Zápisník

Mineralita ve víně aneb jak chutná kámen

Až vám příště někdo řekne, že ve víně cítí mineralitu, hned ho zastavte a zeptejte se ho, co přesně tím myslí. Cítí mineralitu ve vůni nebo spíš v chuti? A jak by ji pro vás jednoduše definoval?

S termínem mineralita se setkáte na degustacích i na etiketách vína. Je srandovní v tom, že se používá čím dál častěji. Přitom je ale dosti mlhavě definovaný a každý si pod mineralitou představuje něco jiného.

Když se vědci pokusili ověřit, jak vnímají mineralitu experti na víno (viz odkazy níže), zjistili, že v tom panuje slušný chaos. Při slepé degustaci dokonce ani nebyli schopni najít shodu na tom, která vína minerální jsou a která nejsou. Každý měl trochu odlišnou definici a zároveň ji při slepé degustaci i odlišně interpretoval.

Když to srovnáte s jinými senzorickými vjemy ve víně, které se dají jasně definovat i rozpoznat (a to i při slepé degustaci), tak je ten mlhavý závoj okolo minerality opravdu hustý. Něco tam je, ale nevíme přesně co.

Terroir, bullshit nebo krása vína? Každý si najde to svoje.

Pro mě je mineralita parádní úkaz, který mě ve víně fascinuje. Nejde mi ani tak o víno samotné, ale spíš o lidi a kulturu okolo vína. Jak víno vnímáme, jak si o něm povídáme a co to s námi dělá.

Určitě mrkněte na vybrané texty níže. Třeba hned ten první je skvělý!

A pokud vás víno baví a mineralitu při popisu vína užíváte – podělte se s ostatními, jak ji vnímáte.

Vyplňte minerální dotazník!

Je veřejný, takže vyplněné odpovědi uvidí i ostatní. Jsem děsně zvědavý, jak to máte s mineralitou zrovna vy.

Související čtení:
1) Perceived minerality in wine: a sensory reality? (s. 30)
2) Describing minerality
3) An Exploration of the Perception of Minerality in White Wines by Projective Mapping and Descriptive Analysis
4) Perception of mineral character in Sauvignon blanc wine: inter-individual differences

Plenty čili Hojnost

To je mi ale překvápko! Jedna z nej kuchařek pro zeleninové vaření, Plenty od Yotama Ottolenghiho, vychází v češtině!

Myslím, že nebudu přehánět, když Plenty označím jako za jednu z nejzásadnějších kuchařek za poslední dobu.

Nejen u mě ta kniha nastartovala zcela nový zájem o pestré vaření se zeleninou. Ottolenghi od té doby stačil vydat řadu dalších knih (letos vyšlo Nopi) a jeho popularita neustále roste. Takže je skvělé, že se k němu dostanou i čeští čtenáři, kteří neznají knihu ze zahraničí.

České vydání jsem zatím neměl v ruce. Usilovně držím českým čtenářům palce, ať se jim do ruky dostane nezmrvený překlad a kniha v plné parádě. Originál je totiž vážně povedený.

Mrkněte se jak mě kniha nadchla v roce 2011. Je tam i ukázkový recept! :)

Za tip díky Haně Michopulu na Twitteru.

Empty Bowls Praha 2015

Pojďte na polívku a ne ledajakou. V sobotu 28.11. se v Café Jedna sejde 23 českých českých a moravských hrnčířů, kteří na charitativní akci přispěli originálními miskami z porcelánu i kameniny.

Misku s polévkou si budete moci na akci koupit za symoblickou cenu 500 Kč. Výtěžky z akce se pak rozdělí mezi Potravinovou banku a World Food Programme (pod OSN).

Schválně si projeďte fotky v události na Facebooku. Tolik krásných misel na jednom místě se sejde jen málokdy. A tady ještě za dobrou věc.

Nenechte je tam ležet! :)

Nejlepší pekanový koláč v Praze?

Dnes určitě na velvyslanectví USA v Praze v rámci soutěže v Americkém centru! Jako člen poroty jsem se prokousal 17 kousky a vybíral ten nejlepší a nejkrásnější.

Klasický pecan pie má krásnou krustu z křehkého těsta, uvnitř krémovou náplň a na povrchu spoustu karamelizovaných ořechů. V soutěži ale byla spousta koláčů, které se vymykaly ochucením i zdobením. Soutěžící si s tím fakt vyhráli! ;)

Jak na pečenou krůtu

Dobře to dopadlo. Trochu jsem se bál, ale nakonec se mi ta obří krůta docela povedla. Hodně mi pomohl návod z NYT Cooking a ze Serious Eats. Přidávám pár tipů, kdybyste se ocitli před stejnou výzvou.

Krůtu nasolte 24 h předem a přidejte prdopeč
Pojistíte si tím perfektní ochucení a zároveň křupavou a vypečenou kůrku. Směs na solení je ze soli (1/2 cup) a prášku do pečiva (1 lžíce). Krůta se osuší a silně osolí ze všech stran i uvnitř (část směsi vám určitě zbyde, není potřeba použít vše). Pak se dá nezakrytá do lednice a nechá se den předem odpočinout.

Kůže přitom z části vyschne (bude křupavá) a díky alkalické reakci prdopeče rychleji zezlátne. Kůže bývá u větších krůt hodně tučná a silná, takže je potřeba to takhle pojistit.

Krůta v troubě musí mít volný prostor i pod sebou
Jen tak se opeče rovnoměrně (v oblasti stehen), která by byla při položení do pekáče skrytá. V malé české troubě se to dá vyřešit tak, že krůtu položíte přímo na mřížku a teprve pod ní zasunete pekáč, ve kterém se sbírá kapající tuk a výpek.

Krůtu pečte pomalu
Začněte s vyhřátou troubou na max, vložte krůtu a snižte teplotu do rozmezí 150 až 160 °C. Peče se tak dlouho, dokud teplota ve středu stehen nedosáhne 74 °C. Zabere to něco přes 4 hodiny. Krůtu při pečení nepotírejte.

Exponovaná místa na krůtě chraňte alobalem
Týká se to konců křidélek a vrchní plochy stehen a prsou. V průběhu pečení je potřeba tahle místa hlídat, a pokud by hnědla rychleji, než je zdrávo, tak zakrýt kouskem alobalu.

Po upečení krůtu nechte odpočinout
Asi 30 minut, aby se v mase vyrovnaly teploty a aby se stihla rovnoměrně rozprostřít šťáva. Opravdu důležité, nejdůležitější! :)

Kůžičku můžete vykřupat i na konci
Pokud na konci nejste s barvou a křupavostí kůžičky přeci jen spokojeni, můžete ji dorazit v troubě na max nebo ještě lépe se zapnutým horním ohřevem.

Jako omáčku použijte kuřecí základ
Ke krůtě funguje naprosto bezvadně. Letos jsem připravil větší množství nezahuštěné verze a bylo to mnohem lepší než klasické velouté s moukou.

Dobrá omáčka je klíčová. Zvyšuje vnímání šťavnatosti masa, takže s ní můžete i částečně kompenzovat mírně vysušené maso.

Foto: Ondřej Lipár (díky)