Rubrika: Zápisník strana 16

Dnes jsem spustili drobné vylepšení v komentářích. Mělo by vám usnadnit pohyb po diskuzi, i když se rozleze na desítky příspěvků. Nově vidíte u komentářů, na které někdo reagoval, odkazy s čísly navazujících odpovědí — vypadá to takhle.

V debatě se tak můžete snadno orientovat a hned vidíte, kdo s kým, co a jak. Vše samozřejmě za předpokladu, že používáte automatickou odpověď přes chytrou šipku (v růžku každého komentáře). Konec servisního hlášení. Na hypno—ubrusu usilovně pracujeme… ;)

Máte rádi svůj hlas, když ho slyšíte někde nahraný? Divný pocit, že jo? Úplně stejné je to, když čtete vlastní rozhovor. Nekecám! Zkuste dnes v trafice nabrat Hospodářky, nebo si počkejte na plnou verzi rozhovoru. Já na to ze zásady neklikám a z tiskovin s mou fotkou mám takovou fóbii, že je láduju rovnou do archivu vedle zimní běžkařské výbavy. Petra Pospěchová se s tím ale poprala výtečně! ;)

Bonus — malé odhalení ohledně spolupráce iHNed + Scuk.

5. Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné.

Desatero SVS ČR

Státní veterinární správa ČR minulý týden zareagovala a přišla s praktickým desaterem (PDF leták), které stručně shrnuje hlavní pravidla pro prodej potravin živočišného původu na trzích.

Na rozdíl od připravovaného kodexu pro farmářské trhy od Ministerstva zemědělství nezavádí nic nového, ale jen shrnuje klíčové body na základě stávajících předpisů. Ze strany SVS ČR jasný a korektní signál pro všechny strany. Plus body.

Český šéfkuchař, který spontánně otevřel otázku etiky a původu masa. Není možná, říkáte? Tak si přečtěte poslední dva zápisky na blogu Romana Pauluse z Alcronu.

Šéfkuchař se v nich dotýká problematiky žraločích ploutví (a tzv. finning — odsekávání hřbetních ploutví zaživa), na kterou v nedávné době upozorňoval i Gordon Ramsay v televizním pořadu pro Channel4. V zahraničí by to asi byl jenom jeden komentář z mnoha. U nás je pokrok, že o tom vůbec mluví!

Paulus se ve své úvaze otírá spíše o nás o hosty a o náš (často neexistující) vztah k původu masa, který formuje poptávku nejen v restauracích. Vůbec se mu nedivím a v tomhle to trefil přesně — spíše než ohroženého žraloka a tuňáka bychom měli řešit obyčejné české kuře.

Trochu mi ale v jeho zamyšlení chybí jeho vlastní postoj a praxe v restauraci. Doporučuje nám, ať si nejprve zameteme před vlastním prahem a ve vlastní ledničce. Jsem pro! Ale až to uděláme, nebudeme se pak bát jít na degustační menu plné importovaného masa a mořských ryb? :)

Kde přesně je v prezentaci jídla hranice mezi kreativitou a kýčem? Musí mít použité ozdoby nutně smysl? A spočívá jejich příspěvek k celkovému zážitku pouze v přidané chuti?

Dávám do placu jednu extrémní ilustraci ke studiu. Podaří se vám spočítat a pojmenovat všech osm jedlých komponent tohoto crème brûlée? Kdo uhádne i podnik, má u mě bonusovou fazolku Zolfino! ;)

Je těžké hlídat si původ masa? A kolik ho za měsíc vlastně spotřebuju? Sním ho nejvíc doma nebo venku v restauracích? A které to bude nejčastěji — hovězí, vepřové, kuřecí nebo rybí? Aprílový projekt plný proteinů je tu!

Chceme, aby se tu prodávaly jen místní produkty. Když někdo přiveze jahody z Polska, vyhodíme ho. Českou produkci známe, když se tu objeví metrové mrkve, nejsou odsud."

Organizátor trhů na Kulaťáku pro MF Dnes

Já nevím, ale detektor metrových mrkví z Polska měl dnes na Kulaťáku asi poruchu, protože já jsem si odnesl úplně jinou zkušenost.

Dobrý den, odkud jste?
My jsme z Prahy.
A odkud máte mrkev na tu šťávu?
To já nevím. Honzo, odkud máme tu mrkev?
Ta je z Holandska. Česká už není.

Stánek č. 38 s ovocnou šťávou na Kulaťáku

Jsou to jedny z prvních jarních trhů. Omezený sortiment na stáncích s ovozelem a snahu zaplnit místo drobnými uzenáři a pekaři do jisté míry chápu, ale tohle?

Alespoň vidíme, jak je ta naše domácí a farmářská mrkev dobrá. I když už dávno není, šťávy se prodávají skoro samy a nájem za prodejní místo nám pěkně naskakuje.

Virtuální mrkev — fuj.

Zvláštní jev, který pozoruju od dob Vesničana. Pokud celý rok ctíte sezónu, tak s velkou pravděpodobností zažíváte v tomto období něco podobného. Následky rekalibrace na přírodní rytmus nebo hypovitaminóza? ;)

Po Čestru a Gruzínském pekařství tu mám v rozmezí jednoho měsíce už třetí podnik, který mi udělal velkou radost — zbrusu nové Sansho!

Fajn příležitost, jak diskuzi o kohoutkové vodě v restauracích přivést zpět k podstatě věci. Poslouchat melu hospodských a hostů o tom, jestli Vodovodu zdarma nebo za dvacku, je sice zábavné, chybí mi ale to podstatné. Ptát se, proč vůbec balenou vodu prodávat.

Tento über—polotovar je několikanásobně dražší než voda z vodovodu, přináší naprosto zbytečnou zátěž pro životní prostředí a často nenaplňuje ani svou hlavní premisu — vyšší kvalitu. Tak proč nás nejvíc dráždí ty kačky? Nemělo by tam namísto otázky proč za dvacku být spíše proč zrovna z obalu? :)

Mimochodem. Lituji všechny vinaře, kteří nepřímo prostřednictvím Vinařského fondu přispívají na certifikační aktivitu s názvem Voda vhodná k vínu. Vlhký to sen každého baliče minerálních i pramenitých vod…