Zápisník

Co se to vlastně v tom Karlíně děje?

Definice gentrifikace jsou různé a určitě nejsem expert, abych se v tom hrabal podrobně. Aktuální přerod Karlína je ale podle mě naprosto ukázkový příklad gentrifikace v českých podmínkách.

Na začátku jen ušmudlaná městská část, kde nic pořádného není. Stačí pár let a z Karlína je najednou ta nejvíc trendy čtvrť, do které se jezdí za dobrými podniky, a kde najedou všichni chtějí bydlet, potažmo pracovat.

Kolik bylo v Karlíně dobrých podniků, když otevíral Šálek v roce 2011? A kolik jich je tam teď? Blázinec!

Pokud žijete v Praze, patříte do střední vrstvy a výš + plus se zajímáte se o jídlo, tak hip hip hurá. Jestli jste ale místní starousedlík, potřebujete udržet dostupné bydlení a obyč hospodu na pivo za rohem, tak bacha – bude třídní boj!

Další čtení o gentrifikaci:
Long-time east Londoners on Hackney hipsters: 'They need a humour injection'
The Red Hot Rubble of East New York
The Myth of Gentrification
SNL: Bushwick, Brooklyn 2015 (povinné video :)
Gentrification: Bring on the hipsters
Gentrifikace v pražských čtvrtích (diplomka v PDF)

Holandská omáčka

Je hotová asi za minutu a zvládne jí úplně každý. Oproti klasickému postupu u ní nehrozí riziko zdrcnutí a vyjde pokaždé naprosto perfektně. Naučte se tenhle úžasný postup – více v receptu.

Je prodej cascary legální?

Ok, tohle je trošku haluz! Po několika letech propagace a prodeje cascary ve světě výběrové kávy se ukazuje, že její prodej nemusí být až tak úplně legální.

Problémy s prodejem zatím nastaly v Dánsku a v UK, kde úřady cascaru v prodeji již několikrát zabavily. Mrkněte na video Jamese Hoffmanna, kde vše vysvětluje.

Podle všeho to vypadá, že cascara jako produkt nespadá pod kávu a pokud ji chcete uvést na trh, budete si ji muset zaregistrovat jako nový typ potraviny.

Jaká je situace v Česku jsem zatím nezjišťoval, proces registrace ale v některých zemích už prý probíhá. Problém bude pravděpodobně v chybějících ukazatelích kvality a zdravotní nezávadnosti.

Tradičně se při zpracování a dovozu sleduje kvalita a nezávadnost samotné kávy a slupky na tom ovšem můžou být dost jinak. Jedná se hlavně o rezidua pesticidů, mykotoxiny, salmonelu a nečistoty, které se logicky u slupek mohou projevovat jinak (při běžném zpracování se kávové pecky slupek zbavují).

Počítám, že dovozci zatím ke cascaře přistupovali stejně jako ke kávě a sledovali klíčové parametry tak jako tak. Úřady v tom ale zřejmě postupují opatrněji a chtějí pro spotřebitele vytvořit jistotu a standard. Pokud jste narazili na nějaké info o situaci v ČR, určitě mi dejte vědět.

Aktualizace (11. dubna 2017):
Podrobnější vysvětlení situace na blogu United Baristas