře v klidu! :)
Děkuji, pochvala od mistra, až se červenám pýchou ;-)
Pěkný receptík…v klidu mě to rozhodně nenechává! :-)
klobuk dole, utret sliny z tricka, klobuk naspat
Naprostá senzace!!!
mě nejvíc dostalo tohle:
„a rum jsem měla k dispozici český tuzemák. V panice, že je moc slabý, jsem ho dala víc a pro jistotu s ním ještě trochu naředila tu meruňkovou marmeládu“
;-)))
Gratuluji! Taky doma máme maďarské období. Úplně mě to navnadilo k výrobě.
Téda, hned bych si dala! Určitě budu galuskovat, jen co doděláme kuchyň.Určitě nechám odležet přes noc, jako Tiramisu. Tedy jestli to vydržím :-))
Tak tuhle mňamku bych i nechal líbit. Koneckonců maďarská kuchyně nemá chybu… :)
Mňam, já to zkusím!
jen jsem se chtěla zeptat ohledně servírování. Ten krém piškoty tak zvlhčí, že se vykrajují nočky, pochopila jsem to správně?
Ano, já si na to vzala lžíci. Pokud máte naběračku na zmrzlinu, tak s tou by to šlo asi taky dobře. Dejte vědět, jak to dopadlo :-)
teda s tou umělohmotnou šlehačkou jste mi připomněli – co myslíte, že dávají na zmrlinu u Myšáka? Ano, přesně tu. Brrr. Byl to problém ji oddělat tak, aby se šlo dostat ke zmrzlině. Takže pozor na to.
No to snad neeee???? TO by si snad nedovolili?
Mysak … v nedelu sme sa nedostali, fronta bola do polovice schodista.
Madarska Culinaria – dnes budu bryndzove pagace – skusali ste to niekto? je to mmmmmmmm!
To neznám, to jsou nějaké delikatesní placky?
Já mám dlouhodobě spadeno na Hortobágy palacsinta, máte to v té knížce?
Hortobágy palacsinta, miluju! Aleještě jsem je doma nszkoušela. V Culinarii asi jsou, ale musela bych se jít podívat dolů do knihovny.
Já je dělala jednou asi před třema lety, byla to práce, ale moc chutnaly. Jenže pak jsem je měla v Maďarsku v restauraci a zdálo se, že měli dost jiný postup. A navíc už si do detailu nepamatuji ani jedny z nich a slibuju si pořád, že to dohledám a zopakuji.