Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuLéto a české jedlé květy = ❤️🌻 Lichořeřišnice, brutnák a měsíček ;) Že by nová sekce pro #prkýnko?
9. červenec 2016 14:07:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuProč mám rád pražské trhy? V sezóně snad není jediný týden, kdy bych tam neobjevil něco nového.
Dnes rovnou dva úžasné úlovky! Jedlá kytice s měsíčkem, brutnákem a lichořeřišnicí. Ještě jsem se nerozhodl, jestli se budu jen ukochat, nebo ji nakonec i sním.
Na druhém obrázku jsou dvě kila českých bobů. U nás moc známé nejsou, ale v zahraničních receptech je např. jako fava beans najdete často. Chystám se je jako surovinu zpracovat pro Prkýnko, ať víte jak na ně.
9. červenec 2016 13:07:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPro někoho notoricky známá úprava. Pro mě nejvýraznější chuť léta, kterou mám spojenou s grilováním a vysedáváním u ohně. Pokud neznáte, určitě zkuste – recept na spálený lilek.
Předchozí videorecepty:
Klasická koprovka
Letní kuře s rajčaty
Pečené nové brambory s hráškem
Vinný pop-up Družstvo podruhé. V pondělí 11. července od 18 h na Výletné!
Nevím, jestli jste stihli první sedánek v Emě, ale bylo to skvělé. Takže, jestli jste v pondělí v Praze a máte rádi víno, určitě přijďte. Družstvo bude tentorkát tématické a představí zajímavý výběr z rakouských sklepů.
Víno se pije na konzumační lístek, do kterého vám nudou dělat družstevníci čárky. A v poměru k nabízeným zajímavostem ceny opravdu mírné. Nepropásněte! :) Vína na pondělí průběžně představují na stránce události.
7. červenec 2016 11:07:27 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku