PFF 2008 Živě – Sobota
Online reportáž z místa dění PFF 2008 pokračuje. Pokud se dnes na Žofín nedostanete, doufám, že si alespoň smlsnete na mém živém (?) přenosu! :)
Online reportáž z místa dění PFF 2008 pokračuje. Pokud se dnes na Žofín nedostanete, doufám, že si alespoň smlsnete na mém živém (?) přenosu! :)
Je 13:10 a sedím v malém sále Paláce Žofín. Je tady WiFi internet zdarma, takže průběh online reportáže není ohrožen konektivitou. Prozatím je ale omezen USB konektivitou! :) Zapomněl jsem si takový ten kablík na propojení mašinek… :D Pokud mi kablík nikdo nepřinese, bude report až do večera výhradně textový.
Na zahájení PFF jsem přišel pozdě. Hned na úvod jsem dostal kamerou do hlavy, vylil si sklenku vína na foťák a mapka s programem mi spadla do řeky. To podstatné jsem snad ale vyčmuchal…
Toto jsou Odrobinky, u kterých jsem se celou dobu neskutečně křenil. Ať slouží!
Mírně pesimistickou, ale osvětlující analýzu o tom, proč máme nedostatek biopotravin českého původu, připravili hodní biolidé ze serveru Biospotřebitel. Doporučuji k přečtení, pokud vás mrkve z Rakouska a pohanková mouka z Číny denervuje stejně jako mě. Proč tedy nejsou české biopotraviny?
Víte, že existuje česká alternativa k systému chráněného označení původu EU? Do systému regionálních značek Domácí výrobky se prozatím zapojilo 8 malých regionů.
Certifikovat lze leccos. Aranžmá ze suchých květin, užitkové výrobky z drátu nebo třeba i fotografie s tématikou krajiny. Je tam ale i spousta jídla a pití, sám na to docela koukám!
Některé položky na seznamu jsem v životě neviděl. Mám radost! ;)
Koukali jste se tady někdo na finále čtvrté sezóny Top Chef? Já jo. Fandil jsem Ričrdovi. A prt.
Projížděl jsem si profily všech hostujících porotců a narazil jsem na, pro mě dosud neznámého, Erica Riperta. Eric vaří v Le Bernardin. Je to jedna z nejlepších amerických restaurací zaměřených na ryby a plody moře s tou nejfajnovější webovkou, jakou jsem v poslední dopbě viděl. Dá se na ni čučet jako na film! ,)
Eric má vlastní blog (= reklamu na troubu od Cuisinartu), kde se všemožně bobuje a předvádí v textech i na videu. Na jeho video-projev bych vás chtěl obzvlášť upozornit.
Eric je totiž obdařen naprosto fantastickou angličtinou, která mě instantně sráží do kolen. Na rozcvičení si pusťte bjůtifl pis of red snapér, batér, pepér, vedžetables a stek. Potom třeba jeho video s kachlí, kde okolo třetí minuty předvádí časoprostorovou fintu now, the fish is ready. Nakonec jeho dvojvýstup s Bourdainem, ve kterém si oba borci hrají na vojáky.
Pomalu začínám tušit, za co dostal James Beard Awards… ,)
Na letošní PFF jsem si pro vás připravil živou reportáž! Po celé tři dny se budu pokoušet přinášet ty nejčerstvější obrázky, videa a texty přímo z místa dění. Notebook, foťák, kamerka a jedna naspeedovaná Cuketa.
Osobně si myslím, že to nevydržím a hned v pátek odpadnu. I kdyby ne, věřím, že pro vás to bude zdroj škodolibé srandy. Zkusím to pojmout jako přenos z filmového festivalu nebo z fotbalu. Možná něco mezi. Uvidíme, nechte se překvapit! ;)))
Kolo si beru s sebou. Dle výsledků ankety se o něj oprávněně bojím! Půjdete taky? Zahlasujte do ankety. Budete si sebou brát kolo? Kam to přivážeme?
Chm? ;)
Co byste řekli na malou prověrku kuchařských dovedností bojem? Troufnete si na to se mnou? Přichystal jsem pro vás tři kusy hutné žuly, o které si roztřískáte sebevědomí ein zwei drei! Klíčová slova: Gordon Ramsay, Hell's Kitchen…
Na předchozí fotohádance se na krásno ukázalo, jaký jsem občas mameluch. To, co jste totiž správně učili jako česnek podivný, jsem já cuketa považoval za česnek medvědí! ;)
…pokud jde o stůl v restauraci jako je Osteria Da Clara, jejíž přísloví uvedené v jídelním lístku jsem si vypůjčila do nadpisu tohoto příspěvku. Tento týden uveřejněná páně Cuketkova recenze ve mě vzbudila velký zájem typu „tam musím hned teď vyrazit“, leč během pracovního týdne se mi nedostávalo patřičných časových možností (což bylo ve finále dobře, protože návštěva v Osterii se nedá jen tak rychle odbýt). Rozhodla jsem se tam vyrazit v sobotu na oběd a nakonec vytvořila dvojčlenný hodnotící tým společně s Kubou, kterému tímto děkuji za doprovod a fotodokumentaci.
Představte si, že pracujete v americké cukrárně. Celý den tam prodáváte brownies, které krájíte na velkém tácu. Zákazníci jsou nesnesitelní a vaše šéfová je kráva. Na konci šichty vás bolí nožky, jste celí umatlaní a škrábe vás v krku.
Naštěstí tam ale zbyl ten tác po brownies! Pomalu si všechny ty čoko-odrobinky nahrnete na okraj, kleknete si k nim a jedním plynulým pohybem si je narvete do huby. Chrumkgh… ;)
Minulý týden jsem se (vinou své dyslexie kombinované s demencí) nedobrovolně ocitl na dvě hodiny ve Vsetíně. Jako archetyp zcela vyřízeného pocestného jsem našel exil v restauraci hotelu Britannia. Smažený kuřecí řízek, hranolky s tatarkou a pár Budvarů.
Na hajzliku mě odrovnala přímost a strohost tamního recyklačního konceptu. Bez vytáček a poslušně jsem recykloval vlevo…
Jack DeNeut mi opět zaslal švestičky z jeho zahrádky. Normálka bych odolal, ale tak pěkný záchvatek, jako z titulní fotky na jeho postu, jsem už dlouho neměl! ;))) Něco málo pro foto-fandy: How to take photos like a little zucchini aneb o hloubce ostrosti ve fotografii.
Kdo tento týden nevyvěsil reklamu na seminář o kuskusu, ten neexistuje! Sobota, 10h, kuskus, rachad, mandarinka, 500,– Kč! Pokud se mi podaří do těch prtelowitz dokulič ve zdraví a včas, snad se tam potkáme. Originál polopatické pozvánky tutaj!
Moravského vinaře Ctirada Králíka ze ZD Sedlec namíchl znovuzvolený prezident tím, že si na soukromé oslavě v Kogu neťukl moravským vínem. Rozlícený sklepmistr mimo jiné vzkazuje: Je to facka nejen českým a moravským vinařům, ale i Vinařskému fondu, jejich úsilí a vynaloženým společným finančním prostředkům. Taky k tomu složil pěknou básničku (plný text úplně dole), které dal prostor šéfredaktor Vinařského obzoru ve svém nejnovějším úvodníku.
Halóóó…, neviděli jste tam někde na Moravě soudnost?
Ještě jedna sada perel z Vinařského obzoru (č. 3, 2008). Tam byla představena nová koncepce apelačního sysytému VOC Morava vycházející z konsensuálních návrhů prof. Krause, doc. Michlovského a Radomíra Nepraše. Návrh občanského sdružení VOC Morava zatím není nikde k vidění on-line, budu alespoň krátce tlumočit.
Má to být pětistupňové s tím, že se jednotlivé stupně budou zavádět postupně, jak se zadaří. Základní V.O.C. je pro všechny z oblasti Morava, pro bílá vína platí – odrůdy dle LPO a jejich směsi, výnos max. 75hl/ha, cukernatost min. 17 NM, alkohol max. 12% obj., zbytkáč = suché, doporučená cena 100,– Kč vč. DPH, senzoricky – žádný barrique, reduktivní, mladé, ovocité, pobízivé, přitažlivé pro mladé, pikantní kyselinky, odrůdová rozlišitelnost. Uff… V.O.C.G. = méně než podoblast, V.O.C.A. = vinařská obec, Cru + Grand Cru = v rámci V.O.C.A. – dle rozhodnutí arbitrážní komise, pro každý ročník extra.
Ehhh… :/ Na čem to pánové vinaři jedou? A hlavně, kdo jim to sežere?
Čert ví, každopádně ve středu 19. března jde do sněmovny další verze „protikuřáckého“ zákona. Navrhovaná verze je zatím jedna z nejpřísnějších, měla by zakázat kouření v restauracích i hospodách (úplně). Už teď můžete uzavírat sázky na to, v jakém stadiu vykrüpplenosti dolní komoru opustí a jestli vůbec… ,)
Zpětné odkazy na zdejší centrálu bývají málokdy tak podnětné! Láďa ve svém postu nadnesl více než důležitou otázku – cuketka nebo hovínko?
Myslím, že by to stálo za trochu hlubinné analýzy… ;) Tak tedy, logo pana C. vám nejvíce připomíná:
Stříleno z pod stolu, od boku, z notebooku… ,)
Napsal mi Jack DeNeut z Nelso.cz. Je to taková interaktivní aplikace sešťouchaná z Google Maps a z databáze podniků a obchodů (sám ji často používám!).
Pohráli si teď nově s cenami piva v Praze a sestavili Interaktivní mapu cen piva v Praze, což je kůl… ;)
Kolega Jižní Svah zaseknul drápek do ubrusu přidal se k úžasně heterogenní tlupě českých hodnotitelů restaurací. Jako první padla za obět asijská restaurace Rickshaw. Drazí restauratéři, třeste se! ;)
Pokud jste ještě neviděli aktuální vydání Reflexu (ještě bohužel není v online archivu), vřele vám jej doporučuji. V rubrice Návrat do kuchyně tam „perlí“ Miroslav Macek. Bílé, mrtvolné osvětlení, nepohodlné lavice, zápach staré cibule, mužické oblečení obsluhy, chybějící solničky a jakýsi chrochtající Američan. To jsou jen některé z nástrah, které musel se svou paní za celý večer v Maze přetrpět.
Sloupek okamžitě nůžtičkami vystřihávám a vlepuji do památníčku. Instantní zlatý fond! Hanko Michopulu, budete na cestách dlouho? ;)
Příští týden nás (pepiky) čekají dvě zajímavé akce. Nejprve pečlivě utajovaný Festival perské kuchyně v Hotelu Praha, o víkendu pak celonárodní soutěž ve vaření z pytlíku Kuchař roku. Na obou akcích můžete provést pokus o cuketko-odchyt. Budu se nejenže vyskytovat, ale i v předsálích intenzivně povalovat.
Do aktuální (foodlosofické) soutěže se zatím přihlásili pouze dva soutěžící. Krátký linkoplk O marne snaze vykrmit rodinu a výtečná úvaha Živit se jídlem… Mám pro vás nachystáno 7 výher, tak doufám, že se najde ještě alespoň dalších 5 odvážlivců… ;)
Ve hře je komentář s pořadovým číslem 10000. Kdo si troufá? ;)
… aneb kontinuum slasti. Kdo tento týden slintal, jako já na jednom přespolním narozeninovém obědě, může si zaslintat znovu a česky. Nakoukněte se mnou do podniku s nejdelším názvem v Praze! ;)
Suroviny: Ředkvičky, Medvědí česnek, Brambory,