Hledat
Soutěž o kuchařky Jamieho Olivera
Partner blogu
U příležitosti představení nové kuchařky Jamie Oliver 15 minut v kuchyni pro vás máme spolu s partnerem blogu soutěž o Jamieho kuchařky. Tři výherci získají poslední tři tituly, které u nás vyšly v češtině!
Jak se zúčastnit?
Jednoduše! Téma soutěže je odvozeno od Jamieho poslední kuchařky zaměřené na snadné a rychlé vaření na doma. Soutěžit budete moci se svými osvědčenými tipy a fintami, které vám v kuchyni pomáhají ušetřit čas.
Abychom si rozuměli — nezajímají mě používání náhražek a polotovarů, ani tipy ve stylu když nemáme tohle, dáme toto. Zajímá mě, jak v kuchyni šetříte úsilí a čas, aniž by to bylo na úkor kvality nebo chuti jídla. Věřím, že určitě něco takového máte v zásobě! ;)
Soutěž je otevřená až do konce listopadu (viz pravidla soutěže) a pro účast stačí napsat komentář s následujícím obsahem:
- váš osvědčený tip pro časovou úsporu při vaření
- svoji přezdívku nebo jméno
- email pro případ výhry
Co můžete vyhrát?
Budeme rozdávat tři kuchařky Jamieho Olivera, které u nás vyšly v češtině:
Nárok na kuchařku získají tři nejlepší autoři úsporných tipů, které vyberu společně s partnerem blogu.
Do komentářů prosím přidávejte pouze soutěžní příspěvky — nekompletní komentáře nebo ty mimo téma budu průběžně mazat.
Fotografie: © 2012 Jamie Oliver Enterprises Limited, Fotografie pořídil: David Loftus. Fotografie a recept použity z knihy: Jamie Oliver – 15 minut v kuchyni (Jamie’s 15-Minute Meals). Recepty: © Jamie Oliver, 2012. Kniha „Jamie Oliver – 15 minut v kuchyni“ vydána v českém jazyce 7.10. 2013 © MLD Publishing s.r.o.
Reklama
Komentáře
Jak ušetřit čas.. Určitě je nejlepší všechny suroviny si předem nakrájet, nachystat do mističek,talířků apod. A pak jen přidávat, to určitě ušetří čas,ale zase se namaže spousta nádobí a pokud nemáte myčku čas to spíš sežere :) Takže nejlepší tip jak uspořit čas a přitom uvařit dobré jídlo je nevybírat si složité recepty,ale soutředit se na Italskou kuchyni ,kde téměř vše je do půl hodinky. Vím asi divná rada,ale tak to je..u vývaru nebo Boloňské omáčky prostě čas neuspoříte! Takže v týdnu razím heslo Itálie a o víkendech složitější recepty :)
Jistě je dobré plánovat a připravovat si předem jídelníček – myslím, že tím se dá celkem ušetřit i čas i peníze, je-li jídelníček dobře poskládaný. Bohužel to moc nedělám, vařím spíš z náhlého popudu, nač mám chuť. Mít chuť na krevety a mít nalinkovanou rajskou, to by byl docela vopruz
:-( I tak se touto radou alespoň částečně řídím – většinou se snažím základní suroviny koupit více a udělat z ní více rozličných jídel nebo zkrátka ji využít v kuchyni různým způsobem. Např. uzený bůček je možné si dát jeden den s brambory či kaší, druhý den jako guláš starého rančera s fazolemi a pokud zbyde, zbytek dát např. do bramboráku (já ale raději bramborák bezmasý). Uvařím více asijských nudlí, jednou je udělám třeba jako pad thai a druhý den ze zbytku udělám smažené nudle na jiný způsob nebo je použiju jako vložku do polévky. Z květáku je jeden den obalovaný květák a druhý den z vývaru a zbylého neosmaženého květáku udělám s přidáním jiné zeleniny a brambor (možno i třeba pohanky či krupek) hustou polévku, která s pečivem poslouží i jako chutný oběd. A tak podobně. Časovou úsporou jsou také jídla z jednoho hrnce – různá rizota, paelly, bramborové kotlíky, omelety apod.
Maso kupuji vcelku u řezníka, nikoliv plátkované v hypermarketu. Z kuřecího skeletu udělám polévku, z prsíček třeba jeden den steak a křidýlka a stehýnka druhý den upeču. Ze zadního hovězího si kus vcelku naložím na svíčkovou na další den, aktuálně z kousku udělám třeba nějaké rychle osmažené hovězí nudličky se zeleninou po čínsku či thajsku s rýží, event. kousek použiju do polévky. Maso se dá naložit a marinovat a následně také použít na více různých jídel. Co mohu koupit s kostmi, to s kostmi koupím, mám pak základ na polévku.
Když mám více času, např. o víkendu, udělám si složitější věci, na které jindy třeba není čas – nudle a drobení do polévky, hustý vývar, ze kterého po mnohahodinovém vaření vzniknou želatinové kostky, které si dám do mrazáku, apod.
Když např. peču kosti na vývar v troubě, naplánuji na oběd jídlo rovněž pečené v troubě.
Ve snaze snížit denní příjem sacharidů jsem si začala pro sebe dávat vařit či péct společně s masem pár mrkviček nebo kousek petržele či celeru (abych tím nahradila rýži, těstoviny, knedlíky apod.) a kupodivu se manžel už taky dožaduje pečené mrkvičky, takže i tady se dá ošidit i vaření přílohy zvlášť (tady je spíše úspora v neušpiněném nádobí než časová). Jde to v pohodě do různých gulášů a dušených mas, ale i k pečeni v troubě.
Vodu na rýži, brambory, těstoviny apod. vařím v rychlovarné konvici, jinak jídla vařím či dusím zakrytá pokličkami. Možná to je pro spoustu lidí samozřejmé, ale ani moje ani manželova maminka to nedělají.
Určitě spousta lidí udělá jídla více a dá je zamrazit (setkala jsem se i se zamraženými obalenými neopečenými řízky, brrrr…). Já si kdysi připravovala do mrazáku balíčky zeleniny do polévky, nebo jsem zeleninu nakládala do soli, ale ani to už nedělám. Čerstvá zelenina je čerstvá zelenina a v dnešní době není problém mít v lednici mrkev, celer, petržel, pórek a naťovou cibulku či zelí. V mrazáku už mám v současné době hlavně třeba zamražené houby, velké krevety (velký pytel vyjde v Makru celkem levně, takže se vyplatí), kostky svého vlastního vývaru, listy kafirové limety a kousky citronové trávy do polévky tom yum (blbě se shání), zamražené bylinky, pár balíčků z přeštíků ze Sasova (v Makru mají občas akci a vyprodávají za poloviční cenu, tak to neodolám…). Jídla nemrazím, pečivo nemrazím.
Kvůli časové úspoře bych se nepekla s domácím chlebem – u receptů sice slintám, ale přijde mi to časově hodně náročné a máme kousek od domu výbornou pekárnu s kváskovými chleby.
V kuchyni jinak používám mixér, hnětač, šlehač, pasírovač brambor apod.
Myslím, že čas se dá v kuchyni uspořit hlavně tak, že člověk bude prostě o vaření přemýšlet.
Spíš si čas v kuchyni užívám, ale ne denně – proto vařím většinou několik jídel naráz, využívám suroviny v návaznosti – a nemám žádné technologické pauzy. Za dvě až tři hodiny tak navařím i na celý týden (podrobněji na blogu: Provařená…). O tom, jak to vše naplánuji, přemýšlím třeba v metru.
Mám dosti široké zásoby z autonákupů, v týdnu už kupuji víceméně jen jednou chléb, tím se čas ušetří taky.
Robot a tyčák ušetří čas i síly.
Svoje nejrychlejší jídla bez polotovarů mám tady:
http://vilemina.blog.cz/rubrika/sprinty
Když se šetří minuty, je důležité zjistit, kterým způsobem uvaříme vodu nejrychleji – může to být rychlovarka, ale nemusí. Hodně vodu zpomalí osolení hned na začátku! Brambory se dají uvařit i v papiňáku. A naučili jsme se postupně na neloupané, jsou chutnější a čas to ušetří taky!
Radši však vařím více porcí, a protože nám to chutná, jíme bez potíží totéž dva dny za sebou, mrazím jen občas a osvědčená jídla, třeba žemlové knedlíky, semtam omáčky, polévky, koláče. Někdy se dá udělat variace, obměnit příloha. Uvařené jídlo taky vydrží v lednici ( při 4 stupních) v pohodě pět dnů.
Za zásadní však považuji se na vše dobře připravit, tj. i promyslet, co v čem budu vařit, protože nikdo nemá neomezené množství nádobí. Samozřejmě je nutné včas nakoupit potřebné, průběžně udržovat v kuchyni pořádek a všechno uhlídat.
Ušetřit čas je oxymoron :-), čas ušetřit nejde, čas je relativní pojem, čas je vždy vnímán jen vlastním úhlem dané situace. A tak nejlepší naplnění toho oxymoronu v kuchyni je, dělat to tak, aby mě to bavilo.
JInak na reálné rovině doporučuji:
Musím se přiznat, že jsem při veškerých činnostech strašně pomalá, což je částečně zaviněno i mou pečlivostí. Například nesnesu, když mrkev není nakrájená na přesně stejné kostičky/kolečka. Pro jiné nudné míchání jíšky je pro mě úžasným zážitkem, kdy mohu pozorovat divoké prskání a postupné zlátnutí a rozvonění mouky. Proto většinou vařím jen tehdy, kdy mám dostatek času a mohu si to užít.
A když tomu tak není? Oblíbený fígl je krájení brambor do kaše či zeleniny do mixované polívky na opravdu malé kostičky. Protože vše bude rozmašírováno, nemusím dbát na dokonalý tvar a krájení mi netrvá až tak dlouho, zato doba k uvaření je mnohem kratší. Dále často využívám varnou konvici – jak na přípravu vody na těstoviny, tak na zalévání polévek či těch brambor. Rychlorecept jsou těstoviny „v jednom hrnci“ – mezitím, co se vaří, nachystám omáčku z tučného jogurtu, čerstvých či sušených rajčat, koření, sýra… Po slití jen přidám do hrnce a chvíli prohřeju. Je to vlastně omáčka bez vaření. A taky se samozřejmě šetří nádobí → kratší čas potřebný na jeho mytí:-)
Dobrý den,
lámu si hlavu, jak při vaření spořím čas a nakonec jsem zjistila, staré známe.....: ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM. Abych uvařila rychle a dobře, tak než začnu tak si prostě v hlavě projdu recept, suroviny přichystám a pak už to lítá:). Žádnou novinku Vám asi neprozradím, ale správný postup, dostatek místa a volume doprava mě spolehlivě donutí k rychlým výkonům a navíc si předem uklidím myčku, abych při vaření mohla i poklízet použité nádobí. Nicméně jeden tip bych měla, dětem pustit Večerníček – pexeso mě při smažení palačinek dost zdržovalo.....Tak dobrou chuť!
Krásný den,
vždy začínám s tím, co zabere nejvíc času a mezitím, než se to uvaří/upeče udělám zbytek.
Omáčky dělám velké množství a přebytek si zavařím (stačí nalít horké do zavařovačky, obrátit dnem vzhůru, a pak zchladit – jako u marmelády) – lze použít i u masa.
Při každém vaření zeleniny lze uschovat vývar na polévku nebo jiné jídlo, který ho vylepší a zároveň šetří čas.
Ale hlavní a nejlepší úspora času je podle mě společný oběd u přátel, kdy se jednotlivé rodiny střídají ve vaření. Pochutnáte si, popovídáte si s přáteli a hlavně ušetříte čas! :-)
Nejvetsi usporou vareni je pust. Navic k usporenemu casu a penezum se krasne procisti telo, mysl a duse.
Druhou usporou vareni je byt syty. Kde neni hlad a chut, tam ani kuchar nebere.
Treti usporou vareni je rychlost, um a jednoduchost. Z technickych vynalezu k tomu prispivaji plynovy sporak, ostry nuz a papinak. Diky papinaku muzeme zkrouhnout cas vareni na polovinu – at uz u celozrnne ryze, brambor nebo lustenin. Zeleninu nemusime krajet na male kusy a po 10 min vareni v papinaku ji muzeme rozmixovat na hladkou polevku nebo omacku.
Myslím že nepřijdu s ničím závratně novým…používám osvědčené fígle maminek…zamražený vývar i s masem, mražená strouhaná polévková zelenina, mražené bylinky, zamražené/zavařené rozdušené houby, zavařená rozdušená rajčata, zavařená lečovina (rajčata, papriky cibule), i zavařené maso (když zbyde z dovolené)…zavařené ovoce – třeba strouhaná jablka na štrůdl…
V případě, že vím, že bude potřeba uvařit rychle, nachystám si co jde nachystat dopředu – umyji, nakrájím suroviny, podusím maso, hrnec na těstoviny s vodou na plotnu…
Na druhou stranu, kolik to ušetří času při vaření konkrétního jídla, tolik to zabere času při chystání, zavařování a zamražování.
Takže jedinou výraznější úsporu vidím v dobře zorganizované přehledné a prakticky zařízené kuchyni a dobrém promyšlení postupu…
já mám jednoduchý tip na usnadnění práce s pečicím papírem – stačí mokrou rukou potřít plech a papír následně „přilepit“ díky tomu k plechu přilne a při pokládání čehokoliv se nesnaží z plechu utéct! :)
Ja setrim cas v kuchyni tak, ze varim na kachlovych kamnech… kamna maji tu vyhodu, ze to muzete varit pomalu, nic vas to nestoji, ponevazd kamny topite a ziskate prvotridni jidlo, ktere byste na sporaku neuvarili… tento zpusob vareni je vyborny, kdyz si chtete pripravitkvalitni vyvary nebo napriklad upect kure, kachnu, husu apod. … jednoduse to date do (na)kamen na noc a rano je hotovo :-)
Mě čas šetří robot nebo ponorný mixér…
U nás na rychlou večeři fungují buď těstoviny, nebo jídla z jednoho hrnce. Čas šetří následovně: těstoviny: vodu předvařím v rychlovarné konvici, po dně v hrnci mezitím také ohřívám trošku vody, aby to pak šlo šup šup a voda se znovu neochladila. Do mixeru hodím věci na čerstvou omáčku, vše od domácího rukolového nebo hráškového pesta po rajčatovou omáčku- zeleninu i koření projedu mixerem, smíchám s mezitím uvařenými těstovinami a je hotovo, sýr a jedem. Do deseti minut.
Jinak máme doma velký litiňák, ve kterém rádi pečeme i chleba. Do něj občas děláme véču „co dům dal“, od cibulky po další zeleninu postupně krájím a přidávám, jde to krásně od ruky, pak přidám koření, bylinky, podliju např. kokosovým mlékem nebo trochou vývaru, přidám desetiminutovou rýži rovnou do směsi (nebo třeba i červenou čočku, kostičky brambor…podle toho do jaké chutě a světové kuchyně ten den mířím- jde to fakt téměř s čímkoliv), teď jsme na cca 10 minutách-stáhnu plotnu na minimum, přikryju, nastavím minutku na dalších 10 min- mezitím osprchuju děcko nebo udělám co je třeba a jde se jíst :)
Pokud ale není stres, ráda si s jídlem pohraju a připravíme něco složitějšího. Vařím a peču moc ráda.
Jamieho doma občas taky rádi zkoušíme, jeho uplne první (Naked chef) a pak italskou kuchařku máme asi nejraději.
Papiňák, ten ušetří čas a chuť se nezmění.
Eva
evakra@email.cz
Dělám jednotýdenní nákup, před kterým si napíšu co budu daný týden vařit, a díky tomu se mi nestane, že bych v půlce vaření zjistila, že mi něco chybí a musela honem někam běžet :-)
do mrazáku si dávám vše už připravené k použití (nakrájené, podle porcí,…) někdy i při vaření odebírám ze základů jídel (když toho dělám víc) a strčím do mrazáku a ty pak jen rozmrazím a dotáhnu třeba smetanou a udělám přílohu..
a pokud už mám troubu jednou rozpálenou, tak do ní strčím i něco bokem, co by se mohlo hodit – česnek, řepu, dýni, .. abych už příště sáhla a měla..
a pak mi samozřejmě nejvíc pomáhají moderní technologie.. robot, mixér, 2 strojky na těstoviny, konvice, sendvičovač, .. a samozřejmě myčka :-)
1.když dělám brambory, tak jedině na páře – je to rychlejší, chutnější a šetří se i energie a voda
2.když loupu cibuli a nepotřebuji kolečka, tak ji rozpůlím a „svléknu“ horní vrstvu jedním pohybem
3.když dávám koření, které je pak třeba vyndat, tak ho vždy balím do tkaniny, abych ho pak nemusela lovit
4.když dělám např. štrůdl, tak dělám menší velikost a peču při více stupních kratší dobu (protože je menší, tak se stačí propéct a nespálí se)
5.když dělám vývar, tak vždy ve velkém a pak si jej zamrazuji, tím šetřím čas při dalším vaření
6.když sahám na něco „hodně aromatického“ tak pak přejíždím o mé nerezové umyvadlo a zápach téměř zmizí (jsou na to i přímo dělaná nerezová mýdla-to mě inspirovalo)
7.když sekám bylinky (tymián,rozmarýn apod.) tak si na prkénko přihodím trošku soli,tím se bylinky udrží na místě a nemusím je honit všude kolem
8.když dělám dresing, tak jej vždy protřepávám v uzavíratelné sklence (já mám,samozřejmě pečlivě vymytou, od feferonkové pasty)
9.když zamražuji nějaké zbylé jídlo, tak vždy po jednotlivých porcích (knedlíky do igelitových sáčků-v nich se dají s přidáním kapky vody i ohřát v mikrovlnce, tak že jsou pěkně napařené; omáčky dávám opět do malých skleniček; maso,aby se mi neslepovalo, tak jej prokládám pečícím papírem)
10.když jdu vařit, tak si předem v mysli představuji jak budu vařit a tím občas přijde na mezery, které můžu vyplnit. Např. nebudu si vše krájet předem, když vím, že se něco bude dělat déle..nasekám si to pak v mezičase.
11.když vařím těstoviny, tak vždy o trochu (cca minutu) méně a pak je dodělávám v omáčce;jsou jí pak příjemně nasáklé a samosebou dodělané
12.když chci rychle zkaramelizovat třeba mrkvičku nebo kapustičky, které jsem předem dělala opět v páře, tak si nahřeji během napařování pánvičku v horkovzdušné troubě na nejvyšší teplotu a pak je přehodím s olivovým olejem do horké pánve-jde to raz dva a nerozvaří se. Pozor pálí!
13.Když vařím květák, tak s trochou mléka a pak jej házím do studené vody,aby byl pěkně bílý
14.když vařím, tak u toho neustále uklízím
15.vždy mám naostřené nože
Jak ušetřit čas při vaření? Koukám, všechny podstatné triky, co používám, již byly zmíněny, takže jen doplním: „Hlavně ať se mi u toho nikdo nemotá!“ ;-) Pak je jídlo hotové natotata.
Děkuji všem za soutěžní příspěvky!! Laťka je tentokrát nebývale vysoko ;) Určitě je tu ale pro další tipy ještě spooousty místa!
Jako maminka na mateřské fakt nemám čas krájet si zeleninu do mističek a tak dále. Roční dítě Vám stojí u nohou a stahuje Vám kalhoty zatímco loupete brambory. Navíc, v případě, že nevíte, co uvařit, není možné se jednoduše sebrat a skočit vedle do sámošky, kam nevjedete kočárkem a TESCO je od Vás dobrých 20 minut.
Čili – co dělám já: Bleskovou kontrolou stávajících zásob – trojboj (lednicemrazákšpajz) – si vyberu základní suroviny, ze kterých se dá NĚCO uvařit a usedám ke googlu. Tam zadám „suroviny + recept“ a stačí si vybrat. Naposledy před dvěma dny naprosto zdevastovaná zásobovací i tvůrčí krizí jsem takto našla skvělý rýžový nákyp s ovocem, což mne celé roky nenapadlo.
Někdy to zkuste, minimálně se naučíte zase něco nového a ušetříte pár korunek, jako my, single mámy. :o)
Nejradši šetřím v kuchyni čas vařením v jednom hrnci nebo pomalým pečením. Nejenže je maso takto pečené, krásně šťavnaté, ale když zapnu troubu s kachnou v 11 večer, tak ráno vstáváte do vůně úžasné pečínky :-)
Když nepočítám pomalý hrnec, který stejně jako Radka také pro úsporu času využívám. Tak moje vychytány, na které si právě teď vzpomenu jsou:
Řídím se jednoduchým heslem – „stroje pracují za nás“!
V čase kdy vařím, pere pračka a myje myčka :-)
V noci kyne chlebík bez hnětení (podle zdejšího recepisu).
K chlebíku si do trouby ještě přidám zeleninu (červenou řepu nebo papriku) a kromě času šetřím i elektřinu.
Nadchnout děti do vaření a pak si s lžičkou na ochutnávání a rukou v koření konečně připadat co Chef. Hvězdičky přichází samy.
PS: Spousta pesta v mrazáku, vakuovačka na steaky a nudle v plechovce taky udělají své…
↪ 16 Brambora: schválně jsem si před svým komentářem nečetl předchozí – smekám a začínám některé z těchto fíglů, např broušení nožů, učit děti
Nenašla jsem tu můj trik s jíškou: polévky, do kterých patří jíška, dělám tak, že na začátku orestuju na tuku např. cibuli, brambory, další zeleninu, zapráším moukou, zaleju vodou a jíška je rovnou tam! nehrozí hrudky, ušetří se nádobí, na chuti nikdo zatím rozdíl nepoznal. Ještě jsem se tedy netroufla zeptat maminky ani jiných kuchařů, proč se vlastně dělá jíška zvlášť, využívám tedy tuto příležitost, proč?
Tady je vlastně vítěz jasný, porotci ani nemusí brát stopky, aby zjistili, že půst je samozřejmě největší úspora času. Jen je otázka, jestli by tato soutěžící, chtěla ušetřený čas strávit četbou kuchařky :D
Nechám svého miláčka nakrájet cibuli a podobné jednoduché věci. No a pak zazní heslo „Ven z mojí kuchyně!“ (protože ten můj miláček má nechutnou vlastnost plést se mi v naší kuchyni pod nohy – vím, že se to může zdát ošklivé, ale ušetřím si tímhle heslem opravdu spoustu času, kdy ho nemusím obíhat nebo odpovídat na jeho otázky typu „co mám dělat“ „dělám to dobře?“ apod. a nejlepší: „už to bude?“)…
Jinak asi používám to co všichni tady – zamražený vývar (popř. bylinky), mističky a pořádnou přípravu surovin.
No to je prece jasne jak usetrit cas!
Boj o cas v kuchyni vyhrava ten, kdo vari s laskou…
Pustte si hudbu-ale zadny cajdak – Momentalne poustim Salsu a v jejim rytmu se tanci kolem sporaku zcela bajecne a to i s miminem v satku a batoletem co se snazi pomahat :)
Oblibena temperamentni hudba prinese nadhled a dobrou naladu-a ten kdo dela praci rad a rytmus ho popostrkuje dopredu, dela ji dobre rychle a efektivne…
V divokem rytmu treba bubinku proste nemuzete jen tak „civet do hrnce“ :D
Jako u každé práce-přemýšlet o ní. U vaření s větším předstihem. Předem si stanovit postup a v duchu ho prokombinovat tak, aby na sebe jednotlivé činnosti navazovaly. To už ale psal někdo výše. Můj tip: podle výše uvedené úvahy včas vyndat suroviny z chladničky, spíže, sklepa a umístit je v kuchyni, aby se prohřály na teplotu místnosti, popř. je umístit výše ke stropu, kde je větší teplo. (Týká se samozřejmě jen potravin u kterých bude probíhat tepelná úprava) Je rozdíl, jestli se brambory začínají vařit z teploty 10 nebo 23 stupňů, je to více než 10 procent z kýžené teploty varu. Nebo třeba maso na guláš, perkelt, paprikáš. Je lepší je nakrájet na kostky a nechat zteplat na prkénku pod utěrkou třeba na skříni, popř. osušit plátěnou či papírovou utěrkou a otočit, aby bylo suché ze všech stran. Maso má v lednici třeba jen 4 °C, než se nakrájí kondenzuje na něm vzdušná vlhkost. V tu chvíli, kdy se hodí studené a mokré maso na tuk, aby se zatáhlo, dojde k ochlazení dna hrnce jednak samotnou teplotou masa, a zadruhé vlhkost na mase se mění na páru a ta spotřebuje také významnou část energie. A protože kuchyňské sporáky nemají tak výkonné hořáky či plotýnky, maso se při nízké teplotě, než se dno opět nahřeje, nezatáhne a začně ztrácet šťávu, scvrkne se, ztvrdne. Podobně je to třeba i s masem vcelku na zatažení před pečením, plátky masa, obalovanými řízky, nebo těstem na palačinky, to je třeba lepší nechat odstát už umíchané.
Lence stran té jíšky: když se dělá jíška na začátku do základu polévky, musí se pak velice pozorně hlídat, aby se nepřichytila a nespálila. Zatímco třeba u bramboračky se brambory a zelenina s houbami mohou v klidu bez dozoru nějakou dobu vařit, a jíška se přidá v druhé fázi přípravy. Když jsme u jíšky, jíška se dá udělat do zásoby a přechovávat ve sklenici v lednici. A ještě jeden tip, ale ten není na úsporu času, ale kalorií. Místo jíšky se dá opražit nasucho hladká mouka na požadovanou barvu v kvalitním teflonovém rendlíku (pozor na tepelnou setrvačnost nádoby) a pak zavařit do polévky. Můžete tak třeba uvařit docela dietní dršťkovou.
T
Ako usetrit čas no môj otec inak vyborny kuchár mi vždy prizvukoval dieťa moje keď chceš variť potrebuješ mat cisty kuchynsky stôl mat všetko po ruke a vyhnať vsetkych z kuchyne nech ti nikto nepozerá do hrnca . Týmto sa snazim riadiť ale taktiež už v lete premyslam ako usetrit čas v zime takže sa snazim mraziť napr .v nedeľu uvarím kopu vyborneho ragú ktorého príprava mi trvá 3 hodiny pekne si ho zamrazím do malých nádobiek , taktiež si pripravujem kopu paradajkového suga ktoré si zavarím čo prerastá do určitej posadlosti kedže mi zaberá celu špajzu a pridávam ho skoro všade .
Rychlé recepty od různých zahraničních mediálních celebrit jsou poněkud zavádějící.
Nejdříve ztratím čas běháním po obchodech a sháněním u nás neobvyklých surovin. Už se vidím jak jedu 30km do krajského města pro originál římský salát, abych pak mohl umixovat srdíčko do omáčky.
Abych to mohl takto rychle udělat potřebuju důkladnou přípravu.
Kdo to za mne udělá? Snad rekvizitáři z televize ?
Tak rozlehlou kuchyň jako Jamie taky nemám. Musím se spokojit s poněkud skromnějšími rozměry.
A pak zbude hromada nádobí. Že by mi to přišel umýt televizní štáb ?
Neraději mám jednohrncová jídla. Trvají možná déle ale nemusím pořád skákat okolo kamen. Můžu si v klidu dát kávičku.
Např. různé varianty zelňačky.
Do velkého hrnce dám olej, rozpálím,pak cibuli,maso na kostky,mletou papriku,zaliju vodou,přihodím brambory,zelí,koření,na konec klobásku.
Nejlepší je třetí den.Dá se jíst lžící z toho hrnce.
Za tři dny ušpiním : jeden hrnec,lžíci,měchačku,nůž,prkénko,škrabku.
A vo tom je. :)
Tak tady už tedy moc prostoru pro kuchyňské začátečníky (jako já) nezbývá:) Moc nezmiňujete saláty, tak aspoň troška do mlýna:
Ešte som to tu nevidela, tak pripájam svoje finty na úsporu času, resp. ako skrátiť čas pri varení. (Času mám habadej, ale dve malé deti mi nedovolia stáť pri sporáku. To o sťahovaní gatí tu už odznelo…)
Moja rada č. 1 na skrátenie času varenia (vo vode) znie: namáčanie. Cez noc nechám namočené v studenej vode všetko, čo budem ďalší deň variť. Neskutočne to skráti čas varenia. Najmä u mrkvy a inej tvrdej koreňovej zeleniny, zemiakov a ryže, quinoy, sušených cestovín, špaldy, krúpov, strukovín… (Ak do vody, v ktorej namáčam strukoviny (šošovica, cícer, fazuľa), dám štipku sódy bikarbóny, uvarené budú potom naozaj expresne.) Takto som už nechtiac prišla na to, že napr. jemne drvený bulgur po noci namáčania už vôbec netreba variť. Podobne ryžové nudle :) Inak namáčam aj orechy, jadierka a sušené ovocie, rýchlejšie sa rozmixujú a šetria zuby :)
Rada č. 2: množstevné varenie, pečenie a krájanie. Tej šošovice, bulguru a cíceru namočím a uvarím minimálne polovicu sáčku a spotrebovávam najbližšie 2 – 3 dni v rôznych podobách (placky, šaláty, polievky, nátierky, prílohy…) Rovnako vo veľkom množstve pečiem cviklu, tekvicu a inú zeleninu v rúre. Keď si prinesiem domov celú hlávku kapusty/kelu/čínskej kapusty, hneď ju šupnem do robota, nakrájam a do chladničky už dám nastrúhanú. Takto mám vždy poruke základ na šalát, ktorý sa mi inak nikdy tesne pred obedom nechce už krájať…
Rada č. 3: Pečenie (akýchkoľvek) placiek v rúre. Namiesto postávania pri sporáku a civenia do panvičky placky poukladám na naolejovaný pečiaci papier na plech(y) a pečiem naraz v rúre. Prípadne celú plackovú hmotu natlačím do nízkej zapekacej misy a upečiem vcelku. Podávam potom nakrájané na dieliky. Ušetrí sa čas tvarovaním placiek. Kým sa placky pečú stihnem spraviť šalát aj dresing.
Pri vareni pouzivam spoustu uz zminenych triku jako priprava vseho na linku, predehrati vody v rychlovarne konvici atd, ale v posledni dobe mi naprosto nejvic casu a energie v kuchyni usetri nove objeveny 30-ti minutovy program v mycce. Do te doby jsem spoustu nadobi jako hrnce, ktere jsem potrebovala na dalsi vareni nebo misky robotu na dalsi peceni myla v ruce a zabralo mi to hroznyho casu i energie. Ted kdyz nemusim cekat dve hodiny na mycku, tam krome dreva a nozu nahazu opravdu uplne vsechno a mam behem chvilky zase k dispozici. Na 30ti minutove myti uz jsem strhla nekolik lidi, protoze je to fakt zazrak;) Najednou toho s mensim usili stiham opravdu mnohem vic.
Pripojuji mail k predchozi odpovedi.
Naučila jsem vařit děti. Nejmladší z nich, desetiletý syn, umí nejlepší volská oka, jaká jsem kdy jedla. A tak máme dost času na výlety, hraní her, povídání a tak. Ale navíc – vaření není ztráta času, i u něj se dá povídat a hrát si a zažívat hezké chvíle a ještě si pak vychutnat dobré jídlo.
Vyplatí se dělat velké množství – část se sní hned, zbytek zamrazím po krabičkách a pytlíčích.
Pomáhá taky využít tu jednu věc na víc jídel. Třeba otevřu smetanu, ale nedopotřebuju, tak s ní zjemním polévku nebo použiju do paštiky.
Vařím víc jídel na sobě, když to jde – např. vařit špagety a na tom napařovat brokolici.
Když vypnu troubu, dám tam dopéct ovesné sušenky. Stačí jim vyhřátá trouba tak na 15 minut.
Ahoj, já šetřím čas i místo a vlastě i peníze titanovou remoskou.
Základ vždy připravím na plynu – třeba na cibulce osmahnu kotlety a přikrájím několik brambor. Všechno podleju trochou vody a zavřu pečícím poklopem a nechám péct max hodinu. Když chci jídlo ozvláštnit kotlety třeba potřu kremžskou hořticí a před podáváním pokladu plátky čedaru. Příprava trvá max 15 min ale do hodiny je super jídlo. Jako přílohu jen nakrájím čerstvou zeleninu což je otázka chvilky.
Když takhle dělám rybu tak tu jen pokladu plátky citronu a brambory krájím na čtverečky do alobalu (zakapu olejem) a třeba do druhé alobalové mističky dám papriku a rajče a okořením. Vše je pak hotové naráz a je to z jednoho hrnce (když je ryby víc a nevejde se mi do remosky tak ji dám na plech a peču v troubě).
Stejně dělám třeba i těstoviny – osmahnu kuře, přileju rozmrazený sekaný špenát, přidám bujón a zahustím smetanou. Potom jen přihodím těstoviny, zavřu pečícím poklopem a těsně před podáváním posypu sýrem. Do 15 minut máme opět hotovo.
Další plus je, že jídlo se udrží pěkně teplé takže když přijde tatínek domů, máme uvařeno a připraveno k servírování :)
Nepočítám teda dobu zapékání ale to nemusím vařit a stát u linky. Můžu si zatím hrát se svým ročním synem :)
Nedávno jsem objevila kouzlo vaření na páře. Mám hrnec, na který mám dvě skleněné mísy, takže se dá vařit ve třech patrech, takže tak ušetřím nejen spoustu času, který bych ztratila přípravou jednotlivých jídel jednoho po druhém, ale také ušetřím spoustu nádobí a místa na lince i na sporáku. Většinou tak uvařím celé jídlo za 30 minut – dole ve vodě vařím těstoviny, brambory nebo jinou přílohu, nad tím zeleninu a nad ní v nejvyšším patře maso nebo rybu. Je to skvělé, rychlé, chutné, můžu jedině doporučit.
JAK UŠETŘIT ČAS?
Pro studenta jistě velmi důležitá součást všedního dne…
Jelikož jsem rezignoval na školní stravování, bohužel čas je v kuchyni mnohdy mým nepřítelem… Avšak, nic není nemožné… Stačí jen mít pod kloboukem a využívat osvědčený tipy, zejména našich babiček. Vždyť kdo nejlépe uměl šetřit čas, když pak ještě potřeboval vyprat, uklidit, postarat se o zvíře či o děti (mnohdy skoro totožná péče :D).
Já osobně využívám hojně rychlé recepty typu špenát, špagety, pečeně všeho druhu či jen tak, brambory s máslem a smetanou. Člověk v dnešní době vskutku uspěchané přece nemusí soupeřit s noblesními restauracemi či naopak s pořady typu Babica a spol…
Proč se nezahledět zpět a neudělat si typický trhanec, recepty z brambor či zabrousit do kuchařek, ze kterých se učilo již za dob našich babiček… Proč zbytečně „prznit“ naši kuchyni, když již skoro vše bylo vymyšleno…
Již mnoho tu bylo řečeno o tipech, jak šetřit čas… Každý máme nějaký;-)
Já osobně však preferuji vařit s rodinou, přítelkyní a vaření si užít… Upřímně, jsem proti šetření času tipu náhražek či polotovarů. Pro mě je důležité vařit s láskou a poctivě. A to CHCE SVŮJ ČAS, BEZ DEBAT…
Pevně věřím, že jednou, každá rodina a každý její člen přispěje k tomu, aby se česká gastronomie stala součástí našich kuchyní a my v důsledku úspor času přestali vařit rádoby italské pokrmy či doslova katastrofální saláty typu „naházej tam vše co máš“…
Vaření si užívám a nikdy bych ne něm nešetřil… Upřímně, mnohdy stačí zapojit MOZEK, popřemýšlet o postupu a pak už je to jen koncert v kuchyni…
Závěrem, kdo si chce vaření užít, proč si neotevřít sklenku… Ušetříte tak čas večer, kdy už si jen vychutnáte své dílo…;-) Ať už s rodinou, partnerem či babičkou a dědečkem…
NEŠETŘETE NA SVÉM JÍDLE! Zaslouží si dostatek péče… A vy si zasloužíte čas na to, aby jste nemuseli šetřit na sobě či svých dětech…
MNOHO ZDARU a nechť vyhraje ten nejlepší! A pak, ať šíří myšlenku Jamieho dál…:-)
Fikané domácí vaření? Úspora času? Pak stačí dodržovat těchto pět japonských pravidel. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel ;-)
UTŘÍDIT (Seiri) – Vytřídit veci na potřebné a nepotřebné.
USPOŘÁDAT (Seiton) - Umístění všech potřebných věcí, nástrojů na správné místo; vše má své místo a je lehko dostupné.
UDRŽOVAT V ČISTOTĚ (Seiso) - Udržovat pořádek, čistit a kontrolovat všechna zařízení a prostory, atd.
URČIT PRAVIDLA (Seiketsu) - Určit pravidla, definovat přesné místa pro odkládání vecí používaných na pracovišti, standardizovat proces.
UPEVŇOVAT A NEUSTÁLE ZLEPŠOVAT (Shitsuke) - Udržovat, podporovat a zlepšovat.
z mého pohledu nejoriginálnější tip podobného rázu jsem viděla nedávno u jednoho mladého muže. ten žije sám a sám si také vaří, vždycky o víkednu na následující týden dopředu. z toho důvodu sleduje jídelní lístky různých restaurací nebo rozvážkových služeb, obědová meníčka a tak, protože prý tamní kuchaři už vědí, co k čemu jde. efektivně se tak dají uvařit 3–4 chody, uspoří se nejen čas, ale také suroviny a přitom to nebývá nutně na jendo brdo.
ostatní návody na zrychlení moc originální nejsou – mrazení, předkrájení surovin (které čas vlastně nešetří, protože i to vám nějaký čas zabere) odmívání nádobí během vaření…
v anglosaských kuchařkách, včetně některých od jamieho, které se mi dostaly do ruky, zrychlují jednoduše tím, že si kupují buď úplné polotovary (třeba dortový korpus, sušenky, které se jen přizdobí) nebo předkrájemné či předstrouhané suroviny (maso, sýr) – to vše je k dispozici i u nás, ale tupuju, že gastronauti tomu moc nehoví. já je využívám velice, velice zřídka, kromě jedné naprosto boží vychytávky – předvařené červené řepy z billy, která se pak peče místo 90 minut třeba jen 20–30.
Som číslo 41, ale súťažiaca len 38, to je teraz možno moje šťastné číslo :)
Moja finta číslo 1 -je spoločensky jednoduchá, pozvem niekoho na návštevu s večerou, poviem nejakú ingredienciu- zdvorilo, ktorú musí doniesť a predám to akože to je najdôležitejšia vec, aby som mala istotu, že príde. Ale v skutočnosti je to len lacná pracovná sila, nie návšteva.Takže ja varím- posila krája, čistí, umýva…a ja to všetko len k sebe prisypávam a miešam :)
A praktická znovu objavená finta 2 -tip od babičky je remoska! Tamto všetko zhromaždím, zapnem a vždy sa to podarí, vždy.A všetko naraz. Občas to treba teda pridávať postupne, nie úplne naraz.
Samozrejme vychytávka k finte 2– to víko je horúce=horké, neni dobré ho položiť na drevený stôl, keď remosku otvárame :) ten lak alebo čím je to drevo ošetrené nevie s tou remoskou spolupracovať, já už to vím :)
Majte peknú zimu, nezmrznite :) aj partnera blogu zdravím ;)
Marta
Dvaja ma predbehli, pomaly píšem nevadí :)
Ahoj,
myslim ze setrit cas v kuchyni se musi kazdy kuchar/kucharka naucit podle toho co, kdy a pro koho vari. Dulezite je se inspirovat a hledat neustale nejake finty jak to udelat a zaroven neomezit kvalitu pripravovaneho jidla. Dal je dobre si uvedomit, ze i ta priprava na usporu casu by nemela zrat velke mnozstvi casu a take, ze na ni musite mit fyzicky prostor.
Efektivita, flexibila a system a zkusenost .. tot hesla me kuchyne.
Uvedu par prikladu ..
Staci si po praci ci jiz behem vareni (napr kdyz clovek ceka nez se neco upece) uklidit pracovni prostor tak aby kuchyn byla ve stavu pred zacatkem vareni.
Dalsim prikladem je uvazovani ‚in advance‘. Napr. varim vyvar na polevku (treba na hovezi vyvar se zeleninou). Kdyz dodelam vyvar jako takovy tak si cast z nej uchovam na pozdeji (po vychladnuti jej dam do mrazaku treba) abych ho mela k dispozici az ho budu chtit pridat do jineho jidla (jako je risotto ci kremova zeleninova polevka). To same
Mezi me dalsi urychlivaci a usporne nastroje patri napriklad uchovavani mrazenych a naporcovanyh bylinek v ikea zip pytliccich jako je treba nasekana pazitka nebo listy nekolika druhu bazalky, ktete postupne sklizim ze vzrostlych rostlin behem teplejsiho obdobi abych vse co rada pouzivam mela k dispozici i v zimnim obdobi. Pak staci jen sahnout do mrazaku a hned pridat do jidla dle potreby.
Ono to bude znít asi pitomně, co teď napíšu (nešetřím čas, možná si šetřím práci, ale rozhodně nervy, že něco bude tuhé, tvrdé a nevypečené) jako vychytávku pro velké rodinné výroční obědy, kdy zvu hosty domů. Brzo ráno zapnu troubu na stodvacet, střčím do ní kachnu, nebo kachy a pomalu peču až do poledne. Vysmahnout pak dva druhy zelí a knedlíků není během jedné hodiny až tak velký problém (když mám den předem uvařené brambory).
1. Zkontroluju, zda mám všechny potřebné ingredience. Není nic horšího, než uprostřed přípravy zjistit, že chybí nějaká podstatná surovina.
2.Vždy si uklidím pracovní plochu (tzn. odklidím odložené nádobí od snídaně a podobně) a umyju případné nádobí. Hodí se zvlášť na malých prostorech.
3. Představím si všechny kroky, které budu muset udělat a zapřemýšlím, jak je seřadit tak, aby dohromady zabraly co nejmíň času a hlavně, aby se děly efektivně. Některé můžou probíhat současně (brambory při vaření člověk hlidat moc nemusí), zatím co jiné vyžadují moji plnou pozornost. Snažím se taky dosáhnout toho, aby všechny jednotlivé součásti hotového jídla byly připravené k servírování zhruba ve stejnou dobu – to ale ne vždycky jde.
4. U jídel s náročnější přípravou (třeba ta naše svíčková) si některé věci připravím den předem (upeču maso) a druhý den dodělám zbytek. Ve výsledku to trvá sice stejnou dobu, ale takto rozložené je to daleko méně stresující.
5. Nepouštím si do kuchyně nikoho, kdo by mě svou pomocí zdržoval, rozptyloval, lezl mi na nervy, či se mi pletl pod nohy – takže vlastně nikoho :)
6. Občas ve větším množství uvařím suroviny, které se pak dají upravit na více způsobů. Neznám moc lidí, kteří by byli nadšení z toho, že už třetí den jedí pořád to stejné.
7. Přikoupila jsem si „náhradní“ mísu do robota (používám ho opravdu často). Je velice praktické nemuset přemýšlet o tom, kam člověk danou hmotu přelije, protože potřebuje zpracovat něco dalšího.
Nebudu se šíleně rozepisovat :-) mám jen pár tipů, které se snažím používat, abych co nejvíc ušetřil čas:
NEBO TO NECHÁM UVAŘIT PŘÍTELKYNI :-)
kdyz mam hlad a malo casu rozpalim trochu sezamoveho oleje na hluboke panvi primo do nej na struhadle nastrouham cesnek a zazvor pridam chili a zacnu strouhat mrkev rovnou do panve pak vymenim na struhadle nuz a naplatkuju porek a houby pridam speku soli a necham to chvilku prosmahnout pak pridam vodu zeleninovy bujon a svazek soba nudli az se to za 5 –10 minut uvari tak odstavim rozmicham v polevce trochu miso pasty a mam velkou misu zdrave syte rychle polevky :)))
Okrem už spomenutých jednotlivých tipov, celkovo u mňa jednoznačne vyhráva kombinácia poriadok+zásoby. V kuchyni sa snažím mať vždy poriadok a voľné pracovné plochy, aby som kedkoľvek mohla vstúpiť a pustiť sa do práce – nie strácať čas odpratávaním zvyškov od raňajok, hľadaním obľúbeného noža či zistením, že vlastne nemám v čom variť. Toto tiež zahŕňa podľa možnosti upratovať už počas varenia – tu je samozrejme najväčším pomocníkom umývačka.
Čo sa týka zásob, napr. kura už kupujem len v celku, spravidla, keď mám viac času – skelet na vývar, stehná upiecť aj v celku, prsia potom naporcujem na soté, naložím do marinády priamo do dózičky a už ochutené dám zamraziť. Keďže cez týždeň pracujem až popoludní a z práce sa vraciam po 21, v prípade potreby potom cez deň takto nachystané mäso vytiahnem, nechám rozmraziť a po návrate z práce už len bleskovo orestujem na panvici spolu so zeleninou, kým sa mi robí príloha – či už ryža, kuskus, cestoviny alebo – moja obľúbená rýchlovka – pita v hriankovači.
No a potom mám vždy spústu zásob, ktoré môžem podľa ľubovôle pridať do takmer čohokoľvek – konzervy fazule, cíceru, bambusových výhonkov, lúpaných rajčín, špenátu (keď nie je sezóna), červená šošovica, ktorá je uvarená za chvíľu, v chladničke potom nemôžu chýbať naložené syry/feta (ktoré v oleji vydržia aj dlhšie a hodia sa do najrôznejších šalátov, kuskusu, k ryži), olivy (často už krájané) a drvené sušené rajčiny v oleji. Z tohto sa dá uvariť večera do 15 minút aj s uprataním.
Inak si užívam aj dlhšie varenie a obzvlášť cez víkend sa rada točím okolo hrncov aj hodiny, ale cez týžden po práci potrebujem presne takéto niečo – maximálny efekt s minimálnou námahou.
Snadná rychlá finta, která mi ušetří pobíhání po kuchyni se slzami v očích:
Cibuli krájíme na prkénku, beze strachu a jakýchkoli kejklí s plastovými „pomocníčky“ Horsta Fuchse, jen zvolíme místo klasického nože s rovnou čepelí raději ostrou kvalitní pilku na pečivo s vlnitými zuby a bez vroubků (ve stylu: http://www.kuchynskenoze-nadobi.cz/…HENCKELS.jpg )
Efekt „0 slz“ zaručen a osobně odzkoušen, dokonce pozoruji zrychlení v krájení.
S dvěma dětmi, domečkem se zahradou a neustálou rekonstrukcí na krku přemýšlím neustále jak šetřit čas,ale na úkor našeho zdraví a stravování. Mám na to milion fíglů – taky proto manžel obdivuje moje 20–30 minutové vaření narozdíl od tchýnina celého dopoledne:-).
Většina příprav začíná předem i několik měsíců – zavařuji si různé druhy zeleniny do leča, číny, rajčata na omáčky, papriková pesta apod…Co není dle mě dobré k zavaření pytlíkuji spolu s panem robotem do mrazáku, co zahrádka dá. Bylinky kostičkuji přímo do máslíčka do mrazáku. Na cibulku mám super tahací strojek a pár vteřin je nasekaná pohybem jak při startování sekačky. Dá se to použít i na salátky pro 1–2 osoby. Hodně mi to šetří čas i mytí nádobí…je to jediná nádobka. Pak si peču sušenky do zásoby a plním je těsně před příchodem návštěv a jsem pořád za připravenou hopodynku. Spoustu času mě ušetřilo i používání parního hrnce, hlavně když jsem se ho naučila používat. A z dlouhavé smažení jsem omezila na minimu. Ted už skoro všechno smažím v troubě nazdravo s minimem tuku. Ušetřený čas věnuji přípravě rychlých salátků a vymakaných příloh.
Kuchyňa a varenie je moja láska a vášeň už od detstva. Takže stále prichádzam na to ako zefektívniť a zrýchliť moju prácu v kuchyni aby som mohla skúšať nové recepty a ingrediencie, kôli najväčšiemu pôžitku z jedla. Je toho veľa, ale základom pre rýchlejšie varenie, je hlavne ----------------------dobrá organizácia
---------------------udržiavanie čistoty počas varenia plus
----------------------pokiaľ sa dá, využívať hlavne svoje ruky, čím sa zbavíme hordy riadov a neporiadku okolo nás.
čo sa týka receptov, začnite tak,, ako pri všetko
----------------------od základov, v jednoduchosti je krása. Neskôr sa prepracujete aj k zložitejším receptom.
Takže moja rada znie používajte pri varení hlavu, ruky, kreativitu a získavajte skúsenosti pravideľným varením domácich jedál.
Bon appetit
Adelkas Kitchen
Nebudu psát sáhodlouhé slohy o tom, jak moc málo času mám, myslím, že nikdo nemá čas to číst, proto tedy stručně a rychle :-)
tipů a triků mám hodně ale nejdůležitější pro mě jsou tyto:
Přidávám se se svými nápady, protože bych ráda vyhrála knížku od Jamieho Oliviera. I když se recepty z kuchařek zrovna moc neřídím.
Hlavně se ale snažím, aby čas v kuchyni byl příjemný. Vánoční pečení třeba děláme společně se sestrou, otevřeme si k tomu lahev vína a pak už nám nějaké šetření času může být ukradené :-)
Přinejhorším si aspoň pustím z počítače nějaký film, aby mi to snáz ubíhalo.
A taky se těším, až budu mít hotovo a zasedneme s rodinou ke stolu, protože to jsou moje oblíbené chvíle.
Na to je jednoduchá odpověď. Pořiďte si děti!!!!!! Já mám dva extra živé draky, 5 a 2,5 roku a vařím, jak nejrychleji mohu, aby zatím nezbořili dům.
Jak ušetřit čas? Rozhodně použitím remosky :-).. Stačí jen připravit veškeré suroviny, naskládat dovnitř, zapnout a máte hodinu volného času.. další výhoda použití remosky je, že maso zůstává šťavnaté a nevysuší se, jako se to často stává v troubě.
jako nejrychlejší recept bych uvedla pečené kuře s bramborem – kuře stačí očistit, nacpat mu bříško třeba česnekem, potřít trochou olivového oleje, posypat kořením dle libosti a ideálně dát pod kůži trochu másla ;-). Pak už vložit do remosky, podlít bílým vínem a okolo naskládat celé omyté/oloupané brambory, na hodinku si odskočte a tradááá, máte výborný oběd! Jinak fantazii se meze nekladou, ve remosce se dá péci téměř cokoliv, včetně sladkých buchet a koláčů.
Když pořádám nějakou větší „hostinu“, vyvážím náročnější recepty s jednoduchými, ale efektními kousky – typu tiramisu, guacamole, limetková mousse apod. Něco, co skvěle chutná (případně i vypadá), ale skládá se jen z několika málo ingrediencí, nezašpiní celou kuchyň a vyžaduje jen minimální počet úkonů. Samozřejmě s velkorysým rozpočtem do takového zlatého fondu můžeme zařadit i tuňákové sashimi, gravad lax a podobně :)
Jak šetřím čas v kuchyni já:
3. Kromě knihy s recepty, kterou má snad každý, mám i blok, ve kterém si vedu seznam receptů, který neustále aktualizuji. Díky němu se mi podaří naplánovat jídla na celý týden tak, aby bez větší námahy mohla každý den na stole ležet teplá večeře + dezert. V seznamu receptů jsou jídla, ke kterým se neustále vracím (např. bramboráčky, špagety carbonara, steak, palačinky) a suroviny, které jsou k jejich vyhotovení potřeba. Když mi dojde inspirace, seznam si rychle projedu a na první pohled vidím, jestli mám vše potřebné. Pokud ano, můžu okamžitě začít vařit. Jakmile je váš seznam receptů dostatečně rozsáhlý, už se vám nestane, že budete jíst pořád to samé dokola.
4. Pokud vím, že nebudu mít čas vařit/připravit dezert, sahám po receptech, které je možné připravit den předem. Klidně si můžu pozvat návštěvu a nestresovat se, když budu vědět, že na ně v lednici čeká panna cotta nebo čokoládová pěna.
Děkuji všem účastníkům soutěže — snad to nebyla nuda! :)
Tady jsou vítězové:
Gratuluji! :)