Rubrika: Recepty a návody strana 9

Co to ten Cuketka zase vyvádí?! Tucet oživlých fazolek (a to byly prosím posmrtně zmraženy!) napadlo těstovinovou skupinu Tortiglioni al dente. Co se dělo potom, raději nechtějte vědět…

Absolutní spojení

Hlavní finta dobrých těstovin je dokonalé provázání omáčky s těstovinami. Pokud jste již někdy jedli dobré těstoviny, určitě ten pocit znáte. Každý dílek chuťové skládačky zapadá do sebe, dává to smysl. Pokud naopak máte u jídla pocit, že jíte těstoviny a omáčku zvlášť ( i když jsou promíchány), je něco špatně.

Recept

Já jsem si dnes připravil úplně jednoduché těstovinky, u kterých jsem onu provázanost přivedl do extrému. Pokud to chcete zkusit taky, budete potřebovat:

• zelené fazolky (čerstvé, mražené ale hlavně živé a zelené!)
• trošku cibule na jemno
• olivový olej
• smetana (mléko)
• plísňový sýr (tentokrát po změnu zase gorgonzola)
• těstoviny Tortiglioni (takové ty trubičky s ďurkou :)

Postup je následující:

• olej+cibulka to je snad jasné
• šup tam s fazolkama (nepolámat!)
• chvilinku pošmrndlat® (tenhle termín si nechám patentovat)
• přidat smetanu (mléko) a v ní rozpusit sýr
• mezitím pochopitelně již vaříte těstoviny
• teď přijde hlavní sranda
• do uvařených těstovin strkáte fazolky, vždy jedna trubička, jedna fazolka
• hotové páry vracíte do pánve k omáčce a prohříváte (možná ž i gratinujete:)
• schválně kolik vám trpělivost dovolí (mně dvanáct, pak sem s tím seknul)

Podávejte se zbytkem omáčky a těstovin anebo pokud jste frajeři a nezbylo vám nic, tak jen tak. Tohlencto jídelko se přímo nabízí jako amuse bouche, neboli mini předkrm, kterým můžete ohromit hosty hne nazačátku nebo alespoň nastartovat konverzaci. V tomo případě použít jej jednu trubičku s fazolkou a výrazněji dozdobit.

Věřte mi, že tortiglioni s čouhajícíma fazolkama vypadají opravdu velmi jak bych to jen… frivolně! Kromě toho i vynikajícně chutnají. Navíc se nemusíte zvlášť napichovat s trubkama a zvlášť po talíři honit nezbedné fazolky – vše je již připraveno 2in1! No není to nádhera?

Není, páč nastrkat ty fazolky dovnitř (horké fazolky, horké těstoviny) je šílená drbačka®!

Hodně štěstí a dobrou chuť :)

Jako ex-mladý-rybář i ex-na-chatě-příležitostný-pytlák nyní již lovím pouze v chladícím boxu v obchodě. Minulý týden jsem vylovil nádherné čerstvé pstruhy a siveny v ceně za kus od 35,– do 45, Kč. Dnes pro vaše potěšení jeden velesnadný (blbuodolný) a přechutný (ha,ha) recepis!

Pstruh je podle mne nejchutnější (čerstvá) ryba, kterou si můžete dát v Česku. Určitě všichni znáte klasickou úpravu na másle (a na kmíně), na grilu nebo různé varianty pečeného pstruha v alobalu. Tahle fortifikovaná varianta udělá z vašeho malého pstroužka chutného žraločího zabijáka ;) Co se týče toho sivena v závorce, tak já si ho primárně popletl se pstruhem obecným (díky těm ďubkám). Z toho mlžu usoudit, že je ke pstruhovi rovnocenným partnerem.

Pro přípravu budete potřebovat:

• co nejčerstvější chlazené rybky – pstruh nebo siven
• slaninu (shaved)
• nivu (a jiné modely s modoru plísní uvnitř)
• petrželku
• máslo
• citon (nebo limetky)
• česnek (volitelně)
• párátka

Tuhle chuťovou směsici mám odzkoušenou na pánev. Pokud se vám chce, můžete průkopničit zabalení v alobalu nebo můžete ty lenochy naházet do zapékací misky. Je to na VÁS!

Postup, krok sum krok:

• vybalte a umyjte z těch slizounů všechen sliz pod proudem vody
• vnitřek pstruha opepřete/osolte/pocitronujte/očesnekujte (dle svého temperamentu)
• vnitřek posypte petrželkou a nacpěte tam střídavě plátky slaniny a nivy
• v průběhu vám to asi stejně vyteče, ale pro dobrý pocit to zajistětě párátkem
• obě strany pstruha pokryjete jako pokrývači slaninou
• poté předvěďte publiku svou motorickou obratnost a celého pstroužka uveďte na pánev s máslem tak, abyste si neshrnuli slaninu (hodně štěstí ;))
• pečte na jemné plameni z bobou stran, výhodou je když na pstruhy přitisknete pokličku
• pstruh je hotový velice rychle (cca 10min), indikací je rovněž krásně zkaramelitovaná slanina a roztékající se niva

Podávejte s citronem na pokapání. Na mém obrázku vidíte hrudky bylinkového másla a petrželku,tím taky nic nezkazíte. Dobrá finta je využít výpek na pánvi – nasypte do něj petželku (pažitku) a chvilku ji tam udělejte – mňamka! Pokud budete k hostům féroví, připravte jim dobrou zásobu ubrousků, mističku s citronovou vodou (ne na pití!) a talířky na odkládání kostí. Kdo ví, co to je, tak i příbor na ryby ;D

Co k tomu? No přeci tymiánové brambory se smetanou!

Dobrou chuť!

Pěkně jsem si to dnes všechno nabil na Petynce (jak by řekla postava z filmu W.Allena …catching my skin cancer whole day) Příjemně sluncem znaven jsem pak pojal myšlenku něco pěkného si naložit, něco co jsem si nakonec stejně nenaložil…

Má nakládací volba padla na suroviny volně inspirované docela obstojným salátovým sýrem Tartare, který jsem si oblíbil do těstovin – jen tak s rajčátky a drceným česnekem. Rozhodl jsem se, že tu umělinu doběhnu, předběhnu a vůbec tak nějak absolutně s ní jednou provždy vyběhnu :) Šátralka pana Cuketky vylovila a připravila:

• kolečko čerstvého sýru Kromilk
• obyč černé olivy
• zbytek naložených česneko-petrželkových zelených oliv (primitivo)
• růžový & asertivní bio česnek
• průstřih z bylinkové zahrádky (libeček, petržel, pažitka, bazalka, majoránka, tymián)
• olivový olej Salvagno
• sůl, drcený troj-pepř
  

  To vše během hektických tří minut rozkrájela, pomačkala, umyla, nakrouhala a promíchala. Eee-Primitivo! Bohužel k nakládací fázi již nebylo dost politické vůle. Všechno jsem totiž zblajznul ve fázi ochutnavací! Divím se, že se zachránilo alespoň malé ilustrační sousto pro fotografii…

  Neváhejte a mixujte s čerstvým sýrem cokoliv. Jakékoliv salátové dresinky a pre-made produkty do salátu vedle těchto jednoduchých a svěžích variací blednou závistí a nepomůže jim dokonce ani přidaný stabilizátor. Doporučuji začít od základní muchlovačky zelených bylinek s olivovým olejem a postupně své chutě rozvíjet tím správným směrem. Snadnější recept už snad ani neexistuje. Časová a surovinová náročnost je bazální. Tak hop na to!

  Dnes odjíždím konečně do Filmové KarlVarle, mrknu se na nějaký ten filmik, Světlušku a v pátek mě tady zase máte. Hezké tropické svátky!

Nevím co mě to dnes popadlo. Za všechno pravěpodobně může darovaná kostka Grana Padano a objev bio vepřového v Delvě. Smrtelně primitivní recept, dalo by se říct: bio-fat-foodporno. Rozhodně nezkoušejte v horkých letních dnech. Vstupte pouze, pokud vám již bylo 18 let…

Tenhle receptík na vepřové kotletky se sýrem v cibulové peřince už používám s úspěchem asi jeden rok. V první variantě jsem měl trošku chaos s přípravou cibulky a místo parmezánu jsem používal plátkový maasdamer nebo leerdamer. Teď už se ale všechno vyjasnilo a definitivní smrtící podoba receptu je tady .)

Na tohle hácéčko budete potřebovat:

• libové vepřové kotletky bez kosti (to už myslim ani nejsou kotletky)
• cibule pokrájená na středně velké kousky (buďme exaktní např. 9x4mm je super velikost)
• sýr (parmezán, napodobeniny parmezánu a spol. je to foodporno takže je to jedno)
• máslo
• olivový olej (nejlepší jaký doma máte)
• tatarská omáčka (nejhrubší kvality)

Primitivní příprava:

• připravte si kotletky (posolte a tak)
• roztopte máslo, přidejte olivový olej a na mírném plameni vložte kotletky (výhodou je tlustostěnná pánev, s tukem se laskavě nekroťte)
• kolem kotletek nasypte cibulku
• udělejte každou kotletku na spodní straně do mírně-zlatova
• otočte, dbejte na to aby se civulka (vtipný překlep) válela kolem a aby se nepřiskřípla pod kotletku
• udělanou stranou zasypte bohatou vrstvou najemno strouhaného sýra
• dodělejte to! (dobrý je to nakonec přiklopit pokličkou)

Podávejte s tatarskou omáčkou a libovolnou přílohou. Výsledkem je (IMHO) dokonalá fůze nezdravých chutí: měkoučké vepřové naducané chutí másla a šťávou z cibulky s topingem z rozteklého parmezánu, božská rozpadavá cibulka a mastný výpek, který vše jistí. Ou-ká, už vás dál nebudu dráždit – jdu se odvalit do kulinářského pekla…

Co je to foodporno?

Foodporno je moje převzatina z ang. foodporn. Nebazíruji na jeho používání, ale zatím mě nic jiného v češtině nenapadlo. Jako každé jiné porno je i foodporno jednoduché, explicitní a jeho jediná funkce je co nejrychleji a nejlépe uspokojit naše nejprimitivnější pudy. Foodporno obrázky s recepty většinou zobrazují ty nejnezdravější (rozuměj nejtučnější, nejsladší, nejslanější, nejvyuzenější a nejunkfoodovatější) jídla, o kterých se ve slušných kuchařkách mlčí, nebo se alespoň přecházejí receptem bez obrázku.

A proč je na fotce ta snítka pažitky?

Pažitka přeci tvoří veškerou zeleninovou oblohu!… Oukej, nene… Máte pravdu je to čistá provokace :D

Tak co moji milí, poznáváte? Kdo uhodne první, získává skvělý recept!

Těstoviny s kozím sýrem a řapíkatým celerem – recept vybojoval Kocour a minio ;)

Náhodný experiment podřízený řapíkaté inspiraci. Podobné experimetny ne vždy dopadnou dobře. Tentrokrát se však na mne usmálo štěstí a vznikl pěkný (a jednoduchý recept), který zařazuji do svého stálého receptáře.Budete potřebovat:

• řapíkatý celer na kolečka (1–2 stonky)
• kozí sýr s plísní (budu se mu věnovat v jednom z víkendových článků)
• cibule na drobno
• mléko/smetana/cremefine (záleží na vás)
• trubky tortiglioni (nemusí být, ale na tenhle recept se opravdu hodí svým tvarem)
• olivový olej

Jak tego vysmerfovať?

• dáme vařit těstoviny
• na olivovém oleji zesklovatíme cibulku a přidáme celer (část si necháme na ozdobu)
• chvilinku čmrndláme
• zalijeme smetanou/mlékem/cremefine a rozpustíme narobený kozí sýr
• přidáme scezené uvařené roury
• poté, klidně i na silnějším plameni, zahustíme maximálně omáčku a promícháváme s těstovinami
• když už je majda úplně nalepená na rourkách, zanecháme pohybu a necháme těstoviny „připéct“ do zlatova
• servírujeme ozdobené čersvým celerem s lehkým bílým vínem

Proč mi tak chutná?

Konečné připečení do zlatova vůbec nebylo mým úmyslem, ale drobnou nehodou, která se nakonec proměnila v osvícení ;) Těstoviny a hlavně kozí sýr dostane správný gratinovaný šmrnc, chutě všeho se krásně propojí a zesílí. ňapíkatý celer si však dovede i přes žhavou úpravu zachovat chladnou hlavu – zůstává křupavým a svěžím. Jeho pikantní chuť nádherně rozčísne slaně-smetanovou chuť sýra a vytvoří spolu harmonii.

Nebojte se použití hned dvou nezvyklých surovin (řapíkatý celer, plísňový kozí sýr). V tomto jednoduchém pojetí není co zkazit a výsledek je zaručen .)

Tahle mňamka nemohla počkat ani na kvalitní fotku, jak je dobrá ;) Dostal jsem dnes akutní chuť na Tiramisu a jelikož jsem neměl po ruce láhev Marsaly, lapnul jsem první sladký alkohol co byl po ruce – Baileys!

Recept na Tiramisu (podle pana Cuketky)

Předesílám, že se jedná o volnou tvorbu inspirovanou klasickým receptem. V mém receptu toho chybí celkem dost – Marsala, žloutky, i typické italské piškoty. Tady máte pěkný referenční recept na tiramisu. Zachoval jsem naopak silné preso z mého oblíbeného parního strojku a mascarpone.

Budeme potřebovat:

• kelímek mascarpone (cca 39,- Kč)
• Baileys
• velké dětské piškoty (10,- Kč)
• kvalitní práškové kakao (např. z obchůdku v Jeruzalémské)
• kvalitní čerstvé espresso (u mně Starbucks – Colombia Nariño Supremo)

Vařila myšička kašičku:

• kelímek mascarpone rozšleháme s několika lžícemi Baileys (cca 8 lžic)
• uvaříme si malý kalíšek hodně silné kávy, zvolíme tu nejlepší jakou máme ;)
• vybereme vhodnou nádobu pro chlazení a podávání
• piškoty do kávy nemočíme celé, ale jen je shora lehce kávou pokropíme
• na piškoty přijde krém z mascarpone a Baileys
• úplně nahoru sametový poprašek kakaa
• to celé před podáváním řádně vychladit
• těsně před podáváním můžete upravit kakaový samet znovu

Et Voilá ;) Vychutnávejte poooomaaaaliiiičkuuuuuuuuu….

Poznámka: Recepturu na ortodoxní verzi Tiramisu pro vás pomaloučku chystám. Pozorně číhejte na mé homepage, do konce srpna je tam :)

Usedněte do svého oblíbeného dopravního prostředku, pusťte si oblíbenou písničku a stáhněte si okénko. Za stálého ovívání provoněným vánkem stočte ovládání mimo vozovku a napalte to do nejbližšího keříku. Tam setrvejte do konce víkendu ;)

Máta je k neudržení

Úplně se pobláznila! Kdo ji pak má roztleskávat, muddlovat a vůbec si s ní ucpávat brčko v mojitu? No, řekněte sami ;D

V marketech jsou právě dostupné první jahody (v mém pekelném středisku na červeném vrchu již od 14,90Kč!). Nehal jsem se zlákat a myslím, že jsem neprohloupil ;) Pokud si chcete osladit život, doporučuji recept na jahody Romanoff z výtečného serveru Hostovka.

Recept není složitý: rozčtvrcené jahůdky osladíte cukrem, zalijete lžící Grand Marnier (já věděl proč mám jednu flašku pořád doma, nejen pro Crépes Suzette ;) a nakonec přidáte šlehačku! Et voilá – m�?amiiinooo ;) Já osobně jelikož jsem líný a šlehačku se mi nechce šlehat (ta ze spreje to pro mne není šlehačka, ale vybělený emulgovaný rostlinný tuk), používám 40% šlehačku nešlehanou a jahody nechám ve výsledné směsi chvíli odstát (cca 15 minut). Jak již zmiňuje pan Klíma, kombinace je vymyšlena smrtelně vážně s nulovým prostorem pro chybu.

Ta lžička Grand Marnier, rozpoutá sladkou sonátu chutí a vy – odletíte na šlehačkovém obláčku do nebes… Máte-li svůj osobní tip na přípravu jahod, podělte se se mnou – jsem jedno mlsné La Cuketkoooh!

V pátek jsem povýšil domácí přípravu steaků na další úrove�?! Teď už můžu prohlásit, že si doma udělám stejný, ne-li lepší steak než v kdejakém českém „steakhousu“. Nutno dodat, že za razantním zlepšením stojí výtečný sirloin steak z obchůdku a řeznictví Robertson.

Pan Christopher Robertson (majitel firmy) se specializuje na dodávku originálních masných a uzenářských výrobků, plus dováží široké spektrum typicky britských produktů. V Praze jsou celkem dva obchody. Já jelikož mám obchod na Jugopárty pod nosem, vypravil jsem se do něj ;)

V této pobočce převládají balené a konzervované lahůdky, sladkosti, koření, přísady atp. Omezený sortiment masných výrobků je však přesto k dispozici – steaky, anglická slanina (neuzená), klobásy. Já jsem na poprvé vyzkoušel cca 650g balení 2ks sirloin (roštěnec) steaků, v ceně 450,– Kč/kg. Za balení dvou steaků tedy cca 290,– Kč. Balení bylo čerstvé (datum balení shodné se dnem nákupu, trvanlivost 14 dní). Steaky vypadaly nádherně, hezky prorostlé s dostatečnou vrstvou tuku na okraji a ve správné tloušťce (cca 2–3 cm). Zkrátka žádné sušinky z českým marketů ;)

Steaky jsem otestoval svou osvědčenou recepturou na drceném pepři s omáčkou ze zeleného pepře. Jeden steak jsem pouze vybalil, nakořenil drcenou směsí pepře s troškou oleje a na 30minut uložil do ledničky. Druhý jsem před nakořeněním a uložením do ledničky ještě pořádně natenderizoval.

Po odležení jsem steaky připravoval na rozpálené grilovací pánvi s mřížkou bez oleje (pouze minimum oleje které jsem nanesl na steak s pepřem před krátkým uležením). Nejdřív netenderizovaný kus, poté tenderizovaný. Mým cílem bylo se trefit do medium rare nebo do medium. U prvního netenderizovaného kusu, který si zachoval svou plnou výšku byla doba přípravy 2 minuty z každé strany a výsledek bylo nádherné medium rare. U tenderizovaného kousku, který se přeci jen trošku splácnul na výšku cca 1,5cm, jsem časy zkrátil na 1,5 minuty na každou stranu a vyšel mi z toho medium.

Tipy pro přípravu:

• pánev musí být rozpálená tak, že se z ní kouří – dobrá je s mřížkou
• dodržujte čas přesně podle stupně jaký chcete mít (viz. obrázek výše), neobracejte předčasně, nenechte se zmást kouřem, vytrvejte!
• nepíchejte do steaků vidličkou za žádnou cenu, obracejte jen jednou
• vystříhejte se přípravy na well done
• před podáváním nechte steak odpočinout 3–4 minuty (na rozehřátý talíř, aby nevychladly!)

Výsledek mně a dalšího testovacího strávníka naprosto odrovnal! Dokonalá vůně v průběhu přípravy, dokonalá chuť, maximální šťavnatost. K měkkosti masa – netenderizovaný kus byl stále o 100% měkčí než běžné hovězí k dostání v marketech. Pokud nemáte tenderizer, doporučuji se držet medium rare – čím víc ho doděláte směrem k well done, tím cí zatvrdne. Tenderizovaný kus, byl naprosto měkkoučký, šťavnatý sperfektně vroubkovaným povrchem. Jednoduše ekstase!

Můj ideální steak – sirloin od Robertsona, natenderizovaný, kořeněný pouze drceným pepřem a lžičkou oleje, 30minut v chladničce odležet, poté na rozpálené pánvi 1,5 minuty each side, odpočinek 3–4 minuty, pepřová omáčka + brambory pečené ve slupce! Tyhle instrukce doporučuji pro pokročilé steakaře, aneb je to ohne prdel! (nechcete přeci vyhodit stejk za tři stovky že? ;)

Zaříkávám se tady před vámi, že maso na steaky už nebudu kupovat nikde jinde než u Robertsona. Tedy pokud do té doby neobjevím obdobně kvalitní zdroj masa ;)

Máte-li jakékoliv dotazy ptejte se v komentářích, rád se podělím se zkušenostmi! Zárove�? sorry za lacking photos, nebyl čas, ani světlo ;) Ke steakům se ještě vrátím, příště s podrobnou recepturou a CQ fotkama!

Pokud jste zakládali bylinnou zahrádku jako já, pomaličku očekávejte první odvážlivce, kteří z hlíny vystrkují svoje zelené kukuče ;))) U mně vyhrál tymián na celé čáře – cílová páska protržena ve čtvrtek ráno! Ve všech ostatních sektorech mrtvo, jen u tymiánů již přes deset kousků ;)

Letos jsem se rozhodl, že k bylinkové zahrádce přidám i keříčková rajčátka určená pro pěstování v nádobách na balkóně. Dělám to popré, tak jsem zvědav. Na fotce vidíte statnou rajčinu (vpravo) v odpoledním slunci. Prošla klíčící kůrou ve vatě, poté ihned zapíchnuta do substrátu ;) Na fotce vlevo vidíte, jak se ze všech sil dere druhá slečna rajčina z hlíny. Obdivuju to nasazení!!!!

;D