Zápisník

Mineralita ve víně aneb jak chutná kámen

Až vám příště někdo řekne, že ve víně cítí mineralitu, hned ho zastavte a zeptejte se ho, co přesně tím myslí. Cítí mineralitu ve vůni nebo spíš v chuti? A jak by ji pro vás jednoduše definoval?

S termínem mineralita se setkáte na degustacích i na etiketách vína. Je srandovní v tom, že se používá čím dál častěji. Přitom je ale dosti mlhavě definovaný a každý si pod mineralitou představuje něco jiného.

Když se vědci pokusili ověřit, jak vnímají mineralitu experti na víno (viz odkazy níže), zjistili, že v tom panuje slušný chaos. Při slepé degustaci dokonce ani nebyli schopni najít shodu na tom, která vína minerální jsou a která nejsou. Každý měl trochu odlišnou definici a zároveň ji při slepé degustaci i odlišně interpretoval.

Když to srovnáte s jinými senzorickými vjemy ve víně, které se dají jasně definovat i rozpoznat (a to i při slepé degustaci), tak je ten mlhavý závoj okolo minerality opravdu hustý. Něco tam je, ale nevíme přesně co.

Terroir, bullshit nebo krása vína? Každý si najde to svoje.

Pro mě je mineralita parádní úkaz, který mě ve víně fascinuje. Nejde mi ani tak o víno samotné, ale spíš o lidi a kulturu okolo vína. Jak víno vnímáme, jak si o něm povídáme a co to s námi dělá.

Určitě mrkněte na vybrané texty níže. Třeba hned ten první je skvělý!

A pokud vás víno baví a mineralitu při popisu vína užíváte – podělte se s ostatními, jak ji vnímáte.

Vyplňte minerální dotazník!

Je veřejný, takže vyplněné odpovědi uvidí i ostatní. Jsem děsně zvědavý, jak to máte s mineralitou zrovna vy.

Související čtení:
1) Perceived minerality in wine: a sensory reality? (s. 30)
2) Describing minerality
3) An Exploration of the Perception of Minerality in White Wines by Projective Mapping and Descriptive Analysis
4) Perception of mineral character in Sauvignon blanc wine: inter-individual differences

Letní topinka

Ty jo. Aneb co udělá trocha barvených čverečků na starém opečeném chlebu z Praktiky.

Paprika je spálená na plotně, zapařená v pytlíku a oloupaná. Zlatá řepa je syrová a jen nakrájená na drobné čverečky, které v zálivce rychle změknou.

Obojí promíchat s nasekanou bylinkou (bazalkou) a zalít spoustou oliváče a citrónové šťávy. Sůl, pepř a chvíli odležet. Paprika i řepa pustí naprosto fantastickou štávu.

Pak už jen křupavý plátek chleba a třeba kousek natrhané mozzarelly. Dalo by se to dělat po tunách a vychlazené z lednice to chutná úplně nejlíp.

2v1 aneb super-autentický víkend na Moravě

Chcete tip na skvělý víkend na výlet? Mám hned dva! Oba jsou plné vína a na Moravě. Jeden v Boleradicích, druhý ve Velkých Bílovicích.

1) Festival autentických vín na Moravě (Boleradice)
V pátek degustace a sklepy – Ota Ševčík, Zdeněk Vykoukal, Richard Stávek a Petr Koráb. V sobotu odpoledne pak degustace pohromadě – Strekov 1075, Kasnyik, Mátyás, Petr Koráb, Richard Stávek, Tomáš Čačík, Jiří Šebela (Dva duby), Válka, Koráb, Stávek, Ševčík a Vykoukal.

2) Putování po sklepech aneb Malý festival autentických vín (Čejkovice, Velké bílovice)
V pátek a v sobotu otevřené sklepy a degustace – Petr Kočařík, Jaroslav Osička, Dobrá vinice, Bogdan Trojak, Strekov 1075, Radek Varmuža, Milan Nestarec, Dalibor Osička a Radek Osička.

Ve verzi pro odvážné to teoreticky můžete vzít na jeden zátah a stihnout obojí. Autem je to podle map necelá půlhodinka.

Nikos na Krétě

Úžasné fotky a povídání o kultuře jídla na Krétě. Tohle si prostě musíte rozkliknout. Já bych jel hned!

Krétská pec (Xylófourno)
Kouzina E.P.E.

Ježkovy voči!

Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.

Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.

Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.

Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.

Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.

Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...

Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.

Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.