Zápisník

pana Cuketky

Mineralita ve víně aneb jak chutná kámen

Až vám příště někdo řekne, že ve víně cítí mineralitu, hned ho zastavte a zeptejte se ho, co přesně tím myslí. Cítí mineralitu ve vůni nebo spíš v chuti? A jak by ji pro vás jednoduše definoval?

S termínem mineralita se setkáte na degustacích i na etiketách vína. Je srandovní v tom, že se používá čím dál častěji. Přitom je ale dosti mlhavě definovaný a každý si pod mineralitou představuje něco jiného.

Když se vědci pokusili ověřit, jak vnímají mineralitu experti na víno (viz odkazy níže), zjistili, že v tom panuje slušný chaos. Při slepé degustaci dokonce ani nebyli schopni najít shodu na tom, která vína minerální jsou a která nejsou. Každý měl trochu odlišnou definici a zároveň ji při slepé degustaci i odlišně interpretoval.

Když to srovnáte s jinými senzorickými vjemy ve víně, které se dají jasně definovat i rozpoznat (a to i při slepé degustaci), tak je ten mlhavý závoj okolo minerality opravdu hustý. Něco tam je, ale nevíme přesně co.

Terroir, bullshit nebo krása vína? Každý si najde to svoje.

Pro mě je mineralita parádní úkaz, který mě ve víně fascinuje. Nejde mi ani tak o víno samotné, ale spíš o lidi a kulturu okolo vína. Jak víno vnímáme, jak si o něm povídáme a co to s námi dělá.

Určitě mrkněte na vybrané texty níže. Třeba hned ten první je skvělý!

A pokud vás víno baví a mineralitu při popisu vína užíváte – podělte se s ostatními, jak ji vnímáte.

Vyplňte minerální dotazník!

Je veřejný, takže vyplněné odpovědi uvidí i ostatní. Jsem děsně zvědavý, jak to máte s mineralitou zrovna vy.

Související čtení:
1) Perceived minerality in wine: a sensory reality? (s. 30)
2) Describing minerality
3) An Exploration of the Perception of Minerality in White Wines by Projective Mapping and Descriptive Analysis
4) Perception of mineral character in Sauvignon blanc wine: inter-individual differences

25. únor 2015 20:02:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

On Eating Insects – nová hmyzí kuchařka

Výzkumná skupina při restauraci Noma – The Nordic Food Lab v květnu vydá novou kuchařku, která se věnuje výhradně hmyzu. Více v článku.

19. leden 2017 18:01:30 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nový videorecept - Lohikeitto

Zalezte domů, nasaďte papuče a zapněte sporák. Mám tu ten nejlepší rozmrazovací recept na světě – lohikeitto! :)

16. leden 2017 19:01:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nový videorecept – Pečené kuře

Pečené kuřátko! Nové video pro můj nejoblíbenější recept na kuře. Nebojte se kuře pořádně nasolit předem, dělá to obrovský rozdíl. A pak taky samozřejmě rozehřát pec na plný knedl!

11. leden 2017 20:01:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Všežravci, vegetariáni a vegani – kdo využije půdu nejlépe?

Skvělé téma i nový typ článku v plném formátu. Vegani vs masožrouti si to tentorkát rozdají v efektivitě využívání zemědělské půdy! :)

11. leden 2017 20:01:43 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nula hvězd pro fast-food budoucnosti Locol

Pete Wells se s tím prostě nemazlí. Loni vykostil Per Se Thomase Kellera. Letošek ještě ani pořádně nezačala a Wells má na kontě další slušnou kontroverzi.

V rámci nového typu recenzí pro NY Times, kdy jako kritik vyjíždí i za hranice New Yorku, Wells napsal velmi kritickou recenzi pro nadějný fast-food Locol.

Novou síť restaurací založili dva známí šéfkuchaři Roy Choi a Daniel Patterson s cílem vytvoření alternativy k tradičním fast-foodovým řetězcům. Pobočky Locolu otevírají v problémových městských lokalitách, kde se snaží co nejvíce zapojovat místní. Menu má navíc vysokou ambici změnit fungování fast-foodu tak, aby produkoval chutné, zdravé a zároveň dostupné jídlo.

Když i bulky pro jejich burgery vyvíjel celebrity pekař Chad Robertson, tak se nejde ubránit dojmu absolutní food idylky pro 21. století. A i veškeré pokrytí v médiích tomu dosud odpovídalo.

Pete Wells do toho svou recenzí hodil vidle a napadl jeden z hlavních prvků celého konceptu – jídlo. Podle Wellse prostě není jídlo v Locol dost dobré na to, aby mohlo běžnému fast-foodu konkurovat a přirovnává ho dokonce k jídlu z nemocniční kantýny. Recenze je vážně docela drsná, ale zároveň i dobře vyargumentovaná a jídla vážně nezní nijak lákavě.

Wells za text samozřejmě ihned schytal kritiku. Je prý cizinec z New Yorku co tomu nerozumí. Žije v omezeném světě luxusních restaurací a hlavně je k nadějnému a mladému konceptu nepřiměřeně přísný.

To je jeden úhel pohledu. Stejně tak se dá ale jeho recenze brát jako ničím nepřikrášlený pohled zvenčí, který odkrývá závažnou trhlinu (chuť jídla) ve vyhajpovaném food startupu.

Pro doplnění - reakce Roy Choi na Instagramu.

A když už jsem u těch stíracích recenzí, tak ještě krátce připomenu tenhle kousek od Ryana Suttona, ve kterém popisuje realitu zklamání z hvězdného L’Arpège od Alaina Passarda. Užitečné čtení, pokud chcete ušetřit 800 € za večeři pro dva.

Foto: Locol.

4. leden 2017 18:01:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další