Rubrika: Lahodný svět nápojů strana 5

Top Fájv mezi cuketkovými osvěžováky. Ráno vstanete a postavíte na vodu. Mezitím naládujete plný mrazák skleniček a doplníte formičky na led. Do vaší oblíbené konvice na vodu uděláte silný čaj, ochutíte cukrem a řezy limety. Nakonec vše zasypete kupou ledu a prtnete do chladničky. V průběhu žhavého dne postupně servírujete do namražených sklenic s ledem. Enjoy!

Novinky na Cuketka.cz

• dnes rekord v návštěvnosti (383 lidiček) – děkuji a vítám nové čtenáře!
• v pravém menu uklizeno + nový přehled nejčtenějších článků
• první příčku okamžitě obsadilo Mojito! (jak typické ;))
• některé mé články se budou objevovat na webu Vaření.cz

Po náročném mixování, zkoumání, testování a ochutnávání jsem si na letošní horké dny (ha,ha :/) připravil nový model koktejlu Mojito (vyslovujeme mo-HÍÍÍ-tou). Tato moje verze se nekompromisně vrací zpět ke kořenům, zároveň nedostižně uniká běžnému zdejšímu barovému průměru. Zní to samolibě, ale pro mne je domácí Cukito opravdu nad zlato ;) Drink zejména vhodný pro uklidnění/schlazení české povolební hutné atmo…

Můj recept se od těch obvyklých odlišuje hlavně použitým sladidlem a také použitím celých kostek ledu, namísto ledové tříště. Dalším odlišujícím faktorem je použití čerstvé limetové šťávy (na místo celý limetkových řezů) a servírování do menší sklenice. O mutacích Mojita, které využívají premixované sirupy a umělé šťávy, zde pomlčím.

Proč rapadura?

Názory na hostorii Mojita jsou různé. Jistotou je, že se pravděpodobně vyvinul jako moderní nástupce původních osvěžujících mixů rumu a čerstvé lisované třtinové šťávy s ledem, kterými se osvěžovali lidičkové dávno před námi. Rapadura je sušená třtinová šťáva v BIO kvalitě. Na rozdíl od třtinového cukru není ochuzena o další složky (melasa, minerály) a hlavně má jedinečnou a neopakovatelnou chuť. Rapadura tak není pouze sladidlem, ale hlavním chuťovým faktorem tohoto Mojita. Jestli vá už provařené Mojito pomalu omrzelo, věřte, že Rapadura vás vrátí na začátek! ;)

Proč limetová šťáva?

Čerstvou limetouvou šťávu používám proto, že se receptura blíží své historické verzi. Dále proto, že mně osobně posouvají rozdrcené limetkové řezy chuť Mojita někam úplně jinam, než bych chtěl (způsobeno silicemi ve slupce). Nakonec (a hlavně) také proto, že si nechci ve svém Mojitu louhovat prostředky použité k chemické konzervaci limetek. (Opravdu věříte tomu, že do kůry penetrující fungicidy bezpečně vymyjete kartáčkem nebo v mýdlové vodě???)

Proč kostky ledu?

Jedná se o tzv. kubánskou verzi. Výhoda je jediná – kostky vydrží déle, tříšť se podle mně v horkém letním dni rychleji rozpustí, navíc v domácích podmínkách není výroba drceného ledu žádná sranda. Kostky hezky cinkají a vůbec – vypadají sexy!

Proč menší 0,25l sklenice

Mojito není sodovka na zahnání žízně. V menší sklenici je chuťově výraznější a dokážete si jej lépe vyhutnat.

Recept na Mojito

Teď když jsem pocitvě obhájil použití všech surovin, můžeme se smělě vrhnout na výrobu samotného drinku. S přípravou vůbec nikam nespěchejte, nejste někde venku za barem a nikdo vás nehoní. Zaměřte se na správné a přesné dávkování. Jen tak můžete časem vypilovat svou oblíbenou recepturu a pouze tak budete schopni nabízet svým hostům, stále stejně oblíbený drink ;)Potřebné suroviny:

• 4cl obyč bílý rum (např. Havana Club nebo Bacardi)
• 1 polévková lžíce Rapadury
• 12 lístků čerstvé máty
• šťáva z 1/2 limety
• vychlazená soda
• kostky ledu
• 2 černá brčka na ozdobu
• vyšší namražená sklenice o objemu 0,25l
• kostky ledu
• muddler aneb drtítko na limety

Postup:

• do namražené vyšší sklenice nasypejte lžíci Rapadury
• vymačkejte půlku limetky a vše důkladně rozmíchejte míchátkem
• přidejte 12 roztleskaných (nebo požmoulaných) lístků máty
• promačkejte muddlerem pořádně lístečky s rozpuštěnou rapadurou v limetové šťávě
• přidejte kostky ledu téměř po okraj sklenice
• přidejte 4cl bílého rumu
• sklenici doplňte sodou a promíchejte
• podávejte s brčkem a na ubrousku

Recept je podle mně jednoduchý, dá se zvládnout napoprvé. Uvedené dávkování respektuje moje chuťové prefrence – vzniklé mojito je silné, mohutně osvěžující a chutné ;) Pokud pěstujete mátu, je ihned po nákupu rumu a rapadury jediným limitujícím faktorem množství čerstvých limet a ledu. Jinak můžete tohle Mojito vyrábět kdykoliv.

DRINKY RESPONSIBLY!

.)

Abyste byli v obraze: řeč je o víně. Vše začalo v roce 1976, kdy se v Paříži konala přelomová degustační akce, na které spolu soutěžila vína starého (Francie) a nového světa (U.S.A. – Kalifornie). Vybráni byli nejrenomovanější degustátoři nejen z Francie, kteří měli v slepých degustacích rozhodnout o kvalitách jednotlivých vín a zároveň měli za úkol seřadit žebříček…

Do té doby bylo jistotou, že ta nejlepší vína světa pocházejí z Francie. Kalifornská vína byla brána pouze jako takový moderní přícmrndek ;) Výsledky degustací však způsobily světovou senzaci, když v bílých i červených vínech zvítězil vzorek z Kalifornie. I v celkovém srovnání obsadila v TOP10 americká vína šest příček z deseti! Pro frantíky naprostý šok, který rozdýchávali několik měsíců (organizátor akce byl za čerta, francouský tisk výsledky nejprestižnější degustace směle ignoroval). Pro američany naopak obrovský impuls, který nastartoval celosvětovou (+vítěznou) invazi vín Nového světa

U příležitosti 36. 30. výročí se letos (24. května) pořádala akce stejného rozsahu a se stejným cílem – rozhodnout kdo je lepší. Žádná změna se nekonala a američani opět vyfoukli vítězství francouzům. Chcete-li znát celý kontext a podrobnosti odkazuji vás na článek v SF Chronicle. Celá situace totiž není vůbec jednoduchá a názory na to, co je to vlastně to „nejlepší“ víno, nejsou vůbec jednotné.

Střetávají se zde obchodní úmysly, kultura, tradiční hodnoty, poptávka konzumentů celého světa a momentální nálady renomovaných degustátorů. Podobnou tématiku zpracovává film Mondovino, pokud vás toto téma zajímá – doporučuji!

Poslední dobou se snažím bojovat se svým primitivním a konzumním přístupem k vínu, rovněž zkouším proniknout do tajů českého vína, které si mne pomalu, ale jistě začíná omotávat kolem prstu.

Nedávno jsem našel v knihkupectví na první pohled ideálního pomocníka – knížku Nový kapesní průvodce po vinařstvích a vínech České republiky 2006 (Kanzelsberger za 229,- Kč) od Heleny Baker. Recenzovat se neodvážím, proto alespoň malý náhled…

Část první – základní info, vínoškolka a navnadění

V první části této formátově maličké knížečky se vám dostane základního dovzdělání o víně, plus spousty dalších praktických informací a návodů. Pro mne osobně velmi ceněné kapitolky:

• klasifikace vín v ČR
• české odrůdy
• kapitolka a biovíně
• tipy pro nákup, skladování a objednávání vína v restauraci
• recepty, snoubení vína a pokrmů

Tohle vše zabere 74 z celkových cca 280 stran. Vše napsáno stručně, přehledně a hlavně přístupně! Autoři si na nic nehrají a vycházejí vstříc i naprostým laikům. Navíc lze v průběhu celé knihy, vystopovat známky kritického přístupu k českému vínu, což si já sobně cením asi nejvíc.

Část druhá – tvrdá data

Samotné jádro průvodce tvoří část speciální, ve které naleznete informace o cca 130 vinařstvích z oblasti Čech a Moravy. Každému vinařství je pak věnována dvoustrana, která obsahuje:

• stručné představení vinaře včetně historie a základních dat
• přehled pěstovaných/zpracovávaných/nakupovaných odrůd
• přehled úspěchů a ocenění
• hodnocení vybraných vzorků (v průměru 5ks)
• kontaktní info
• přehled nabízených služeb a turistické info

K této části nemám co dodat. Pokud bych sestavolval obdobný guide, postupoval bych podobně stručně a přehledně – design i občasné černobílé fotografie dokáží příjemně naředit vysokou informační hustotu. Hodnocené vzorky jsou hodnoceny hvězdičkami od jedné do pěti (jedna = víno s vadou, pět = opravdový zážitek), ke každému vzorku je připojena přesná identifikace a cenová hladina/lahev.

O hodnocení se postarala sama autorka Helena Baker spolu s dalšími profesionály a zapálenými laiky. Konečné rozhodnutí si však vyhradila vždy pro sebe. systém hodnocení je otevřený a pokud máte zájem se jej pro příště zůčastnit, je možno autory průvodce kontaktovat.

Závěrečné hodnocení

Průvodce je především maximálně praktický. Pokud hledáte čtení do postele před spaním, tohle není to pravé. Pokud se naopak chcete vyzbrojit informacemi před nákupem ve vinotéce nebo před letním výletem na kole do vinařských oblastí, můžu průvodce směle doporučit ;)

Vydání průvodce navíc oceňuji jako jeden z mnoha potřebných kroků, kterým si odborná veřejnost, ale i prostí spotřebitelé posvítí na české vinaře a dají jim tím jasný signál: vyžadujeme kvalitu! Nedělejte si z nás prtel jinak utečeme k vínům ze zahraničí! Ukažte, že české víno může být špička, za kterou budeme ochotni platit!

Pozor na střet zájmů

Jsme v Česku a tak samozřejmě není možné o této publikaci (a o hodnocení v knize) uvažovat jako o nezávislé. Helena Baker provozuje vlastní vinný sklep BakerWine a zároveň zastupuje firmu Berthomieu, prodávající dubové sudy. Jedná se o jasný střet zájmů a propojení wine-kritika na obchod s vínem.

Nic závažného to není, ale určitě to vždy berte v potaz při čtení jakékoliv knihy této autorky!

Další postřeh – hodnocení

Hodně často je udíleno nejvyšší hodnocení pěti hvězdičkami (*****), téměř na každé druhé stránce najdete jedno (nepočítal jsem to přesně). Nevím jestli je to dobře a jestli to nedegraduje hodnotící stupnici. Počítal bych, že hodnocená vína a jejich hodnocení budou odpovídat gaussově křivce (ale to je možná blbost). Samotní autoři průvodce uvádějí, že dali možnost vinařům vyřadit špatně hodnocená vína a nahradit je jinými. FYI ;)

Pokud jsem vás alespoň trošku navnadil na víno v předchozích dvou příspěvcích a je vám líto, že jste o něco přišli – máte jedinečnou možnost vše dohnat na mezinárodním nápojovém veltrhu Víno & Destiláty 2006, který se koná v Praze na Výstavišti 16.-18.5. (úterý-čtvrtek)! Vstupné činí 400,- Kč, v některých gastro časopisech však byly slevové kupóny (dva lístky za 400,-), doporučuji si jeden takový opatřit.

V průběhu výstavy se konají tyto tematické dny:

• 16.5. Den vín z ČR
• 17.5. Den vín z Portugalska
• 18.5. den vín z Burgundska

Všechny mlsné jazýčky mrkejte na dlouhý seznam vystavovatelů. Nevím jak vy, ale já se ohromně těším!

Troška statistiky, která se nevešla do článku o VVT 2006 + vína, která získala Cuketkovu medaili ;) Společnými silami jsme ocutnali cca 60 vzorků, které jsme „oznámkovali“. Z těch nejlepších jsem vybral trojici, ktera si zaslouží Cuketkovu Medaili…

Cuketkovy Medaile

Do následujícího seznamu i hodnocení jsem dal pouze bílá vína. Protože na červená, která přišla až v poslední části naší návštěvy jsem se prostě nestačil naladit a většinu z těch, co chutnali mí kolegoé, jsem nějak nezkousl. Proto pouze bílá vína, kterým jsem věnoval 100% mého soustředění ;)

Která vína zíkávají Cuketkovu medaili?

Rozhodování bylo celkem jednoduché. Vybral jsem ta vína, která jsme ohodnotili jedničkou a která jsem si zároveň pro jejich charakter do dnes zapamatoval ;) Následující vína doporučuji, já sám se je pokusím v co nejkratší době sehnat do své sbírky:

• Tramín červený, výběr z hroznů 2004, Krist Tomáš, Milotice (spíše než víno připomínalo sladký parfém, podle mně do toho dali opium a výtažky z mimosy ;)
• Sauvignon, výběr z hroznů 2005, Ing. Zdeněk janoušek, Rakvice (roztřásla se nám kolena .)
• Pálava, výběr z hroznů 2002, Vinařství Zaječí s.r.o., Zaječí (pálava = pááááááááá-la-láááááááá!)

Následuje, přehled všech přechutnaných vzorků včetně známek. Číslíčko na konci značí známu od 1 do 3 – 1=mňamka nejlepší, 2=dobré víno, 3=zklamání. Berte to prosím s rezervou, hodnotila trojice mladých rozežraných pražáko-ostraváko-brňáků ;)

Ryzlink vlašský

• pozdní sběr 2005, Rodinné vin. Jedlička & Novák, Bořetice (2)

Veltlínské červené rané

• pozdní sběr 2005, Moravíno s.r.o., Valtice – Zlatá medaile (2)
• pozdní sběr 2005, Střední odb. škola vin. a SOU zahr, Valtice (2)

Veltlínské zelené

• výběr z hroznů 2005, Vinselekt Michlovský, a.s., Rakvice – Zlatá medaile (2)
• Qualitatswein 2005, Exklusiv W. Woditschka, Herrnbaumgarten (3)
• kabinetní víno 2005, Hana Mádlová, Velké Bílovice (3)
• DAC 2005, Exklusiv W. Woditschka, Herrnbaumgarten (2)

Sylvánské zelené

• pozdní sběr 2005, Krist Tomáš, Milotice (1)

Neuburské

• pozdní sběr 2005, Bohemia Sekt, a.s. Závod Víno Mikulov (3)
• pozdní sběr 2005, Vinné sklepy Valtice, a.s., Valtice (3)

Aurelius

• výběr z hroznů 2005, Vinné sklepy Valtice, a.s., Valtice – Stříbrná medaile (2)
• pozdní sběr 2005, Josef Fabičovic, Hlohovec – Diplom (3)
• pozdní sběr 2005, Víno rakvice s.r.o., Rakvice (3)

Ryzlink Rýnský

• pozdní sběr 2005, Rodinné vin. Jedlička & Novák, Bořetice – Stříbrná medaile (2)
• výběr z hroznů 2005, Jaroslav Beneš, Hrušky – Bronzová medaile (3)
• pozdní sběr 2005, Vinařství Košut, Prušánky (2)

Müller Thurgau

• jakostní 2005, Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o. – Zlatá medaile (3)

Rulandské bílé

• pozdní sběr 2005, Bohemia Sekt a.s., Závod Víno Mikulov – Diplom (1)
• pozdní sběr 2005, Vinné sklepy Valtice, a.s., Valtice (3)
• Kabinett 2005, Weingut Harald Haimer, Poysdorf (2)
• kabinetní víno 2001, Štěpán Maňák, Žádovice (3)

Rulandské šedé

• výběr z hroznů 2005, Bohemia Sekt a.s., Závod Víno Mikulov – Diplom (1)
• pozdní sběr 2005, Sůkal Milan, Nový Podvorov (3)
• pozdní sběr 2005, Věstonické sklepy, s.r.o. Dolní Věstonice (3)
• výběr z hroznů 2005, Agrodružstvo, Nový Šaldorf (3)

Chardonnay

• výběr z hroznů 2005, Moravíno s.r.o., Valtice – Diplom (2)
• výběr z hroznů 2005, Rodinné vin. Jedlička & Novák, Bořetice (2)

Sauvignon

• výběr z hroznů 2005, Ing. Zdeněk Janoušek, Rakvice – Zlatá medaile (1)
• pozdní sběr 2004, Vinařství Polehňa, Blatnice pod Sv. Ant. – Stříbrná medaile (3)
• pozdní sběr 2002, Agrodružstvo, Nový Šaldorf – Bronzová medaile (1)

Muškát Moravský

• kabinetní víno 2004, Střední odb. škola vin a SOU zahr., Valtice – Stříbrná medaile (3)
• kabinetní víno 2003, Střední odb. škola vin a SOU zahr., Valtice (2)

Irsai Oliver

• pozdní sběr 2005, Víno Škrobák, Čejkovice – Stříbrná medaile (3)
• akostné 2005, Vinotéka Podola Petr, Kopčany (2)

Tramín Červený

• výběr z hroznů 2004, Krist Tomáš, Milotice – Zlatá medaile (1*)

Přírodně sladká vína s obsahem cukru nad 12g/l

• Sauvignon, výběr z hroznů 2005, Vinařství Zaječí s.r.o., Zaječí – Stříbrná medaile (2)
• Sauvignon, výběr z hroznů 2004, Znovín Znojmo, a.s., Šatov – Diplom (2)
• Pálava, výněr z hroznů 2002, Vinařství Zaječí s.r.o., Zaječí – Diplom (1)

Ledová vína

• Veltlínské zelené, ledové víno 2003, Znovín Znojmo, a.s., Šatov (1)

Jejej, to byl ale prodloužený víkend. Pan Cuketka se topí v zážitcích ;) Vydal jsem se na slunný jih Česka – do Valtic na skvělé vinné trhy, potom směrem doleva (rozuměj na západ) do Třeboně na festival plný malinkatých animovaných filmečů…

Valtice nás přivítaly krásným slunečným dnem a náš trojčelnný degustační cuketkotým, se mohl směle oddat ochutnávacím, přechutnávacím a vůbec všem smyslovým požitkům spojených s vínem! Již od nádraží jsme se nechali bezpěčně unést davem na Valtický zámek, v jehož jízdárně sídlil středobod vinných trhů – degustační bojiště ;)

Po zaplacení vstupného (50,- Kč), nákupu koštovačky s logem trhů (40,- Kč), katalogu a vyzbrojením se dostatečným množstvím kupónů (1ks á 5,- Kč), jsme ihned vrthli dovnitř! Pohled, který se mi naskytl jsem musel chvilinku rozdýchat. Hutný ruch, plně obsazené nekonečně dlouhé stoly, zvuky rozjeté cimbálovky a za oparem v dáli smrtící podkova z degustačních stánků.

No nic, rozkoukali jsme se, vyboxovali jsme tři místa u jednoho stolu, vyzbrojili se různými degustačními pomůckami a brzdami na tácku (chleba, nakládaná zelinka, obří škvarky, kostičky salámu, různé sýry), které zde byly v prodeji a vrhli jsme se k prvnímu stánku. Stánky byly rozděleny podle jednotlivých odrůd. Personál rozléval z vystavených lahví za papírové kupónky. Obyčejný vzorek za jeden kuponem (á 5,- Kč), medailové, diplomé a dražší pak za víc (max 7 kuponků). Vyzbrojeni katalogem, jsme si vždy nejdříve v klidu vybrali, nabrali a poté v klidu ochutnávali u stolu. To vše do zblbnutí ;)

K celé akci nemám skoro žádné připomínky. Jediná věc, která nejen mne iritovala na maximum byla nedostupnot některých vzorků, obzvláště těch medailových a diplomových. Toto absolutně nechápu a pořadatele bych nejraději na místě přizabil. Pokud už je víno dostupné k ochutnání, měl by být k dipozici dostatek lahví nebo by měla jejich cena být nastavena podle poptávky.

Rovněž mě zarazil přístup některých návštěvníků, kteří obsazovali za pomocí celého svého rodinného klanu velké části stolů, které plnili tunami vlastních donesených pokrmů, nádobí, nápojů atp. Přišlo mi to vyloženě trapné. S tím souvisí i nedostatek místa a nedostatek klidu pro poklidné vychutnání vína. Nesutále jste se museli probíjet davem, pracně hledat místo u stolečku nebo pultíků atp. Akce má opravdu řádně masový charakter a neuškodilo by rozšíření kapacity, nebo úprava cenové politiky. Z toho hlediska se mi zvolené prostory (jízdárna hradu) jevily značně poddimenzované.

Přehled všech přechutnaných vzorků a moje tipy na nejlepší ochutnána ochutnaná vína najdete v druhém článku.

První přestávku jsme vyplnili obědem na trávníku před jízdárnou a krátkou procházkou v zámeckém parku. Musím říct, že Valtice mají usměvavé a přátelsky naladěné obyvatele :D (viz. foto výše)

Druhou pauzu mezi bílým a červeným, jsme se osvěžili v kavárně na Náměstí Svobody (jméno jsem v tom ovíněném stavu zapomněl ;) Mají tam naprosto dokonalé espresso Hausbrandt! Kdybyste to hledali, tak je to taková malá zahrádka vedle cukrárny, před průchodem na dvorek restaurace přímo na náměstí, skoro naproti tomuhle nádhernému vystavenému lisu na víno:

o kterém se píše:

Valtice dostávají devět cuketek z desíti. Opravdu příjemná atmosféra, všichni pracovníci ve službách byli maximálně user-friendly. Viné trhy byly pro mně napoprvé fantastický zážitek. Jedinečná možnost, ochutnat na jednom místě nejlepší nová vína z české kalifornie ;) Příště přijeďte taky!

Třetinka nabitá tmavým a pěkně hutným koncetrátem s obsahem medu 2,5% – ideální pivo na zimu ;) Tímto příspěvkem otvírá pan Cuketka sekci lahodného světa nápojů. Tohle pivo příjemně zahřeje a překvapí svou intenzitou – pozor, stoupá velmi rychle do cuketky (8% alkoholu).

Mrkněte na produktové stránky pivovaru Lefbvre a taky na pražskou Pivní galerii, kde můžete nakoupit podobně exotická piva spolu s bohatým výběrem domácích pivovarů. Osobně jsem tam ještě nebyl, ale zatím mám velmi dobré reference.

Máte-li rádi hořká piva plzeňského typu, tak tohle asi nebude Váš favorit. Naopak doporučuji pro všechny nekonzervativní experimentátory s benchmarkem osm cuketek z desíti!