Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Až vám příště někdo řekne, že ve víně cítí mineralitu, hned ho zastavte a zeptejte se ho, co přesně tím myslí. Cítí mineralitu ve vůni nebo spíš v chuti? A jak by ji pro vás jednoduše definoval?
S termínem mineralita se setkáte na degustacích i na etiketách vína. Je srandovní v tom, že se používá čím dál častěji. Přitom je ale dosti mlhavě definovaný a každý si pod mineralitou představuje něco jiného.
Když se vědci pokusili ověřit, jak vnímají mineralitu experti na víno (viz odkazy níže), zjistili, že v tom panuje slušný chaos. Při slepé degustaci dokonce ani nebyli schopni najít shodu na tom, která vína minerální jsou a která nejsou. Každý měl trochu odlišnou definici a zároveň ji při slepé degustaci i odlišně interpretoval.
Když to srovnáte s jinými senzorickými vjemy ve víně, které se dají jasně definovat i rozpoznat (a to i při slepé degustaci), tak je ten mlhavý závoj okolo minerality opravdu hustý. Něco tam je, ale nevíme přesně co.
Terroir, bullshit nebo krása vína? Každý si najde to svoje.
Pro mě je mineralita parádní úkaz, který mě ve víně fascinuje. Nejde mi ani tak o víno samotné, ale spíš o lidi a kulturu okolo vína. Jak víno vnímáme, jak si o něm povídáme a co to s námi dělá.
Určitě mrkněte na vybrané texty níže. Třeba hned ten první je skvělý!
A pokud vás víno baví a mineralitu při popisu vína užíváte – podělte se s ostatními, jak ji vnímáte.
Je veřejný, takže vyplněné odpovědi uvidí i ostatní. Jsem děsně zvědavý, jak to máte s mineralitou zrovna vy.
Související čtení:
1) Perceived minerality in wine: a sensory reality? (s. 30)
2) Describing minerality
3) An Exploration of the Perception of Minerality in White Wines by Projective Mapping and Descriptive Analysis
4) Perception of mineral character in Sauvignon blanc wine: inter-individual differences
Spokojená návštěva. Krásný a velkorysý prostor. Ty jo. Pozorná obsluha a na poměry malé kavárenské pražírny obstojná káva. Zavařovačky všude možně, ale neva. Přemýšlím, jestli se mi někde v poslední době vysedávalo ve větší pohodě.
Spokojená návštěva. Skvělý koncept. Čerstvé ryby kvalitně a za fajn cenu. Přišli jsem na oběd, kdy měli úplně narváno. Všichni si dávali fish & chips, tak jsme se přidali. Super ryba, ale povislé hranole. Mňam hřebenatky s pistáciemi a květákem!
Spokojená návštěva, ale jen o prsa. Byl jsem hodně na vážkách a na konci vlastně i trochu otrávený. Sashimi i přes přítomnost sushi chefa mírně subpar (alespoň, že čerstvost ok). Hlavní rybí chody nebyly technicky blbě, ale nemělo to drive, jaký bych za tu cenu čekal (570, respektive 420 Kč). Třeba zrovna bílý vlk, vongole, dýně a brokolice co je na fotce. Ryba skvěle udělaná i ochucená, k tomu ale omáčka i pyré úplně bez jiskry. Zelenina i mušle bez jakéhokoliv propojení a oba talíře s rybími chody nepříjemně rychle chladly.
K jídlu navíc nosí z kuchyně i naprosto šílené rozpeky (ehm – rozpékané pečivo ze zmraženého polotovaru), které to úplně zbytečně srážejí dolů. A měli jsme i smůlu na výběr vín k jídlu. Takže opravdu nešťastná série malých a zbytečných protivností. Pokud se nevytasí s nějakým osvěžením konceptu nebo novou výraznou osobností v kuchyni, tak nadobro vyřazuji ze svého brněnského seznamu.
Spokojená návštěva. Ale jo. První salva jídel byla bez chyby. Skvělý bůček, nakládaná játra, marinovaná křepelčí vajíčka, božské kimchi i losos. V druhé půli jsme ale vraceli jídla nedojezená. Marné krevety v misu, nedochucené kuřecí a úplně zkomolené jarní závitky. No. Je to docela levné, ale byla to zbytečná ruleta.
Spokojená návštěva. Do interiéru a přípravy celého konceptu šlo opravdu hodně energiie a jde to znát. Líbilo, bavilo – je to opravdu show se spoustou udělátek a světýlek.
Jen je možná těch detailů k uhlídání hodně (třeba nezkušená hosteska, která přitom dělá první dojem). Z drinků jsem měl problém vybírat (odevšad se na mne hrnul cukr, marmelády, sirupy), ale dobře do nakonec dopadlo. Hlavně pro mladé publikum to musí být hodně lákavý vstup do světa koktejlů.
HLEDAT
