Rubrika: Zápisky čtenářů strana 4

Konečně se začínají objevovat české jahody, které mají tu správnou chuť. Dnes přicházím s něčím značně jednodušším, než byla švestková zmrzlina.

Uterý odpoledne 12.5., ve svém oblíbeném baru si pouštím trochu muziky, loučím se s přáteli, líbám personál a po očku sleduji čas. Autobus Příbram-Praha v 16.58 nečeká. Ano, pojedu tam busem, hermelín bez piva a naopak nechci, nemůžu a nebudu, ať si v Bruselu vymýšlejí co chtěj, tohle je tradice. Za pár desítek minut sedím vzadu na „pětce“ pozoruju krajinu a kontroluju svůj hlad, mou silnou stránku osobnosti. Je tam, paráda, nepřetržitě. Někdy trochu bolestivý, ale pořád lepší než priapizmus.

Takže pravdu měli ti, kteří hádali, že se jedná o střevo, respektive o střívko. Možná vám to tak vtipné nepřijde, ale já se fakt pobavila, když z pěti taliánů zůstal jeden nahatý. Přišla mi komická rozdílná velikost taliána a maličkého střívka.

A je to tu zase: další hádanka! A nejsou to psí bonbony. Stalo se to naprosto nečekaně, v kastrolku ve kterém mi probublávalo něco moc dobrého mi zbyla tahle záležitost.

Už dlouho mě trápila margarínová chuť kupovaných listových těst. Některá jsou lepší, jiná horší, ale žádné podle mých představ. Na internetu jsem mnoho receptů nenašla, i velmi nápadité stránky s recepty počítají s kupovaným. Tištěné kuchařky listové těsto odbývají s tím, že má přes 2000 vrstev a kdo by se s tím doma dělal. Sakra, ale dřív to přece šlo?! I když byly ženy v domácnosti, tak měly spoustu práce, přece by nevyráběly jedno těsto týden?

Mě teda rozhodně ne… Dnes mě přepadlo „letní vaření“…a aspoň kousek tepla a sluníčka byl na chvilku doma.

S paní J máme společné večeře, hlavní to zde jídlo většiny obyvatel. Ve všední dny obědvám sám. Často to odbydu otevřením krabičky sardinek; dnes ráno mě ale škrábalo v krku a měl jsem potřebu něčeho teplého.

Táákže, copak to tu vlastně máme?

A je tu opět malá hádanka, tentokrát velikonoční.

První jarní dny jsme strávili na Šumavě v Srní. Obrázky vypadají poněkud vánočně, ale je to tak. Penzion       U Vendlů jsme nenavštívili poprvé. Je velmi útulný, vedou ho příjemní manželé a cítíte se tam jako na návštěvě u známých na chalupě.