Zápisník

Děje se to v puse, ale není to chuť

Minulý zápisek o nových typech chutí jsem trochu odfláknul. Zapomněl jsem totiž zmínit ostatní vjemy v našich ústech, které do primárních chutí nespadají.

Je to samozřejmě jen čistě technické a v reálu o nich jako o chutích běžně hovoříme. Vznikají ale mimo chuťové pohárky a chuťové receptory s nimi nemají nic společného.

Vybírám tři nejznámější:

Svíravost
Zažíváme ji při napití červeného vína nebo při zakousnutí do nezralého ovoce. Povrch úst a jazyka nám jakoby zdrsní a v ústech máme pocit suchosti. Pokud je pocit svíravosti obzvlášť silný, reagujeme i doslovným sevřením úst.

Spousta lidí má ve svíravosti hokej a volně ji zaměňuje za hořkost nebo dokonce kyselost. S těmito chutěmi má společné jen to, že nás vývojově chrání před nebezpečnou nebo nejedlou potravou (např. nezralé ovoce).

Svíravost způsobují polyfenoly, které reagují s našimi slinami. Ty pak změní svou lubrikační schopnost, což obratem zjistíme jako hmatový vjem. Hodně zjednodušeně nám začnou sliny drhnout. Zcela probádaná ale svíravost není a ještě se čeká na úplné vysvětlení jejího fungování.

U vín pak v praxi rozlišujeme různé typy svíravosti. Hrubou a drsnou svíravost mají typicky vína mladá a s vysokým obsahem polyfenolů (taninů, tříslovin). Vyzrálejší vína mají naopak svíravost jemnější a vnímanou pozitivně (jako pocit plnosti nebo sametovosti).

Schopnost ocenit svíravost ve víně je naučená, což vysvětluje to, že se většinou s vínem seznamujeme přes vína bílá (která svíravost nevyvolávají). Bílá vína, která svíravost mají, jsou vína oranžová. Crazy stuff!

Pálivost
Pocit pálení v ústech vyvolávají třeba pálivé papričky. Pálivost ale nevnímáme jako chuť, ale jako tepelný (a zároveň bolestivý) vjem z volných nervových zakončení, která přenáší bolest a teplo.

Pocit chladu v ústech
Nejlíp si ho asi vybavíte přes Hašlerky nebo Antiperle. Funguje úplně stejně jako pálivost, jen jsou za něj zodpovědná nervová zakončení pro vnímání chladu. Mentol (a řada dalších sloučenin) tato zakončení z nějakého podivného důvodu aktivuje a my pak jeho přítomnost vnímáme jako skutečný pocit chladu.

V puse se toho samozřejmě děje ještě víc. S nepochopením svíravosti a pálivosti jsem se ale zatím setkal nejčastěji.

Otrava vejci na Apetit pikniku

Pokud jste byli o víkendu na Apetit pikniku, tak zbystřete. Redakce časopisu Apetit, právě zvěřejnila upozornění na možný zdroj nákazy.

Řada lidí totiž od soboty hlásí zdravotní potíže, které pravděpodobně souvisí s konzumací sous vide vajec v sendviči na stánku Two Eggs (na fotce).

Několik lidí je s otravou dokonce v nemocnici a situaci prověřují hygienici (výsledky budou ve čtvrtek). Je totiž možné, že šlo o salmonelovou nákazu. Pokud jste tedy v sobotu na Apetit pikniku byli a máte potíže, tak raději vyhledejte lékaře.

Je to celé dost neštastné. Dříve nebo později ale podobný průser bohužel přijít musel. Velké množství amatérských kuchařů nadšenců, obtížné podmínky stánkového prodeje pod širým nebem a provoz akcí v legislativním vakuu – to není ideální kombinace.

Případ budu ještě sledovat. Zatím jen doufám, že vše dobře dopadne!

Foto: Facebook stránka Two Eggs

Jak je těžké nahradit kuchaře?

V Silicon Valley už na tom pracují. Startup s názvem Zume se tam pokouší nahradit lidskou pracovní sílu při výrobě pizzy.

Jsou hodně ambicióní a našlápnutí. Cílem je mít zcela automatizovanou jednotku, která u mí upéct pizzu za jízdy v autě na cestě k zákazníkovi.

Zatím jsou ale hodně na začátku a automatizace v celém procesu hraje okrajovou roli. Aktuálně robot zvládne pouze tři úkoly – nandat omáčku, rozetřít omáčku a přendat pizzu do trouby. Všechny ostatní a klíčové úkoly mezitím zatím dělá lidská pracovní síla (míchání surovin a těsta, práce s těstem, tvarování, nandávání náplně atd.).

Když to porovnáte s plně automatizovanou výrobou mražené pizzy, tak to vypadá skoro až komicky. Snaha tam ale je a to se asi mezi investory počítá.

V obrovské průmyslu, kde je čím dál těžší vybalancovat kvalitní pracovní sílu a náklady, je totiž tlak na vyřazení lidského faktoru obrovský a poroste čím dál víc.

Už jen pokud Zume uspěje, bude si brousit zuby na trh (rozvážkové pizzy) s velikostí 9,7 miliardy dolarů! :)

Pečené brambory s hráškem a estragonem

Rané brambory a čerstvý zelený hrášek? Spolu s trochou másla a estragonu je to parádní letní kombinace! Mrkněte na video a níže i celý postup.

 
Suroviny (pro 2 porce)
500 g raných brambor
2 hrsti vyloupaného hrášku
1 hrstka nasekaného estragonu
1 lžíce másla
1 lžíce oleje
sůl

Postup
Rané brambory pořádně umyjte a vykartáčujte (není potřeba je loupat). Osušte je v utěrce a dejte do misky. Přidejte olej, trochu soli a dobře promíchejte. Dejte péct do trouby rozehřáté na 200 °C na 45 minut.

Pár minut před finišem brambor začněte s přípravou hrášku. Na středně rozehřátou pánev dejte trochu vody a máslo. Přidejte hrášek, osolte a poduste asi 5 minut.

Pokud se voda vypaří dříve, přidejte ji po lžících. Ke konci přidejte estragon, promíchejte a nehcte už jen chvilku dojí.

Upečené brambory nandejte na talíř a rozmačkejte. Přidejte hrášek a máte hotovo! :)