Zápisník

Děje se to v puse, ale není to chuť

Minulý zápisek o nových typech chutí jsem trochu odfláknul. Zapomněl jsem totiž zmínit ostatní vjemy v našich ústech, které do primárních chutí nespadají.

Je to samozřejmě jen čistě technické a v reálu o nich jako o chutích běžně hovoříme. Vznikají ale mimo chuťové pohárky a chuťové receptory s nimi nemají nic společného.

Vybírám tři nejznámější:

Svíravost
Zažíváme ji při napití červeného vína nebo při zakousnutí do nezralého ovoce. Povrch úst a jazyka nám jakoby zdrsní a v ústech máme pocit suchosti. Pokud je pocit svíravosti obzvlášť silný, reagujeme i doslovným sevřením úst.

Spousta lidí má ve svíravosti hokej a volně ji zaměňuje za hořkost nebo dokonce kyselost. S těmito chutěmi má společné jen to, že nás vývojově chrání před nebezpečnou nebo nejedlou potravou (např. nezralé ovoce).

Svíravost způsobují polyfenoly, které reagují s našimi slinami. Ty pak změní svou lubrikační schopnost, což obratem zjistíme jako hmatový vjem. Hodně zjednodušeně nám začnou sliny drhnout. Zcela probádaná ale svíravost není a ještě se čeká na úplné vysvětlení jejího fungování.

U vín pak v praxi rozlišujeme různé typy svíravosti. Hrubou a drsnou svíravost mají typicky vína mladá a s vysokým obsahem polyfenolů (taninů, tříslovin). Vyzrálejší vína mají naopak svíravost jemnější a vnímanou pozitivně (jako pocit plnosti nebo sametovosti).

Schopnost ocenit svíravost ve víně je naučená, což vysvětluje to, že se většinou s vínem seznamujeme přes vína bílá (která svíravost nevyvolávají). Bílá vína, která svíravost mají, jsou vína oranžová. Crazy stuff!

Pálivost
Pocit pálení v ústech vyvolávají třeba pálivé papričky. Pálivost ale nevnímáme jako chuť, ale jako tepelný (a zároveň bolestivý) vjem z volných nervových zakončení, která přenáší bolest a teplo.

Pocit chladu v ústech
Nejlíp si ho asi vybavíte přes Hašlerky nebo Antiperle. Funguje úplně stejně jako pálivost, jen jsou za něj zodpovědná nervová zakončení pro vnímání chladu. Mentol (a řada dalších sloučenin) tato zakončení z nějakého podivného důvodu aktivuje a my pak jeho přítomnost vnímáme jako skutečný pocit chladu.

V puse se toho samozřejmě děje ještě víc. S nepochopením svíravosti a pálivosti jsem se ale zatím setkal nejčastěji.

Dá se to ;) via @sanger_foodblog

Předvánoční zamyšlení nad chlebem

O chlebu krásně a s nadhledem, což je u nás, netuším proč, docela vzácné. Taky trochu o propasti mezi profi a domácími pekaři, která je úplně zbytečná a umělá. Jo!

Pokud neznáte, přidejte si Žitné centrum do záložek. Skvělý zdroj odborných informací o žitě a českém chlebu vůbec.

Co to má jako být?
Zápisník pana Cuketky? A co blog? To zápisník není? Nebojte, hned vysvětlím!

Na novém zápisníku, který najdete na adrese zapisnik.cuketka.cz budou krátké zápisky a rychlý obsah, který jsem doteď dával spíš na sociální sítě. Postřehy, kulinární objevy a krátké poznámky ke všemu co mě zaujme.

K tomu agregátor mých návštěv ze Scuku a sem tam nějaká fotka dobrého jídla a pití. Vše opravdu minimalisticky a rovnou z kapsy. Tak akorát, abyste tu mohli nakouknout parkrát za týden co je u mě nového a dobrého.

Starý blog vedle toho pojede normálně dál. Jen ho budu používat na delší psaní a recepty, které mají menší frekvenci. Strašně moc se těším! :)

Hana Michopulu má recht

Mrkněte na rozhovor Martina Veselovského s Hanou Michopulu na DVTV. Jak se poslední dobou debata o jídle nechala strhnout hysterií okolo televizních šéfkuchařů, tak tohle by nemělo zapadnout.

Péče státu o veřejné zdraví, prevence, výživa, kulinární výchova – o tyhle základy se populární kuchařky a TV šéfkuchaři otírají fakt jen okrajově.