Zápisník

Brokolice tonnato

V Marks & Spencer opravdu prodávají krásnou výhonkovou brokolici. Je ale dost drahá a kdovíjak složitě importovaná až z Keni. Tak snad mi odpustíte jeden studijní nákup. O tom, že bych podobnou zeleninu u nás rád viděl častěji, už jsem tu jednou psal.

Růžičky téhle brokolice jsou oddělené. Košťál se hezky větví a zůstává tenký a křupavý (bez vláken či tuhé slupky). Odpadá tak dělení růžiček i čištění košťálu.

Jak jsem ji upravil?

S výrazně ohucenou zálivkou na způsob vitello tonnato. Ke košťálové zelenině je to teď asi moje nejoblíbenější kombinace. Garantuji vám, že vás to osloví, i když zrovna brokolici moc nemusíte.

Roxmixoval jsem tuňáka, majonézu, citronovou šťávu a kapary. Dochutil jsem trochou rybí omáčky (tekuté ančovičky) a pepřem. Brokolice je jednoduše blanšírovaná v osolené vodě (3 minuty max). Nic víc není potřeba.

V jiné variantě nechám stejný dresink a brokolici udělám na zádíčka. Funguje to samozřejmě stejně dobře s květákem i růžičkovou kapustou. Brokolice je ale top! A nemůžu se dočkat, až si ji v létě udělám na grilu.

1. březen 2015 15:03:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

30. leden 2016 13:01:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?

30. leden 2016 13:01:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku