Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuŠpalda z Praktiky, čirůvky májovky a chřest. Tohle za tu mačkanici prostě stálo!
23. duben 2016 12:04:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuExistuje nějaká profláklejší jarní surovina? Sezóna chřestu v Česku právě začíná – farma v Hostíně ofiko zahájila prodej a dodávky do všech obchodů po celé zemi.
V nové kapitole o chřestu na Prkýnku jsem se zaměřil na zpracování, které maximálně zachovává charakter chřestu a vede přímou cestou k tomu nejlepšímu výsledku.
17. duben 2016 19:04:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuA teď už smrže prakticky! ;) Rib eye (cz wagyu) a dušené smrže se šalotkou a trochou silného vývaru #prkýnko
16. duben 2016 18:04:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuAsi nejcennější česká houba. Smrže totiž můžou trumfnout snad už jen lanýže. Pokud je uvidíte venku nebo klidně i někde v obchodě, tak neváhejte.
Ty kupované jsou děsně drahé, ale zkuste na poprvé do omáčky třeba i jen deset deka. Stojí to za to! :)
16. duben 2016 14:04:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku