Zápisník

pana Cuketky

Mineralita ve víně aneb jak chutná kámen

Až vám příště někdo řekne, že ve víně cítí mineralitu, hned ho zastavte a zeptejte se ho, co přesně tím myslí. Cítí mineralitu ve vůni nebo spíš v chuti? A jak by ji pro vás jednoduše definoval?

S termínem mineralita se setkáte na degustacích i na etiketách vína. Je srandovní v tom, že se používá čím dál častěji. Přitom je ale dosti mlhavě definovaný a každý si pod mineralitou představuje něco jiného.

Když se vědci pokusili ověřit, jak vnímají mineralitu experti na víno (viz odkazy níže), zjistili, že v tom panuje slušný chaos. Při slepé degustaci dokonce ani nebyli schopni najít shodu na tom, která vína minerální jsou a která nejsou. Každý měl trochu odlišnou definici a zároveň ji při slepé degustaci i odlišně interpretoval.

Když to srovnáte s jinými senzorickými vjemy ve víně, které se dají jasně definovat i rozpoznat (a to i při slepé degustaci), tak je ten mlhavý závoj okolo minerality opravdu hustý. Něco tam je, ale nevíme přesně co.

Terroir, bullshit nebo krása vína? Každý si najde to svoje.

Pro mě je mineralita parádní úkaz, který mě ve víně fascinuje. Nejde mi ani tak o víno samotné, ale spíš o lidi a kulturu okolo vína. Jak víno vnímáme, jak si o něm povídáme a co to s námi dělá.

Určitě mrkněte na vybrané texty níže. Třeba hned ten první je skvělý!

A pokud vás víno baví a mineralitu při popisu vína užíváte – podělte se s ostatními, jak ji vnímáte.

Vyplňte minerální dotazník!

Je veřejný, takže vyplněné odpovědi uvidí i ostatní. Jsem děsně zvědavý, jak to máte s mineralitou zrovna vy.

Související čtení:
1) Perceived minerality in wine: a sensory reality? (s. 30)
2) Describing minerality
3) An Exploration of the Perception of Minerality in White Wines by Projective Mapping and Descriptive Analysis
4) Perception of mineral character in Sauvignon blanc wine: inter-individual differences

25. únor 2015 20:02:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak na rychle zchlazenou kávu bez naředění?

Otázka za milion. Asi nejběžnější je zchlazení ledem, který je při přeměně svého skupenství velmi výkonný chladič. Nevýhodou je ale naředění a extra dávka vody v kávě, kterou musíte zahrnout do receptu na přípravu.

Kromě ledu se dá taky počkat a nechat kávu vychladnout postupně.

Anebo ji můžete prohnat dvoumetrovou měděnou trubičkou ponořenou v ledové vodě.

Blbost? Chytrost? Zchlazovací kávový bazmek Coil tenhle nápad asi nejlépe ověří v praxi. Uvádějí zchlazení horké kávy asi na 8 °C za 4 minuty. Cena se ale dost podřizuje drahému materiálu, takže vás celé udělátko přijde na 199 dolarů. Připočtěte ještě dělání s výměnou ledu a zas tak chytře to ve výsledku nevypadá.

Takže – milí fyzici, chemici. Máte nápad na rychlé zchlazení kávy v domácích podmínkách bez ledu? Co navrhujete? :)

3. červenec 2015 12:07:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Give peas a chance

Debaty o jídle na krev. Kdo žádnou nezažil, ten vůbec neví o čem to jídlo vlastně je, že ano! :)

Kam se hrabou tuzemské diskuze o zákazu kouření. Když dojde na hrášek v guacamole, tak Amíci neznají bráchu a nastane totální maso. Stačil k tomu jediný tvít s receptem:

A pak už to jelo úplně samo. Do debaty se dokonce zapojil i ofiko účet prezidenta Obamy a samozřejmě, že hrášek s avokádem pořádně vyhejtil:

Dokonalost sama. Ty nejlepší reakce si projeďte na Twitteru Melissy Clark, autorky nebohého receptu. Ono je to vlastně celé úplně blboučké, ale taky děsně vtipné.

Jestli to zkusíte, dejte vědět. K originálu přidávám ještě jednu čistě hráškovou verzi.

Peas!

2. červenec 2015 13:07:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nostalgie po přírodním, lokálním a původním jídle je někdy zcestná i úplně blbá

Po obraně intenzivního zemědělství se připravte na další názorovou nakládačku, která tentorkát cílí na naše zbytnělé romantické představy o jídle.

Pod kousavým pohledem historika připomínají současné snahy o poctivé (přírodní, lokální a nevím jaké ještě jiné) jídlo jen rozmar úzkého a rozmazleného zlomku populace.

Je to dlouhé, ale dobré. Chytré a rozhodně ne jednostranné. Dejte si kafe, vyhraďte si chvíli času a přelouskejte to. Skvělý materiál k úvahám.

Za tip díky Michalu Kašpárkovi.

1. červenec 2015 15:07:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Višně na zahradě dozrávají

30. červen 2015 17:06:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kam se poděl cukrový hrášek?

Letos pěstuji výhradně cukrový hrášek na lusky. Semena jsou úplně v pohodě k dostání a na pěstování je to naprosto nenáročný plevel.

Jeden mini řádek mám dokonce v úplně obyčejném plastovém truhlíku a daří se mu tam velmi dobře. Stačí jen ohlídat, aby se měl k čemu pnout a aby se nepokácel, když vyroste. Zrovna teď krásně kvete a dozrávají mi tu první krásné lusky. Úplně se kochám!

U nás bývá naneštěstí k vidění strašně málo. A když jo, tak je z 99 % z dovozu. Ohromná škoda!

Nevím jeslti je to kulturní zvyklost, nebo jestli v tom vězí nějaká zapeklitost při pěstování, ale na trzích jsem ho snad ještě pořádně neviděl.

Kromě jeho sladkosti a křupavosti je na něm kouzelné i to, že se na rozdíl od svého dřeňového kolegy nemusí složitě vyloupávat. Stačí ho jen zbavit stopky a už můžete chroupat. Je speciálně vyšlechtěný tak, aby v lusku neměl tuhé vlákno.

U dřeňového hrášku se navíc občas stane to, že koupíte lusky přezrálé nebo špatně skladované. Hrášek je pak tužší a méně sladký. U cukrového hrášku to skoro nikdy nehrozí a staží jen pohlídat, jestli je pěkně mladý a křehký.

Zkrátka a dobře samá pozitiva a na léto určitě skvělý kandidát pro doplnění druhové pestrosti v Česku.

Jestli máte svého oblíbeného zemědělce, od kterého nakupujete, určitě ho o luskový hrášek poproste. Osivo je u nás běžně dostupné.

Já se pokusím průběžně neužírat, nasbírat větší množství a brzy ho sem zase dám.

29. červen 2015 19:06:47 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další