Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Burger z umělého masa měl včera premiéru v New Yorku

O umělém mase od firmy Impossible Foods už jsem tady psal. Pět let výzkumu, 80 miliónů dolarů, GMO kvasinky s krevním barvivem a tajemná rostlinná fašírka se už konečně dostává na veřejnost.

Včerejší prezentaci nového burgeru vedl David Chang, který ho bude zároveň nabízet ve své nové restauraci Nishi.

.@Momofuku patty melt made w: Impossible Burger: only at Nishi lunch & limited quantity happy hour starts tomrorow!! pic.twitter.com/vGmkjvHMkd

— Dave Chang (@davidchang) 26. července 2016

Reakce na vege burger byly vesměs pozitivní ale semtam i s gustem negativní. U podobného typu produktu totiž strašně záleží, jaké je nastavené očekávání a s čím se vlastně umělé maso porovnává.

Pokud s dosavadními pokusy o vege burgery, tak tam bude asi Impossible Burger o fous napřed. Pokud s klasickým hovězím, tak tam logicky pozadu. Z fotek, reakcí a komentářů zatím usuzuji, že takový burger může při nejlepším projít jako náhrady levných fastfoodových burgerů s velmi tenkým plátkem masa a výrazným dochucením okolo.

Ambiciózní představení produktu měla na jaře i konkurence z Beyond Meat. Jejich Beyond Burger je sice postavený na klasické technologii extrudovaného hráškového proteinu, první a většinou pozitivní reakce se ale nijak zásadně neliší od těch na Impossible Burger.

Trh i investoři zatím podobným produktům hodně fandí, tak uvidíme, jak to půjde s reálnými prodeji a přijetím u veřejnosti. Při příští cestě do US určitě podrobně otestuju a dám vědět! :)