Zápisník

pana Cuketky

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Etika chovu krav na mléko

Volně navážeme na předchozí. Když tedy hlavní důvod pro preferenci bio mléka není zdravotní, tak co tedy?

Píšu welfare zvířat a dopady na životní prostředí. Co si pod tím ale konkrétně představit? Velký vysvětlovací článek na Domácím mlékaři to řeší dost podrobně a hlavně z blízka, tak čtěte! :)

28. únor 2016 10:02:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Omega-3 mastné kyseliny a bio mléko

Informace o nejnovějsí studii, která porovnává parametry bio mléka vs mléka z konvenčního chovu (týká se částečně i masa), už začíná pomalu kolovat i u nás. Tak přidávám trochu kontextu, protože tahle informace o vyšším obsahu omega-3 MK zaznívají docela často.

Zaznívají samozřejmě oprávněně, protože mléko z bio chovu skutečně má vyšší obsah omega-3 MK. Producenti z ekologického zemědělství ale tenhle fakt dost často nafukují.

O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Stejných změn ve složení mléka se dosahuje i v konvenčním zemědělství, pokud převládá pastva.

Podstatné je i to, že s běžným příjmem mléčných výrobků mléko nepatří k významným zdrojům omega-3 MK. Takže i když byste kompletně přepli na mléko z pastevního chovu, bude změna v příjmu jen v řádu jednotek procent. Ořechy, semínka, rostlinné tuky a mořské ryby v tomhle hrají mnohem zásadnější roli a drtivou většinu omega-3 MK čerpáme z nich (ne z mléka).

Zmíněná studie navíc měří i nevýhody – bio mléko má znatelně nižší obsah jódu. A to ho z mléka čerpáme relativně víc než v případě omega-3 MK. Mléčnému tuku navíc pořád zůstává obsah nasycených a trans mastných kyselin, které pro nás nejsou dvakrát výhodné (a rozhodně jich máme ve stravě víc, než je zdrávo).

Celkově tedy příklad inzerování zdravotních benefitů, který není zrovna moc šťastný. A může klidně zakrýt jiné výhody ekologického zemědělství, které mají větší smysl (welfare zvířat, dopady na životní prostředí).

Čtěte dále:
Expert reaction to differences between organic and conventional milk and meat
A paper touting the benefits of organic milk for heart health may be overselling the drink (starší, ale perfektně k tématu)

16. únor 2016 17:02:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Entrée

Spokojená návštěva.

14. únor 2016 00:02:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Polyscience a Breville uvedou na trh novou indukci

Zatím jsem našel jen obrázky a zmínky na sociálních sítích. Podle popisků by se mělo jednat o indukci s precizní kontrolou teploty a docela šílenou cenou okolo 1800 $. Další info snad brzy, uvedení na trh v březnu.

Fotka zveřejněná uživatelem @polyscience,

11. únor 2016 22:02:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kávové trendy, které by už měl někdo konečně uspat

James Hoffmann na to šel tuhle docela oklikou. Problémy (nebo spíš zlozvyky?) ve výběrové kávě se ale dají pojmenovat i víc na přímo. A je pravda, že čím déle se člověk na některé věci v oboru kouká, tím víc jsou otravné.

Body v článku samozřejmě sledují pravidla každého správného listiclu a jsou značně zjednodušující a přibarvená. Na každém bodu ale určitě něco je.

11. únor 2016 09:02:10 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další