Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Otrava vejci na Apetit pikniku

Pokud jste byli o víkendu na Apetit pikniku, tak zbystřete. Redakce časopisu Apetit, právě zvěřejnila upozornění na možný zdroj nákazy.

Řada lidí totiž od soboty hlásí zdravotní potíže, které pravděpodobně souvisí s konzumací sous vide vajec v sendviči na stánku Two Eggs (na fotce).

Několik lidí je s otravou dokonce v nemocnici a situaci prověřují hygienici (výsledky budou ve čtvrtek). Je totiž možné, že šlo o salmonelovou nákazu. Pokud jste tedy v sobotu na Apetit pikniku byli a máte potíže, tak raději vyhledejte lékaře.

Je to celé dost neštastné. Dříve nebo později ale podobný průser bohužel přijít musel. Velké množství amatérských kuchařů nadšenců, obtížné podmínky stánkového prodeje pod širým nebem a provoz akcí v legislativním vakuu – to není ideální kombinace.

Případ budu ještě sledovat. Zatím jen doufám, že vše dobře dopadne!

Foto: Facebook stránka Two Eggs

Jak je těžké nahradit kuchaře?

V Silicon Valley už na tom pracují. Startup s názvem Zume se tam pokouší nahradit lidskou pracovní sílu při výrobě pizzy.

Jsou hodně ambicióní a našlápnutí. Cílem je mít zcela automatizovanou jednotku, která u mí upéct pizzu za jízdy v autě na cestě k zákazníkovi.

Zatím jsou ale hodně na začátku a automatizace v celém procesu hraje okrajovou roli. Aktuálně robot zvládne pouze tři úkoly – nandat omáčku, rozetřít omáčku a přendat pizzu do trouby. Všechny ostatní a klíčové úkoly mezitím zatím dělá lidská pracovní síla (míchání surovin a těsta, práce s těstem, tvarování, nandávání náplně atd.).

Když to porovnáte s plně automatizovanou výrobou mražené pizzy, tak to vypadá skoro až komicky. Snaha tam ale je a to se asi mezi investory počítá.

V obrovské průmyslu, kde je čím dál těžší vybalancovat kvalitní pracovní sílu a náklady, je totiž tlak na vyřazení lidského faktoru obrovský a poroste čím dál víc.

Už jen pokud Zume uspěje, bude si brousit zuby na trh (rozvážkové pizzy) s velikostí 9,7 miliardy dolarů! :)

Pečené brambory s hráškem a estragonem

Rané brambory a čerstvý zelený hrášek? Spolu s trochou másla a estragonu je to parádní letní kombinace! Mrkněte na video a níže i celý postup.

 
Suroviny (pro 2 porce)
500 g raných brambor
2 hrsti vyloupaného hrášku
1 hrstka nasekaného estragonu
1 lžíce másla
1 lžíce oleje
sůl

Postup
Rané brambory pořádně umyjte a vykartáčujte (není potřeba je loupat). Osušte je v utěrce a dejte do misky. Přidejte olej, trochu soli a dobře promíchejte. Dejte péct do trouby rozehřáté na 200 °C na 45 minut.

Pár minut před finišem brambor začněte s přípravou hrášku. Na středně rozehřátou pánev dejte trochu vody a máslo. Přidejte hrášek, osolte a poduste asi 5 minut.

Pokud se voda vypaří dříve, přidejte ji po lžících. Ke konci přidejte estragon, promíchejte a nehcte už jen chvilku dojí.

Upečené brambory nandejte na talíř a rozmačkejte. Přidejte hrášek a máte hotovo! :)