Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Křehký chřest s kozím sýrem

Stresuje vás vaření chřestu? No tak no nevařte :)) Opéct pár brambor zvládnete a zbytek není co řešit - šmik, šmik!

Nový speciál – Chřest 7x jinak!

Sezóna chřestu právě vrcholí, tak jsem si pro vás připravil malý chřestový speciál – Chřest 7x jinak. Snažil jsem se dát dohromady osvědčené techniky z Prkýnka i nějaké nové fígle.

Původně jsme plánoval receptů jenom sedm, ale ve finále jsme ještě neodolal a připravil i samostatný videorecept na chřestové risotto (jo, tuhle zelenou verzi).

Kromě toho se mi s chřestem povedl ještě jeden parádní vynález, který řadím klidně na úroveň kapustiček na zádíčka. Protože to co to s chřestem udělá, to je naprostá pecka. Sami uvidíte, recpety budu zveřejňovat každý den!

Jak chutná maso ze zkumavky?

Dali byste si kuřecí nuget vypěstovaný v tkáňové kultuře z kměnových buněk? Moc lákavě to nezní, že jo. Ale přesně takhle si někteří inovátoři představují Budoucnost jídla.

Jak chutná jídlo z prášku?

První delší čtení k mému speciálu Budoucnost jídla. Ochuntal jsem dvě různé stravy z prášku od českých výrobců a probral jsem i základní východiska současné tekuté stravy.