Rubrika: Interesantní produkty strana 5

Kdo by to byl řekl, že i úplně obyčejná rajčata navíc ještě tepelně zpracováná figurují na seznamech potravin s vysokým obsahem antioxidantů a nemalým preventivním potenciálem proti rakovině. Dnes jsem na to antioxidování šel prakticky a srovnal jsem pro vás tři různé tomatové konzervy…

Lykopen a prostata pánové!

Za léčivými vlastnostmi rajčat stojí jeden ze známých antioxidantů spadající do skupiny karotenoidů – lykopen. Je obsažen v rajčtech, červených melounech, papáji ale i v grepu (červené barvivo). Lykopen působí preventivně proti všem možným rakovinám, zejména se však vědci zaměřili na rakovinu prostaty, kde jsou známy více než povzbudivá čísla (= pravidelní konzumenti mají signifikantně snižené riziko rozvinutí rakoviny prostaty).

Jednou jeho zajímavou vlastností je, že zejména u rajčat platí, že lidksé tělo jej lépe vstřebává z tepelně upravených rajčat (rajčatový protlak, šťáva, pyré). Z tohoto hlediska je tedy ideální rajčátka konzumovat v omáčkách do těstovin, na pizzu nebo alespoň zapečená nabruschetě ;)

Teď v létě jsem si dělal pořád do kolečka základní tomatovou omáčku z loupaných rajčat na cibulce + čerstvá cherry rajčátka + čerstvá bazalka + česnek to celé s těstovinami a parmezánem. Spotřeboval jsem přitom asi padesát kozerv těchto rajčat, tak tady jako outcome je takové malé srovnání bežně dostupných produktů:

Loupaná rajčata Valfrutta (400g, 32,90 Kč)

Z celé trojice nejméně chuťově výrazné, navzdory nejvyšší ceně i honosení se o superčerstvosti („z rajčat zpracovaných v den sklizně“). Rajčata velká, neporušená s přiměřeně hustou „šťávou“ a dle mého jasně předražená. Složení – rajčata, rajčatová šťáva, kyselina citronová. Země původu – Itálie.

Pikantní na tom celém je, že např. v zářijovém Apetitu je docela směšná reklama na rajčata Valfrutta přes celou stránku. Kde na silně fotoshopovaném (= retušovaném) obrázku spolu pózuje vybledlá omáčka z noname rajčat a vpravo od ní patřičně kompjuterově nabarvená Valfrutta. Pod tím obrovský nápis: MYSLÍTE, ŽE CHUTNAJÍ STEJNĚ?. Moje odpoveď: rozhodně ne, rajčata od Valfrutty chutnají hůř… ;)

Loupaná rajčata Delvita (400g, 9,90 Kč)

Nejlevnější sorta ve stylu „tesko výrobku“ za desetikačku. Chuťově zcela jasně mým favoritem – velice sladká a výrazná rajčata i šťáva. O něco horší je to s kvalitou konzervovaných rajčat, která jsou různých rozměrů a často rozdrcená. Složení – rajčata, rajčatová šťáva. Země původu – Belgie.

Loupaná rajčata Happy-Frucht (400g, 19,90 Kč)

Chutově průměrná (v dobrém) rajčata a naprosto vodnatá šťáva se stopami tomatové chuti. Připadaly mi jako ty delivťácké akorát nějak naředěné. Na druhou stranu rajčata celá, velká, nepotlučená. Složení – rajčata a rajčatová šťáva. Země původu – Itálie.

Vítěz testu je nejistý. Rád bych jím díky skvělému poměru označil výrobek od Delhaize, ale znáte jak to je s kvalitou těchto supermarket-brandových produktů. Je docela možné, že ty rajčata od Valfrutty jsou opravdu nejkvalitnější a jen to nedokážu odlišit. Tak já budu dneska dosti vyčuranej a nechám tu volbu vítěze na vás :)

Takové barvy dokáže vykouzlit jedině srpnové odpolední slunce a červeným barvivem naducaná slupka hroznového vína. Další antioxidační bojovník nejen proti rakovině přichází na scénu….

Resveratrol

Hrozný (hroznový) jazykolam tohle slovo, ale určitě stojí za to, si jej zapamatovat. Uvidíte, že v příštích několika letech se s ním začne ohánět kdejaký vinař a určitě si svou cestu najde i na etikety lahví od vína. Resveratrol je látka patřící do skupiny polyfenolů, která je obsažena v bobulích hroznového vína (ale i např. v grepu!). Nejvíc je obsažen právě ve slupce a tedy i červeném víně. V dužině, v peckách i v bílém víně je přítomen také, ale v nižších koncetracích (podobně málo je ho v rozinkách a marmeládách s podílem hroznů). Je docela zajímavé, že jeho obsah se někdy liší i u jednotlivých odrůd vína čereného a to někdy i řádově (takže pozor)!

Určitě jste již nesčetněkrát slyšeli o příznivých účincích vína u pravidelných a mírných konzumentů. Právě resveratrol má v tomto prsty – připisují se mu významné protizánětlivé a protirakovinotvorné účinky. V laboratorních podmínkách dokázal blokovat rozvoj nádorů prsu, kůže, prostaty nebo kostní dřeně. Vedle toho příznivě působí na metabolismus tuků a spolu se svým protizánětlivým účinkem prospívá kardiovaskulárnímu systému.

Přesné mechanismy jeho působení na naše zdraví a zpomalování stárnutí ještě nejsou přesně známy, ale to nám nebrání v tom abychom již dnes jeho příznivých účinků požívali. Otázkou je jakou zvolit formu. Víno totiž kromě resveratrolu obsahuje také alhohol, a tak nepřiměřená konzumace nám může přivodit právě opačný účinek. Čerstvé hrozny tady jednoznačně vítězí (nepočítám chystané preparaáty založené na čistém extratku resveratrolu) a tak neváhejte a chutí do nich .)

P.S.: prohlašuji tady, že prvnímu českému vinaři, který deklaruje na etiketě svého vína přesný obsah resveratrolu dám pětikorunu (pokud se dožiju)! ;)

Jako první super-potravina vykopávají tyhle nádherně divoké ostružiny. Jsou výsledkem mého neúspěšného houbařského pokusu (dva směšně prťavé klouzky a jedna babka), který se naštěstí proměnil v ostružinové mámení…

Ostružiny jsou podobně jako borůvky, maliny a jahody bohaté na tzv. proantokyany, které pomáhají v prevenci rakovinných a kardiovaskulárních onemocnění. Dále obsahují vitamín C a vlákninu – obojí trvale spojováno s pozotivními účinky na zdraví. Kromě toho obsahují ještě mocnou kyselinu elagovou, která je v laboratorních podmínkách schopná obstát v prevenci rakoviny kůže, močového měchýře, plic a prsu. Docela mocné, co říkáte?

Tyhlety mršky jsem nasbíral v lesíku na takových dlouhých šlahounech všude možne po porostu. Jinak se dají docela dobře načapat na mezích mezi jednotlivými políčky, kde pokud mají slunce a dostatečné hnojení od kraviček, tak se úplně odbrzdí a spustí černofialovou chuťovou lavinu. Proto vemte do ruky kyblik a hybajte na chatu nebo do přírody, protože jejich sezóna právě vrcholí! Nasbírejte co můžete, dají se velice snadno zmrazit (jediná jejich úprava kterou bezpečně zvládám) nebo proměnit na nějakou marmošku nebo co já vím sirup třeba.

Já osobně je mám nejraději jen tak, potom v drobenkovém koláči od maminky a nebo s pěknou palačinkou na kopečku husté šlehačky. Velmi snadný recept na něco podobného s malinami nedávno postnul GurmetKlub, tak šup tam .)

Všichni ostatní lenoši mají štěstí, že jsou celoročně k dostání jako mražené nebo ve formě různých marmelád a džemů. Čerstvé a fialověčernou smyslností naducané už sice nejsou, ale i tak jsou více než jen použitelné!

Můj granátovník je šílený nezmar, přežil opakované a letité boje s „takovýma-těma“ bílýma muškama, jen aby se v létě vždy vzchopil a zplodil jeden náherný květ. Letos to dokonce vypadá na kvítky dva!

Podle mně je tohle takový sovětský výsadkář před výsadkem, v tom poupěti má totiž naducaný rudý padák.

Jestli se vám zdá, že je ten květ nějaký pomuchlaný a zvadlý, tak to je u nich normální už od propuknutí. V granátové jabko snad ani nedoufám, ale kdyby se vyvydelo, bude to velká událost tady na balkoně :)

Granátové jablko je naducané neopakovatelnou chutí, vitamínem C a sposutou polyfenolů (obzvláště taniny punicalagtiny), které jsou zodpovědné za příznivé antioxidační účinky toho exotického ovoce. Je to taková malá předzvěst toho, co si na vás chystám :)

V jednu chvíli připravujete lilkový dip Melitzano Salata a než se nadějete, máte kuchyň plnou ufonů. What a morning!

Chcete-li podobně jako já vzít sbližování se s řeckou kuchyní do vlastních rukou, mám tady pro vás jeden tip. Malý obchůdek s řeckými specialitami a vínem Olympia Delikatesy a Vína (web je offline) by rozhodně neměl uniknout vaší pozornosti. Široká nabídka konzervovaných i čerstvých chlazených výrobků, rozsáhlá vinotéka a prodej hotových lahůdek vám umožní ochutnat téměř vše, co může řecká kuchyně nabídnout…

Obchůdek najdete v Radhošťské ulici kousek od Flory. Obchod je koncipován hodně podobně jako prodejny s italským zbožím – Sapori Italiani a ReGourmet. V první části je umístěn lahůdkový chlazený pult, regály s konzervovaným zbožím, pečivo a chladící vitrína s chlazenými výrobky; v druhé je pak docela rozsáhlá vinotéka, olivové oleje a další nepřerné pochutiny.

K dispozici je velmi milá a ochotná obsluha, která vám se vším pomůže a poradí. I když o řecké kuchyni nevíte vůbec nic a neumíte dokonce ani vařit – nevadí. K dispozici je spousta hotových mňamek, které můžete ochutnat na místě nebo přímo na prodejně. Namátkou zmiňuji nabídku různých nakládaných oliv, průřez studenými i teplými předkrmy, řecký jogurt, řecké sýry, řecké cukrovinky, různá nakládaná a grilovaná zelenina atp.

Pro ty ostatní, kteří potřebují nějakou konkrétní surovinu pro přípravu řeckých jídel, to shrnu jednoduše – mají tam z 95% vše. A to co nemají, pro vás objednají :) Konec suchého textu, jdeme slintat nad obrázky…

ňecké olivy

Vidíte na titulní fotce. Jedná se o mix oliv za cca 25,- Kč na 100g. Vidíte tam zelené i černé olivy, s peckou i bez, plněné mandlí nebo sýrem + takové ty menší špičaté to jsou kalamaty. Koupit si je můžete i zvlášť na váhu i ve skleničce/konzervě. Je to zážitek sám o sobě. Doporučuji ochutnat!!!

ňecký jogurt

Pokud jste už někdy zkoušeli dělat vlastní tzatziki, určitě jste narazili na tento problém – kde vzít řecký jogurt? Tzatziki s řeckým jogurtem je totiž o 100% hustší a krémovější než to z obyč jogurtu. Můžete sice obyčejný jogurt nechat odkapat přes plátýnko, ale i tak bude jiný. ňecký jogurt je tučnější a smetanovější. Tenhle stojí cca 25,- Kc / 100g, dá se koupit na váhu do kelímku jak vidíte na obrázku anebo mají v ledničce klasické balení (je to stejná značka). Doporučuji si koupi ten v uzavřeném balení – déle vydrží.

Baklava

Tento supersladký dezert z listového filo těsta a z vlaškých ořechů prosycený hutným a sladkým sirupem je řecká jednička a najdete jej v nabídce každé opravdové řecké restaurace. Pokud jste Baklavu ještě nikdy neměli, doporučuji. Tenhle „zákuseček“ vám totiž dá docela dobrou představu o výživnosti řecké kuchyně – je tak sladký a tak hutný, že vás doslova knokautuje. Baklavu prodávají přímo z plechu plného sirupu (dovezeno z ňecka). Není vůbec oschlá, naopak – crčí z ní sirup ze všech stran.

Kataifi, kateifi, kadaifi nebo jak se ta chlupatá koule vlastně jmenuje

Podle mne dokonalý „conversation starter“ – dezert z nitkového těsta. Esteticky mne tahleta „věc“ přivádí do ekstase. Chuťově už je to o něco slabší zážitek než klasická baklava, ale i tak je to síla. Je to také variace na téma těsto, oříšky, med a sirup. Doneste si jeden dva domů a neuvěříte!!! :)

Kakaová halva

Halva (vyslovuje se chalva) se vyrábí z cukru a sezamové pasty tahini. V oblasti středomoří a blízkého východu existuje celá řada různých mutací, ta řecká je však nejlepší. Mně osobně chutná nejvíce kakaová verze a vždy ji kupuji v specializovaném obchodě, protože ty v obyč marketech se nedají jíst.

Tenhle kousek je made in greece a stojí 47,- Kč Docela rozšířená je i Makedonská halva, ale je to prosím úplně to samý :) Halva je ultrasladká a megatučná – zkrátka ideální!

Olivový olej SITIA 0.3

Naprosto geniální záležitost na závěr – olivový olej značky Sitia. Tento olej za 199,- Kč / 500 ml (což je je od 30,- Kč víc než za ty srajdy á la Carbonell a jim podobné v marketech) je nejvíce oceňovaný olivový olej na světe. Podívejte se na seznam cen, které získal v mezinárodních kláních olivových olejů – bez komentáře ;)

V obchůdku věnují olivovým olejům celý jeden regál. Můžete si vybrat přesně dle svých požadavků – bio, ochucený, extra vergine, na běžné používání atp. Výběr je bohatý a věřte, že za své peníze dostanete to, co vám patří. Všem těmto olejům z jejich nabídky nesahají oleje z marketů ani po kotníky. Najdete tam i příjemnější 250ml balení na ochutnávku, ale i pětilitorvé plechovky (cena u nich je pak úplně směšná).

O tomto oleji si přečtěte základní informace zde. Já jen zmíním, že to číslo 0.3 značí aciditu 0,3% (volná kyslina oleová). Na základě tohoto se jakostně třídí olivové oleje. Extra vergine by měly mít pod 0,8 a vergine pod 2%. Obyčejný olivový olej má aciditu kolem 1%, ale tam je to zase vyváženo přidáním rafinovaného oleje. Pokud vůbc bude na etiketě extra panenského oleje acidita uvedena, platí – čím menší číslo, tím lepší!

Samozřejmě jsem olej ihned porovnal v ostré konkurenci – viz. fotka. Sitia 0.3 všechny ostatní naprosto rozválcovala, dokonce i mnou vychvalované bio Salvagno (228,-). Na třetí příčce je pak bohužel docela olejovitý olivový olej z Toskánska a úlně vespod bio olivový olej z Delvity, který díky jeho ostré peckoidní chuti používám už jen pro teplou kuchyni. Sitia je velice lehký olej (v podstatě to už ani olej není, ale nektar :) s příchutí ovoce. Já tam zrovna teď cítím meruňky a hroznové víno, ale nevylučuji, že zítra to bude něco jiného ;)

Obchůdek v Radhošťské je naprostá bomba a je to úplně jiná liga než „pražské-řecké“ restaurace. Jestli v Praze existuje místo, kde se člověk nejlépe seznámí s řeckou gastronomickou kulturou a kuchyní tak je to právě tady. Dávám osm a třičtvrtě cuketky z desíti!

Tak konečně pomalu dochází na má slova a do bio výrobků se začínají opírat větší hráči na trhu, kteří se nespokojí s ušmudlanými obchůdky pro alternativce, ale vtrhnou se silným marketingem do supermarketů. Nový řada výrobků Bio Plus, kterou jsem právě objevil v Delvitě, je toho názorným příkladem.

Výrobky Bio Plus

Podle výpisu z rejtříku je firma Alternativ Plus s.r.o., která Bio Plus provozuje s rakouským pozadím. Nasvědčuje tomu i původ některých výrobků (Rakousko, ale jsou tam i české např. vejce).

Pozitiva

Další firma a další komunikační kanál, které natvrdlému českému konzumerovi budou do hlavy vtloukat kupuj BIO, kupuj BIO, kupuj BIO! Sami si vyberte jestli je to dobře :) Plus sympatická infiltrace bio výrobků na území tradičních regálů (tj. bio produkty mimo biokoutek alisas bioghetto :).

Negativa

Bohužel, našel jsem jich hned několik. První negativum je upozaďování certifikažní značky ekologického zemědělství které vydává KEZ (Kontrola ekologického zemědělství). Na obalu cibule i vajec je tato značka opravdu mikroskopická a snadno přehlédnutélná. Konzument bude mít brz ve BIO certifikačních značkách chaos a to není dobře. Firma navíc na svých stránkách tvrdí:

Všechny výrobky začleněné do sortimentu BioPlus® splňují požadavky Zákona o ekologickém zemědělství a navíc jsou při jejich produkci, zpracování a skladování dodržovány přísné kvalitativní normy Bio Plus.

Může mi někdo říct odkud tu „normu“ Bip Plus vzali? Vycucali z prstu? Tady vidíte co dokáže HC marketing. Tohleto se mi opravdu nelíbí :/ Další problém je anonymita. Výrobky jsou sice hezky zastřešeny pod jednou střechou, ale méně už jsou vidět konkrétní ekofarmy a zemědělci. Firma se honosí vyhledávačem původu produktů, který mi ovšem podl šarže na cibuli ani na vejcích nic nenašel. Děkuji pěkně za takovýto vyhledávač!

Třetím záporem je zbytečné dovážení rakouských (a dalších cizích) produktů, které si jsme schopni vypěstovat sami. Opravdu nevidím důvod k tomu abych si v Česku kupoval rakouskou bio cibuli!

Jsem docela zvědav jak se tato aktivita bude vyvíjet a jestli budou nějaké reakce ze strany českých bio zemědělců, případně dalších zainteresovaných subjektů. Taky mě zajímá jaké další výrobky, v jaké ceně a v jakém množství nám značka Bio Plus nabídne. Mně osobně si moc nezískala, občas po ní určitě sáhnu, ale nadále zůstanu věrný neanonymním menším producentům.

Nejnovější buzzword, který se momentálně vkrádá do vaší slovní zásoby je spojení Fair Trade. Projekt Fair Trade nebo-li spravedlivý obchod, má za cíl zajistit producentům z rozvojových zemí spravedlivé výkupní ceny a umožnit jim další rozvoj (podrobnější definice). Zákazník pak tuto férovost rozpozná jako vyšší koncovou cenu pro něj, výměnou pak dostává dobrý pocit z podpory potřebných a někdy také nemalou dávku spotřebního dobrodružství při ochutnávání exotických produktů.

Pojďte se mnou ochutnat několik fair trade produktů z nabídky internetového obchodu Fairově.cz. Opravdu stojí za to, si připlatit? Není Fair Trade jenom další marketingový trik na vaše peněženky?

Maracujová marmeláda (též Passion Fruit)

Jako první půjde na „holení“ maracujová marmeláda původem z Laosu. Maracuja je asi to nejlepší ovoce, které znám. Kdo jej ochutnal čerstvé, rozkrojené jen tak napůl, se lžičkou na vyjídání, k tomu třeba sladky třtinový sirup – dá mi zapravdu. Ne nadarmo tomu amíci říkají Passion Fruit (ovoce vášně)!

Tato marmeláda pochází od německé fairtradeové firmy Gepa (tj. osvědčeno na němekém trhu = plus body). Povedené balení obsahuje 275g marmelády bez barviv a konzervačních prostředků. Obsah ovoce je 30g/100g. Ihned vám prozradím, že na začátek jsem vybral asi ten nejslabší vzorek, protože marmeláda byla pro mně velkým zklamáním.

I když na fotkách vypadá „děsně k sežrání“, bohužel se žádná jiskřivá maracujovitost nekoná. Marmeláda připomíná chutí obyčejnou mdlejší meruňkovou variantu. Kdybyste mně z toho sundali nálepku asi bych maracuju ani nepoznal. Vzhledem k ceně 91,- Kč, tak máte jen jediný zážitek a sice ten z dobročinnosti :) Slabotka na čtyři cuketky.

Přírodní Guarana – kofeinový zabiják!

Guarana je taková zajímavá rostlinka z Jižní Ameriky, jejíž semínka obsahují guaranin a kofein (stimulanty). V současné době je hodně provařená mezi výrobci energy drinků, kde to bez guarana téměř nejde. Guaranin je chemicky identitický s kofeinem, jenom je mírně odlišně uspořádán. Tvrdí se o něm, že má prodloužené účinky. Je to něco podobného jako tein v čaji.

Mnou testovaná guarana v prášku (balení 100g za 274,- Kč), je pouze čistý ničím nedochucovaný prášek. Ten můžete využít při přípravě jakýchkoliv nápojů, kde se hravě ztratí – prášek je totiž téměř bez chuti. Maximální doporučená dávka je cca 4g na den (cca jedna celá čajová lžička).

Já doporučuji být s dávkováním guarana opatrný, opravdu je to celkem dost síla a je dobré, když si pomaličku najdete svou optimální dávku. V ůčinku (alespoň na pana Cuketku) bych to přirovnal k rychlosti nástupu kávy, ale s délkou účinku jako u zeleného čaje. Já osobně holduju kofeinu nejlépe v podobě kávy a tak mně guarana nechává docela chladnou.

Přesto určitě lepší než s chemií hraničící energy drinky – máte totiž vše pod kontrolou. Pokud tedy potřebujete „něco dodělat“ nebo se „něco konečně naučit“, je guarana určena pro vás. Slušných šest cuketek z desíti!

Bio & Fair Trade Hořká čokoláda 85% a 70%

Opět dva výrobky německé firmy Gepa. Obě hořké čokolády jsou v biokvalitě a faitrade, plus bez obsahu GMO. První čokoláda (70%, na snímcích vlevo, 80g za 33,- Kč) mě doslova očarila. Pro výrobu bylo použito kakaou z Ghany :) a z Kamerunu, k tomu třtinový cukr z Kostariky. Navzdory docela vysokému obsahu kakaa si zachovává úžasnou lehkost/vláčnost a sametovou chuť s nádechy kokosu. Sedm a půl (skoro osm) cuketky!

Druhý vzorek hořké čokolády (85%, 80g za 53,- Kč) už nebyl tak přítulný. U čokolád s vysokým podílem kakaové hmoty jde hodně poznat kvalita použitého surového kakaa. V tomto případě podbarvovaly typickou (a příjemnou) hořkokyselou chuť čokolády dřevnaté a trpké podtóny. Škoda! Pět cuketek.

Instantní káva Africafe z Tanzánie

To nejlepší nakonec :) Instantní kávu nepiju, ale teď v létě a sezóně frapíček ji občas použiju. Tohle na první pohled „dárkové“ plechovkové balení instantní kávy je velice sympatické. Obsahuje 100g jemně granulované kávy (směs arabika robusty) za cenu 140,- Kč.

Bezpečnostní nálepka s nezbytnými údaji. Tentokrát pochází výrobek opět z německého trhu, konkrétně od firmy El Puente. Dole další neprůstřelný obal :)

V porovnání s klasicky ponožkovitou Nescafé je to příjemná změna. Na klasickou kávu tento výrobek nikdy nedosáhne, ale např. do ledové kávy je ideální. Stejně tak na ranní rychlé polomrtvení s dostatkem mléka a cukru. Měl jsem možnost před touto kávou ochutnat dukonce i obdobně balenou izraelskou košer kávu a Africafé rozhodně vítězí! Sedm cuketek (asi nejvíc cuketek, co zde může instantní káva dostat!)

Palmový cukr z Indonésie

Tento palmový cukr pochází z palmy Arenga, která patří do skupiny tzv. cukrových palem. Palmový cukr vzniká vysušením šťávy z palem, obsahuje cukry, tuky dokonce i proteiny (vitamíny, stopové prvky atd.). Je typický zejména pro thajskou kuchyni do jídel, nebo v Indonésii používaný jako běžné sladidlo

Jak vidíte konzistence se hodně podobá cukru třtinovému nebo rapaduře. Chuťově je ale trošku jinde – je více komplexnější, karamelovější a „příjemně hřejivě sladká“ (lépší termín opravdu nemám). Palmový cukr je podle mne ideální sladidlo do kávy (pokud sladíte) se smetanou. Zapadá tam do těch chutí a vůně úplně nenápadně avšak naprosto nekompromisně. Samozřejmě, že jsem palmový cukr ihned nacpal i do Mojita a výsledek byl …!!! (na samostatný článek snad i s videem)

Palmový cukr mě z těchto vzorků dostal asi nejvíce, celkem tedy na závratných osm a půl cuketek. Sbíráte-li rádi sladké chutě anebo pokud ve jménu „zdravé“ výživy upřednostňujete „alternativní“ sladidla, palmový cukr čeká na vás! Navíc cena 57,- Kč za 250g je na stejné hladině s konvenčním „neférovým“ třtinovým cukrem.

Doufám, že jste se promlsali až sem na konec. V příští ochutnávce Fair Trade výrobků se budeme zabývat vzorky kávy a kakaa. Už dopředu musím prozradit, že všechny kávy byly obrovský zážitek a padalo hodně cuketek! Úplně nakonec téhle „férové série“ si napíšeme něco o smyslu a budoucnosti „vlny férovosti“.

Vzorky zdarma k ochutnání poskytla firma Ing. Martin Kobera – Fairově.cz, prodejce fair trade a bio výrobků z celého světa. Pokud si chcete toto zboží koupit nebo chcete zjistit další informace o fair trade produktech, navštivte stránky firmy: http://www.fairove.cz

V pátek jsem opět neuniknul své pravidelné nákupní horečce na Šestce. Proklepnul jsem postupně osvědčené Albio, nový Country Life, lahůdky Robertson a nakonec jedny „fajne & male“ lahůdky bez internetové prezentace…

Bio rajčata, kozí camembert a kozí žervé

Vemu to hezky popořádku a začnu v Albiu, kterému sand už nikdy neuniknu. Jako první jsem lapnul moje oblíbené ciabattky a jeden celozrnný chlebík. Ciabatty byly grandiózní, jako obvykle, celozrnný pšeničný chlénb raději bez komentáře ;)

V chladícím pultu jsem omrknul nabídku masa – hovězí, vepřové, kuřecí a nějaké ty bio uzeniny. Slušný, ale pořád malinkatý výběr. Zato vedlejší pult s méčnými výrobky však překypuje zbožím. Tentokrát jsem si doplnil své vědomostní a chuťové portfolio o německý kozí camembert Andechser za (OMG!) 68,– Kč a o kozí žervé z Ratibořic za 35,– Kč.

Camembert i přes velmi fotogenický vzhled příliš nezaujal a pro příště si svých několik korunek nechám pro něco lepšího. Podle datumu již slušně vyzrálý, přesto poměrně bez chuti a dle mého i vyschlý. Raději jsem to nebožátko rozpekl v troubě .) Žervé taky nic moc – chuť ani taková ta jemná přírodní ani pikantní vyzrálá, zkrátka něco mezitím a to mne moc neoslovuje. Z Ratibořic doporučuji jakýkoliv jiný druh.

V Albiu jsem ještě nakonec lapnul dvě biorajčátka za 142,– Kč/kg. Ojoj! Jedno rajče za dvacku, to je docela pálka. Nechám je ještě chvilku nabíjet sluníčkem za oknem a potom doufám, že se bude konat chu´tová ekstase, nebo je půjdu vyreklamovat!

Nový Country Life a bio česnek

Zdá se, že se na naší Šestce konečně rozhoří pořádná biobitka. Svědčí o tom otevření nového County Lifu necelých 250m od Albia na ul. ČSL armády ;) Prodejna zatím zející prázdnotou (zákaznickou), zato již příjemně zabydlená zbožím všeho druhu a typicky nasládlým biozápachem. Celkově na mne prodejna působí o třídu horším dojmem než blízká konkurence (design, atmosféra). Nabídka je od oka víceméně obdobná. Je tam více zeleniny, ale na druhou stranu chybí maso! A to je chyba protože cuketka je, jak všichni víme, MASOŽRAV�? (ham!).

U zeleniny mně chybělo podrobné označení půvpdu (jméno zemědělce/farmy) na jaké jsem zvyklý z Albia. Za širší nabídku tady zaplatili čerstvostí, i když je to možná způsobeno počátečním malým obratem prodejny. Z nabídky jsem si vybral pěkný růžovoučký bio česnek za 169,– Kč / kg (nebojte vyšlo to tři paličky za 15,– Kč).

Mám značné výhrady k personálu (2 slečny), který byl dosti protivný a jevil známky nepříjemného rušení zákazníkem. 1) dotaz na nabídku masa se neobešel bez uštěpačné poznámky a koulení očima 2) problémy s vážením česneku (kutálení po pokladně, poznámky) 3) na žádost o účtenku reakce: „si ji podejte sám“ (čímž se rozumí nahnutí přes pult a vytrhnutí vyjeté účtenky rovnou z pokladny) OMG! OMG! OMG!

Zatím tedy Albio vs. Country Life 1:0!

Robertson a jeho klobásky Cumberland

Jestli byla fotka k vepřovým kotletkám na parmezánu foodpornografická, tak dnešní titulka s klobáskama je foodporno nejtvrdšího kalibru :) Klobásky Cumberland (a např. tady) jsou tradiční klobásky z Anglie, přesněji z regionu Cumberland. Jedná se o čerstvé vepřové klobásky s typickým kořením. Důraz je kladen na použití lokálních čerstvých surovin bez aditiv.

Já, jelikož jsem klobásky Cumberland nikdy neměl tu příležitost ochutnat, tak nemůžu moc srovnávat. Přesto mně klobásky z lahůdkářství Robertson zachutnaly. Cena je 200,– Kč/kg, za jedno půlkilové balení cca 15 kousků tedy zaplatíte cca 100,– Kč. Klobásky se mají péct buď v troubě nebo jen tak na pánvi či grilu. Chuťově se blíží norimberským klobáskám nebo klobáskám vinným.

Trošku zklamání je, že pan Robertson do těch svých přidává aditiva (E451, E221, E300). Je to trošku škoda. Za tuhle cenu bych čekal čestvý produkt bez použití chemie :/ Přesto na jeho steaky nezapomenu! ;)

Noname lahůdky a kozí máslo

Hned kousíček od Robertsona (cca několik metrů směrem zpět ke kulaťáku) je malinkaté lahůdkářství, které nabízí hotové lahůdky i polotovary (různé obalované „věci“). Neodolal jsem a spíše ze srandy jsem si vzal tři karbenátky, každý á 9,– Kč (žampionový, brokolicový, masový). Chm, nebylo to špatný ;)

Kromě lahůdek mají poměrně širokou nabídku holandských kozích produktů Cabrima. Nejvíce mne zaujalo kozí máslo za cca 39,– Kč. Kozí máslo jsem nikdy neměl a tak jsem neodolal. Čekal jsem všeliký horor, který se ovšem vůbec nekonal! Kozí máslo překvapí svou sněhobílou barvou a naprosto fantastickou jemnou vo�?avou chutí po čerstvém mléce a po kokosu (jo!). Z celého dnešního nákupu doporučuji jedině tohle másýlko (amožná ještě česnek)! Vskutku velejemná fantasie .)

Jak vidíte nachodil a objevil jsem toho hodně a to jsem ještě spoustu zajímavých obchůdků vynechal. Těším se s vámi na příště!

Jak jsem již u Lučiny do salátu slíbil v komentářích, podíval jsem se i na další salátový produkt Povltavských mékáren, tentorkát z řady Tartare…

Balení a design

Na rozdíl u předchozího hodnoceného výrobku Lučiny do salátu je balení o poznání praktičtější. Sýr (100g) je položen v placaté vaničce, ve které si sýr rovnou nožem nakrájíte na kostičky poté vyklopíte kam chcete. Designově je na tom úplně stejně – frikůlínský fresh obal evokující „skutečné čerstvé produtky“.

Jak to chutnalo?

Tartare salátový sýr je narozdíl od Lučiny do salátu netermizovaný (jedná se o tavený sýr + tvaroh). Je tedy o poznání smetanovější a méně „kyselý“. Co se týče konzistence je ještě o něco více méně pevná než u Lučiny – tj. v salátu se vám bezpečně rozpadne. O zpevnění se tady rovněž postarali dva bratři z chemárny – karubin a karagenan.

Budu-li hodnodit pouze chuť, tak tady musím dát jedině plus cuketky. Kombinace černých a zelených oliv (v sýru dokonce okem rozeznatelné ;), olivového oleje a sýra je výborná! Mňam, chutnalo mi moc. Testoval jsem v těstovinovím salátu – penne, salátový sýr, rajčata, bazalka, drcený česnek, olivový olej. Opravdu příjemné a hlavně rychlé na přípravu!

Závěrem

I když jsem proti koncepci takovýchto produktů, tady musím uznat, že svou funkci „šetřiče času“ plní opravdu dobře. Na druhou stranu musíte uznat, že kdybyste si vzali jakýkoliv obyčejný sýr a sami si ho ochutili olivami, kvalitním olivovým olejem a bylinkama dle vlastního výběru – dosáhnete nesrovnatelně vyšší kvality. Ale tak jako všude i zde platí – něco za něco.

Na rozdíl od třícuketkové Lučiny do salátu si tento ready-to-serve polotovar vysloužil obstojných pět cuketek z desíti.