Zápisník

Jak na ztracená vejce

Proč se u ztracených vajec vždy zdůrazňuje čerstvost? A proč se do vody na vaření (nesprávně) doporučuje přidávat ocet?

Důvod pro obojí je bílek. Čím je vejce starší, tím víc je bílek řidší a hůře se sráží. Mladá vejce mají bílek pěkně pevný (po vyklepnutí se neroztéká) a jeho řídké části je jen minimum (těsně pod skořápkou).

Právě řídká část bílku dělá ve vodě při vaření neplechu. Nedrží tvar a sráží se do podoby nepěkných cucků.

Abychom se tomu vyhnuli, používáme vždy čerstvá vejce. Druhým účinným opatřením (na rozdíl od octa, který je zbytečný) je scezení vajíčka v děrované naběračce. Žloutek i hlavní pevná partie bílku je v bezpečí a řídká část v pohodě odteče.

S takto připraveným vajíčkem je to pak už děsně snadné. Stačí voda pod bodem varu. Pár minut, než ztuhne bílek a máte to.

Pamatujte, je to jednoduché. Povedená ztracená vejce = čerstvá vajíčka + děrovaná naběračka! ;)

Záhonek

A je to tutaj. Jaro, kutání, chuť kutit a sázet. O letošním kutilském projektu je již definitivně rozhodnuto — bude to vysoký záhon podle německého zahradníka Elamara Stamma. Má to ve městě vůbec cenu a dá se to vůbec? Dá! Můžete mi koukat přes rameno.

Jehněčí do růžova

Jehněčí hřebínek — nejfajnovější partie malé ovečky. Jak si ji doma v klidu užít a nic nepokazit? Prozradím vám svůj blbuvzdorný postup, se kterým upečete nádherně růžové kotletky bez zapínání trouby a bez čarování s teploměrem.

V Praze poroste Prazelenina

Jaro je oficiálně tu — trendy vybíhají z kurníku. Letos je na programu urban gardening. Trend z oblasti hipster agro, který se nám tu pěkně rozbuble na pozadí všech těch našich sklonů ke kutění, chataření a osidlování zahrádkářských kolonií. Důkazem je zbrusu nový projekt Prazelenina, který právě teď v Praze startuje.