Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuV českém kole, které proběhlo tento týden se vařila dvě jídla na téma jelení hřbet a jeseter. Finalista se pak utká s dalšími 20 šéfkuchaři v evropském kole, které bude v květnu v Budapešti.
21. leden 2016 16:01:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuUž přespříští víkend to začne – národní kolo baristické soutěže Barista roku 2016. A i když je akce primárně určena pro odbornou veřejnost, tak i pro laickou veřejnost se tam něco najde.
Mimo hlavních soutěží, kde se spolu utkají nejlepší baristé z Česka, tam bude i super degustační program.
15 pražíren bude prezentovat svoji nejlepší kávu – na filtru a střídavě i na espresso baru. Takže pokud chcete ochutnat spoustu skvělé kávy na jednom místě, neváhal bych (vstupenky jsou od 220 do 440 Kč).
21. leden 2016 11:01:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJe to přelomová aktualizace po 21 letech, která vychází ze spolupráce s výzkumnou organizací World Coffee Research.
Nový nástroj SCAA Coffee Taster's Flavor Wheel dává všem profesionálům z oboru sjednocenou a vědecky podloženou mapu chutí, které se mohou v kávě vyskytnout.
Chutě (v češtině přesněji kombinace chuti a vůně) jsou seřazeny podle vzájemné blízkosti a jsou rozděleny do tří vrstev podle hloubky rozlišení. Vše vychází z publikace WCR Sensory Lexicon, systematické práce degustátorů a následné statistické analýzy (vše za cílem seřadit deskriptory z lexinou podle vzájemné blízkosti do skupin).
Materiál je venku zdarma. Všechny chutě a vůně si navíc můžete s pomocí lexikonu reprodukovat na referenčních vzorcích (Američané jsou ovšem ve výhodě, protože občas jako reference slouží běžné potraviny v americké obchodní síti).
Zní to asi dost nudně. Pro kávu je to ale opravdu velký progres, který by měl zlepšit vzájemnou komunikaci v kávovém světě. Už to sjíždím!
20. leden 2016 14:01:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTichých stížností na postup úředníků jsem od provozovatelů slyšel nespočet. Jen výjimečně se ale dostanou takhle na veřejnost.
Bistro banh-mi-ba si prostřednictvím petice stěžuje na zvláštní postup MČ Praha 1, která jim týden po otevření vypověděla nájem bez udání důvodu.
Neznám detaily, ale přijde mi to jako dost podivný postup. Jsem zvědavý na reakce i rozuzlení (jestli nějaké nastane). Pokud má podnik pocit, že je v právu, tak je jen dobře, že začal bránit.
Aktualizace (25. ledna 2016)
MČ Praha 1 reaguje na stížnost bistra ve veřejném vysvětlení svého postupu. Pokud vás dění okolo banh-mi-ba zaujalo, přečtete si jejich celé vyjádření.
Aktualizace (4. února 2016)
Ještě jedno kolo – tentokrát nové vyjádření bistra banh-mi-ba.