Rubrika: Obchody a obchůdky strana 2

Greek Corner

Už několik týdnů se to tady v komentářích i v mé dopisní schránce hemží odkazy na nový (druhý) řecký obchod v Praze – Greek Corner (web prozatím není). Může ohrozit dosavadní bezkonkurenční postavení oblíbené Olympie?

Greek Corner – řecké speciality a vína

Nedávno otevřený obchod najdete ve Francouzské ulici 31, jednu zastávku tramvají od náměstí Míru. V jedné místnosti najdete sortiment, který v podstatě kopíruje nabídku konkurenční Olympie. Najdete tam tedy všechny hlavní typické řecké speciality – čerstvé, chlazené, mražené i konzervované + vína. Co se týče velikosti nabídky a zaplněnosti, tak ve srovnání s Olympií mají plus mínus poloviční výběr. (Podle oboustranné vizitky se zřejmě jedná o stejné majitele, jako z Taverny Olympos.)

Olivový olej Kolympari (0,5 l 155,– Kč)

V nabídce olivových olejů se prozatím krčí jen tři kousky – Sitia 0.7, jeden olej v biokvalitě (název pohltila sclerosis) a olej Kolympari, který jsem jako jediný na doporučení prodavače vyzkoušel. Za výběr je musím pochválit, protože je to supermarketová cena, za kterou dostanete velice pitelný příjemný olej. Je spíše lehčí, na půl mezi ovocitostí a svěží travičkou. Kdybych nevěděl, že je z ňecka, tipnul bych si Itálii.

Výběr řeckých oliv (0,1 kg cca 15,– Kč)

Výběr oliv je menší, ale přesto si myslím vyberete. Já si nechal namixovat kalamaty, zelené a černé mamutí olivy. Kalamaty i černé se daly přežít, zato zelené byly více než přijatelné!

ňecký jogurt (? Kč)

Samozřejmě nechybí osvědčená značka Total – k dispozici je balený i rozvažovaný do kelímku. Otestoval jsem ho s medem i jako tzatziki a bylo to naprosto bez výhrad, 100% čerstvé. jediná chybka byla, že mi tu vaničku zapomněl roztržitý prodavač namarkovat! Takže ani nevím kolik stojí, a ještě jim jednu vaničku dlužím (vše jsem zjistil až při psaní článku s účtem v ruce)! A když už jsme u těch peněz – v obchodě se nedá platit kartou, nejbližší bankomat je až na „míráku“.

Kyperský sýr Halloumi (250 g 77,– Kč)

Tradiční sýr Halloumi z Kypru (je ale i v Rumunsku a Libanonu), na jehož výrobu se používá kravské, kozí i ovčí mléko. Tato verze je navíc ochucená mátou. Je to slanější, ale jemný sýr gumovité konzistence, které vrže mezi zuby. Studený se moc často nejí, nejlepší je totiž grilovaný. Nerozteče se a krásně přemění texturu i chuť. Je potom příjemně křupavý na povrchu, chuť se skoro úplně přemění. Pro mne je možná až příliš slaný a tak s oblibou každé sousto hasím obrovským plátkem rajčete. Velice legrace – doporučuji! ;) Velice často je k vidění jako předkrm v řeckých restauracích.

Čokoládová halva (0,13 kg cca 22,– Kč)

Něco malého na zub – ©halvu zbožňuji! ;) Na výběr mají menší balení a potom taky halvu na váhu z velkých válců v chladničce s lahůdkami. To bohužel není moc rozumné. Když si totiž koupíte podobný plátek jako já, dostanete právě ten kousek, který je načichlý pachy sýrů a oliv. Je to škoda! Podle mně se navíc halva při pokojové teplotě nezkazí. Je to přeci jen z většiny cukr. Ostatní známé dezerty, jako je baklava nebo kadaifi jsem buďto přehlédl, nebo je ještě nemají v nabídce.

ňecké bílé víno Biblia Chora (359,– Kč)

Vždy, když vidím víno z ňecka neodolám. Nechal jsem si prodavačem víno dporučit – vybral víno Biblia Chora 2006 (60% Sauvignon Blanc, 40% typická řecká odrůda Asyrtiko). Kromě toho, že je víno „krásně voňavé a ovocné“ mi o něm nebyl schopen nic říct. Vše ale promíjím, víno bylo fantastické! (Koho užije na popisky, tak – ve vůni pomalu se rozvíjející citrusové dějství mlhovin, v chuti mladá femina kyselina, ač ozbrojena barevným vějířem sta příchutí, hladce sklouzává až k mozkovému kmeni, mihotavé pichlání u kořene jazyka, skutečná past na středoevropské mameluchy!).

Konkurence je určitě zdravá (zejména pro nás zákazníky) a tak otevření dalšího obchodu vítám. Zatím jsem sice žádnou inovaci, nebo snad lepší nabídku neobjevil, ale rád se nechám překvapit. Za stávajícíi drobnými chybkami v prodeji určitě stojí mládí provozovny. Pokud budou tvrdě pracovat, rozšiřovat sortiment a zlepšovat služby – snad se dostanou na úroveň zavedené konkurence. Přeji hodně štěstí! ;)

Falešné komentáře

V diskuzi pod článkem se objevily pravděpodobně falešné komentáře vychvalující prodejnu pod různými přezdívkami, které pocházejí z jedné IP adresy. Dejte si na to prosím pozor. Platí to nejen pro tento článek. O tom, kdo je napsal a proč, už můžeme jen s větším či menším úspěchem spekulovat…

Diskuze uzavřena

Tak a přestalo mně to bavit! Uzavírám diskuzi pod tímto článkem na trvalo. Stále trvající maškarádu ze strany některých přispivatelů zde odmítám trpět. Všem slušným komentujícím patří omluva. Děkuji zapochopení.
komentáře

Lost in Translation

Koničiva! Právě jsem zažil kulturní šok, ze kterého se vám musím ihned vyzpovídat. Kolem obchůdku s japonskými specialitami chodím už pěkně dlouho a tak je docela ostuda, že tam pan C. nevrthl s celým svým zeleninotvorným štábem už dávno!

Shochiku

Nenápadná prodejna s japonskými potravinami Shochiku je přímo uprostřed Kladenské ulice, v přízemí jednoho nevzhledného domu á la Havířov. Interiér je zařízen velice skromně a nedesignově (nechci napsat ušmudlaně). Uvnitř uvidíte obyčejné dřevěné regály, jednoduchý chladící pult s lahůdkama a pár vitrínových mrazniček.

Při první návštěvě Shochiku se vám doslova zamotá hlava! Desítky neznámých potravin, barevná změt obrázků a japonských znaků – to všechno na vás útočí ze všech stran. Orientace naštěstí není úplně beznadějná, protože všechny výrobky jsou polepeny alespoň základními českými názvy a popisky se složením. Obsluha navíc nemluví moc dobře česky, primární jazyk v prodejně je totiž japonština, i když se dobře domluvíte i anglicky nebo německy.

Bez základní znalosti japonské kuchyně a surovin není radno do obchůdku lézti. I pan Cuketka měl co dělat a napínal všechny dostupné japonofilní mozkové závitky, aby se rozvzpomněl alespoň na základní položky. Pokud čekáte, že hned po prvním nákupu na blint pořídíte samé úžasné lahůdky, budete zklamaní. Chce to zkrátka trošku odvahy k experimetnování, fištrón a tolerantní chuťové pohárky :)

Copak jsem pořídil při prvním nákupu?

Suši rýže

Rýži! K dostání je klasická kulatozrnná lepivá rýže vhodná pro přípravu suši. Prodávají se různé značky ve velkých 10 kg pytlích (ceny v rozpětí 500 – 800 Kč), nebo rýže Shinpo Red rozvážená v menších baleních. Pro začátek jsem vyzkoušel kilovku za 59,– Kč.

Jak vidíte je to pěkná bílá a buclatá rýže. Po uvaření krásně lepí, můžete si z ní vymodelovat třeba voodoo panenku své tchýně nebo pěkně macatou rolku suši :)

Zelený čaj Sencha

Nabídka čajů pokrývá v základních třídách všechny typy japonských čajů. Vyzkoušel jsem obyčejnou sortu zeleného čaje Sencha ze velmi dobrou cenu 90,– Kč za 200g. Čajík je hodně rozlámaný, chuťově ale uspokojuje a myslím, že za tu cenu odvádí přiměřený výkon. Vhodný pro každodenní pití.

Zelený pražený čaj Hojicha

Tady vidíte zvláštní druh japonského zeleného čaje, který je vlastně hnědý! Je vhodný zejména jako doprovod k jídlu a vyrábí se z méně kvalitního zeleného čaje Bancha opražením nad dřevěným uhlím. Dává nahnědlý nálev specifické karamelově-oříškové chuti a pro svůj minimální obsah kofeinu si jej můžete vychutnat i v klidu před spaním. Cena 106,– Kč za 100g odpovídá, o moc levněji v Česku Hojichu neseženete.

Pohankové nudle Zaru Soba

Výběr nudlí, ať už samostatně, nebo v desítkách různých instantních miskách, je široký a hodný k podrobnému prozkoumání. Tady vidíte nudle s pohankovou moukou. Znám je už delší dobu (mají je také v různých bioobchůdcích) a patří k mým nejoblíbenějším druhům!

Trošku na škodu je hodně vysoká cena 96,– Kč za 360g, což jsou v podstatě poze tři porce (tři svazky). Jako jedny z mála, je lze vychutnávat jen tak s omáčkou a dokonce i samostatně (jsou opravdu výtečné)! Pokud máte svou představu o asijských nudlích zredukovanou do barevných sáčků od vietnamských obchodníků – doporučuji k rozšíření obzoru! Jsou krásné!

Omáčka na nudle Yakisoba

Omáček mají na prodejně hned dva plné regály. Doporučuji se připravit na šok, protože to omračující množství různých nových názvů, podivných příchutí a křiklavých obalů, dokáže člověka uhranout! Vybíral jsem opravdu namátkou a volba padla na tuhle srandovní paní na lahvičce s hnědou omáčkou :)

Je to omáčka, která se používá jako ochucovadlo smažených nudlí (Yakisoba). Chuťově je to něco mezi sójovkou, worčestrovkou a ústřicovou nebo krevetovou omáčkou. Použití je jednoduché – omáčku stačí přidat na pánev k nudlím se zeleninou a krátce prohřát. Zkoušel jsem ji k obyč nudlím, pohankovým nudlím i k rýži (vše se zeleninou) a výsledek byl báječný. Cena 135,– Kž za 500g omáčky vyžaduje odvahu, ale od čeho tady taky máte pana C. že? :) Navíc krásné obrázkové návody plné rozsypaného čaje v ceně!

Sojová omáčka Kikkoman

Populární japonská značka Kikkoman a její základní sojová omáčka, kterou určitě dobře znáte. Na výběr ze sójovek toho mají opravdu hodně, kikkomanku jsem vzal, protože jsem zrovna potřeboval doplnit zásoby. 150 ml balení ve stylové skleničce tam mají za 65,– Kč.

Toto byla jen taková krátká sonda. S japonskou kuchyní nemám žádné zkušenosti, takže uvidíme, co se z těchto pomalu se rozvíjejících námluv vyvrbí…

Máte-li tipy na nějaké osvědčené japonské produkty, které jsou málo známé – napište mi je prosím do komentářů! Rád je osobně vyzkouším ;)

komentáře

Návrat do božské Olympie!

Před půl rokem jsem vám tady poreferoval o nákupu v řecké prodejně Olympia delikatesy a víno (Radhošťská ulice, Praha). Lahůdkami nabitý příspěvek se setkal s úspěchem, spousta čtenářů zanechávala v diskuzi pozitivní ohlasy a prodejnu si moc pochvalovala.

Zanedlouho se mi ozval jeden z majitelů obchůdku, pan Marcel Kukuczka (na obrázku se svým roztomilým potomkem; obchod provozuje společně se svou ženou Martinou), od kterého jsem dostal pozvání na kompletní prohlídku s výkladem. Nabídku jsem okamžitě přijal a ještě krátce před koncem loňského roku jsem se vydal do řeckého ráje v centru Prahy.

Usaďte se velmi pohodlně a pokud možno si ke čtení dejte něco dobrého (alespoň kafe!), protože vás teď čeká nezastavitelný proud pochutin a třicítka šťavnatých ilustračních obrázků…

Začínáme hned u vchodu do obchůdku, kde nelze přehlédnout překypující pult s lahůdkami po pravé straně. Nemusíte umět vařit, stačí si vybrat jakoukoliv ze zdejších slaných i sladkých specialit.

Na těch mých fotkách je to docela prťavé, ale vězte, že v této části vitríny mlsný jazyk nalezne kromě několika druhů sýrů (řecké, španělské, italské) velice slušný výběr řeckých meze. Najdete tam hotové tzatziki, čerstvý řecký jogurt na váhu, melitzanosalatu (lilková pomazánka), kopanisti (pomazánka – feta, grilované papriky, feferonky), taramas (pomazánka z tresčích jiker), dolmades (rýžové závitky s vinnými listy), dále spoustu různé nakládané zeleniny a mořských plodů (krevety, chobotnice, mušle). Vše v příjemném cenovém rozpětí 15 – 40,– Kč za 100g.

Tady pokračují orgie v oleji nakládaných produktů – grilovaná i plněná zelenina (srdíčka artyčoků!), sépie, tuňák, ančovičky… Pokud chcete doma uspořádat párty, neumíte vařit a nestíháte – tak toto je ideální volba! Ochutnávka na místě a dobře informovaná obsluha je zde samozřejmostí.

Nakonec, na doražení, přes deset různých druhů oliv – sušené, nakládané, plněné. Tuhle část mám asi úplně nejraději. Pokud jste začátečníci, doporučuji mix řeckých oliv (25,– / 100 g), nebo vypeckované kalamaty v oleji Sitia (39,– / 100 g). Po tomhle zážitku už se nikdy nevrátíte k pytlíkovaným mikroidním sušinkám ze supermaketu (např. Carbonell).

Jste-li na sladké (jako pan C.), určitě na pultíku vyčucháte vystavené čerstvé řecké dezerty.

Znám málo lidí, kteří dokážou nepodlehnout tváří v tvář tomuhle obrovskému tácu s baklavou, plovoucí v nebezpečné vrstvě hustého sladkého sirupu.

Pro jistotu (abyste to neměli zbytečně snadné) hned ve dvou variantách. Jedna porce vás vyjde na cca 30,– Kč.

Tady chlupaté nitkovité potvůrky Kadaifi, vyrobené z nitek filo (phyllo) těsta.

Nabídka obchůdku není zaměřena striktně na ňecko a asi tak 10 % sortimentu je věnováno ostatní středomořské klasice. Příkladem jsou tyto tradiční mandlové sušenky s medem Ghiottini z Toskánska.

Od sladkého přejdeme k pečivu. Není zde plnohodnotný výběr jako v pekárně, ale jako doplněk to určitě stačí. Dostatek řeckého pita chleba je samozřejmostí.

Na následujícím obrázku vidíte výběrový pita chléb, který teprve čeká na uvedení na trh!

Pro ultralenivé labužníky jsou přichystány konzervované řecké speciality (cca 50,– / balení) a polotovary. Najdete zde lachano dolmades (plněné zelné listy), dolmades me kima (plněné vinné listy), různé druhy fazolek se zeleninou, malinkaté nakládané „cuketky“ okra, plněné papriky a rajčata a další druhy zeleniny. Osobně doporučuji vybírat a ochutnávat spíše čerstvé věci prodávané na váhu (viz výše), ale pokud dáváte přednost delší trvanlivosti, máte možnost.

Zde pěkně vyrovnané skleničky s řeckými olivami (700 g za cca 70 – 100,–). I když obchůdek není zaměřen na bio, v nabídce čas od času vykukují zajímavé biopikošky – tady jsou to bioolivy kalamata (1000 g za 235,–).

Popojděme kousek dál k nenápadné ledničce v rožku, která skrývá asi nejlepší a možná i největší zásobu s originálními řeckými jogurty a sýry v Praze (možná i v ČR).

Právě tento řecký jogurt Total Fage (39,–) mě do prodejny poprvé přivedl. Vyzkoušejte s ním své domácí tzatziki jenom jednou, a pochopíte. Ať už všechny jiné jogurty cedíte přes plátýnko, nebo dokonce vyrábíte sami, řecký jogurt podle mého nikdy netrefíte.

Samozřejmě nesmí chybět pravá řecká feta (ceny okolo 70,–). K dispozici jsou klasické varianty se 100 % ovčího mléka, ale i mix kozí + ovčí.

Sýrový sortiment doplňují sýry typické pro řeckou kuchyni, jako např. halloumi (tradičně na grilování!), kefalogrviera (polotvrdý ovčí + kozí) nebo manouri (jemný ovčí sýr).

Hned vedle chladničky je takové malé velké medové království. Najdete tam přes deset druhů různě ochucené řecké halvy (sladká pochoutka z medu a sezamu), a hlavně naprosto bezkonkurenční nabídku výběrových řeckých medů. Opět – to, co vidíte, je asi největší a nejlepší nabídka, jakou můžete v celém Česku potkat. Stejně tak jako tyto medy, většinu produktů v prodejně dováží pan majitel osobně. Někdy má exkluzivitu pouze pro Česko, někdy i evropskou, nebo dokonce celosvětovou!

ňecké medy jsou většinou květové. Jedná se buď o směsi z několika desítek druhů květů a bylin (až 600 různých!), nebo jsou to jednodruhové medy – nejčastěji med tymiánový. Ceny jsou v poměru s českými medy poměrně vysoké – začínají na cca 200,– Kč za 250 g medu.

Tady ukázka ručně psaných popisek u zboží, kterými je označena většina produktů v prodejně.

Výjimečná specialitka na závěr medového koutku – 100% mateří kašička Royal Jelly od firmy Attiki. Tato verze je obyčejně určena pouze pro kosmetický nebo farmaceutický průmysl, běžně se takto samostatně ani neprodává. Mateří kašičce se připisuje řada pozitivních až zázračných účinků na zdraví. Osobně nemám žádné zkušenosti, přesto jsem fascinován. ,)

Následuje zřejmě stěžejní část (alespoň pro mne) – výběr řeckých olivových olejů. Opět jeden úplně nenápadný regálek, skýtající neskutečné bohatství.

Jádro nabídky tvoří řada krétských olivových olejů Sitia (název podle stejnojmenné oblasti). V řadě Sitia najdeme oleje s kyselostí 0,7 pro běžnější použití (500 ml za 175,–), potom stěžejní exkluzivní Sitia olej s kyselostí 0,3 (500 ml za 199,–), který získal několik světových ocenění a nakonec i Sitia olej v biokvalitě, rovněž s kyselostí 0,3 (500ml za 320,–). Sitia je u mě v řeckých extra virgin olejích numero uno. Pokud vůbec nevíte, kde začít, odpovědí je Sitia 0,3 – třeba i jen 250 ml lahvinka.

K dispozici jsou i další značky, např. nefiltrovaný olej Kalliston (oblast Kranidi), Authentikon v biokvalitě, Lyrakis, Iliada, Balsamon Kalamata (kalamata olivy) a spousta dalších, nejen řeckých. Zastoupení olejů z menších rodinných podniků nebo v biokvalitě je cca 30% (někdy obojí)!

Olejový sortiment doplňují ochucené olivové oleje a specialitky, jako např. extra virgin avokádový olej (320,–) nebo olej lisovaný z dýňových semínek (250,–). Najdeme zde také oleje italské nebo španělské.

Pro všechny bezhlavě zamilované olejo-olivo-milce jsou v regálku pro jistotu i velká balení v plechovkách po pěti litrech.

S řeckými olivovými oleji jsem ještě rozhodně neskončil – Sitia, Kalliston a ještě jedna specialitka spolu čekají na odhalení v mojí připravované velké ochutnávce!

Finále bude patřit řeckým vínům, která jsou u nás stále spíše méně známá. Vínům je v prodejně věnován opravdu dostatečný prostor. Dva velké regály po obou stranách, rozděleno na bílá vs. červená vína vs. retsina. Všimněte si sezonní výzdoby ve výloze.

Retsina. Pokud jste byli v ňecku alespoň jednou, určitě jste se už s tímto specifickým vínem s pryskyřičnou příchutí setkali. Pokud chcete obnovit vzpomínky na letní dovolenou – výběr je ultimátní (cena za 0,5 l je cca 50 – 100,–)!

Samozřejmě, řecká vína, to není pouze levná retsina, ale i naprosto špičková vína! Tady prezentace vín z produkce Domaine Gerovassiliou, konkrétně vidíte bedničku s chardonnay 2005 (550,–).

Toto víno se mi na závěr roku postaralo o TOP 5 vínomilný zážitek roku 2006, na který se nezapomíná. Ostatně jak jinak by to mohlo dopadnout, když ochutnáváte vína od producenta nejlepšího evropského bílého vína roku 2005? Škoda jen, že k vám nemůžu přenést celý zážitek z ochutnávky. ňecká vína mají odteď u mne definitivně zelenou (cuketkově tygrovanou)!

Něco na závěr

Pokud zrovna nemáte tenhle obchůdek v dosahu, určitě mi teď spíláte – proč jen ho sem tahám a dělám vám obrovské chutě?! Dělám to, protože Olympia je pro mne naprosto modelový příklad toho, jak si představuji ideální prodejnu, ať už je kdekoliv a prodává jakýkoliv sortiment. Zároveň je pro mě důkazem, že opravdová kvalita si vždy svou cestu najde.

Skromná a pečlivá prezentace, naprosto fantastický a jedinečný sortiment, čistota, pořádek, všudypřítomný cit pro detail a osobní přístup. Toto se vidí v Česku pohromadě opravdu málokdy! Nesmím opomenout ani naprosto přístupně nastavené ceny, navzdory exotickému sortimentu výhradně z dovozu a umístění ve velkém městě. Příkladů, jak se mohou ceny nesmyslně zvrhnout směrem nahoru, najdete jenom v Praze desítky!

Myslím si, že majitelé tady odvádějí mimořádnou práci, a kromě toho, že jim obchod vzkvétá, přinášejí do Česka obrovský kus z řecké kultury a kuchyně. Přeji hodně štěstí a posílám mnoho cuketek!

Znáte obchod s obdobnou úrovní prodeje a cen v Česku? Myslíte si, že nám takových obchůdků bude časem přibývat? Najdou se vděční zákazníci nejenom ve velkých městech?

komentáře

Med na zimu

Letos jsem nic neponechal náhodě a zásobil jsem se kvalitním medem na celou zimu (možná i dvě) od svého oblíbeného včelaře. Je už pomalu konec sezóny a tak byl dostupný med květový, lesní, akátový, lipový, pastový a dva medy smíšené (vždy kilovka za 90,- kč + žihadlo zdarma). Transport 5kg medu na kole Ukrajina byl celkem veselý, ale stálo to za to! Doporučuji vám vyhledat svého včelaře (následně pak i svého zubaře), je na to ideální čas!

komentáře

Prodejna řeckých specialit: Olympia Delikatesy a Vína

Chcete-li podobně jako já vzít sbližování se s řeckou kuchyní do vlastních rukou, mám tady pro vás jeden tip. Malý obchůdek s řeckými specialitami a vínem Olympia Delikatesy a Vína (web je offline) by rozhodně neměl uniknout vaší pozornosti. Široká nabídka konzervovaných i čerstvých chlazených výrobků, rozsáhlá vinotéka a prodej hotových lahůdek vám umožní ochutnat téměř vše, co může řecká kuchyně nabídnout…

Obchůdek najdete v Radhošťské ulici kousek od Flory. Obchod je koncipován hodně podobně jako prodejny s italským zbožím – Sapori Italiani a ReGourmet. V první části je umístěn lahůdkový chlazený pult, regály s konzervovaným zbožím, pečivo a chladící vitrína s chlazenými výrobky; v druhé je pak docela rozsáhlá vinotéka, olivové oleje a další nepřerné pochutiny.

K dispozici je velmi milá a ochotná obsluha, která vám se vším pomůže a poradí. I když o řecké kuchyni nevíte vůbec nic a neumíte dokonce ani vařit – nevadí. K dispozici je spousta hotových mňamek, které můžete ochutnat na místě nebo přímo na prodejně. Namátkou zmiňuji nabídku různých nakládaných oliv, průřez studenými i teplými předkrmy, řecký jogurt, řecké sýry, řecké cukrovinky, různá nakládaná a grilovaná zelenina atp.

Pro ty ostatní, kteří potřebují nějakou konkrétní surovinu pro přípravu řeckých jídel, to shrnu jednoduše – mají tam z 95% vše. A to co nemají, pro vás objednají :) Konec suchého textu, jdeme slintat nad obrázky…

ňecké olivy

Vidíte na titulní fotce. Jedná se o mix oliv za cca 25,- Kč na 100g. Vidíte tam zelené i černé olivy, s peckou i bez, plněné mandlí nebo sýrem + takové ty menší špičaté to jsou kalamaty. Koupit si je můžete i zvlášť na váhu i ve skleničce/konzervě. Je to zážitek sám o sobě. Doporučuji ochutnat!!!

ňecký jogurt

Pokud jste už někdy zkoušeli dělat vlastní tzatziki, určitě jste narazili na tento problém – kde vzít řecký jogurt? Tzatziki s řeckým jogurtem je totiž o 100% hustší a krémovější než to z obyč jogurtu. Můžete sice obyčejný jogurt nechat odkapat přes plátýnko, ale i tak bude jiný. ňecký jogurt je tučnější a smetanovější. Tenhle stojí cca 25,- Kc / 100g, dá se koupit na váhu do kelímku jak vidíte na obrázku anebo mají v ledničce klasické balení (je to stejná značka). Doporučuji si koupi ten v uzavřeném balení – déle vydrží.

Baklava

Tento supersladký dezert z listového filo těsta a z vlaškých ořechů prosycený hutným a sladkým sirupem je řecká jednička a najdete jej v nabídce každé opravdové řecké restaurace. Pokud jste Baklavu ještě nikdy neměli, doporučuji. Tenhle „zákuseček“ vám totiž dá docela dobrou představu o výživnosti řecké kuchyně – je tak sladký a tak hutný, že vás doslova knokautuje. Baklavu prodávají přímo z plechu plného sirupu (dovezeno z ňecka). Není vůbec oschlá, naopak – crčí z ní sirup ze všech stran.

Kataifi, kateifi, kadaifi nebo jak se ta chlupatá koule vlastně jmenuje

Podle mne dokonalý „conversation starter“ – dezert z nitkového těsta. Esteticky mne tahleta „věc“ přivádí do ekstase. Chuťově už je to o něco slabší zážitek než klasická baklava, ale i tak je to síla. Je to také variace na téma těsto, oříšky, med a sirup. Doneste si jeden dva domů a neuvěříte!!! :)

Kakaová halva

Halva (vyslovuje se chalva) se vyrábí z cukru a sezamové pasty tahini. V oblasti středomoří a blízkého východu existuje celá řada různých mutací, ta řecká je však nejlepší. Mně osobně chutná nejvíce kakaová verze a vždy ji kupuji v specializovaném obchodě, protože ty v obyč marketech se nedají jíst.

Tenhle kousek je made in greece a stojí 47,- Kč Docela rozšířená je i Makedonská halva, ale je to prosím úplně to samý :) Halva je ultrasladká a megatučná – zkrátka ideální!

Olivový olej SITIA 0.3

Naprosto geniální záležitost na závěr – olivový olej značky Sitia. Tento olej za 199,- Kč / 500 ml (což je je od 30,- Kč víc než za ty srajdy á la Carbonell a jim podobné v marketech) je nejvíce oceňovaný olivový olej na světe. Podívejte se na seznam cen, které získal v mezinárodních kláních olivových olejů – bez komentáře ;)

V obchůdku věnují olivovým olejům celý jeden regál. Můžete si vybrat přesně dle svých požadavků – bio, ochucený, extra vergine, na běžné používání atp. Výběr je bohatý a věřte, že za své peníze dostanete to, co vám patří. Všem těmto olejům z jejich nabídky nesahají oleje z marketů ani po kotníky. Najdete tam i příjemnější 250ml balení na ochutnávku, ale i pětilitorvé plechovky (cena u nich je pak úplně směšná).

O tomto oleji si přečtěte základní informace zde. Já jen zmíním, že to číslo 0.3 značí aciditu 0,3% (volná kyslina oleová). Na základě tohoto se jakostně třídí olivové oleje. Extra vergine by měly mít pod 0,8 a vergine pod 2%. Obyčejný olivový olej má aciditu kolem 1%, ale tam je to zase vyváženo přidáním rafinovaného oleje. Pokud vůbc bude na etiketě extra panenského oleje acidita uvedena, platí – čím menší číslo, tím lepší!

Samozřejmě jsem olej ihned porovnal v ostré konkurenci – viz. fotka. Sitia 0.3 všechny ostatní naprosto rozválcovala, dokonce i mnou vychvalované bio Salvagno (228,-). Na třetí příčce je pak bohužel docela olejovitý olivový olej z Toskánska a úlně vespod bio olivový olej z Delvity, který díky jeho ostré peckoidní chuti používám už jen pro teplou kuchyni. Sitia je velice lehký olej (v podstatě to už ani olej není, ale nektar :) s příchutí ovoce. Já tam zrovna teď cítím meruňky a hroznové víno, ale nevylučuji, že zítra to bude něco jiného ;)

Obchůdek v Radhošťské je naprostá bomba a je to úplně jiná liga než „pražské-řecké“ restaurace. Jestli v Praze existuje místo, kde se člověk nejlépe seznámí s řeckou gastronomickou kulturou a kuchyní tak je to právě tady. Dávám osm a třičtvrtě cuketky z desíti!

komentáře

Tip na Obchod: Výborné steaky od Robertsona!

V pátek jsem povýšil domácí přípravu steaků na další úrove�?! Teď už můžu prohlásit, že si doma udělám stejný, ne-li lepší steak než v kdejakém českém „steakhousu“. Nutno dodat, že za razantním zlepšením stojí výtečný sirloin steak z obchůdku a řeznictví Robertson.

Pan Christopher Robertson (majitel firmy) se specializuje na dodávku originálních masných a uzenářských výrobků, plus dováží široké spektrum typicky britských produktů. V Praze jsou celkem dva obchody. Já jelikož mám obchod na Jugopárty pod nosem, vypravil jsem se do něj ;)

V této pobočce převládají balené a konzervované lahůdky, sladkosti, koření, přísady atp. Omezený sortiment masných výrobků je však přesto k dispozici – steaky, anglická slanina (neuzená), klobásy. Já jsem na poprvé vyzkoušel cca 650g balení 2ks sirloin (roštěnec) steaků, v ceně 450,– Kč/kg. Za balení dvou steaků tedy cca 290,– Kč. Balení bylo čerstvé (datum balení shodné se dnem nákupu, trvanlivost 14 dní). Steaky vypadaly nádherně, hezky prorostlé s dostatečnou vrstvou tuku na okraji a ve správné tloušťce (cca 2–3 cm). Zkrátka žádné sušinky z českým marketů ;)

Steaky jsem otestoval svou osvědčenou recepturou na drceném pepři s omáčkou ze zeleného pepře. Jeden steak jsem pouze vybalil, nakořenil drcenou směsí pepře s troškou oleje a na 30minut uložil do ledničky. Druhý jsem před nakořeněním a uložením do ledničky ještě pořádně natenderizoval.

Po odležení jsem steaky připravoval na rozpálené grilovací pánvi s mřížkou bez oleje (pouze minimum oleje které jsem nanesl na steak s pepřem před krátkým uležením). Nejdřív netenderizovaný kus, poté tenderizovaný. Mým cílem bylo se trefit do medium rare nebo do medium. U prvního netenderizovaného kusu, který si zachoval svou plnou výšku byla doba přípravy 2 minuty z každé strany a výsledek bylo nádherné medium rare. U tenderizovaného kousku, který se přeci jen trošku splácnul na výšku cca 1,5cm, jsem časy zkrátil na 1,5 minuty na každou stranu a vyšel mi z toho medium.

Tipy pro přípravu:

  • pánev musí být rozpálená tak, že se z ní kouří – dobrá je s mřížkou
  • dodržujte čas přesně podle stupně jaký chcete mít (viz. obrázek výše), neobracejte předčasně, nenechte se zmást kouřem, vytrvejte!
  • nepíchejte do steaků vidličkou za žádnou cenu, obracejte jen jednou
  • vystříhejte se přípravy na well done
  • před podáváním nechte steak odpočinout 3–4 minuty (na rozehřátý talíř, aby nevychladly!)

Výsledek mně a dalšího testovacího strávníka naprosto odrovnal! Dokonalá vůně v průběhu přípravy, dokonalá chuť, maximální šťavnatost. K měkkosti masa – netenderizovaný kus byl stále o 100% měkčí než běžné hovězí k dostání v marketech. Pokud nemáte tenderizer, doporučuji se držet medium rare – čím víc ho doděláte směrem k well done, tím cí zatvrdne. Tenderizovaný kus, byl naprosto měkkoučký, šťavnatý sperfektně vroubkovaným povrchem. Jednoduše ekstase!

Můj ideální steak – sirloin od Robertsona, natenderizovaný, kořeněný pouze drceným pepřem a lžičkou oleje, 30minut v chladničce odležet, poté na rozpálené pánvi 1,5 minuty each side, odpočinek 3–4 minuty, pepřová omáčka + brambory pečené ve slupce! Tyhle instrukce doporučuji pro pokročilé steakaře, aneb je to ohne prdel! (nechcete přeci vyhodit stejk za tři stovky že? ;)

Zaříkávám se tady před vámi, že maso na steaky už nebudu kupovat nikde jinde než u Robertsona. Tedy pokud do té doby neobjevím obdobně kvalitní zdroj masa ;)

Máte-li jakékoliv dotazy ptejte se v komentářích, rád se podělím se zkušenostmi! Zárove�? sorry za lacking photos, nebyl čas, ani světlo ;) Ke steakům se ještě vrátím, příště s podrobnou recepturou a CQ fotkama!

komentáře

Inspekce i Cuketka varuje!

Já nevím co se tu děje. Aflatoxiny zamořené arašidy jsou problém už od dob komunismu. Myslel jsem si, že už je to dávno za náma, ale vrací se to pořád dokolečka :( Nyní v inkarnaci arašídů v kokosové šťávě!

Ráno si přečtu tenhle článek a již dnes večer nacházím přesně ty samé zamořené ořechy ve svém oblíbeném obchůdku, kde mimo jiné mají dokonalý Cvrčovický chléb! Takže bacha nato – rakovina jater číhá i ve vašem obchodě!!!!

komentáře

Fotky ze sobotního trhu v St. Gallenu


Poslední článek, kterým ukončuji miniseriál z mé poslední návštěvy Švýcarska. Tentokrát fotky z pravidelného trhu, který se koná každou sobotu v centru St. Gallenu…

Na titulce vidíte hromadu nového česneku z Francie (kus 2,- CHF) a za ním hromádku sušených rajčat (cca 100g za 3CHF). Následuje fotka s nádhernými, ale taky pěkně drahými rajčátky z Itálie:

Tady jsou k vidění nádherně fotogenické a obří hrušky (velikost jedné cca 25cm, půl kila za 3,80 CHF):

Obrovsky macatý špargl (chřest) přímo vybízel ke kulinářskému dobrodružství:

Výběr salátové zeleniny byl obrovský, tady namátkou různé druhy čekanky, potom je tam vidět romanesco (obdoba brokolice) a další různé saláty:

Stánky s prodejem sýrů zaujímaly nemalou část z celého trhu. Dostupné byly všechny velké sýry Francie, Itálie a Švýcarska plus lokální speciality. Domácí speciality, sýry z pasterizovaného i z nepasterizovaného mléka, hotový ráj sýromilce ;)

Tenhle Vacherin už pomalu pochodoval ;) WOW!

Svérázná prezentace parmezánu, gorgonzoly a pecorina na obyčejném stolku ;)))

Takhle vypadá hotová namíchaná směs strouhaných sýrů na fondue:

Tady prodávali čerstvé plněné těstoviny, steží jsem odolal!

Součástí trhu byl i prodej řeckých a italských specialit – nakládané olivy, plněné papričky, grilovaná zelenina v olivovém oleji, nakládaná feta, nakládané ančovičky, tzatziki, zkrátka cokoliv si vzpomenete!

komentáře